Střední tanky 2. světové války
|
|
---|---|
SK napsal v č. 3198: Tak proč se součást z litiny prohne pod stejným zatížením více, než stejná součást ocelová? Můžeš si to spočítat, je to snadné "Oceľ je pružnejšia, liatina je krehká ale tuhá, preto sa používa napr. u presných obrábacích strojov aby sa mašina "nekmitala" a mala čo najväčšiu tuhosť a tým aj lepšiu presnosť." |
|
|
|
Mimochodem nechceš se vrátit na začátek k mému konstatování, že já nemám jak bych to dokázal stejně jako ty to nevyvrátíš? Jak dlouho se budeš ještě opíjet myšlenkou že tvé síly stačí na podobné výpočty - díky značnému množství mnohdy neznámých vstupních veličin (sorry, ona je to vlastně středoškolská matematika)? Nemíním se tady nekonečně dlouho dohadovat stylem "je" "není" "je" "není"... |
|
|
|
K poznámkám níže: sám víš, že stanovení kdy dojde k průstřelu není záležitostí tabulek, ten granát ovlivní takové množství vnějších vlivů (např. i fušeřina v muničce), že jeho chování při dopadu můžeš leda odhadovat, ale nikoliv konkrétně specifikovat. Z tohoto důvodu si schovej definice jako "potřeba 250mm" atd. Kdyby to v reálu takto fungovalo, tak je každý tankový souboj předem danou tabulkovou záležitostí... | |
|
|
Gryzlov napsal v č. 3201: Jaké podmínky sis stanovil je tvoje věc. Navíc vzhledem ke "komplexnosti" celého výpočtu se opravdu nemíním hádat jestli je to 20cm nebo 10cm. Mělo by tě trknout že tam vůbec k nějakému výraznému pohybu dojde, jeho velikost pak může být ovlivněna spoustou dalších faktorů. Každopádně to zatím vůbec nevypadá, že by se ta možnost jasně vyloučila...
"Navíc jsem v textu stanovil jisté podmínky, které si také patrně přehlédl."
Gryzlov napsal v č. 3201: Už jenom že je to energie, která dle tvého výpočtu zvedne několikatunovou věž, hovoří o její zanedbatelnosti...
"10kJ je opravdu naprosto nepředstavitelná energie, kterou fakt nic neudrží... "
Gryzlov napsal v č. 3201: Předtím než tlumiče dosednou na dorazy přeci jenom k nějakému tlumení dojde. A i pak se náraz rozloží po celém tanku, takže je to přirovnání stejně hovadské jako srovnání energie při výstřelu, která se rozloží na kde co, s energiiípři dopadu...
"Můžeš mi prosím udělat silový rozbor, kdy tank dosedne na doraz tlumičů? To by mě fak zajímalo, jak je tlumen náraz věže na korbu přes tlumiče... když mezi věží a korbou je jen Tvé oblíbené ložisko... a zdůrazňuji: po dosednutí tlumičů na doraz!!! "
Gryzlov napsal v č. 3201: Vidím že si z toho děláš letecký den "Hm a co když po součtu dopředné rychlosti a rychlosti vyvolané volným pádem (změna polohové energie na kinetickou) dostanu ve finále obdobnou rychlost pohybu věže v ložisku, tedy nějakých 1,5 až 2m/s? " |
|
|
|
DG napsal v č. 3196: Ano, jenže bez průstřelu věže... to je ten problém, který Ty jaksi stále nechápeš. Buď se energie přemění na posuv věže, tedy ložisko se vytrhne, to je to co si stále přeješ, ale je to jen přání, a nebo se energie přemění na deformační energii a dojde k průstřelu. Jenže aby mohlo dojít k průstřelu, tak Ti ta věž nesmí před tím projektilem utíkat... na to, aby došlo k vytržení věže T-34 z uložení by musel pancíř věže dosahovat tloušťky nad 250mm, aby nedošlo k průstřelu a veškerou energii by muselo chytit ložisko... zkus roztlačit stojící auto prvně tak, že zatlačíš na kapotu (na plech) a jednou přes zadní okno... "Bingo. No a dejme tomu, že máš "skleněné" ložisko a "kovovou" věž, copak se asi stane? Ložisko se rozpadne a následuje tebou dokonale popsaný pohyb... " |
|
|
|
DuGalle: spíš by sis měl uvědomit jinou věc. Pořád tady tvrdíš, že ložisko musí absorbovat celkovou kinetickou energii zásahu... zamysli se nad tímto: máš projektil, třeba ráže 100mm, o hmotnosi 15kg. Při různých rychlostech probije následující tloušťky pancíře: 800m/s = 170mm 700m/s = 141mm 600m/s = 113mm 500m/s = 87mm 400m/s = 64mm Čelo věže T-34/85 má nějakých 90mm, to samé pancíř kolem ložiska. Řekněme, že na probití těch 90mm bude stačit danému projektilu 500m/s. Jakou energii tedy bude muset absorbovat uložení věže, při rychlostech 400m/s, 500m/s, 600m/s, 700m/s, 800m/s, když k probití pancíře stačí 500m/s? |
|
|
|
nemetko napsal v č. 3202: Díky Nemetko! "Gryzlov: tak som zohnal aj hmotnost prazdneho zasobnika: Hmotnost prázdného zásobníku 0,19 kg" |
|
|
|
Gryzlov: tak som zohnal aj hmotnost prazdneho zasobnika: Hmotnost prázdného zásobníku 0,19 kg | |
|
|
DG napsal v č. 3196: Ne, ono to je vidět odtud:"To je z těch 21 cm opravdu vidět "
Gryzlov napsal v č. 3179: "proti zásahu projektilu ráže 88mm o hmotnosti 10,2 kg při rychlosti 1000m/s (úsťová rychlost projektilu u kanónu KwK 43 L/71)" Navíc jsem v textu stanovil jisté podmínky, které si také patrně přehlédl.
DG napsal v č. 3196: "Asi tak jako že pancíř nedovolí průniku střely, že? Příložky jsou totiž z kosmického materiálu, který vydrží všechno. Divím se, že se ta věž utrhne aspoň při vnitřní explozi " Chytrému napověz, hloupého kopni... nevím jestli to děláš schválně a nebo ne. 10kJ je opravdu naprosto nepředstavitelná energie, kterou fakt nic neudrží...
DG napsal v č. 3196: "Myslel jsem že si se překlepl, očividně ne. Člověk který si nehraje na písečku by měl znát rozdíl, když tank někde hupsne, což je pohyb a) tlumený vypružením a rozložený po celé konstrukci Můžeš mi prosím udělat silový rozbor, kdy tank dosedne na doraz tlumičů? To by mě fak zajímalo, jak je tlumen náraz věže na korbu přes tlumiče... když mezi věží a korbou je jen Tvé oblíbené ložisko... a zdůrazňuji: po dosednutí tlumičů na doraz!!!
DG napsal v č. 3196: "b) s víceméně pomalu a rovnoměrně rostoucím zatížením než když dostane prudkou ránu, což je ničím netlumený prudký náraz na specifické místo" Hm a co když po součtu dopředné rychlosti a rychlosti vyvolané volným pádem (změna polohové energie na kinetickou) dostanu ve finále obdobnou rychlost pohybu věže v ložisku, tedy nějakých 1,5 až 2m/s? Samozřejmě že po dosednutí na dorazi, aby sis nemyslel, že bych počítal s tlumením... Ale to je v tuto chvíli zbytečné řešit. |
|
|
|
Johny napsal v č. 3194: Záleží na poddajnosti neprůstřelnéh vesty. Určitě tam byl plát, přes celý povrch trupu, aby se síla rozložila na co největší plochu. Jinak to dopadne tak, jak popisoval Tvůj kolega - bude ho bolet břicho "No nevím, nevím - příjemné to moc nebude ale pokud bude na ránu připraven. může to ustát. Ten člověk co po sobě nechal vystřelit z devítky tvrdil, že je to jako rána pěstí ale vydržet se to dá." |
|
|
|
DG napsal v č. 3177: Jasné. To bolo myslené obrazne. Každopádne uhol pôsobenia na vežu po výbuchu HE granátu bude smerovať viac hore ako pri zásahu AP, kde je hlavným nositeľom je kinetická energia strely. "No kolmo hore těžko, ale počítejme se stejným úhlem který má čelní pancíř (pakliže se po něm střela sveze, tak půjde na ložisko ve stejném úhlu)" |
|
|
|
Tom napsal v č. 3197: Oceľ je pružnejšia, liatina je krehká ale tuhá, preto sa používa napr. u presných obrábacích strojov aby sa mašina "nekmitala" a mala čo najväčšiu tuhosť a tým aj lepšiu presnosť. "Ocel nebo litina a proč?" |
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 3190: Myslel jsem že si se překlepl, očividně ne. Člověk který si nehraje na písečku by měl znát rozdíl, když tank někde hupsne, což je pohyb" Já zas naprosto žeru Tvé odpovědi Hele o víkendu budu mít více času, tak Ti spočítám, ze záznamu, do jaké vzdálenosti hopsl T-34/85, z jaké výšky a jakou rychlostí. Z toho zkusím dostat i posuvnou rychlost věže při dopadu a tím i kolik to ložisko minimálně sneslo. Píšu minimálně." a) tlumený vypružením a rozložený po celé konstrukci b) s víceméně pomalu a rovnoměrně rostoucím zatížením než když dostane prudkou ránu, což je ničím netlumený prudký náraz na specifické místo Dám ti to na příkladu z tvého oblíbeného pískoviště. Zkus si udělat bábovičku a 1) pomalu do ní strčit plochou dlaně 2) hodit do ní šutr
Gryzlov napsal v č. 3190: Bingo. No a dejme tomu, že máš "skleněné" ložisko a "kovovou" věž, copak se asi stane? Ložisko se rozpadne a následuje tebou dokonale popsaný pohyb...
"Když tam dáš desku třeba skleněnou, tak po úderu kladivem se sklo rozsype, kladivo poputuje dál a vozíček bude stát... a takhlůe nějak to je s ložiskem věže T-34 a zásahem od Tigera."
Gryzlov napsal v č. 3190: To je z těch 21 cm opravdu vidět
"A rozsah hodnot? No, když nevíš, co jsem Ti vlastně předložil za výsledek, tak to je pak těžké... ta hodnota, je tzv. hodnota maximální, tedy nereálná, protože se tam neuvažují žádné ztráty a z toho je potom vidět, že ten projektil prostě na to nemá, aby tu věž vyhodil z uložení..."
Gryzlov napsal v č. 3190: Asi tak jako že pancíř nedovolí průniku střely, že? Příložky jsou totiž z kosmického materiálu, který vydrží všechno. Divím se, že se ta věž utrhne aspoň při vnitřní explozi "protože příložky dovolí maximálně posuv řádově cm" |
|
|
|
ragaz napsal v č. 3192: To je sekundárna funkcia...
"Jako zátaras či barikáda určitě ano "
BRUNNER napsal v č. 3193: Toho chlapíka zase podstatne ľahšie vydurí pechota z jeho pelechu. S delom môžeš strieľať aj celou ulicou, pancierovkou len na pár desiatok metrov...navyše značne nepresne s obmedzeným účinkom... "To delo zničíš neporovnatelne lahšie ako chlapíka s panzerfaustom pobehujúceho z poschodia na poschodie a z dvorku do dvorku..." |
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 3183: "Muž, vybavený dostatečně pevnou neprůstřelnou vestou může klidně stát pouze na jedné noze, když do něj narazí pušková střela (ráže .30, rychlost 800m/s). Muž se při zásahu ani nepohne. Tento pokus sám na sobě a s uvedeným výsledkem uskutečnil americký znalec v oboru střelných zbraní Alex Jason." No nevím, nevím - příjemné to moc nebude ale pokud bude na ránu připraven. může to ustát. Ten člověk co po sobě nechal vystřelit z devítky tvrdil, že je to jako rána pěstí ale vydržet se to dá. V tom Jackass to dostane maník z brokovnice tak z 10m přímo na holé břicho 40gr projektil má stejný výkon jako normální slug ale nemá penetrační kapacitu - rozbalí se do takového sáčku. Každopádně to maníkovy vyrazilo notně dech ale ustál to v pohodě. Každopádně fakt je, že malé sele o váze cca 20 kg po ráně Win 308 (11,7 gramu) na cca 30 m sebou nikam nemrští ale pouze celkem klidně lehne po pár krocích jako poďtaté - kulka zůstává v ráně. |
|
|
|
SK napsal v č. 3191: Jako zátaras či barikáda určitě ano "Okrem toho v Berlíne bol ohromný nedostatok protitankových diel. Jedno dobre umiestnené delo dokáže v pohode zablokovať celú ulicu..." |
|
|
|
ragaz napsal v č. 3189: To asi preto, že nasadenie tanku v meste nie je ideálne a naopak nasadenie pancieroviek v meste sa k ideálnemu nasadeniu blíži..."ad pancéřové pěsti: V berlínské operaci bylo pp vyřazeno 11,3 - 30% tanků, v samotném Berlíně až 70%" Okrem toho v Berlíne bol ohromný nedostatok protitankových diel. Jedno dobre umiestnené delo dokáže v pohode zablokovať celú ulicu...
ragaz napsal v č. 3189: Presne tak, z toho pekne vidno, kto bol najväčší nepriateľ tankov... "Největší ztráty RA v letech 1943-45 způsobilo dělostřelectvo (88-91%), miny 4-8%, letectvo 4-5%" |
|
|
|
DG napsal v č. 3187: "A věžové ložisko je běžně konstruováno tak, aby umožnilo posun o 21 cm ve vertikálním směru, že. Nebo že by byl materiál ložiska natolik pružný? Mimochodem podobné výsledky vysloveně žeru, už jenom že tam vychází přesné hodnoty a nikoliv rozsah hodnot..." Já zas naprosto žeru Tvé odpovědi Hele o víkendu budu mít více času, tak Ti spočítám, ze záznamu, do jaké vzdálenosti hopsl T-34/85, z jaké výšky a jakou rychlostí. Z toho zkusím dostat i posuvnou rychlost věže při dopadu a tím i kolik to ložisko minimálně sneslo. Píšu minimálně. Za další: ložisko T-34 mělo po obvodu věže příložky, které omezovaly zdvih věže ve vertikále. Tím je snad řečeno vše. Jinak kdyby ložisko věže T-34 nebylo schopno zajistit absorbci energie střely, tak by nikdy nedošlo k průstřelu. Proč? Protože pokud chceš těleso probít, tak na těleso můžeš působit jen takovou silou, která to těleso neuvede do pohybu. Proč? Protože pak síla nevykonává práci deformační, ale vykonává práci posuvnou. Důkaz: vezmi si vozíček, dej na něj desku z pevného materiálu a bouchni do ní kladivem. Vozíček Ti popojede, protože veškerá, vynaložená energie se mění na energii posuvu. Když tam dáš desku třeba skleněnou, tak po úderu kladivem se sklo rozsype, kladivo poputuje dál a vozíček bude stát... a takhle nějak to je s ložiskem věže T-34 a zásahem od Tigera. A rozsah hodnot? No, když nevíš, co jsem Ti vlastně předložil za výsledek, tak to je pak těžké... ta hodnota, je tzv. hodnota maximální, tedy nereálná, protože se tam neuvažují žádné ztráty a z toho je potom vidět, že ten projektil prostě na to nemá, aby tu věž vyhodil z uložení... ... protože posuv 21cm se konat nebude, protože příložky dovolí maximálně posuv řádově cm, tudíž veškerá energie se zmaří na několika centimetrech, tedy známe dráhu a z toho se dá už vypočítat síla, napětí, namáhání příložek a jsme doma... |
|
|
|
ad pancéřové pěsti: V berlínské operaci bylo pp vyřazeno 11,3 - 30% tanků, v samotném Berlíně až 70% Největší ztráty RA v letech 1943-45 způsobilo dělostřelectvo (88-91%), miny 4-8%, letectvo 4-5% |
|
|
|
Gryzlov(3186): Možná tak v letadle.... ....jinak to ustojim.... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války