Střední tanky 2. světové války
|
|
---|---|
Očividně nad tím nepřemýšlíš ty.Dráha letu na např.1km je téměř přímá a nejpoužívanějšími druhy pp granátů jsou podkaliberní a kumulativní.Proti oboum je potřeba s co nejmenším odporem odklonit jejich účinek,stejně jako u aut je potřeba vychýlit vzduch.Takže v principu je to to samé. To Béďa:Tak navrhni téma... |
|
|
|
Béďa napsal v č. 898: "Jinak se mi zdá že diskuze se tady pomalu stává nic neříkající a málo vyváženou." Něco jako Nova? |
|
|
|
Očividně nad tím moc nepřemýšlíš, jelikož ignoruješ fakt, že na tank v boji nedopadá pouze jeden druh granátu, o dráze letu nemluvě... | |
|
|
Odolnost tanku by se dala vyjádřit koeficientem odporu který pancíř klade letící střele v danném směru.Čím menší odpor potřebuje tank na vychýlení střely(čím více střela sklouzne po pancíři)tím lépe.Když o tom tak přemýšlím,tak tanky by se daly testovat v aerodynamickém tunelu. | |
|
|
to Milo: Neříkáš nic nového, podívej se na stránky, které jsem uvedl. Představný pancíř u BTR(viz pramen) je určen proti lehkým ručním protitankovým zbraním s průbojností okolo 300mm, nejedná se také o koncepci jaká se používala za WW II. Mě by zajímalo spíše jak je to stím co psal SK. Jinak se mi zdá že diskuze se tady pomalu stává nic neříkající a málo vyváženou. |
|
|
|
To stc Ještě zpět k tématu - ruská výroba byla v případě T-34 to, co dalo tomuto tanku jeho slávu. Schopnost masové výroby v celkem dobré kvalitě umožnila tomuto tanku získat si jeho vavříny slávy. Pokud je něco, co se na T-34 nedá zpochybnit, pak to byla právě ta výroba... |
|
|
|
To Pet Poraď mi, jakou jednotkou se měří odolnost, když s ní chceš počítat v rovnici odolnost/hmotnost... Výkon/cena se nedá definovat přesně, jak již bylo řečeno níže. Nicméně do tohoto poměru se dá velice snadno zahrnou mnoho veličin - normohodiny, síla pancíře, ráže kanónu, průbojnost střeliva etc. Všechny tyto veličiny lze vzájemně porovnat, což ve výsledku dává onen poměr výkon/cena. Vše je o vypovídací hodnotě... |
|
|
|
Všiml sis takového toho žlutého kolečka na konci příspěvku? Tohohle? |
|
|
|
DuGalle: No nevim ale zrovna v tomto pripade nejspis pravdu nemas. Pokud vim tak to byli rusove kdo prvni zavedl kombinaci technologii liti a strojove svarovani prave pri vyrobe T-34 a prave v tom predcili nemce ktreri celou valku svarovali sve tanky rucne s velice kolisavou kvalitou svaru ci pripadnym neprohratim celeho svaru. To ve vysledku znamenalo velkou vyhodu pro rusy. | |
|
|
Pokud se nemýlím,tak výkon zahrunuje i odolnost tanku.Pokud tedy odolnost nejde kvantitativně vyjádřit,nemůžeš počítat ani celkový výkon a tedy ani poměr výkon/cena. Poměr odolnost/hmotnost vyjadřuje jak dobře je koncipována pancéřová ochrana,tedy dost podstatnou věc. |
|
|
|
Pet napsal v č. 889: "A co poměr výkon/cena.Ten dokážeš vyčíslit?Výkom v sobě totiž zahrnuje mobilitu,palebnou sílu,odolnost...aha a jsme u toho" Poměr výkon/cena je něco zcela odlišného a aspoň přibližně se s ním dá počítat. Každopádně je to ovšem informace, která má nějakou vypovídací schopnost (což se o poměru odolnost/hmotnost moc říct nedá)... |
|
|
|
Ondík napsal v č. 888: "a povedlo se zapojit i pořádnou svařovací technologii. V r. 1940-41 je v dost státech zejména nýtovalo, že?" Povede-li se rusům zapojit nějakou technologii, tak to povětšinou znamená, že v jiné zemi tato technologie již úspěšně funguje |
|
|
|
Béďa: Vzhľadom k tomu, že sa SK dramaticky odmlčal, pokúsim sa tu uviesť pár poznámok k predstavnému pancieru. Kumulatívny lúč súčasných protitankových zbraní preráža 30-80 cm panciera. Môže túto energiu zlikvidovať 5 mm plechu a pol metra vzduchu? Ak by tomu tak bolo, prečo sa potom vymýšľajú bloky dynamickej ochrany. Samozrejme, že sa energia kumulatívneho lúča o niečo zníži, hlavne v dôsledku jeho čiastočného rozptýlenia, tento pokles však nie je veľmi významný. Predstavný pancier chráni proti klasickým trhavým strelám a proti strelám s plastickou trhavinou (HESH), pretože brizancia výbuchu klesá s treťou mocninou vzdialenosti, takže ak má mať takáto strela účinok, musí byť prilepená priamo na pancier. Predstavný pancier vyvolá výbuch takejto strely v bezpečnej vzdialenosti od hlavného panciera. Čo sa týka diskusie o protipancierovom strelive, myslím, že sa tu miešajú jablká s hruškami. Každá klasická protipancierová strela (nemyslím podkalibernú) je plnená výbušninou (APHE). Výbušnina sa nachádza v dutine v zadnej časti strely. Strela je opatrená dnovým zapaľovačom s malým oneskorením. K výbuchu dochádza po prieniku strely prekážkou (pancierom). Okrem toho sa používali aj tzv. protipancierové strely plné (AP), ktoré trhavinu ani zapaľovač neobsahovali, boli však niekedy opatrené stopovkou. |
|
|
|
DuGalle:A co poměr výkon/cena.Ten dokážeš vyčíslit?Výkom v sobě totiž zahrnuje mobilitu,palebnou sílu,odolnost...aha a jsme u toho | |
|
|
DuGalle: 881 - A naopak. Jinak asi budeš souhlasit s tím, že u T-34 je několik konstrukčních prvků podařilo zkombinovat tak, že se jejich vliv navzájem umocňoval a povedlo se zapojit i pořádnou svařovací technologii. V r. 1940-41 je v dost státech zejména nýtovalo, že? | |
|
|
Mezi koncepcí tanku a hotovým tankem je nepatrný rozdíl... Máš ale ode mne pochvalu za vyhledání těch správných dat Poměr odolnost/hmotnost je v tomto oboru sice poněkud netradiční, ba přímo unikátní, ale když už sis dal tu práci ho vymyslet, tak ti holt musím dát za pravdu, že v tom IS-2 opravdu exceloval. Docela by mě ale zajímalo, jak ten tvůj poměr vypočítáš... |
|
|
|
No dobře řada BT byla pouze přímou kopií Christieho koncepce,s ruskou věží.Ale je vidět ,že rusové se poučili dokonale. Dokázali přednosti klínovitého tvarování korby aplikovat na IS-2,jehož trup se dá považovat za ruský originál.Vytvořili tak zbraň,která neměla konkurenci,aspoň co se týká poměru odolnost ku hmotnosti.V tomto ohledu byli o min.třídu lepší než němci. | |
|
|
Pet napsal v č. 884: "Řekni mi teda DuGalle,od koho konkrétně ten klínovitý tvar okopírovali.(uveď aspoň jediný stroj)." Mrskáš sem neustále link na battlefield.ru a najednou si nevíš rady, kde najít informace o tom, z čeho byl okopčený tank BT? Krom toho - neokopírovali pouze klínovitý tvar, když kopírovat, tak pořádně... Pet napsal v č. 884: "Každopádně i kdyby to nebyl ruský nápad,byli rusové jediní kdo ho dokázali úspěšně aplikovat ve větším měřítku. " Jelikož byli také jediní, kdo o něj měli zájem, tak je to vcelku logické, že? |
|
|
|
Řekni mi teda DuGalle,od koho konkrétně ten klínovitý tvar okopírovali.(uveď aspoň jediný stroj).Každopádně i kdyby to nebyl ruský nápad,byli rusové jediní kdo ho dokázali úspěšně aplikovat ve větším měřítku. To že jaksi Ferdinand neměl u Kurska potřebné krytí pěchotou,neznamená,že při taktice T-34 s pěchotou v první linii a IS-2 v druhé vlně,hrozil útok pěchoty na IS více než pt děla.Naopak kulometčík-radista by pouze zabíral místo,čímž by nutně narostly rozměry korby a tím i její zranitelnost.Jeho absenci považuji za zcela rozumnou a výhodnou z hlediska možnosti optimálně tvarovat korbu. |
|
|
|
Pet napsal v č. 882: "Co je pro tank určený pro likvidaci odolných míst ze vzdálenosti 800-900m důležitější?Větší palebná síla proti pěchotě na krátkou vzdálenost(kulomet v korbě),nebo odolnost proti ostřelováními většinou velmi výkonými pt děli?" Uvádíš jeden hezčí příklad za druhým. Že jsi právě popsal problém, na který dojel Ferdinand (díky stejnému uvažování skopců), ti zřejmě vůbec nevadí Pet napsal v č. 882: "A třeba právě klínovytý tvar korby BT,IS je typický právě pro tyto tanky a nikoho jiného tento tvar nenapadlo použít(čestnou vyjímkou budiž AEC)." K zasmání. Přečti si něco o vzniku tanku BT, ať stále dokola neopakuješ stejnou kravinu (podvozek, pohon, "klínovitý" tvar etc) |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války