Střední tanky 2. světové války
|
|
|
|---|---|
|
Gryzlov napsal v č. 3106: Super, a zdokumentováno je to kde? Jsem pro si to zopakovat, ty a Johny si někde půjčíte vesty a já do vás budu střílet z pušky. Fakt jsem na to zvědavej jak tam budete s úsměvem stát...
"Praktický důkaz - ten provedl jistý člověk. Stál na jedné noze a nechal na sebe vystřelit puškový projektil (hmotnost koelm 9g) a rychlostí asi 800m/s. Prakticky se ani nehnul."
Gryzlov napsal v č. 3106: No to víš samozřejmě dobře. O to se ti ten výpočet "zjednoduší" že můžeš stanovit jak velkou energii je schopno to ložisko pohltit aniž by došlo k průstřelu a jak velkou aniž by došlo k jeho rozpadu. Toť asi podstata problému..."Co se týká toho příkladu s tím samopalem... pokud vím, tak se řešilo, zda se určitý objekt hne a ne že dojde k průstřelu ..." Pokud máš dojem že možný je jenom průstřel, tak mi zajisté zdůvodníš situaci, kdy se po zásahu tanku utrhne celý blok pancíře (nikoliv ve svaru), ačkoliv by mělo dojít k průstřelu... |
|
|
|
|
K těm panzerfaustům versus tank. Ve městech je to zbraň která změnila rovnováhu sil. Je to levná zbraň se kterou se naučí střílet i malé dítě. Kupříkladu teď v Iráku došlo k vyřazení abramsů pouze z důvodu závady, najetí na miny a nebo RPGčkem. Žádné jiné zbraně neměly šanci. |
|
|
|
|
Gryzlov(3112): Aha....no psal jsem že nejsem žádnej Newton...  |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 3105:
"Problém který nechápeš je, že na straně dopadu je energie soustředěná do malého průřezu zatímco na straně střelce je pažba, rukojeť a pod. a to je prostě celý ten trik."
DG napsal v č. 3099: Vzhledem k číslům příspěvků to opravdu "nechápu", že. Škoda jen že jsi na to ve své teorii vzpomněl až teď, jelikož tady neřešíme energii jako takovou, ale kupodivu od začátku energii soustředěnou do jediného bodu. Stále trváš na tom, že tato je stejná jako energie při výstřelu? "třeba právě tu schopnost ložiska udržet tu dopadovou energii (tj. energii soustředěnou do jednoho bodu, nikoliv celé poloviny jako v případě výstřelu). " |
|
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 3106: "Praktický důkaz - ten provedl jistý člověk. Stál na jedné noze a nechal na sebe vystřelit puškový projektil (hmotnost koelm 9g) a rychlostí asi 800m/s. Prakticky se ani nehnul." No chtěl bych vidět, že se ani nepohnul.  Já mám kamaráda, který v rámci výcviku po sobě nechal vystřelit 9mm luger z 10m a měl na sobě dvě neprůstřelné vesty. Trošku sebou hejbnul a asi tejden nemohl spát na břiše. Jinak praktický příklad je k vidění v "Jackass" od MTV. Tam na sebe ten idiot nechá vystřelit z brokovnice gumovým projektilem. Samozřejmě ale, že takové ty scény, kdy někdo po zásahu někam odletí jsou pouze holywoodské bláboly. |
|
|
|
|
|
SK(3108): No, nic ve zlém , kamaráde, ale u prostřed boje bych zrovna hlavu z tanku moc nevystrkoval..... |
|
|
|
|
Jamamoto, to už vychází z rovnice porovnání hybností. Správně to popsal Johny. |
|
|
|
|
Jamamoto napsal v č. 3110: hrá "Teda, nejsem zrovna žádnej fyzik, ale nehraje roli taky to, že samopal váží dejme tomu kolem tří kg, zatím co kulka pár gramů?" |
|
|
|
|
|
Teda, nejsem zrovna žádnej fyzik, ale nehraje roli taky to, že samopal váží dejme tomu kolem tří kg, zatím co kulka pár gramů? |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 3105: No, on by se do toho měl ještě započítat i vliv spalin, protože vlivem rázu jde něco ven, ale také ještě dovnitř, ale ten účinek je již minimální a nemá cenu se o tom tolik handrkovat. "U samopalu a jiné samonabíjecí zbraně je část energie spotřebována na přemístění závěru a zasunutí náboje do komory, na to Gryzlov trochu zapomněl." |
|
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 3102: No ak hrozí, že s tou za 1 korunu nič netrafím prípadne ma vystavý pri jej použití ohrozeniu životy (či už nepriateľom alebo samotnou zbraňou), tak volím radšej tie za 500 korún..."Lopatysticky:Ked máš 1000 korun,kúpiš si dve zbrane za 500 alebo 1000 za korunu?"
BRUNNER napsal v č. 3103: "To je furt do kola...čo vidí strelec v tanku na 100 metrov?čumí cez štrbinu 7X15 cm" 1. prípad - nehrozí nepriateľská paľba - veľiteľ tanku je hore vo veži (v otvorenom poklope) tak vidí viac než pešiak ktorý čumí zo zákopu. 2. prípad - hrozí nepriateľská paľba. - posátka tanku je vnútri, má xy priezorov vidí dosť hoci je pod paľbou. - ak je pešiak v zákope pod paľbou tak nevystrkuje hlavu -teda nevidí vôbec nič...
BRUNNER napsal v č. 3104: Otázka je čo ako vojak by si mal radšej...trubku s ktorou sa musíš priblížiť na 30-50 m aby si dosiahol zásah, pričom si ohrozený nielen nepriateľom ale aj vlastnou trubkou alebo delu kde si v relativnej pohode môžeš poradiť s väčšinou tankou na 1500m? "Radšej vyrobím železnú trubku s jednoduchým zameriavačom ako zbran zložitú ako je kanon.A výrobou dela tvoje starosti nekončia,pretože sa na to nabaluje problém s logistikou atd." |
|
|
|
|
|
DG napsal v č. 3099: To je ale čistě Tvůj názor a Tvá neznalost. Na výpočet balistiky (vnější) logaritmické pravítko zcela stačí. Chyba oproti programům bývá opravdu hrozná ... rozdíl bývá do 1/ms (ale spíše méně) což je opravdu strašně moc... prosím Tě, nejdřív si něco přečti, jak se tvoří balistické tabulky. Zjistíš, že mnoho věcí funguje mnohem jednodušeji, než kdy sis myslel."Divím se, že i na obyčejné balistické výpočty (obyčejné proto, že v našem případě tvoří jenom část výpočtu) je třeba program a ne logaritmické pravítko "
DG napsal v č. 3099: DuGalle, je vdiět, že stále nechápeš jednu věc. Musíš se na daný problém podívat takto: pokud chceš řešit dopadovou energii soustředěnou do jednoho bodu, pak řešíš průstřel. Pokud neřešíš průstřel, řešíš pohyb tělesa. Na uvedeném příkladě jsem, Ti demonstroval, že pokud budeš řešit pohyb věže po zásahu, tak Ti vyjde, že ta energie na to nestačí, aby hnula s danou věží. Když spojíš oba děje dohromady, tak vyjde, že ten projektil má jen na to, aby prostřelil pancíř o dané tloušťce a už nemá na to, aby ještě s tou věží hnul."Kde vezmeš vstupní údaje je mi taktéž záhadou - třeba právě tu schopnost ložiska udržet tu dopadovou energii (tj. energii soustředěnou do jednoho bodu, nikoliv celé poloviny jako v případě výstřelu). Fakt jsem moc zvědavej na ten tvůj výpočet, ale věřím ti že to zvládneš. Oproti mě jsi přece tak na výši...." To co Ty se snžíš obhájit je asi takového charakteru, že když postavím skleněnou krychli a střelím do ní, takže jí prostřelím a ještě odmrštím pár merů v dál. Ale to je blbost: buď jí prostřelím a ta krychle se ani nepohne a nebo jí neprosřelím a pak se pohne (významně) ale rozhodně ne obojí najednou, jak tady tvrdíš. |
|
|
|
|
|
DG napsal v č. 3099: "Až na to, že při výstřelu se ti stane kulové, kdežto když tě z toho trefím tak ti minimálně přerazím libovolnou kost v těle. Hádej vzdělanče kde je asi chyba..." Pokud bude střele zabráněno, aby prošla tělem, tak se nestane nic. Člověk zůstane stát na místě. Jestli si myslíš, že střela porazí člověka, tak si mimo. 1. Důkaz z hlediska výpočtu - ten děsně složitý vzorec, který jsem Ti napsal a který znáš. 2. Praktický důkaz - ten provedl jistý člověk. Stál na jedné noze a nechal na sebe vystřelit puškový projektil (hmotnost koelm 9g) a rychlostí asi 800m/s. Prakticky se ani nehnul. Co se týká toho příkladu s tím samopalem... pokud vím, tak se řešilo, zda se určitý objekt hne a ne že dojde k průstřelu ...
DG napsal v č. 3099: Je to fajn, co si všechno tady popsal, ale k danému případu, z da se mi pohne těleso o určité hmotnosti při kontaktu s jiným tělesem, to má takovou hodnotu a vliv na výpočet asi jako že babička plete svetr a obloha je modrá... to je to, o čem mluvím: nejdřív vyřeš směr sil a pak mě prosím poučuj, co jsem všechno zanedbal, ano? "A k tomu výpočtu - ložisko není rovná plocha, takže zajisté víš, že toto musíš při výpočtu zohlednit. Střela neletí po přímce, granát má nějakou deformaci atd" |
|
|
|
|
|
DG napsal v č. 3099: "Překvapuje mě, kolik lidí si myslí, že je střelec při výstřelu vystaven tomu samému co oběť při dopadu." Pokud jde o energii, na obou stranách je energie v podstatě stejná. To vychází z fyziky a těžko to někdo někdy spochybní. Problém který nechápeš je, že na straně dopadu je energie soustředěná do malého průřezu zatímco na straně střelce je pažba, rukojeť a pod. a to je prostě celý ten trik. Polopatě rečeno rána do ruky při výstřelu z revolveru bude zhruba odpovídat ráně kterou ucítí zasažený na své neprůstřelné vestě (přesněji minus hmotnost revolveru násobena jeho pohybem).
DG napsal v č. 3099: "Geniální příklad s tím samopalem." U samopalu a jiné samonabíjecí zbraně je část energie spotřebována na přemístění závěru a zasunutí náboje do komory, na to Gryzlov trochu zapomněl. |
|
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 3096: logicky, čím menej panzerfaustou vyrobím, tým mám väčšie kapacity na výrobu diel..."Hlavne to delo musíš mať..."
BRUNNER napsal v č. 3098: no a zoper si prípad keď už boli Seelowské výšiny v sovietských rukách a nemci boli pod nimi. "V poriadku zober si napr.Seelowske výšiny" Porovnávaj rovnaké výšky...
BRUNNER napsal v č. 3098: No je otázka či bude rýchlejší strelec s guľometu na tanku (či dela) ako panzerfaustník s cieľom zamerať to správne miesto na cca 50-100m vzdialenom tanku...dakujem ja by som takým hrdinom nechcel byť..."Na čo Ti je schopnosť strielaťna 2km, keď okop rozoznáš až na vzdialenosť približne rovnakú na aku je ťa schopný ohroziť panzerfaust." |
|
|
|
|
|
Gryzlov: (3078) to že si narozdíl ode mě nehraješ na písečku vím už dávno. O to víc se divím, že nejsi schopen svoje teorie (navíc při svém vzdělání) poděpřít. Jinak moc hezký příspěvěk, takový hodně přínosný (3079) Překvapuje mě, kolik lidí si myslí, že je střelec při výstřelu vystaven tomu samému co oběť při dopadu. Geniální příklad s tím samopalem. Až na to, že při výstřelu se ti stane kulové, kdežto když tě z toho trefím tak ti minimálně přerazím libovolnou kost v těle. Hádej vzdělanče kde je asi chyba... A k tomu výpočtu - ložisko není rovná plocha, takže zajisté víš, že toto musíš při výpočtu zohlednit. Střela neletí po přímce, granát má nějakou deformaci atd - to je opravdu středoškolská matematika. Divím se, že i na obyčejné balistické výpočty (obyčejné proto, že v našem případě tvoří jenom část výpočtu) je třeba program a ne logaritmické pravítko  Kde vezmeš vstupní údaje je mi taktéž záhadou - třeba právě tu schopnost ložiska udržet tu dopadovou energii (tj. energii soustředěnou do jednoho bodu, nikoliv celé poloviny jako v případě výstřelu). Fakt jsem moc zvědavej na ten tvůj výpočet, ale věřím ti že to zvládneš. Oproti mě jsi přece tak na výši.... |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3095: Hm, to bude spíš tím, že s těmi tanky nejezdili po ulicích ale skrz domy "(aj vďaka tým tankov)" Sověti ale také tvrdili, že tank je slepé zvíře... |
|
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 3093: Boje v meste trvajú podstatne menej času ako boje mimo, takže ber všeobecnejší prípad, že si niekde mimo mesta...Viem, že tank nie je do mesta najvhodnejší. Inak divné je, že Berlín padol (aj vďaka tým tankov) pomerne rýchlo...sami nemci sa nestačili diviť..." Hmm tak to možeš robiť leda na Červenom námestí a ne v uliciach Berlína ty samovrah." |
|
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 3091: No zas tak jednoduché objaviť delo zo vzduchu nie je...navyše ak je dobre zamaskované a umiestnené na správnom mieste. myslím, že lepšie spozoruješ z tanku pešiaka na 150 m ako delo na desaťnásobnú vzdialenosť...A kým ten pešiak na tých 150m ti neublíži, tak to delo ťa aj z 1,5km môže odpáliť úplne bez problémov s podstatne vyššou pravdepodobnosťou..."Hmm to pri vzdušnej nadvláde nepriatela v tom čase určite "brnkačka"" |
|
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 3090: "Posaď sa do auta a a uvidíš kolko tam máš mrtvych uhlov a to sedíš v aute.Nebud smiešny a netvrd že vidíš z tanku lepšie jak pešiak v zákope alebo na 3 poschodí baráku..." Nie som smiešny, schválne sa postav na miesto veliteľa tanku, otvor si poklop a vylez si hore...budeš mať dokonalí rozhľad...Určite lepší ako vojak zašitý na dne zákopu z ktorého mu trčí maximálne nos... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války