Střední tanky 2. světové války
|
|
|
|---|---|
| Já nemluvím o ručních zbraních hovořili jste o věži tanku | |
|
|
|
|
DG napsal v č. 3154: Myslím si že na daný účel bude zásah z húfnice príhodnejší. Pri zásahu 150mm (možno by stačil aj ruský 122mm) granátom na správne miesto (pod vežu) bude veľká časť energie výbuchu smerovať nahor a to je smer potrebný k výrobe tanku ohne turm. Množstvo laborovanej trhaviny v HE granáte väčšieho kalibru je rádovo vyššie v porovnaní s AP granátom 75 či 88. "Větší ráže bude pravděpodobně vystřelena z houfnice, takže bude mít sice větší nálož, ale mnohem mnohem menší dopadovou energii" |
|
|
|
|
DG: (3158) To je ale něco jiného. Tebe zásah porazí ne z toho důvodu, že by měl tak velkou energii, ale proto, že ti způsobí traumatický šok nebo ti dostatečně podráždí nervovou soustavu či je zasažena kostra a dojde k jejímu otřesu a tím i k otřesu mozku. Tohle hodnocení ručních zbraní na živé cíle ale na tank přenést nemůžeme. |
|
|
|
| A to už nezáleží na energii střely ale na setrvačnosti zruba čtyř tun | |
|
|
|
| Dzine to vznikalo podle toho jak jel ten tank rychle. viz čtyři z tanku a pes.Jenom jako příklad (tam to odstřelili naloží) Mám v jednom dokumentu jak to vypadá přímo když bouchne munice věž se taky sesunula. Když uvažíš že tank jede dvackou sjede věž po pancíři a dotkne se dvaceti kilometrovou rychlostí země tak se zakonitě musí roztočit. Jak jednoduše vznikají fámy. A když se koulí z kopce tak se zakoulí hodně daleko | |
|
|
|
|
|
Johny: (3155) Pokud nedojde k průstřelu, zbytková energie je předána cíly, ale není od ní odečtena jen energie spotřebována ve ztrátách, ale i ta, co je spotřebována na probíjení. To jak to popisuješ vyznívá tak, že střela probíjí pancíř a když to už nezvládne, tak veškerou počáteční energii minus tepelné ztráty přenese na cíl. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3157: Jistě, po explozi dvaceti nábojů geinálně uložených uvnitř...
"Ale já vycházím z nejčastěji prezentovaných popisů. A ty hovoří o tom, jak věže odlétají pryč, dělají ve vzduchu pirulety a salta a potom se válý na zemi. "
Dzin napsala v č. 3157: Jak říkám, kdykoliv se to může zopakovat. Ovšem s nějakou vysocevýkonnou zbraní, tj. tím samým co byl ve své době Tiger. Nikoliv s nějakým flusbrokem. Pochybuju že energii nábojů jako .40 či .357 Magnum ustojíš s úsměvem, o puškových specialitách jako 0.308 už radši vůbec nemluvím... "Praktický důkaz o tom, že energie střely nestačí na to, aby jen svým předáním porazila člověka byl podán na začátku 20. století." |
|
|
|
|
|
DG: (3152) Samozřejmě, proto také obvykle píši o "ustřelení" věže.  Ale já vycházím z nejčastěji prezentovaných popisů. A ty hovoří o tom, jak věže odlétají pryč, dělají ve vzduchu pirulety a salta a potom se válý na zemi. Létající Sa-58 jsou hezké.  Ohledně nepohnutí člověka, záleží na tom, co se tím myslí. Praktický důkaz o tom, že energie střely nestačí na to, aby jen svým předáním porazila či odhodila člověka byl podán na začátku 20. století. |
|
|
|
| Tak musím se zastat DG t34 po zásahu těžkého projektilu tu věž může shodit. Ale musí k tomu být specifické podmínky. | |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3140: "To není zcela přesné. Když dochází k probíjení, energije je postupně spotřebována, takže není možno, když nedojde k probití, aby se zničho nic energie "opřela" do věže, protože ona je postupně spotřebována." A kam by se ta energie poděla džine? Pokud dojde k zásahu ale nedojde k průstřelu, část energie se sice opravdu promění na teplo ale zbytková kinetická energie je předaná cílu. Nikdy to není tak, že by se ta střela úplně vypařila a proměnila v teplo. Ono dojde k předání určité energie i při průstřelu ale ta působí pouze po malý časový okamžik (po dobu pronikání) a odpovídá konzistenci té hmoty a je tedy celkem zanedbatelná v našem případě vzhledem ke hmotnosti cíle. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 3153: Říkáš "příliš malá", kde potom vidíš hranici? Větší ráže bude pravděpodobně vystřelena z houfnice, takže bude mít sice větší nálož, ale mnohem mnohem menší dopadovou energii... "Na vyhodenie veže sa mi zdá energia granátov 75 a 88 príliš malá. Netvrdím ale, že po zásahu bude možné otáčať vežou, t.j. že ostane celý mechanizmus bez poškodenia." |
|
|
|
|
|
DG napsal v č. 3149: Na vyhodenie veže sa mi zdá energia granátov 75 a 88 príliš malá. Netvrdím ale, že po zásahu bude možné otáčať vežou, t.j. že ostane celý mechanizmus bez poškodenia. "I ty si myslíš, že je ložisko věže T-34 dimenzované na pohlcení obrovské energie z dopadajícího granátu, navíc v případě zásahu zpředu šikmo?" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3151: Máš velkou fantazii, pod pojmem ustřelit věž se totiž dá představit cokoliv. Pro mě znamená ustřelení věže její vysazení z místa původního a přesun kamkoliv, nikoliv snad její katapultace do dvacetimetrové výšky, opsání několika přemetů a dopad na vedlejší tank. To je asi stejně stupidní jako citované příklady nepohnutí se člověka po zásahu nábojem (možná ze vzdcuchovky) či teorie o létajících SA-58 "Je možné, že by ji dokázal vysadit z uložení či jinak poškodit, ale nezdá se mi, že by došlo k tomu, co se popisuje, že by věž T-34 odlétla někam stranou."  |
|
|
|
|
|
DG: (3149) Já si nejsem jistý, že by zásah 88 AP munice do věže T-34 ji ustřelil. Je možné, že by ji dokázal vysadit z uložení či jinak poškodit, ale nezdá se mi, že by došlo k tomu, co se popisuje, že by věž T-34 odlétla někam stranou. To bych spíše dával za vinnu explozi vezené munice. |
|
|
|
|
|
Gryzlov: (3143) Nemyslím si, že by to bylo od věci, či že by to bylo pro někoho hůře pochopitelné. Naopak, Tvůj příspěvek právě evokuje spíše to, že si věc příliš zjednodušuješ. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 3142: I ty si myslíš, že je ložisko věže T-34 dimenzované na pohlcení obrovské energie z dopadajícího granátu, navíc v případě zásahu zpředu šikmo?"Čo sa týka možnosti odhodenia veže T-34 po zásahu granátu kalibru 75 alebo 88mm si myslím že to možné nebolo. " Je tu vůbec někdo, kdo si dokáže uvědomit co dokáže energie projektilu koncentrovaná na velice malé ploše, pokud nedojde k penetraci, ale k absorbci této energie? |
|
|
|
|
|
Jen bych chtěl upřesnit, ta trhavá náplň v Ap střelách za WW2 byla hlavně proto, aby usnadnila "roztrhnutí" střely po probití pancíře a ne proto, aby zvyšovala její účinek. V současné době to už není třeba, protože úroveň tepelného zpracování střely je na dostatečně vysoké úrovni, aby jsme toto zajistili. Díky zlepšení zpracování střel a zkvalitnění materiálu proto také dnes existují střely, které jsou skořepinové a mají v sobě výbušninu, na zvětšení co největšího účinku střely v bojovém prostoru vozidla. Ale ty se používají na slaběji pancéřované cíle. |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 3145: To Ti přesně neřeknu, ale až mi ten materiál proběhne pod rukama, tak Ti to upřesním, pokud to půjde. "Otázkou taktiež je či sa zmieňované porovnanie netýkalo aj striel z OU, kde by samozrejme vystupovali do popredia vlastnosti tohto materiálu." |
|
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 3143: Spôsob stabilizácie má pomerne veľký význam pri porovnávaní účinku. Rotačne stabilizovaná strela má po prebití homogénneho panciera tendenciu rozpadať sa a úlomky strely majú vďaka rotácii a energii dopredného pohybu veľmi ničivý účinok na interiér. Proti tomu má šípovo stabilizovaná strela nevýhodu (myslené pre strely z Fe a W). Otázkou taktiež je či sa zmieňované porovnanie netýkalo aj striel z OU, kde by samozrejme vystupovali do popredia vlastnosti tohto materiálu. "Tedy Šípová, podkaliberní střela z 80. let má při hmotnosti 7 - 9kg a průměru 20mm+ zhruba stejný ničivý účinek (on je o něco menší, samozřejmě) jako střela o hmotnosti 10kg ráže třeba 88mm." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3140: Doma to nemám. Vím kam zajít, snad budu mít i kopii. Ale nevím kdy. Nechci toho člověka moc otravovat kopírováním. Určitě ale budu o to usilovat. Je tam totiž fotka Hetzera po zásahu 122mm tříštivo-trhavým granátem z IS-2. Jestli máš rád puzzle, tak by se Ti to také moc líbilo "Nemáš náhodou tu dokumentaci doma, či se k ní můžeš nějak dostat?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války