Střední tanky 2. světové války

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1321-1340 z 4312
<< 64 65 66 67 68 69 70 >>
Po
Tom 2.3.2005 09:51 - č. 3209
Tom
SK napsal v č. 3198:
"Oceľ je pružnejšia, liatina je krehká ale tuhá, preto sa používa napr. u presných obrábacích strojov aby sa mašina "nekmitala" a mala čo najväčšiu tuhosť a tým aj lepšiu presnosť."
Tak proč se součást z litiny prohne pod stejným zatížením více, než stejná součást ocelová? Můžeš si to spočítat, je to snadné
DG 2.3.2005 09:17 - č. 3208
DG Mimochodem nechceš se vrátit na začátek k mému konstatování, že já nemám jak bych to dokázal stejně jako ty to nevyvrátíš? Jak dlouho se budeš ještě opíjet myšlenkou že tvé síly stačí na podobné výpočty - díky značnému množství mnohdy neznámých vstupních veličin (sorry, ona je to vlastně středoškolská matematika)?
Nemíním se tady nekonečně dlouho dohadovat stylem "je" "není" "je" "není"...
DG 2.3.2005 09:08 - č. 3207
DG K poznámkám níže: sám víš, že stanovení kdy dojde k průstřelu není záležitostí tabulek, ten granát ovlivní takové množství vnějších vlivů (např. i fušeřina v muničce), že jeho chování při dopadu můžeš leda odhadovat, ale nikoliv konkrétně specifikovat. Z tohoto důvodu si schovej definice jako "potřeba 250mm" atd. Kdyby to v reálu takto fungovalo, tak je každý tankový souboj předem danou tabulkovou záležitostí...
DG 2.3.2005 09:03 - č. 3206
DG
Gryzlov napsal v č. 3201:
"Navíc jsem v textu stanovil jisté podmínky, které si také patrně přehlédl."
Jaké podmínky sis stanovil je tvoje věc. Navíc vzhledem ke "komplexnosti" celého výpočtu se opravdu nemíním hádat jestli je to 20cm nebo 10cm. Mělo by tě trknout že tam vůbec k nějakému výraznému pohybu dojde, jeho velikost pak může být ovlivněna spoustou dalších faktorů. Každopádně to zatím vůbec nevypadá, že by se ta možnost jasně vyloučila...
Gryzlov napsal v č. 3201:
"10kJ je opravdu naprosto nepředstavitelná energie, kterou fakt nic neudrží... "
Už jenom že je to energie, která dle tvého výpočtu zvedne několikatunovou věž, hovoří o její zanedbatelnosti...
Gryzlov napsal v č. 3201:
"Můžeš mi prosím udělat silový rozbor, kdy tank dosedne na doraz tlumičů? To by mě fak zajímalo, jak je tlumen náraz věže na korbu přes tlumiče... když mezi věží a korbou je jen Tvé oblíbené ložisko... a zdůrazňuji: po dosednutí tlumičů na doraz!!! "
Předtím než tlumiče dosednou na dorazy přeci jenom k nějakému tlumení dojde. A i pak se náraz rozloží po celém tanku, takže je to přirovnání stejně hovadské jako srovnání energie při výstřelu, která se rozloží na kde co, s energiiípři dopadu...
Gryzlov napsal v č. 3201:
"Hm a co když po součtu dopředné rychlosti a rychlosti vyvolané volným pádem (změna polohové energie na kinetickou) dostanu ve finále obdobnou rychlost pohybu věže v ložisku, tedy nějakých 1,5 až 2m/s? "
Vidím že si z toho děláš letecký den
Gryzlov 2.3.2005 08:09 - č. 3205
Gryzlov
DG napsal v č. 3196:
"Bingo. No a dejme tomu, že máš "skleněné" ložisko a "kovovou" věž, copak se asi stane? Ložisko se rozpadne a následuje tebou dokonale popsaný pohyb... "
Ano, jenže bez průstřelu věže... to je ten problém, který Ty jaksi stále nechápeš. Buď se energie přemění na posuv věže, tedy ložisko se vytrhne, to je to co si stále přeješ, ale je to jen přání, a nebo se energie přemění na deformační energii a dojde k průstřelu. Jenže aby mohlo dojít k průstřelu, tak Ti ta věž nesmí před tím projektilem utíkat... na to, aby došlo k vytržení věže T-34 z uložení by musel pancíř věže dosahovat tloušťky nad 250mm, aby nedošlo k průstřelu a veškerou energii by muselo chytit ložisko... zkus roztlačit stojící auto prvně tak, že zatlačíš na kapotu (na plech) a jednou přes zadní okno...
Gryzlov 2.3.2005 08:04 - č. 3204
Gryzlov DuGalle: spíš by sis měl uvědomit jinou věc. Pořád tady tvrdíš, že ložisko musí absorbovat celkovou kinetickou energii zásahu... zamysli se nad tímto: máš projektil, třeba ráže 100mm, o hmotnosi 15kg. Při různých rychlostech probije následující tloušťky pancíře:
800m/s = 170mm
700m/s = 141mm
600m/s = 113mm
500m/s = 87mm
400m/s = 64mm

Čelo věže T-34/85 má nějakých 90mm, to samé pancíř kolem ložiska. Řekněme, že na probití těch 90mm bude stačit danému projektilu 500m/s. Jakou energii tedy bude muset absorbovat uložení věže, při rychlostech 400m/s, 500m/s, 600m/s, 700m/s, 800m/s, když k probití pancíře stačí 500m/s?
Gryzlov 2.3.2005 08:02 - č. 3203
Gryzlov
nemetko napsal v č. 3202:
"Gryzlov: tak som zohnal aj hmotnost prazdneho zasobnika: Hmotnost prázdného zásobníku 0,19 kg"
Díky Nemetko!
nemetko 2.3.2005 08:01 - č. 3202
nemetko Gryzlov: tak som zohnal aj hmotnost prazdneho zasobnika: Hmotnost prázdného zásobníku 0,19 kg
Gryzlov 2.3.2005 07:51 - č. 3201
Gryzlov
DG napsal v č. 3196:
"To je z těch 21 cm opravdu vidět "
Ne, ono to je vidět odtud:
Gryzlov napsal v č. 3179:
"proti zásahu projektilu ráže 88mm o hmotnosti 10,2 kg při rychlosti 1000m/s (úsťová rychlost projektilu u kanónu KwK 43 L/71)"


Navíc jsem v textu stanovil jisté podmínky, které si také patrně přehlédl.
DG napsal v č. 3196:
"Asi tak jako že pancíř nedovolí průniku střely, že? Příložky jsou totiž z kosmického materiálu, který vydrží všechno. Divím se, že se ta věž utrhne aspoň při vnitřní explozi "


Chytrému napověz, hloupého kopni... nevím jestli to děláš schválně a nebo ne. 10kJ je opravdu naprosto nepředstavitelná energie, kterou fakt nic neudrží...
DG napsal v č. 3196:
"Myslel jsem že si se překlepl, očividně ne. Člověk který si nehraje na písečku by měl znát rozdíl, když tank někde hupsne, což je pohyb a) tlumený vypružením a rozložený po celé konstrukci


Můžeš mi prosím udělat silový rozbor, kdy tank dosedne na doraz tlumičů? To by mě fak zajímalo, jak je tlumen náraz věže na korbu přes tlumiče... když mezi věží a korbou je jen Tvé oblíbené ložisko... a zdůrazňuji: po dosednutí tlumičů na doraz!!!
DG napsal v č. 3196:
"b) s víceméně pomalu a rovnoměrně rostoucím zatížením než když dostane prudkou ránu, což je ničím netlumený prudký náraz na specifické místo"


Hm a co když po součtu dopředné rychlosti a rychlosti vyvolané volným pádem (změna polohové energie na kinetickou) dostanu ve finále obdobnou rychlost pohybu věže v ložisku, tedy nějakých 1,5 až 2m/s? Samozřejmě že po dosednutí na dorazi, aby sis nemyslel, že bych počítal s tlumením... Ale to je v tuto chvíli zbytečné řešit.
Gryzlov 2.3.2005 07:16 - č. 3200
Gryzlov
Johny napsal v č. 3194:
"No nevím, nevím - příjemné to moc nebude ale pokud bude na ránu připraven. může to ustát. Ten člověk co po sobě nechal vystřelit z devítky tvrdil, že je to jako rána pěstí ale vydržet se to dá."
Záleží na poddajnosti neprůstřelnéh vesty. Určitě tam byl plát, přes celý povrch trupu, aby se síla rozložila na co největší plochu. Jinak to dopadne tak, jak popisoval Tvůj kolega - bude ho bolet břicho
pbradler 1.3.2005 22:33 - č. 3199
pbradler
DG napsal v č. 3177:
"No kolmo hore těžko, ale počítejme se stejným úhlem který má čelní pancíř (pakliže se po něm střela sveze, tak půjde na ložisko ve stejném úhlu)"
Jasné. To bolo myslené obrazne. Každopádne uhol pôsobenia na vežu po výbuchu HE granátu bude smerovať viac hore ako pri zásahu AP, kde je hlavným nositeľom je kinetická energia strely.
SK 1.3.2005 22:31 - č. 3198
SK
Tom napsal v č. 3197:
"Ocel nebo litina a proč?"
Oceľ je pružnejšia, liatina je krehká ale tuhá, preto sa používa napr. u presných obrábacích strojov aby sa mašina "nekmitala" a mala čo najväčšiu tuhosť a tým aj lepšiu presnosť.
DG 1.3.2005 22:13 - č. 3196
DG
Gryzlov napsal v č. 3190:
" Já zas naprosto žeru Tvé odpovědi Hele o víkendu budu mít více času, tak Ti spočítám, ze záznamu, do jaké vzdálenosti hopsl T-34/85, z jaké výšky a jakou rychlostí. Z toho zkusím dostat i posuvnou rychlost věže při dopadu a tím i kolik to ložisko minimálně sneslo. Píšu minimálně."
Myslel jsem že si se překlepl, očividně ne. Člověk který si nehraje na písečku by měl znát rozdíl, když tank někde hupsne, což je pohyb
a) tlumený vypružením a rozložený po celé konstrukci
b) s víceméně pomalu a rovnoměrně rostoucím zatížením
než když dostane prudkou ránu, což je ničím netlumený prudký náraz na specifické místo

Dám ti to na příkladu z tvého oblíbeného pískoviště. Zkus si udělat bábovičku a 1) pomalu do ní strčit plochou dlaně 2) hodit do ní šutr
Gryzlov napsal v č. 3190:
"Když tam dáš desku třeba skleněnou, tak po úderu kladivem se sklo rozsype, kladivo poputuje dál a vozíček bude stát... a takhlůe nějak to je s ložiskem věže T-34 a zásahem od Tigera."
Bingo. No a dejme tomu, že máš "skleněné" ložisko a "kovovou" věž, copak se asi stane? Ložisko se rozpadne a následuje tebou dokonale popsaný pohyb...
Gryzlov napsal v č. 3190:
"A rozsah hodnot? No, když nevíš, co jsem Ti vlastně předložil za výsledek, tak to je pak těžké... ta hodnota, je tzv. hodnota maximální, tedy nereálná, protože se tam neuvažují žádné ztráty a z toho je potom vidět, že ten projektil prostě na to nemá, aby tu věž vyhodil z uložení..."
To je z těch 21 cm opravdu vidět
Gryzlov napsal v č. 3190:
"protože příložky dovolí maximálně posuv řádově cm"
Asi tak jako že pancíř nedovolí průniku střely, že? Příložky jsou totiž z kosmického materiálu, který vydrží všechno. Divím se, že se ta věž utrhne aspoň při vnitřní explozi
SK 1.3.2005 22:12 - č. 3195
SK
ragaz napsal v č. 3192:
"Jako zátaras či barikáda určitě ano "
To je sekundárna funkcia...
BRUNNER napsal v č. 3193:
"To delo zničíš neporovnatelne lahšie ako chlapíka s panzerfaustom pobehujúceho z poschodia na poschodie a z dvorku do dvorku..."
Toho chlapíka zase podstatne ľahšie vydurí pechota z jeho pelechu. S delom môžeš strieľať aj celou ulicou, pancierovkou len na pár desiatok metrov...navyše značne nepresne s obmedzeným účinkom...
Johny 1.3.2005 22:10 - č. 3194
Johny
Gryzlov napsal v č. 3183:
"Muž, vybavený dostatečně pevnou neprůstřelnou vestou může klidně stát pouze na jedné noze, když do něj narazí pušková střela (ráže .30, rychlost 800m/s). Muž se při zásahu ani nepohne. Tento pokus sám na sobě a s uvedeným výsledkem uskutečnil americký znalec v oboru střelných zbraní Alex Jason."


No nevím, nevím - příjemné to moc nebude ale pokud bude na ránu připraven. může to ustát. Ten člověk co po sobě nechal vystřelit z devítky tvrdil, že je to jako rána pěstí ale vydržet se to dá.

V tom Jackass to dostane maník z brokovnice tak z 10m přímo na holé břicho 40gr projektil má stejný výkon jako normální slug ale nemá penetrační kapacitu - rozbalí se do takového sáčku. Každopádně to maníkovy vyrazilo notně dech ale ustál to v pohodě.

Každopádně fakt je, že malé sele o váze cca 20 kg po ráně Win 308 (11,7 gramu) na cca 30 m sebou nikam nemrští ale pouze celkem klidně lehne po pár krocích jako poďtaté - kulka zůstává v ráně.
ragaz 1.3.2005 22:05 - č. 3192
ragaz
SK napsal v č. 3191:
"Okrem toho v Berlíne bol ohromný nedostatok protitankových diel. Jedno dobre umiestnené delo dokáže v pohode zablokovať celú ulicu..."
Jako zátaras či barikáda určitě ano
SK 1.3.2005 22:02 - č. 3191
SK
ragaz napsal v č. 3189:
"ad pancéřové pěsti: V berlínské operaci bylo pp vyřazeno 11,3 - 30% tanků, v samotném Berlíně až 70%"
To asi preto, že nasadenie tanku v meste nie je ideálne a naopak nasadenie pancieroviek v meste sa k ideálnemu nasadeniu blíži...

Okrem toho v Berlíne bol ohromný nedostatok protitankových diel. Jedno dobre umiestnené delo dokáže v pohode zablokovať celú ulicu...
ragaz napsal v č. 3189:
"Největší ztráty RA v letech 1943-45 způsobilo dělostřelectvo (88-91%), miny 4-8%, letectvo 4-5%"
Presne tak, z toho pekne vidno, kto bol najväčší nepriateľ tankov...
Gryzlov 1.3.2005 21:57 - č. 3190
Gryzlov
DG napsal v č. 3187:
"A věžové ložisko je běžně konstruováno tak, aby umožnilo posun o 21 cm ve vertikálním směru, že. Nebo že by byl materiál ložiska natolik pružný? Mimochodem podobné výsledky vysloveně žeru, už jenom že tam vychází přesné hodnoty a nikoliv rozsah hodnot..."


Já zas naprosto žeru Tvé odpovědi Hele o víkendu budu mít více času, tak Ti spočítám, ze záznamu, do jaké vzdálenosti hopsl T-34/85, z jaké výšky a jakou rychlostí. Z toho zkusím dostat i posuvnou rychlost věže při dopadu a tím i kolik to ložisko minimálně sneslo. Píšu minimálně.

Za další: ložisko T-34 mělo po obvodu věže příložky, které omezovaly zdvih věže ve vertikále. Tím je snad řečeno vše.

Jinak kdyby ložisko věže T-34 nebylo schopno zajistit absorbci energie střely, tak by nikdy nedošlo k průstřelu. Proč? Protože pokud chceš těleso probít, tak na těleso můžeš působit jen takovou silou, která to těleso neuvede do pohybu. Proč? Protože pak síla nevykonává práci deformační, ale vykonává práci posuvnou.
Důkaz: vezmi si vozíček, dej na něj desku z pevného materiálu a bouchni do ní kladivem. Vozíček Ti popojede, protože veškerá, vynaložená energie se mění na energii posuvu.
Když tam dáš desku třeba skleněnou, tak po úderu kladivem se sklo rozsype, kladivo poputuje dál a vozíček bude stát... a takhle nějak to je s ložiskem věže T-34 a zásahem od Tigera.

A rozsah hodnot? No, když nevíš, co jsem Ti vlastně předložil za výsledek, tak to je pak těžké... ta hodnota, je tzv. hodnota maximální, tedy nereálná, protože se tam neuvažují žádné ztráty a z toho je potom vidět, že ten projektil prostě na to nemá, aby tu věž vyhodil z uložení...

... protože posuv 21cm se konat nebude, protože příložky dovolí maximálně posuv řádově cm, tudíž veškerá energie se zmaří na několika centimetrech, tedy známe dráhu a z toho se dá už vypočítat síla, napětí, namáhání příložek a jsme doma...
ragaz 1.3.2005 21:34 - č. 3189
ragaz ad pancéřové pěsti: V berlínské operaci bylo pp vyřazeno 11,3 - 30% tanků, v samotném Berlíně až 70%

Největší ztráty RA v letech 1943-45 způsobilo dělostřelectvo (88-91%), miny 4-8%, letectvo 4-5%
Jamamoto 1.3.2005 21:30 - č. 3188
Jamamoto Gryzlov(3186): Možná tak v letadle.... ....jinak to ustojim....
1321-1340 z 4312
<< 64 65 66 67 68 69 70 >>
Po