Střední tanky 2. světové války
|
|
---|---|
Oka uz sme dvaja ktorym to neleze do hlavinky ale mam slubene aj tabulky pre priamu strelbu a ked panboh a konde da tak o tyzden budu... | |
|
|
nemetko: Clovece, tak tohle slysim prvne. Trochu jsem take patral, a nasel jsem tabulky (doufam ze stejne jako tvoje) a v nich mam uvedeny bal. koeficient C s indexem 43 (pocitany dle zakona odporu vzduchu 43) a mas pravdu je vsude mensi nez 1. Kdyz jsem si ho pocital, tak mi dle toho take vychazel, ale pokud jsem pouzil standartni (pro me, se 43 obvykle nepracuji) vypocet, tak byl zase vyssi nez 1. Takze se zkusim podivat, kde mam chybu a pak ti napisi. Mozna je to tou neprinou/primou strelbou, jak tvrdis, ale i potom by jste pocital atk jako tak spatne, protoze nam jde o primou strelbu. Ale podivam se a urcite napisi. | |
|
|
Německý pancíř Na začátku roku 1941 používali Němci pancíř s velmi tvrdým povrchem. 600 - 700 HBV. Pravděpodobně šlo o cementovaný pancíř. Tato technologie se totiž používala i na našich LT-38. Pozdější německý pancíř dosahoval tvrdosti 280 - 300 HB. Složení pancíře se až tak moc neměnilo, takže asi pouze vypustili cementování. Americké tanky - dostal jsem průstřely amerických tankových kanónů. Mám to i zpracované. Jenom to nějak přepíšu, abych Vám to mohl ukázat. Potíž je jenom v tom, že Lorrin tvrdí, že Američani dokázali, že průbojnost nezávisí na kinetické energii, ale hlavně na poměru T/D, což je tloušťka pancíře/průměr projektilu. Jinými slovy: americké vědecké závěry z průběhu a konce války. |
|
|
|
Pavel: V hlavni zrychluje vdaka energii explozie po cely cas pohybu v hlavni tam sa to rata inak, na konci zyska tzv ustovu rychlost ktora sa meni z dlzkou letu No a strela koeficient na priamej strelbe nemeni, pri nepriamj strelbe meni koeficient podla drahy letu, a v tabulkach sa hlada podla uhla vystrelu... Konde sa dusuje ze je to tak a nie inak... kua a ja prevolam cely pausal |
|
|
|
Nemetko myslím že normálmí střela asi nezrychluje mimo hlaveň jenom letí setrvačností | |
|
|
to Gryzlov: Můžeš uvést na pravou míru jak to bylo s tou tvrdostí pancíře? Já myslel že 280HB měli Spojenci a Němci měli kolem 700HB. Dík. Jinak náhodou k těm mím otázkám ohledně Shermana a Pershinaga nemáš nějaké nové údaje? | |
|
|
Skus mi prosim poslat nieco z tej tvojej teorie ak mas cas a skusim ho s tym konfrontovat (mail mam uvedeny) | |
|
|
no bol to kpt. Konde a bol to velitel u nas v Senici a podla neho koeficient urcujes na to, aby si vedel vypocitat ychlost strely v kazdom momente drahy -> vedel urcit vzdialenost a ak je koef >1 tak strela spomaluje a ak <1 tak zrychluje... pri npriamej strelbe vsak musis pripocitat priamu posobnost gravitacnej tiaze takze sa koef dostane pod hodnotu jedna... |
|
|
|
nemetko: Kdo ti to prosimte takhle vysvetloval? Balisticky koefecient je pro danou strelu nemeny, at se pohybuje v jakekoliv fazy letu, po jakekoliv draze. Jedine, jak muzu zmenit bal. koeficient je, ze zmenim samotnou strelu (jiny profil, jina hmotnost, jina raze atd.). At strilim primo nebo neprimo. Pouze pocitam podle jine teorie, ale bal. koeficient bude vzdy stejny. Navic nerozumim, co jsi chtel rici tim, ze bal. koef. jeste zrychluje. | |
|
|
to Dzin: no pocitam to spravne, ale ma to jednu malu vadu... Tie tabulky su pre nepriamu strelbu po balistickej krivke... Ako si isto sam odvodis a ako mi bolo vysvetlene, v druhej casti sa granat pohybuje za prispenia tiaze takze sa pohybuje inak ako v idealnom prostredi ale bez priameho vplyvu tiazoveho zrychlenia, takze vlastne c pri velkych uhloch v 3. faze letu (1 vystrel, 2 stupanie po "parabole", 3 klesanie) este zrychluje a c sa potom dostava pod 1... Jak proste... | |
|
|
Grizlov(383):"že prakticky fotografie těchto průstřelů nejsou a když už, tak se jedná o průstřely velkými rážemi"""" To je fakt,častější jsou průstřely věží,či celé odpadlé věže.Což opravdu svědčí o kvalitě pancíře! |
|
|
|
Co se tyce tech komplikacich z vypocty, co uvadel ze ma Gryzlov, v tom jsem na vinne ja, trochu jsem ho mystifikoval... | |
|
|
nemetko: balisticky koeficient c musi byt v idealnim pripade roven jedne a nikdy nemuze byt nizsi, protoze udava, jak se strela pohybuje v odporovem prostredi o proti neodporovemu. Takze idealne se musi strela pohybovat v odporovem prostredi maximalne stejne a nikdy ne lepe nez v idealnim prostredi. Proto c nemuze byt menci nez jedna. Je ale otazkou, jestli nepocitas s necim, co je pouze vydavano (ci to povazujes) za balisticky koeficient, ale ve skutecnosti jim neni. Bohuzel toto nemohu posoudit. (jen me napada, ze C je oznacovan i koeficient celniho odporu...) Pet:Ten vzorec nevyjadruje zavyslost rychlosti na vzdalenosti, ale, zjednodusene receno, to, jak se meni skutecne prvky drahy (napr.: rychlost strely v danem bode, dostrel atd.) od idealni. |
|
|
|
Tak pak dej Nemetko prosím vědět co nejdřív. Spoléhám na Tebe :o) Tankers group na Yahoo konstatoval, že odolnost ruského pancíře o vysoké tvrdosti, která se pohybuje kolem 450HBV, je vyšší, než odolnost, dosud protěžovaného německého pancíře o tvrdosti kolem 280HB. Dosud bylo totiž proklamováno, že ruský pancíř, vzhledem k vysoké tvrdosti byl křehčí, než německý nebo americký o nižší tvrdosti. Jaksi se teď shánějí fotografie prostřelených čelních pancířů T-34. Většina byla naprosto zaskočena tím, že prakticky fotografie těchto průstřelů nejsou a když už, tak se jedná o průstřely velkými rážemi a navíc bez výrazných křehkých lomů... narozdíl od prostřelených německých pancířů... navíc poměr fotografií, které by dokumentovaly průstřely čelních pancířů korby T-34 je asi tak 1/1000. |
|
|
|
To Gryzlov: No tabulku som pozrel dobre, tak idem skusit prepocitat cez normalne vzorce tie hodnoty s tabuliek a potom ich bud zahodim, alebo zistim kde je zrada... | |
|
|
Pro Pavla: Na modelu je průměr hnací kladky (válečku) 70mm, ale moc se mi to nezdá. Řekl bych, že by to mělo být trošku víc. Příští týden bych to možná mohl zjistit na konkrétní T-34, ale nic zatím neslibuju. Pro Pet(a): Máš pravdu, že by tam ta vzdálenost měla někde být, ale to Ti teď nevysvětlím, protože s tím vzorcem zatím nejsem kamarád. Nejdřív musím vyřešit, proč mi tam něco nevychází tak jak má, a teprve potom se budu zabývat tím, jak se do toho dostane ta vzdálenost. Musím to probrat s Dzinem, ale teď na to nemám moc času. |
|
|
|
to gryzlov:tos mi to moc nevysvětlil.V tvém vzorci totiž postrádám vzdálenost,tedy pokud ten vzorec vyjadřuje závislost rychlosti na vzdálenosti,pak by tam přece měla být,ne? | |
|
|
Pro Pavla: Velikost těch válečků Ti zjistím. Jestli stačí z modelu, tak to Ti dám zítra, jestli budeš chtít radši originál, tak to zabere trošku víc času. | |
|
|
Jo to ti rád pošlu dej adresu a je to ještě prosím Tě nevíšjakou velikost mají ty válečky? | |
|
|
Pro Pavla: Pravděpodobně máš na mysli 6 hnacích válečků (nebo kladek) kterými se posouval pás, přesněji válečky, které zabíraly o ozub každého sudého článku pásu. Je to tak? Pokud ano, tak kružnice středů těchto válečků má průměr 505mm u hnacího kola velikosti 650mm. Je jich 6, jak už jsem napsal a jsou rovnoměrně rozděleny po obvodu kola. P.S. Pak nám musíš poslat nascenované fotky. :o) nebo alespoň mně, jestli Ti to nebude vadit :o) |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války