Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
ja_62: (1958) Potom je ale otázka, jestli by ta jednotka byla či nebyla statečná.  Jojo, holt záleží na výkladu, prostě hotová faleš... |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1957: "No vidíš, kázeň, tím je vše vysvětleno" Tím je to jen přeloženo Mám pocit, že dost těžko nějak diskutovat, když si základní termín každý vykládá jinak, přičemž netvrdím, že má definice je správná, leč mám neustále za to, že zaútočil-li by nepřítel na neukázněnou jednotku, nachytal by ji, abych tak řek, s nohou před... |
|
|
|
|
|
ja_62: Jelikož jsem to psal, tak i ty. No vidíš, kázeň, tím je vše vysvětleno. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1942: "Ale to my víme" Já ne  Jinak, snažil jsem se najít pro svoji definici discipliny najít oporu v Malém slovníku vojenství z r.1984, leč ten problém ignoruje, ačkoliv k Dubnovým tezím nebo schopnostem K.Gottwalda v oblasti vojenské má přes dvě strany, jenom na konci má česko-slovenský slovníček, kde má disciplinu vysvětlenou jako slovenský termín pro české slovo kázeň, což mě docela překvapilo - ačkoliv na druhou stranu onen slovník překvapuje často. |
|
|
|
| Mimochodem otázka pohlavních nemocí byla daleko zajímavější za 1. sv. války, když nic jiného, tak se jí účastnila calá řada našich pradědů, a co jsem měl možnost slyšet od lidí věnujících se tomuto tématu, byli "pěkní čiperové". | |
|
|
|
|
A co třeba Šestidenní válka? |
|
|
|
|
|
BRUNNER: (1941) Jenže je neměli nafouknuté, jako Španělé. Jinak, podle statistik, americký voják měl počas své vojenské služby za WW2 v průměru 26 krát pohlavní styk s nějakou ženou. |
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 1941: Správný muž nikdy nevychází bez ochrany hlavně proti vniknutí písku. "Prezervativy na puškách mali aj pri vylodení v Normandii" |
|
|
|
|
|
Glynwed: (1940) Mohu Ti i říci, kde se o tom dočteš. Je to v Cianově deníku. Dokonce si i zde stěžuje, že protierotické tablety, které se tak osvědčují u Němců nemají na Španěle žádný vliv. |
|
|
|
|
|
ja_62: (1918) "Ale uznávám, že bychom potřebovali podrobnější pramen alespoň k posouzení, v čem ta nedisciplinovanost konkrétně spočívala- jestli šlo např. o ústrojovou nekázeň, nebo jestli místo útoku polovina jednotky někde pařila." Teď jsem si toho všiml. Ale to my víme. Nikdy nešlo o ten druhý případ, ale vždy o ten první. Myslel jsem, že je to patrné i z toho, co jsem o tom psal (1871). Tedy že je kritizují za nevojenské chování, ale chválí je za přístup k boji. |
|
|
|
|
ja_62: Tuším že se to týkalo hlavně jejich sexuálních potřeb. Někde jsem četl že na protest proti "malému sexuálnímu uapokojování jejich potřeb" pochodovali na přehlídce s prezervativy na puškách. |
|
|
|
|
|
Na to neměli prušáci předpis?...tak proto prohráli válku |
|
|
|
|
|
Chápu, že na frontě nezkoumaj jestli třeba někomu nechybí dvacet knoflíků u uniformy |
|
|
|
|
|
Nebo i výzbrojní kazeň...třeba obliba ruských samopalů byla vysoká. |
|
|
|
|
|
Mě prostě zajímalo, v čem spočívala ta nedisciplinovanost, trochu jsem to vyhrotil |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1928: mne sa uz opakovat nechce...."Ale to už se zase opakuji. " |
|
|
|
|
|
|
On se hlavně těžko dělá blitzkrieg, když nefunguje spojení mezi velitelem armády a veliteli útočících jednotek nebo neexistuje koordinace mezi postupem pěchoty a tanků. Samozřejmě že sovětské operace v letech 1944-1945 už byly téměř plnokrevný blitzkrieg. |
|
|
|
|
|
Glynwed: (1923) Nepochybně. A také tím, že na Jihu byly soustředěny hlavní síly Západních vojenských okruhů. Proto zde od počátku vznukle zásadní nepoměr jak v celkové síle, tak v silách na hlavních směrech průniku Němců v jejich neprospěch. |
|
|
|
|
|
dusab: (1915) Právě proto to má určitý smysl porovnat, protože z toho daleko lépe vyplyne to, že Němci se na východ nevylili úžasnou rychlostí, ale museli si cestu těžce probojovávat. A není se divit, RA na začátku měla přes 5 milionů vojáků a 300 divizí a k 1.7. zmobilizovala dalších přes 5 milionů vojáků a postupně opět postavila dalších 300 divizí. A toto vše bylo postupně hnáno proti Němcům při jejich postupu. Oni to sice díky své lepší strategické a taktické vyspělosti a tváří sovětské neschopnosti (u větší části vojáků a velitelů) likvidovali, ovšem vyžádalo si to na jejich straně značné ztráty a problémy, se kterými vůbec před zahájením bojů nepočítali. A opět musím tvrdit, že i z vojenského hlediska Blitzkrieg selhal už na samém počátku války, protože u něj nejde o rychlost postupu, ale o to, že nepříteli má být hned na začátku způsobena rozhodná porážka a zničeny jeho hlavní síly. To ovšem hned na začátku nenastalo. Němci sice podle plánu zlikvidovali během prvních dnů bojů sovětské jednotky v Bělorusku, jenže tím také nezničili jejich hlavní síly, jak ke svému přkvapení postupně zjistili. Následně potom sice dosáhli stejných ohromných vítězství u Kyjeva či Vjazmy, ale celé to už se za Blitzkrieg nedá moc považovat, protože zde, narozdíl od Francie či Polska, stále chybí ona porážka nepřítele. Ale to už se zase opakuji. |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1925: S tým do bodky súhlasím.
"Blizkrieg je součinnosti těchto jednotek + motorizované pěchoty, je to o koordinaci, dobře fungujícímu spojení a výcviku jednotek k těmto operacím."
Glynwed napsal v č. 1925: No ono sa ťažko robí Blitkrieg proti dobre pripravenému nepriateľovi, ktorý má iniciatívu...Operáciu Bagration, prípadne operáciu medzi Vislou a Odrou by si za "Blitzkrieg" už mohol považovať? "Rudá armáda měla taky tanky a letadla (nepoměrně lepší než němečtí spojenci, jak jistě moc dobře víš), a přesto jejich pokusy o blitz v letech 1941-1942 skončily tak jak skončily." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta