Střední tanky 2. světové války
|
|
|
|---|---|
|
Hele Dzine, neprovokuj mě laskavě s tím slovem "obecný", které jak moc dobře víš tam nemá co dělat... |
|
|
|
|
|
Ženský jsou všeobecně užvaněný... |
|
|
|
|
A teraz aspon viem preco ma slecna tak vela prispevkov, ale ma pravdu |
|
|
|
|
Jinak souhlasím s DuGallem, nemění se tloušťka pancíře, ale schopnost granátu probíjet pancíř. |
|
|
|
|
|
Efektivní tloušťka je zase tloušťka pancíře, jak se jeví, když ho střela probíjí. Při ní záleží na tom, pod jakým úhlem na pancíř dopadne. Nejjednodušeji se určuje tak, že se bere, že střela letí kolmo na vertikální rovinu a tak i dopadne na pancíř, vezme se tedy tloušťka pancíře a pod jakým úhlem je skloněna a efektivní tloušťka se potom vypočítá z trojúhelníku jako tloušťka děleno cosinus (sinus) úhlu sklonu. Není to samozřejmě zcela přesné, dělá se to spíše jen pro představu. |
|
|
|
|
|
Ekvivalentní pancíř se používá pro pancíř, který není homogení resp. ocelový. např. heterogení. Je to přepočet který stanovuje, jakou tloušťku by musel mít homogení ocelový pancíř, aby odolával stejnou měrou. Například mám heterogení pancíř tloušťky 250mm. Ten má ekvivalentní tloušťku proti průbojným střelám 600mm, tedy jeho probíjení bude jako by se probíjel homogení ocelový pancíř tloušťky 600mm. Proti průpalným střelám má ekvivalentní tloušťku 1500mm, tedy pokud ho bude tato střela probíjet, bude to, jako by probíjela homogení ocelový pancíř tloušťky 1500mm. Každá armáda (skupina armád), má vlastní pancíř (ocel), na který se vše přepočítává, tzv. standartní pancíř (např. standartní pancíř NATO). Bohužel, nikde nemám uvedeno jeho složení. |
|
|
|
|
|
DuGalle: (1994) Proto jsem psal, že je třeba vzít v úvahu více, než jen ráži. Ale obecně to platí. Základní vzorec pro výpočet průbojnosti je tloušťka probitého pancíře je rovna dopadové rychlosti krát odmocnině hmotnosti střely lomeno ráži střely na 0.75 krát koeficient k (v něm je obsažen tvar střely apod.). To celé na 1/0.7. Pokud se ti tedy zvětší ráže řekněme dvakrát, zapříciní to poklesne průbojnost asi 1.7 krát. Při dvojnásobném zvětšení ráže naroste hmotnost střely asi 4 krát, průbojnost tedy stoupne 2 krát. Ve finále tedy průbojnost stoupne asi o 1/4. Ale jak už jsem psal, pouze v případě, že nezapočítám ostatní vlivy. |
|
|
|
|
Raději na americkou teorii zapomeneme. Četl jsem, že v Pacifiku se opužívalo na Shermanech přídavné pancéřování ze dřeva, neví někdo víc? Nemá někdo zajímavé fotky s improvizovaným pancířem? Rád vyměním. |
|
|
|
|
|
|
tom je v 1999 presny |
|
|
|
|
Můžu to zkusit i já? Když chci prostřelit nějakej pancíř, tak jde o to, soustředit co nejvíc kinetické energie (hmotnost krát rychlost) na co nejmenší plochu (ráže, také ta "špičatost" a úhel dopadu). Pouhý vztah mezi ráží a schopností probít pancíř nepostihuje mnoho dalších vlivů-třeba právě tu rychlost granátu (ostatně si vzpomeňte na účinný dostřel).Ale myslím, že znám původ Béďou dotazované teorie. Americký čmeláček se patrně nechal inspirovat něčím podobným jako je teorie ražení a lisování oceli. Tam je problém v tom, že prakticky neexistuje možnost vyseknout do plechové tabule díru, která bude mít rozměr blízký tloušťce plechu, protože energie potřebná k této operaci se neprojeví na tabuli plechu, ale na razníku, coby slabší součásti této soustavy. Jenže tato teorie selhává ve chvíli, kdy do děje vstupují dynamické účinky-to je právě rychlost, setrvačnost a pod. |
|
|
|
|
|
A není to tak nějak jedno? Jakmile ten pancíř jednou není proražen, tak je zcela jedno, jak se pro ten granát tváří. Tj. těch 45mm bude pro ráži 20mm tak jako tak neprůstřelných, čili nemá smysl řešit nějaké přepočty. A pro větší ráže to bude také stále těch 45mm... To co popisuješ je pohled na penetraci pancíře z druhé strany. Z mého pohledu je pancíř neměnný a různé granáty různých ráží a rychlostí mají rozdílené schopnosti té penetrace. Ten pohled co popisuješ je z opačné strany, tj. nebere jako neměnný ten pancíř, ale gránát. Měnící je pak ten pancíř, což mi přijde jako extrémně slabomyslené či jako výplod nějakého intouše co se pokuší vidět problém penetrace ne ze strany kanónu ale pancíře. Přijde mi to podobně, jako kdybys třeba svítivost baterky neporovnával podle toho kam dosvítí ale podle toho, jak moc tmy zůstane v okolí |
|
|
|
|
Nemám technické vzdělání, takze nemůžu fundovaně hodnotit co zde k mému dotazu zaznělo. Problém bude spíše v mém dotazu, který jsem asi nepřesně formuloval. Jeho podstata spočívala v tom,že čím menší je ráže tím poskytuje pancíř větší efektivní tlouštku(nevím jaký vliv na tuto teorii má úhel dopadu), takže to zopakuji ještě jednou: Pokud má projektil ráži 20mm tak 45mm deska čela t-34 má vůči této ráži efektivní tloušťku 200mm, pokud má projektil ráži 75mm tak se sníží na 90mm, protože se změní poměr raže a síly pancíře. Bohužel jsem na zdroj této teorie narazil zcela náhodně a neuložil jsem si ho. Ještě jednou opakuji, že nemám nejmenší ponětí jestli to není výmysl nějakého čmeláčka made in USA. |
|
|
|
|
|
|
ja by som skor povedal, ze by sme asi mali aj vysvetlit pojem ekvivalentny pancier... podujme sa niekto? |
|
|
|
|
|
Nádherný příklad na "podporu" Dzinovo obecné definice je SU/ISU-152, jehož nábojům se mohlo o nějaké průraznosti nechat leda zdát. Pravda, poněkud to vyrovnávala schopnost utrhnout celý zasažený pancíř, což ale s průrazností nemá co dělat... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1992: Jistěže to můžeš říct, akorát pak budeš vypadat jako kretén (viz. Pantherův 75mm ve srovnání s 85mm v T-34) "Ale obecně můžeš říci, že čím větší ráže, tím větší průbojnost. " |
|
|
|
|
|
Béďa napsal v č. 1990: Aby sme sa rozumeli, nechcem tvrdit, ze to nemoze byt pravda, ale najprv by sme museli vediet o aky naboj sa presne jedna z akeho dela vypaleny atd atd atd "čelo T-34 má efektivní tloušťku proti projektilu ráže 20mm více než 200mm" |
|
|
|
|
|
Beďa: (1990) Tedy tak jak jsi to napsal... no nevím, nevím. Ale obecně můžeš říci, že čím větší ráže, tím větší průbojnost. Samozřejmě máš v tom další proměné, podle kterých se bude měnit výsledek, viz. nemetko (1991). |
|
|
|
|
|
Beda: prieraz panciera velmi zjednodusene: je to energia naboja ktora sa spotrebuje pri prenikani naboja cez pancier. Energia ktoru naboj ma je scitanie kinetickej energie (ako rychlo naboj leti) a potencionalnej energie (vaha granatu ktora dost zavisi od raze) pricom vplyv ma milon dalsich faktorov, ako napr. "spicatost" granatu, ktoru spominam naschval. Vseobecne podkaliberny granat je lahsi, stihlejsi a ma vyssiu rychlost ktorou leti a dosahuje lepsie prierazne schopnosti. Ako priklad tzv. flerety ktore sa pouzivaju v puskach a maju raz 3.5mm napr a cez kevlarovu vestu preletia ako noz maslom, zatial co 9mm tazsi vacsi naboj narazi, rozplacne sa a vestou neprejde jasnejsie? |
|
|
|
|
Četl jsem na zahraničním foru zajímavou teorii o vlivu poměru ráže a síly pancéřování na výslednou průbojnost. Jednoduše řečeno, čím větší je tento poměr ve prospěch ráže, tím má granát větší průbojnost. Pro přiklad tam bylo uvedeno - čelo T-34 má efektivní tloušťku proti projektilu ráže 20mm více než 200mm. Je to blbost nebo na tom něco je??? |
|
|
|
|
|
Marek:UTZ je nepříliš šťastná zkratka z Uralskij Tankovij Zavod. Mají na mysli pravděpodobně ČKZ - Čeljabinskij Kirovskij Zavod. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války