• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Střední tanky 2. světové války

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

DG 1.3.2005 21:26 - č. 3187
	Gryzlov napsal v č. 3179: "těleso bude vyzdvihnuto do výšky úžasných 21cm." A věžové ložisko je běžně konstruováno tak, aby umožnilo posun o 21 cm ve vertikálním směru, že. Nebo že by byl materiál ložiska natolik pružný? Mimochodem podobné výsledky vysloveně žeru, už jenom že tam vychází přesné hodnoty a nikoliv rozsah hodnot...
Gryzlov 1.3.2005 21:24 - č. 3186
	Jamamoto napsal v č. 3185: "Tak a teď si mne třeba sežerte! " Ne, ne, já Tě nechám rovnou zastřelit exemplárně ... pro výstrahu
Jamamoto 1.3.2005 21:22 - č. 3185
	Jak jsem psal, nejsem žádnej Newton, tak že citace: "...Manstein nasadil velice výhodně nové tanky Tiger(jejich 88 mm děla dokázala dokonale odtrhnout věž tanku T-34, na základě čehož vznikla fráze:"T-34 smeká svůj klobouk, kdykoliv potká tygra!")....." (Forty,G.: Velitelé tankových vojsk, Praha, Naše vojsko,1994, str.118) Tak a teď si mne třeba sežerte!
DG 1.3.2005 21:19 - č. 3184
	Tom napsal v č. 3178: "Máte to na dlouho" Prostě středoškolská matematika a fyzika
Gryzlov 1.3.2005 21:19 - č. 3183
	"Porážející síla" střely Klasická představa zastavujícího účinku střely jako výsledku její "porážející síly" je jedním z nejrozšířenějších mylných názorů na princip působení střely. Důkaz, že se jedná o chybný předpoklad, je z fyzikálního hlediska velmi jednoduchý a byl již proveden i pokusně. Muž, vybavený dostatečně pevnou neprůstřelnou vestou může klidně stát pouze na jedné noze, když do něj narazí pušková střela (ráže .30, rychlost 800m/s). Muž se při zásahu ani nepohne. Tento pokus sám na sobě a s uvedeným výsledkem uskutečnil americký znalec v oboru střelných zbraní Alex Jason. Beat P. Kneubuehl: Balistika (Naše vojsko 2004 Příklad: Střela o hmotnosti 9,5g a rychlosti 830m/s zasáhne člověka o hmotnosti 75kg. Energie, kterou člověk musí vynaložit na to, aby vyvážil účinek střely je 0,414J, což odpovídá zdvihnutí tělesa o hmotnosti 40g do výšky 1m.
Dzin 1.3.2005 21:16 - č. 3182
	xfish5: (3176) Hezké.
xfish5 1.3.2005 21:15 - č. 3181
	Hoši, dejte mi veličiny, já to zpočítám.
Gryzlov 1.3.2005 21:10 - č. 3179
	DuGalle, pro Tvé krásné oči si dám tu práci a teď Ti přepíšu něco o zastavovacím účinku střel. Je to od lidí, kteří se živí střelnými zbraněmi a velmi dobře rozumí svému řemeslu. Takže ne jenom z mé hlavy a z mých "pochybných" výpočtů... sakra, proč teda mám jenom ty vzorce stejné a i stejné závěry??? Dále, když tady pořád tvrdíš do nekonečna, jak projektil ráže 88mm dokáže vysadit věž T-34 z uložení, tak čistě teoreticky, pokud nedojde k deformaci střely (což je ztráta energie), nedojde k deformaci, respektive k probití pancíře (což je opět ztráta energie), tak břemeno o hmotnosti 5t si stojí proti zásahu projektilu ráže 88mm o hmotnosti 10,2 kg při rychlosti 1000m/s (úsťová rychlost projektilu u kanónu KwK 43 L/71) takto: těleso bude vyzdvihnuto do výšky úžasných 21cm. Tomu odpovídá energie 10,404 kJ což je pro tankové ložisko naprosto ohromná zátěž... Zvlášť když tank dopadá při seskoku i zvýšek nad 1m a namáhání ložiska je ve více směrech, než jen v jednom.
DG 1.3.2005 21:03 - č. 3177
	pbradler napsal v č. 3175: "Podľa mňa je ale dôležitejší ten smer pôsobenia. Ak bude horizontálny (prípadne šikmo dole) pomerne ťažko to vysadí vežu z uloženia. Naopak pri pôsobení kolmo hore na predok veže dosiahneme potrebný výsledok (opak montáže)." No kolmo hore těžko, ale počítejme se stejným úhlem který má čelní pancíř (pakliže se po něm střela sveze, tak půjde na ložisko ve stejném úhlu)
xfish5 1.3.2005 21:02 - č. 3176
	Dzin: Celková hybnost p izolované soustavy těles se vzájemným silovým působením těles této soustavy nemění, tzn. p = konst.
pbradler 1.3.2005 20:59 - č. 3175
	DG napsal v č. 3168: "To samozřejmě je, ale zase bude mít poloviční rychlost se všemi z toho vyplývajícími důsledky" Podľa mňa je ale dôležitejší ten smer pôsobenia. Ak bude horizontálny (prípadne šikmo dole) pomerne ťažko to vysadí vežu z uloženia. Naopak pri pôsobení kolmo hore na predok veže dosiahneme potrebný výsledok (opak montáže).
Pavel 1.3.2005 20:58 - č. 3174
	Kluci praráda
Dzin 1.3.2005 20:58 - č. 3173
	DG: (3172) Já zapomněl, jak je to s tím (ne)myšlením a (ne)věděním. Fajn, beru na vědomí.
DG 1.3.2005 20:55 - č. 3172
	Dzin napsala v č. 3170: "To není hydrodynamický šok, já mluvím o treumatickém šoku, " Já vím o čem mluvíš, to byla jenom poznámka doplňující co všechno se děje a proč mě to v tomto specifickém případě nezajímá...
Dzin 1.3.2005 20:51 - č. 3171
	Pavel: (3169) Jasně, já na něj jen zareagoval.
Dzin 1.3.2005 20:51 - č. 3170
	DG: (3166) To není hydrodynamický šok, já mluvím o treumatickém šoku, častěji se používá jen označení šok. Ten vzniká ze všeho možného, bezprostřední příčina je omezení průtoku krve životně důležitými orgány, a zásah střelnou zbraní je jednou z příčin. Ohledně lidí to bylo dokazováno střelbou do mrtvol, my si vystačíme s výpočty o zachování hybnosti.
Pavel 1.3.2005 20:51 - č. 3169
	Dzine to jsem uvedl jako příklad
DG 1.3.2005 20:48 - č. 3168
	pbradler napsal v č. 3163: "bude veľká časť energie výbuchu smerovať nahor " A kam myslíš že bude směřovat granát, který se sveze po čelním pancíři T-34 na jeho ložisko? pbradler napsal v č. 3163: "Množstvo laborovanej trhaviny v HE granáte väčšieho kalibru je rádovo vyššie v porovnaní s AP granátom 75 či 88." To samozřejmě je, ale zase bude mít poloviční rychlost se všemi z toho vyplývajícími důsledky...
Dzin 1.3.2005 20:46 - č. 3167
	Pavel: (3160) Ve 4 z tanku a pes jim věžičku ustřelili, ale pokud mě pamět neklame, byla k tomu potřeba celá baterie dělostřelectva. Ohledně té náloži, ale v tom je rozdíl, zde máme energii výbuchu, směrovanou na slabé místo. Takto byly ničeny třeba i Tigery tříštivotrhavou municí. Jinak, jsem ochoten uvěřit, že po zásahu se věž sesune k zemi, ale nemyslím si, že by to bylo častější, než standartní probití. Přeci jen německá 88 není sovětská 152.
DG 1.3.2005 20:46 - č. 3166
	Dzin napsala v č. 3162: "To je ale něco jiného. Tebe zásah porazí ne z toho důvodu, že by měl tak velkou energii, ale proto, že ti způsobí traumatický šok nebo ti dostatečně podráždí nervovou soustavu či je zasažena kostra a dojde k jejímu otřesu a tím i k otřesu mozku." Tohle můžeš vhodně simulovat střelbou na neživý cíl, kde tohle odpadá. Takové věci jako hyd. šok apod sem netahám. Apropo vystřel si blbou vzduchovkou na blbou plechovku. Prostřelit jí neprostřelíš, ale odletí ti pěkný kus dozadu. To samé funguje ve větším měřítku pochopitelně taktéž. Ještě vzpomínám na pouťovou střelnici a oblíbenou pyramidu z kovových válečků. Opět máš dojem, že ten samý jev nebude ve větším měřítku fungovat?

• Home
• > Diskuzní forum
• > Obrněná technika
• > Střední tanky 2. světové války

Diskuzní forum