Střední tanky 2. světové války
|
|
|
|---|---|
| Honza..ty jsi asi zase jeden z těch chytráků,co nepochopil,co jsem chtěl říct... | |
|
|
|
|
GeorgRolf: považuješ-li za chemickou reakci kompresi nebo tavení (tlakem a teplotou) - neboť tím ten natlakovaný horký plyn vzniká, pak se opravdu nemáme o čem bavit. |
|
|
|
| Hej pánové..já myslím,že tahle debata je jen o tom,že jste si špatně vymezili termíny. Myslím,že všichni víte,jakým způsobem HEAT vlastně působí a o podstatu věci se nehádáte.Jen se zbytečně chytáte za slovo. Působí HEAT chemickým,nebo kinetickým účinkem,když jeho průraznost je způsobena tlakem horkého plynu,jež vzniká chemickou reakcí?To je opravdu otázka spíše filozofická (co bylo dřív,vejce nebo slepice?)Tak se nehádejte,je to zbytečná debata... | |
|
|
|
|
|
Pánové (hlavně nemetko) podívejte se do sekce "Zbraně a technika" a "Odkazy - zbraně". Je-li chemikálií výbušnina, je jí také plášť střely (tj. zpravidla slitina kovů) a vlastně celý kanón a tank (o palivu a posádce ani nemluvě). Pancíř se (při použití HEAT) neproráží chemickým účinkem, ale tlakem horkého plynu. |
|
|
|
|
To nemetko a SK:Při výbuchu HEAT vzniká úzký paprsek roztaveného kovu s velmi vysokou teplotou a kinetickou energií,který pancíř propaluje i probíjí zároveň.Ani bez té teploty a ani bez kin.energie by pancíř neprobil.Je to vlastně VELMI rychlé tavení kovu pancíře.V literatuře(např.v atm)to ovšem bývá označováno jako chemický účinek.Asi pro tu výbušninu. |
|
|
|
|
SK: HEAT neni nahodou ta municia u ktorej sa snazime o co najnissiu ustovu rychlost a najmensiu rotaciu aby mala vyssiu ucinnost? Pokial ano tak jej ucinok proti pancieru nie je zavisly od kinetickej energie ziskanej pri vystrele (AP,APCR) ale je dany chemikaliou - vybusninou - obsiahnutou v samotnom granate... Keby bol HEAT naboj s kinetickou ucinnostou tak nemozme mat rucne zbrane ako RPG, lebo by nic neprerazili... Takze este raz: ja poznam len dva druhy striel s kinetickym ucinkom (AP, APCR... - prieraz dosahuju za pomoci kin. energie ziskanej pri vystrele) a s chemickym (HE, HEAT... - prieraz dosahuju za pomoci chemickej reakcie ktora nejakym sposobom zapricini ze pancier je prerazeny) |
|
|
|
|
nemetko: trepeš blbosti... prierazný účinok kumulatívnej munície je dosahovaný kinetickým účinkom kovovej vložky (med, tantal...), ktorá sa po výbuchu výbušniny sformuje do paprsku, ktorý letí vysokou rýchlosťou...teda priezaz panciera sa dosahuje KINETICKOU energiou kumulatívneho paprsku(hmota + vysoka rýchlosť)... |
|
|
|
|
|
Ano chemikalia - teda vybusnina - ta ma za nasledok prerazenie panciera nie kineticka energia... ja poznam len dva druhy striel s kinetickym ucinkom (AP, APCR...) a s chemickym (HE, HEAT...) |
|
|
|
|
|
nemetko: Chceš mi snaď tvrdiť, že HEAT sú strely s chemickým účinkom? To je poriadna blbosť...to sa čudujem, že si to napísal práve Ty... |
|
|
|
|
|
COBHAM - nejake info som zohnal, je to sice nedvoveryhodny zdroj pretoze o cobhame sa oficialne mlci ale ta keramika v nom vdaka tomu ze je uzatvorena medzi ocelovzmi platmi sa sprava podobne ako guma... normalne je krehka ale vdaka nemoznosti akokolvek sa rozpinat je v uzatvorenom priestore pevna a nepraska, ale nema skoro ziadny ucinok proti strelam s kinetickou energiou ale vyborne pohlcuje teplo, teda je to skvela obrana proti strelam s chemickym ucinkom (HEAT)... Dzin: stale v klidu, a tabulky pre priamu strelbu nebudu, takze zacinam pracovat na zostaveni vzorca presne podla tabuliek... |
|
|
|
|
|
K tomu CHOBHAMU.Četl jsem že střela ,která prorážela 400mm homogeního pancíře,při zkouškách průraznosti vrstveného panc. pronikla pouhými 80mm... |
|
|
|
|
Ochuzeny uran se v heterogenich pancirich pouziva misto oceli. Diky svym vlastnostem je je ho treba uzsi plat, pri stejne kvalite pancerovani. U Abramsu je ho pouzito ve "standartnim" pancerovani tipu CHOBHAM, bohuzel jsem z General D. nevytahnul (kupodivu :) presne slozeni (rozvrstveni) pancere... Nemetko: To chce klid. :) Ja jsem ted moc casu nemel, ale ted se na to vrham a prijdu tomu na kloub... |
|
|
|
|
"keramické" destičky jsou sice "křehké", ale jak moc to Vám nepovím. Spíš jde o to, že ta keramika má zvýšit odolnost proti střelám typu HEAT. Vnější ocelový plát plní úlohu hlavní ochrany proti AP střelám. |
|
|
|
|
|
Ty keramické destičky jsou sice velmi tvrdé ale křehké ne? |
|
|
|
|
|
CHOBHAM Vnější plát z tvrdé oceli - vrstva keramických destiček v obalu z hliníku nebo z plastu - vnitřní plát z měkké oceli. Destičky jsou mezi sebou a obalem spojené epoxidovým lepidlem, ale jednotlivé vrstvy jsou k sobě sešroubovány. Nebo tak něco. Uran O tom jsem taky slyšel apod, ale víc Vám k tomu neřeknu. To je spíše otázka pro Dzina. Cementovaný pancíř To vysvětluje mizerné německé svary a vzhledem k cementovanému povrchu, nebude jádro zrovna moc houževnaté. Ono to pak vychází tak, že německá ocel při podobné pevnosti má nižší houževnatost jádra. To je taky ten důvod, proč kanóny 50mm KwK 38 L/42 prostřelily na 100m 54mm německého pancíře a k tomu se 30 stup. odklonem od kolmice a při palbě na 45mm ruský pancíř na t-34 si ani neškrtly i při nulové vzdálenosti, pokud nechytly hranu... |
|
|
|
|
|
K tomu pancieru, viem ze na lahkych "SSSR a Varsavska zmluva" :) vozidlach sa pouziva tzv lahceny pancier, ktory sa sklada navrch s velmi pevneho oceloveho pancieru, a zvnutra (strany osadky) z dreva, drevotriesky a podobnych materialov, je to vraj velmi ucinne proti klasickym gulkam vystrelovanym z pechotnych zbrani ako pusky alebo gulomety... takze ocividne nemecky "makky" cementovany pancier zo zaciatku vojny bol lepsi nez rusky povodny... Je jednoznacne ze na konci vojny to bolo na... Inak len to som povodne chcel, tabulky pre priemu strelbu sa odkladaju, a Dzin: mne to furt vychadza mensie ako jedna!!! (predtym som napisal nula, mne uz z toho sibe... :) |
|
|
|
|
|
To by mně taky zajímalo. |
|
|
|
| to Gryzlov: Když jsi už zmínil moderní pancíře, nevíš náhodou jaká je přesná konstrukce CHOBHAMU a jak to je s použitím ochuzeného uranu u pancéřování Abramsu. Dík | |
|
|
|
|
|
Díky Tome za upozornění. Zkusím si tu knihu sehnat. To mě totiž opravdu zajímá, protože má teorie průstřelů právě výchází z teorie vystřihování otvorů :o))). Podle této teorie, čím vyšší mez pevnosti, tím větší musiš vynaložit sílu, aby si překonal přetvárné odpory. Zrovna dnes, okolo 3:30 jsem dokončil modifikaci toho vzorce, který je v TTd. Už se tam dosazuje pevnost materiálu v MPa (Kc je svázán s pevností a tloušťkou), rychlost střely, hmotnost střely, průměr střely. Výsledkem je probitá tloušťka. Bohužel tato modifikace není zrovna moc přesná, nebo respektive nemám výsledky, které by tuto modifiklaci naprosto potvrzovaly, na druhou stranu nemám výsledky, které by tuto modifikaci vyvracely. Je to pro a proti. Navíc s tloušťkou se mění i pevnost. Můj vzorec to trošku respektuje, ale není to zrovna ještě ono. On to totiž respektuje v tom smyslu, že s narůstajicí rychlostí střely Ti trošku naroste i odolnost materiálu, tím klesne prostřelená tloušťka, ale už jsem tam nedostal nárůst pevnosti vlivem menší tloušťky. To je ale problém vlastností materiálu. Pancíře Při průstřelu tvrdého pancíře dochází k vyšším deformacím střely, čímž se snižuje její průbojnost. Na druhou stranu se od tvrdého pancíře oddělují střepiny (i když nedojde k probití), což se u měkčího pancíře neděje. Když si prohlídnete složení dnešních pancířů, tak zjistíte, že vnější pancíř, na který je kladen hlavní požadavek zabránění průniku střely, má tvrdost kolem 480 - 600 HBV. Měkčí pancíř (tvrodst kolem 330 HB) zabraňuje šíření střepin při zásahu. Samozřejmě pak brzdí i deformovanou střelu. Tvrdé pancíře mají ale většinou málo houževnaté jádro. To pak dochází ke křehkým lomům a pod. Ale to je všechno otázka materiálu. Takže ideál by asi byl velmi tvrdý povrch, který zdeformuje střelu a velmi houževnaté jádro a na straně osádky měkčí povrch, aby nedocházelo k oštěpení úlomků a střepin při zásahu. |
|
|
|
|
|
Inak nie je pravda ze ak mas makksi pancier s vhodnou povrchovou upravou, tak lepsie odolava protitankovym strelam ako pancier tvrdy? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války