Střední tanky 2. světové války
|
|
|
|---|---|
|
Vierka Gottwaldova bola moja matikarka, ale fyzikarka nas ucila nieco podobne :) |
|
|
|
| Samozrejme, ved energia z horenia prachovej naplne je jedina, ktora tam vznika z nej vychadzaju vsetky pohyby strely, hlavne..... Cim viac sa jej spotrebuje na tie "zbytocne" pohyby, tym menej sa ujde strele. Nic sa nestraca, len sa deli a premiena na inu formu. (Tak nas ucila Vierka Gottwaldova) . | |
|
|
|
|
|
Jaro: presne tak to vidim aj ja, niekde sa ta energia ktora stlaci vzduch (nie pruzinu) v brzdovratnom zariadeni vziat musi, a urcite je to energia z vybuchu (prachovej) naloze v hlavni... |
|
|
|
|
Samozrejme ze sa energia nestrati, to je jeden zo zakladnych fyzikalnych zakonov. Ale ako si spravne napisal, ciastocne sa premeni na teplo v kvapaline a zostavajuca cast sa premeni na potencialnu energiu stlacenim pruzin. Presne ako na tej gumenej botke pazby. Aj ta sa stlaci a po skonceni posobenia sily sa vrati do povodnej polohy, teda v puzine naakumulovana energia sa spoterbuje na vratenie hlavne do povodnej polohy. Ale evidentne energia, ktora sa takto spotrebovala nebola odovzdana strele. Inak, odborna literatura naozaj udava ucinnost dobrej ustovej brzdy v rozmedzi 50 - 70 %. |
|
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 2044: "No podla toho co som cital niektore moderne riesenia, pre dela velkych razi dokazu znizit spatny raz az o skoro 70%. Dobre ale ake su presne negativa?" No to bych viděl jako přehnané. Energii nutnou k urychlení střely nelze použitím brzdy snížit, neboť k tomu dochází před dosažením ústí hlavně. To by bylo možné pouze v případě nepřiměřeně velké prachové nálože kdy by energie plynů sama o sobě byla větší než 70% a to by znamenalo špatnou konstrukci celé zbraně a plýtvání. Negativa jsou jasná. Složitější a dražši konstrukce hlavně a větší namáhání. Dále úsťová brzda ovlivňuje přesnost střelby. |
|
|
|
|
|
Jaro napsal v č. 2043: Ne. Střela má tu samou energii jako by měla bez použití brzdovratného zařízení, ta se ti nikam nestratí. Brzdovratné zařízení slouží pouze ke snížení vlivu zpětného rázu rozložením na delší čas při zákluzu a částečně jeho přeměnou na teplo např. v hydraulické kapalině. Velice zjednodušené brzdovratné zařízení je třeba i gumová botka pažby pušky, která tak trochu tlumí úder do ramene, tam se ti také energie střely nikam neztratí. "ale energia expandujucuch plynov, ktora sa pohlti v brzdovratnom zariadeni je vlastne premrhana na ukor urychlovania strely. Samozrejme ze brzovratne to posobenie rozklada na dlhsiu dobu, ale zaroven brzdi a spotrebovava energiu." |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 2042: "použitím úsťové brzdy snížit až o více než 50%" No podla toho co som cital niektore moderne riesenia, pre dela velkych razi dokazu znizit spatny raz az o skoro 70%. Dobre ale ake su presne negativa? |
|
|
|
|
Neudem sa priet o to,ci je vplyv ustovky zanedbatelny, alebo nie, urcite zalezi aj na jej tvare.
Johny napsal v č. 2042: Plny suhlas, ale energia expandujucuch plynov, ktora sa pohlti v brzdovratnom zariadeni je vlastne premrhana na ukor urychlovania strely. Samozrejme ze brzovratne to posobenie rozklada na dlhsiu dobu, ale zaroven brzdi a spotrebovava energiu. "Zpětný ráz při výstřelu se skládá ze dvou veličin, zpětný ráz samotného urychlení střely a zpětný ráz expandujících plynů. Urychlení střely se nedá snížit ale zpětný ráz expandujících plynů lze použitím úsťové brzdy snížit až o více než 50%. " |
|
|
|
|
|
|
Jaro napsal v č. 2041: "Je jasne, ze ustovka aj brzdovratne zar. maju negativny vplyv na energiu odovzdanu strele a preto treba zvazovat co je v danej chvili prioritnejsie a efektivnejsie." Dobře udělaná úsťová brzda má pouze zanedbatelný vliv na energii střely. Vliv by to mělo pouze tehdy, pokud by úsťová brzda zkrátila původní hlaveň. Brzdovratné zařízení nemá absolutně žádný vliv na energii střely, pouze rozkládá zpětný ráz na delší dobu a tím šetří konstrukci a upevnění hlavně. Zpětný ráz při výstřelu se skládá ze dvou veličin, zpětný ráz samotného urychlení střely a zpětný ráz expandujících plynů. Urychlení střely se nedá snížit ale zpětný ráz expandujících plynů lze použitím úsťové brzdy snížit až o více než 50%. Nicméně úsťová brzda má své opodstatnění při větších prachových náložích a proto se používá spíše u větších kalibrů. U menších kalibrů jde než o snížení zpětného rázu spíše o stabilizaci zbraně (kompenzátory). |
|
|
|
|
Brzdovratne zariadenie aj ustova brzda sleduju v podstate rovnaky ciel, ktorym je eliminovanie spatneho razu pri vystrele. To vie asi kazdy. Brzdovratne zariadenie ma vsak vzdy nejaky odpor, ktory sa prejavuje ako sila tlaciaca zaver a tym aj cele delo dozadu. Ak tuto silu vynasobime vyskou hlavne nad zemou, dostaneme klopny moment, ktory sa snazi delo "prekotit" dozadu. Tomu v zasade brania lafetove ramena s rydlami. No a ustova brzda ma tu vyhodu, ze nou zachytena energia sa neprenasa na lafetu, ale ide v podstate o reaktivny princip a energia je odovzdana do vzduchu. Preto brzdny odpor ustovky nesposobuje klopny moment a tym priaznivo vplyva na stabilitu dela pri strelbe. Jej pouzitim je tiez mozne vyrazne redukovat hmotnost dela (mensie brzdovratne zariadenie a lafetove ramena). Samozrejme otazka, ci na urcitom konkretnom dele pouzit, alebo nepouzit ustovku musi vychadzat z podrobnej analyzy danej konstrukcie. Je jasne, ze ustovka aj brzdovratne zar. maju negativny vplyv na energiu odovzdanu strele a preto treba zvazovat co je v danej chvili prioritnejsie a efektivnejsie. |
|
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 2022: Zjednodušovanie je možné vždy. Záleží na tom na čo chceš výsledok použiť."Ja to zjednodusujem na co najprijatelnejsiu mieru aby to bolo pochopitelne" Ale keď vychádza celkový model príliš zložitý, je často výhodnejšie urobiť experimentálne skúšky. Alebo si myslíš že k vzorcom čo uvádzal Dzin sa dospelo fyzikálnymi výpočtami ? |
|
|
|
| Ahaaa...tak to je ten problém testov a výpočtov.I tvar úsťovky je vysoko odborná záležitosť.Takže hľadáš na zlom mieste... | |
|
|
|
|
Přechodová balistika sleduje a popisuje děje přechodu mezi vnitřní a vnější balistikou. Popisuje děje vznikající v oblasti před ústím hlavně. |
|
|
|
|
|
prechodova balistika, v strucnosti: zaobera sa prechodom naboja zo specifickeho prostredia v hlavni do uplne ineho prostredia mimo hlavne... a ustovka ma na tento prechod vplyv |
|
|
|
| Nemetko : V stručnosti mi objasni problém prechodovej balistiky-nechce sa mi tu prechádzať to kvantum príspevkov...To je záležitosť zmeny bal.vlastností po opustení náboja z hlavne S a BEZ úsťovky? | |
|
|
|
|
|
Dzin vid prispevok 1851 Gryzlov zatim mlci |
|
|
|
|
A Dzin nebo Gryzlov by k tomu nemohli něco nadhodit ? |
|
|
|
|
|
ustovka setri hlaven a bzrdovratne zariadenie, to je jasne, co sa tyka pouzitia/nepouzitia skor ide o prechodovu balistiku, na ktoru zatial stale zhaname odbornika... |
|
|
|
| To je vec vývoja a kvánt testov.Ktovie koľko premenných musia brať do úvahy.Inak by ma zaujímalo prečo ich nepoužívať stále.Či majú nejaký neblahý vplyv na konštrukciu hlavne,či samotný projektil,resp.či je priestor v smere výfuku spalín tak nebezpečný? | |
|
|
|
|
|
no ved prave... zaviest jednoduche jasne pravidla preco ustovku pouzit a preco nie... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války