Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Ano, u nás tenhle systém taky máme...a funguje...jenže mají nějaký jiný čas, asi tak 10 x zpomalený  |
|
|
|
|
Tak u nás v knihovně také nemáme na ůžích ustláno, ale naštěstí funguje zápůjčkový systém... |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1881: "A to je Trutnov druhé největší město v kraji! Je to ostuda, gigatuny škváru, ale kvalitu abys hledal lupou"  ja řikal, že městečka sou výhoda!!!!!!!! |
|
|
|
|
|
A to je Trutnov druhé největší město v kraji! Je to ostuda, gigatuny škváru, ale kvalitu abys hledal lupou... |
|
|
|
|
|
Langos napsal v č. 1879: "No doufám že naše litvínovská knihovna bude lepší a snad tam něco bude."
YAMATO napsal v č. 1878: "Dzine, možná se budeš divit, ale s knihovnou to je problém. Zajdi v Trutnově do knihovny...tam toho není! A něco objednat? Tak to je taky problém..." Zdar malým městům!!!!!něco objednat-no problem!!něco najít-no problem!!! |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1878: No doufám že naše litvínovská knihovna bude lepší a snad tam něco bude. "Dzine, možná se budeš divit, ale s knihovnou to je problém. Zajdi v Trutnově do knihovny...tam toho není! A něco objednat? Tak to je taky problém..." |
|
|
|
|
|
Dzine, možná se budeš divit, ale s knihovnou to je problém. Zajdi v Trutnově do knihovny...tam toho není! A něco objednat? Tak to je taky problém... |
|
|
|
|
|
No já klidně do knihovny zajdu, až to pude. |
|
|
|
|
|
Vy mě štvete, to je takoví problém si zajít do knihovny, když víte, co máte hledat? Celkem se do dubna 43 se u Modré divize vystřídalo asi 45 000 Španělů. 3092 padlo, 752 bylo nezvěstných, 1512 omrzlo a 719 onemocnělo. Zraněné nevím. Divize dopadla neslavně. Po porážce u Stalingradu Španělé začali vyjednávat o jejím stažení a to bylo provedeno do poloviny října 43. Co se týká letců, ti nárokují 156 sestřelů a vlastní ztráty udávají jako 12 mrtvých letců. |
|
|
|
|
|
Lavockin napsal v č. 1873: To je fakt. Bylo by dobrý ještě zjistit, jaký měli ztráty. "Ještě by nebylo na škodu vědět,jak to s ní skončilo? " |
|
|
|
|
|
Já jsem něco málo četl o španělských letcích na východě a to byla asi dost tragédie, nebo spíš komedie... |
|
|
|
|
Ještě by nebylo na škodu vědět,jak to s ní skončilo? |
|
|
|
|
|
Díky, Dzine. Docela mě to zajímalo. |
|
|
|
|
|
A teď bez toho "asi". Modrá divize(či jak bylo zmíněno 250. pěší) byla sformována 13. 7. 41. Tvořili jí 262, 263. a 269. pěší pluk a dělostřelecký pluk. Celkem disponovala 17 924 muži, 5000 koní a 765 vozidel. 20.8.41 byla prohlášena bojeschopnou a odeslána na frontu do sestavy 16. armády. Španělé byli kritizováni Němci (ale i třeba Italy) za neukázněnost, nedisciplinovanost, schátralost, a další. Ovšem ani jediný z nich nebyl nikdy kritizován za horší bojovnost. Jejich odvaha a bojové nasazení bylo příkladné o čemž svědší i to, že jen speciálně pro ně (a nikoho jiného) vyhotovili Němci pamětní medaili tažení na Východní frontě. Bližší informace viz. Miroslav Tejchman "Ve službách třetí říše". |
|
|
|
|
|
Dík za informace. Jen mě to tak zajímalo. |
|
|
|
|
División Azul, ve WH jako 250.Infanteriedivision, byla sestavená ze španělských dobrovolníků a nasazená od r.1941 do r.1943 někde jižně od Leningradu v rámci "boje proti bolševismu", pak stažená - na diplomatický nátlak spojenců. Míra dobrovolnosti dobrovolníků není zcela jasná -minimálně někteří mohli být prostě přeložení z pravidelné španělské armády. Část z nich nicméně zůstala ve svazku WH a utvořili početně slabší "Legión Azul". Úspěchů asi moc neměli - šlo hlavně o to že jejich boje případně zvýraznila německá propaganda - aby ukázali, že na jejich straně stojí i Španělé. Nějaká bitva u Krasneho Boru, ale mimo španělskojazyčnou oblast o tom nic moc není.... |
|
|
|
|
|
Poslyšte. Mám jeden dotaz. Slyšel jsem, že Španělé dali Němcům jednu divizi na východní frontu. Nějaká Modrá divize. Nevíte, kam je poslali a kde bojovali? A jaké byly jejich úspěchy? |
|
|
|
|
Detailisto. Seriály bys nechtěl? |
|
|
|
|
|
Algy (1863): Mosquita Mk.VI („6“)... Moje chyba Mosquita Mk.IV („4“) u 140. Wingu?  |
|
|
|
|
|
Tom (1861): Ve vydání, které mám půjčené, je sice o celé WW2 ve Skandinávii 25 stran, ovšem o průběhu války na severu Norska najdeme jen následující:
To nevím, já vytáhl zkusmo asi dvě nebo tři různé ( ) knihy z police a ve všech jsem našel minimálně jednu celou kapitolu. Hodně se psalo i o hnutí odporu. Popravdě jsem se tehdy zajímal spíše o Dánsko.
Po zastavení válečných akcí na finské frontě zahájila sovětská vojska v říjnu 1944 ofenzívu severně od polárního kruhu a brzy osvodobila město Kirkenes a východní část norské Finmarky. Od dalšího postupu do vnitrozemí Norska sovětské velení upustilo. Korektní, více než velkorysý postoj Sovětské armády k norskému obyvatelstvu posílil sympatie k Sovětskému Svazu.
... což se, vzato do souvislosti s
Sever Norska je pro nás ze střední Evropy neskutečný terén (vlastní zkušenost). Představ si, že dvě městečka vzdálená od sebe jen šest kilometrů vzdušnou čarou nespojuje žádná silnice. Jen lodní linka dlouhá 98 kilometrů. V tomhle terénu není kam útočit.
... Jinak na obecný přehled je to dobré, ale třeba v sekci o Dánsku mi trochu chybí zmínka o náletu osmnácti (podle ORB pouze šestnácti) Mosquit B Mk.VI ze sestavy No.140 Wing (487., 464. a 21. sqdn) na Gestapo v Kodani 31. března 1945. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta