Střední tanky 2. světové války
|
|
|
|---|---|
|
Ondík, Gryzlov: Fajn, takže zřejmě máte ty výpočty, o kterých jsem níže mluvil, že? Kompletní rozbor pancíře z velkého počtu Pantherů a T-34, kompletní rozbor tehdejší munice a její vlastnosti, výpočty jak přesně se bude chovat granát při dopadu na zmíněný pancíř etc. A kde že je možné takový rozbor vidět, když u Gryzlova na pískovišti to není?  Nic ve zlým, ale podobný materiál by vydal minimálně na knížku... Kontrolní otázka: Copak je to za tank? Panther? www.battlefield.ru/destroyed/ussr/t34_16.jpg |
|
|
|
|
to Ondík: JEDINĚ DUTOU  |
|
|
|
|
Citujem Grzylova s prispevku niekde okolo 300 - 350: Ja som ignorace sama |
|
|
|
|
Glynwed: A klasickou červenou plnou, dutou nebo YTONG ? |
|
|
|
|
Koukám, že DuGalle netuší, kam až sahá králičí nora A teď vážně: Reference ohledně německého materiálu a složení: Získáno od: Koblenz (Německo) - zpráva BIOS (Británie) Další informace (pro mě dostupné): Saumur (Francie) - zatím jsem nepožádal o zaslání dokumentů, ale byly mi již nabídnuty. Pancíř T-34: Od pana Lorrina Birda - měření od Američanů Německý pancíř - také od Amričanů, ještě jsem nepřevedl na metrickou soustavu. VHÚ AČR - tabulky střelby pro kanón 100mm. Z výsledných hodnot mám již zajímavé předběžné dílčí výsledky. DuGalle, já si nehraju na písečku pro malé děti. Už jsem si prošel některé Tvé poznámky ohledně Panthera a T-34 a teda nic moc. Co nevidět Ti to pošlu zpátky na fórum. Milo, Nemetko - děkuji za opravu terminologie. P.S. APCBC versus AP a APBC Dílčí výsledky mám, teď už jen zpracovat. Předběžně - Výhoda APCBC se projevuje až od určité tloušťky pancíře. Řádově nad 100mm, ale musím to projít ještě více do detailů. APBC dosahuje zhruba 80 až 85 procentní účinnosti oproti APCBC. Později upřesním. Tuhne NET  |
|
|
|
|
|
Ondík napsal(a) v č. 1728: "A já jako strojař zase válcovaným, protlačovaným a ohýbaným profilům z oceli a lehkých slitin a dílům z kompozitu." A já jako rodilý stavař preferuju pořádnou CIHLU . |
|
|
|
|
|
DuGalle napsal(a) v č. 1729: "Závěrem tak lze říct, že u několika ukořistěných tanků Panther byla kvalita pancéřování pravděpodobně na horší úrovni než u domácího T-34..." Ale kdeže, kromě rozborů "kořistních strojů" vycházíme také z materiálové tabulky pancéřových plechů od našho německého kolegy, zabývajícího se technologií výroby obrněných vozidel v Německu 1939-45 ,kde jsou složení a některé pevnostní údaje rozděleny i podle roků výroby a tlouštěk plechů / s ohledem na koeficient velikosti/ . Takže:se nejedná, jak DuGalle napsal(a) v č. 1729: "o záležitost čistě teoretickou a více či méně subjektivní." Hezký a ještě lepší weekend |
|
|
|
|
|
Ondík napsal(a) v č. 1727: "Nicméně z dosud známých informací vysvítá, že německý pancíř i technologie svařování byly nižší kvality, jde pouze o velikost rozdílu ." Vysvítá? Já měl dojem, že to Gryzlov & company bere jako svatou pravdu. Že bychom se konečně dopracovávali k jádru pudla? Shňme si tedy zjištěná fakta: informace ohledně pancéřování obou tanků jsou založeny na "vysvítajících" údajích, tj. jedná se o záležitost čistě teoretickou a více či méně subjektivní. Navíc ty "vysvítající" údaje pochází z několika ukořistěných strojů, tudíž nejsou a nemohou být obrazem konstrukce tanku jako takového, ale vždy se vztahují ke konkrétním vozidlům. Závěrem tak lze říct, že u několika ukořistěných tanků Panther byla kvalita pancéřování pravděpodobně na horší úrovni než u domácího T-34... Hezký víkend |
|
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 1725: "Jinak jako trochu zkušenější strojař fandím spíš válcovaným a tudíž tvářeným dílům, než odlitkům." A já jako strojař zase válcovaným, protlačovaným a ohýbaným profilům z oceli a lehkých slitin a dílům z kompozitu. |
|
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 1725: "Ke studiu doporučuju skripta brněnské techniky, nebo pány profesory Pluhaře, Korritu... Jinak jako trochu zkušenější strojař fandím spíš válcovaným a tudíž tvářeným dílům, než odlitkům.": To co jsem poslal Du Gallovi jako jednoduchou možnost posuzování houževnatosti je z Nauky o materiálu od prof. Pluhaře a kol. SNTL 1989, k dispozici mám veškerá skripta ČVUT-FSI Praha, neb jsem ji absolvoval. Samozřejmě náraz granátu je složitý jev. ale podmínky "základního modelu" jsme už před časem konzultovali /jmenovitě Gryzlov) s docentem (který mně před časem a Gryzlovovi nedávno přednášel a tésně spolupracuje s průmyslem, takže to jsou i prakticky podložená fakta)z katedry pružnosti a pevnosti. A jak jsem již napsal(a) v č. 1723: " Otázka houževnatosti je natolik složitá, (známe dymamickou , vrubovou, lomovou ...) že by to bylo na odbornou diskuzi ", takže je jasné, že je to spíš na kandidátskou práci. Nicméně z dosud známých informací vysvítá, že německý pancíř i technologie svařování byly nižší kvality, jde pouze o velikost rozdílu . |
|
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 1725: "Jestli se nepletu, tak jde o to, kolik energie (vyjadřuje se to přímo v Joulech) ten díl (tedy pancíř) dokáže pohltit bez nějakého zásadního poškození. Existuje patrně nějaká míra přijatelné deformace, část kinetické energie granátu se taky změní na teplo, takže docházíme i k takovým věcem jako je pevnost za vyšších teplot, vnitřní napětí od rozdílu teplot, rychlost přestupu tepla... Hmmm. To bude fyzikálí olympiáda " To je přesně to, co mám na mysli. Každopádně přeji mnoho úspěchu tomu, kdo to bude počítat, spolu se zohledněním tvrdosti, síly a plochy pancíře, kvalitu a schopnosti munice nepřítele nevyjímaje. Bez takového výpočtu, potvrzeného navíc větším množstvím měřených vzorků, jsou jakékoliv teorie bezpředmětné a zůstáváme v laické rovině typu 100mm je více než 95mm. Přeji tímto Gryzlovovi a Ondíkovi mnoho štastných chvil strávených nad výpočty dokazujícími nadřazenost pancíře T-34/85 nad Pantherem |
|
|
|
|
Ondík napsal(a) v č. 1723: "Ale abych ukojil Tvoji zvědavost, mohu Ti nabídnout starší možnost posuzování houževnatosti jako celku tzv. jakostním číslem oceli. Jedná se o součin pevnosti v tahu a tažnosti /přibližně plocha pod křivkou tahového diagramu/" Jestli se nepletu, tak jde o to, kolik energie (vyjadřuje se to přímo v Joulech) ten díl (tedy pancíř) dokáže pohltit bez nějakého zásadního poškození. Existuje patrně nějaká míra přijatelné deformace, část kinetické energie granátu se taky změní na teplo, takže docházíme i k takovým věcem jako je pevnost za vyšších teplot, vnitřní napětí od rozdílu teplot, rychlost přestupu tepla... Hmmm. To bude fyzikálí olympiáda O kalení, cementaci a vůbec o zušlechťování (nejen tepelném a chemickotepelném) ocelí existuje hora odborné literatury a je to zatraceně náročný obor. Stačí u některých ocelí nedodržet teplotu +/- 15°C a jste v pytli s celou slávou. Ke studiu doporučuju skripta brněnské techniky, nebo pány profesory Pluhaře, Korritu... Jinak jako trochu zkušenější strojař fandím spíš válcovaným a tudíž tvářeným dílům, než odlitkům. |
|
|
|
|
|
DuGalle napsal(a) v č. 1721: "A proč ne? Mě by taky štvalo, aby si bolševik užíval osobního daru carovi..." Jasně Stalin s áparátníky seděli v Carskom selu a povalovali se tam 24 hodin denně na kanapi... |
|
|
|
|
|
Du Galle: Otázka houževnatosti je natolik složitá, (známe dymamickou , vrubovou, lomovou ...) že by to bylo na odbornou diskuzi a na tu zřejmě jak si už psal nemáš v paměti potřebné informace, protože je to dávno, co si tím byl poznamenáván. Ale abych ukojil Tvoji zvědavost, mohu Ti nabídnout starší možnost posuzování houževnatosti jako celku tzv. jakostním číslem oceli. Jedná se o součin pevnosti v tahu a tažnosti /přibližně plocha pod křivkou tahového diagramu/. Pevnost v tahu má ruský materiál lepší a tažnost je závislá na obsahu uhlíku, fosforu a síry, který ji snižuje. A u německé oceli je obsah těchto prvků vždy vyšší. |
|
|
|
|
|
Glynwed: Díky, ale stále tu máme jenom tu tvrdost |
|
|
|
|
|
Ondík napsal(a) v č. 1715: "Třeba je to vedlejší produkt pátrání po jantarové komnatě. Na tu Němcům ostatně stačilo několik hodin, aby jí odvezli..." A proč ne? Mě by taky štvalo, aby si bolševik užíval osobního daru carovi... Nemluvě o tom - co jsme jim dlužili my? U nás si nahrazovali ztráty, způsobené výrobky ze Škodovky? |
|
|
|
|
|
DuGalle napsal(a) v č. 1713: "co houževnatost?" viz 1679 - houževnatost určuje právě složení pancíře (množství uhlíku a legovaných přísad), a ta je u ruského podle níže uvedených lepší. Ta povrchová tvrdost se pak dosahuje cementováním nebo kalením. Při cementování se povrch pancíře nasytí uhlíkem (vrstva cca 1 mm, nasycení uhlíkem cca 0.85%). Nauhličení do hloubky 0.1 mm trvá cca 1 hodinu. Cementovanou ocel je pak ještě třeba kalit, aby se dosáhlo houževnatého jádra, jinak je jádro měkké a nemá potřebnou houževnatost. Správně cementovaná a kalená ocel by měla mít povrch o tvrdosti HB=630-720. Takže, u německého pancíře je vyloženě něco špatně - zřejmě používaly pouze cementaci bez kalení, popřípadě po cementaci provedly pouze jedno kalení. Z hlediska úspory času by to bylo logické. |
|
|
|
|
|
Johny napsal(a) v č. 1716: "Kolik němci ukořistěných T-34 získali asi spojenci v Německu?" Malo vacsinou ich rusi ziskali zase spat... Zabudas na rozdelenie na vychodny a zapadny sektor... |
|
|
|
|
|
DuGalle napsal(a) v č. 1713: "Nicméně dotaz zní - co houževnatost?" A také co obsah fosforu a síry, který houževnatost výrazně snižuje . |
|
|
|
|
|
Johny: T-34/85 bylo Němci ukořistěno opravdu málo a většinou je použily právě jen jednotky, které je ukořistily, tudíž jen na východní frontě. Pro ilustraci uvedu, že na území Čech bylo po válce zaevidováno cca 30 tanků sov. původu, ukořisténých Němci a zde ponechaných, z toho jen 5 schopných opravy, které by se vyplatila v dalším užívání. Tudíž si představíš v jakém mohly být stavu. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války