Východní fronta

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1761-1780 z 2644
<< 86 87 88 89 90 91 92 >>
Po
Dzin 25.9.2004 20:48 - č. 1006
Dzin Jediné co stačí udělat je začít. Jen směle do toho.
Dzin 15.9.2004 20:50 - č. 1004
Dzin cinik: Hold nedá se nic dělat. Zůstaneme jen u obecných informací.
cinik 15.9.2004 16:08 - č. 1003
cinik To dzin:

Bohužel...
Dzin 15.9.2004 15:43 - č. 1002
Dzin cinik: Toť otázka. Máš nějakou práci, která by se tímto jednoznačně zaobírala? Já to mám spíše obecně podle celých národů a území.
cinik 15.9.2004 15:23 - č. 1001
cinik To dzin:
jistěže na celém území, nicméně směrem k západu lze obecně detekovat zřetelný rostoucí gradient...
Dzin 15.9.2004 15:20 - č. 1000
Dzin cinik: (999) Nejenom v západní části. Ony se vyskytovaly po celém Bělorusku, ale pokud je mi známo, nenabyly nějakého většího charakteru a daleko více Bělorusů buď zaujalo nepřátelský či alespoň odmítaví postoj k Němcům, nebo si ho časem utvořilo. Třeba na Ukrajině by se to dalo brát, že i časem zde byla stále silná pozice ochotna spolupráce s Němci, z různých důvodů.
cinik 15.9.2004 15:13 - č. 999
cinik To Dzin:

Připouštím, že Bělorusko bylo v těchto stránkách nejslabší z oněch 5ti států, nicméně v jeho západní části se dané jevy vyskytovaly taktéž...
Dzin 15.9.2004 15:00 - č. 998
Dzin cinik: Právě že podle mě to byla většina. Bělorusko bylo pro SSSR požehnáním, zde byly partyzánské akce prosovětských oddílů nejrozsáhlejší a měly i největší samovolnou podporu mezi lidem.
Odlišovat bývalou ruskou a polskou část Bělorusko není zase tak podstatné, právě díky tomu, že Polsko zrovna nepatřilo ke státu, který by si Bělorusové mohli vynachválit a které by tolerovalo jejich ambice.
Proto mě docela zajímá zvláště něco konkrétního o Bělorusko, co máš, protože já mám spíše opačné informace. Třeba ve službách Němců sloužilo na 100 000 Bělorusů, což je ale docela málo v porovnání třeba s baltskými národy.
cinik 15.9.2004 13:39 - č. 997
cinik To dzin:

1) ne
2) podstatná část není rovna většině
3) je třeba odlišit polskou a ruskou část Běloruska
Dzin 15.9.2004 13:26 - č. 996
Dzin cinik: (995) Blíže to nevíš? Mě hlavně zajímalo třeba Bělorusko, protože to bylo za okupace jednou z bašt partyzánkého hnutí a jeho obyvatelstvo bylo tradičně rusofilské. Proto mě u něj zarazila právě ona formulace "podstatná část jeho obyvatelstva".
Také mě zajímalo, jestli nemáš bližší údaje pro jednotlivé.
cinik 15.9.2004 07:48 - č. 995
cinik Dzin (987)

O žádných občanech SSSR nebylo řeči... Mluvil jsem o občanech Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska...
Počet těch, co se pokoušeli zmizet na západ se odhaduje přes milión, dalších minimálně 250000 pokračovalo v partyzánském boji proti RA i po konci 2. světové války (poslední větší jednotky se rozpustily v polovině 50. let)
Dzin 14.9.2004 21:17 - č. 993
Dzin Marek: Ten zdroj jsem chtěl vědět proto, abyh si ho mohl sám projít a získat na něm vlastní zkušenost a ne proto, abych ho hned ztrhal.
Dzin 14.9.2004 21:10 - č. 992
Dzin Marek: (991) Jakto že to není možné? Když to vezmu, tak ohledně ostatních etnik v SSSR to možné je, takže by to mělo jít i ohledně pobaltských národů.
Marek 14.9.2004 20:40 - č. 991
Marek Dzin : Samozřejmě, není nad to seznámit se s co nejkonkrétnějšími údaji, ale v tomto případě to asi zrovna moc možné není, takže ..... proč toho třeba nevyužít ( tedy alespoň takový dojem to na mě v tomto případě dělá ).

Já jen, že i když se nějaké to číslo nakonec přece jen najde/našlo, tak se pro změnu začne/začalo polemizovat nad kvalitou onoho zdroje. Třeba věrohodnost Wittmannova skóre, nebo věrohodnost a pravdivost pamětí německých generálů .... .
Dzin 14.9.2004 20:21 - č. 990
Dzin Marek: (989) Nepsal jsem ti už někdy proč? Mě to zajímá konkrétně. Já mám nějaké údaje, ale ty jsou buď nekompletní, nebo hodně obecné, nebo si protiřečí. Proto mě zajímají konkrétní fakta. Konkrétní v rámci možností, nejsem hnidopich, abych bazíroval na jednotlivcích, ale zase se moc nespokojuji s obecnými tvrzeními o "desetitisících" apod. Beru že to asi není možno získat přesně, ale určitá přesnost by neškodila.
Marek 14.9.2004 20:11 - č. 989
Marek Dzin (987) : Není to sice příspěvek určen pro mě, ale doufám, že nebude vadit, když tak trošku zareaguju.

Proč k tomu potřebuješ konkrétní číslo ( i se zdrojem ) ? Nebo myslíš, že k tomu nedocházelo a uvedení takového čísla Ti to potvrdí ?
Domnívám se, že je Vám to oběma známo, ale je nutné tedy v tomto případě využívat toho, že to jde KONKRÉTNÍM číslem jen velmi obtížně doložit ?
______

Připadá mi, že je to čas od času pro některé kolegy ( nebudu nikoho jmenovitě uvádět, jen jsem to už párkrát zaregistroval ) velmi dobrá a hlavně jednoduchá taktika jak dostat svého oponenta nechci říct přímo do úzkých, ale minimálně do pozice, kdy si s tím jen velmi těžko může poradit. Jistě to většinou slaví úspěch, ale ......
FUJ06 14.9.2004 17:14 - č. 988
FUJ06
mato napsal v č. 985:
"nasi romovia sa ocenuju sami.ale ziadna platina ani kov ale hlinikove znacky z ciest."
hmm, pravda !! Ale jde to trochu od tematu !! Tady nešlo oto, kolik žena porodila dětí !! Měa to být ,, motivace " pro to, aby se sovětské ženy ujímaly sirotků, kteří po válce zůstali. Nutno říci, že těch matek se na konec našlo hodně !! Celkově bylo řádu typu ŘÁD MATEŘSTVÍ atd. uděleno více než 18 mil a to není malé číslo.
Dzin 14.9.2004 12:44 - č. 987
Dzin cinik: (986) Z východu na západ se snažili dostat jen ty jednotky, která byly na východě.
Tohle by mě zajímalo, napiš mi prosím konkrétní číslo migrace z pobaltských států, Ukrajiny a Běloruska před RA? Nemám na mysli Němce a další, ale občany SSSR. Pokud by to bylo možné i se zdrojem.
cinik 14.9.2004 08:22 - č. 986
cinik To Dzin:

Všechny německé jednotky se snažily dostat z východu na západ... Plus podstatná část obyvatel Pobaltí, Ukrajiny, Běloruska...
mato 13.9.2004 21:35 - č. 985
mato
BRUNNER napsal v č. 982:
"V Trebišove by mali dnes rozdávať platinové...."
FUJ06 napsal v č. 983:
"hmm, dneska by tato vyznamenání nešla moc na odbyt "
nasi romovia sa ocenuju sami.ale ziadna platina ani kov ale hlinikove znacky z ciest.
1761-1780 z 2644
<< 86 87 88 89 90 91 92 >>
Po