• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Střední tanky 2. světové války

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

Dzin 12.7.2004 22:15 - č. 2130
	Jak jsem psal, zajímavý článek. Jako další přednosti sovětského systému tam uvádí, že při americkém způsobu je v éteru daleko více živo a mnohdy se v něm ztratí důležitá hlášení. A také psal, že někdy je dobrý sovětský způsob ručního předávání povelů. Mě ihned napadlo, že přesně tohle bylo uváděno jako velká nevýhoda tankových vojsk RA za WW2. Hold časi se mění.
Johny 10.7.2004 22:14 - č. 2129
	Dzin napsala v č. 2128: "Ze svých zkušeností tvrdil, že je to daleko lepší, než v Americké armádě, kde je spojení "z dola", kdy se vojáci svého velitele ptají, co mají dělat a způsobují tak velký zmatek v éteru a velitel se nemůže dostatečně soustředit na velení."
Dzin 10.7.2004 14:50 - č. 2128
	Ohledně debaty o radiostanicích, sice to bude trochu o něčem jiném, ale třeba by to mohlo trochu zaujmout. Četl jsem teď rozhodvor s velitelem "Červených" v rámci US Army (jednotka, simulující boj Sovětské armády v rámci cvičení). Moc si pochvaloval způsob využíváni radiostanic v SA. Tvrdil, že je na něm skvělé, že je používán způsobem "z hora", tedy velitel vydá úkoly. Ze svých zkušeností tvrdil, že je to daleko lepší, než v Americké armádě, kde je spojení "z dola", kdy se vojáci svého velitele ptají, co mají dělat a způsobují tak velký zmatek v éteru a velitel se nemůže dostatečně soustředit na velení.
pbradler 9.7.2004 10:39 - č. 2127
	Ondík: O.K. Dík.
Ondík 9.7.2004 10:00 - č. 2126
	pbradler napsal v č. 2117: "Ondík (2114): Dík. Nevedel by si aj aká bola situácia v roku 1942 a základné parametre týchto radiostaníc" Prosím Tě,co se týče dat, odpovím,až se na to podívám do chtré knihy, z hlavy by to bylo příliš rámcové. Jinak ten poměr bude velmi těťké zjistit. Obávám se, že byl v průměru velmi podobný situaci v r. 1941, ale nejsem to asi schopen nějak podložit.
nemetko 8.7.2004 22:23 - č. 2125
	aha, jasne boli to 71-TK
nemetko 8.7.2004 22:12 - č. 2124
	Neviem presne vyzera to na RTU radiostanice blizkeho dosahu... ale odporucam tento dlhy link: www.armyradio.com/arsc/customer/pages.php?pa... plus www.wlhoward.com/id613.htm
pbradler 8.7.2004 22:03 - č. 2123
	Nemetko: O.K. Skúsme sa teda aspoň zamerať na kvalitu radiostaníc. Aké typy sa teda montovali predtým?
nemetko 8.7.2004 22:01 - č. 2122
	pbradler napsal v č. 2121: "tak aby sa bral do úvahy najmä reálny stav" To je ale celkovo problem nielen s rusmi le aj ostatnymi armadami, nejak sa moc neviedli zaznamy toho co vymontovali v polnych dielnach...
pbradler 8.7.2004 21:55 - č. 2121
	Nemetko (2120): Verím tomu, že reálna situácia sa mohla líšiť od papierových podkladov. Preto bola aj otázka v (2113) formulovaná tak aby sa bral do úvahy najmä reálny stav (i keď ten asi bude ťažšie zistiť).
nemetko 8.7.2004 21:47 - č. 2120
	Ale radiostanice typu 71-TK-1 a 71-TK-3 sa zacali montovat az v roku 39, spolu s prutovou antenou a s tankohovorovymi zariadeniami (interkom) typu TPU-2 a TPU-3. Dovtedy sa radiom vybavovali len velitelske tanky, u T-26 mali ramovu antenu tanky vz. 1931/32 okolo trupu a vz. 1933 okolo veze... Pokial sa riadis vyrobnymi tabulkami, tak udaj napr. rok 1936 hovori 477/826 bez radia/ s radiom, ovsem podla toho co som v poslednej dobe cital, verzie s radiom mavali iba cast radiovybavenia, alebo niekedy vdaka nefunkcnosti bolo uplne vymontovane... Podobne BT-7: 2596/2016 bez/s s postupnym "vyrabanim jednej funkcnej z dvoch nefunkcnych"...
nemetko 8.7.2004 21:37 - č. 2119
	pbradler napsal v č. 2118: "U typu T-26 je pomer ešte výraznejšie naklonený v prospech strojov vybavených rádiostanicou." S obojsmernou foniou, alebo aspon klucovanim?
pbradler 8.7.2004 21:25 - č. 2118
	Nemetko (2215): To nie je tak úplne pravda. Výroba napr. u typu BT-7 prebiehala v pomere cca 1 : 1. U typu T-26 je pomer ešte výraznejšie naklonený v prospech strojov vybavených rádiostanicou.
pbradler 8.7.2004 20:54 - č. 2117
	Ondík (2114): Dík. Nevedel by si aj aká bola situácia v roku 1942 a základné parametre týchto radiostaníc?
Marek 8.7.2004 19:22 - č. 2116
	ad debata o negativním vlivu úsťové brzdy na přesnost střelby : Neexistují nějaké prameny, kde by se takový vliv potvrdil přímo na německých kanonech ( respektive na kanonech strojů jako Panther, Tiger, či Tiger B ) ?
nemetko 8.7.2004 16:06 - č. 2115
	pbradler napsal v č. 2113: "aké bolo skutočné vybavenie spojovacími prostriedkami u jednotlivých typov tankov?" Co sa tyka tankov predvojnovych (T-26, BT-5, BT-7 a podobne), ich vybavenie radiostanicami bolo prakticky nulove, tankisti signalizovali vlajkajmi, neskor mali velitelia radiostanicu s obojsmernou prevadzkou z lahko rozoznatelnou ramovou antenou. ked nemecke delostrelectvo (ci tankisti) zbadali takto vybaveny stroj, zameriavali palbu na ne, a poslali ich velmi rychlo do srotu, cim znemoznili utok ostatnym tankom, ktore ostali bez velenia a nikto z podriadenych velenie prevziat nemohol, vdaka nemoznosti sa spojit s ostatnymi vozidlami. Prichodom T-34 sa tato situacia rapidne zlepsila, aj ked nie hned od zaciatku vojny, ale v priebehu rokov 41 a 42 boli vsetky vozidla vybavovane radiostanicami, roznej kvality a dalej ako pisal ondik
Ondík 8.7.2004 16:01 - č. 2114
	pbradler: Od roku 1943 byla do všech tanků T-34 radiostanice montována. Jinak by nebyly snad ani velké operace s použitím tanků možné. V roce 1941 byl počet tanků s radiostanicemi v jednotlivých vojenských okruzích dost odlišný, u T-34 to bylo v průměru 1:3 ve prospěch nevybavených. Otázkou také zůstává, zda radiopřijímače byly kvalitně udržovány i obsluhovány. V obranných operacích léta 41 se také projevovalo nevhodně a těžkopádně zorganizované spojení v rámci vyšsích celků, tanky dvou sborů, působící téměř vedle sebe /ale každý v rámci jiné armády/své akce nemohly koordinovat, protože spojení šlo přes divizi ke sboru, pak armádě pak k frontu a zase dolů... Určitě si vzpomeneš na jednu z prvních velkých tankových bitev v prostoru Dubna.
pbradler 8.7.2004 14:38 - č. 2113
	V literatúre (západnej) sa človek často stretáva s názorom, že jedným z hlavných dôvodov nižšej taktickej vyspelosti sovietskych tankových vojsk bol nedostatok rádiostaníc v tankoch (resp. vybavenie kompletnou rádiostanicou len veliteľského tanku a ostatných tankov len prijímačom). Rád by som vedel koľko je na tom pravdy, resp. aké bolo skutočné vybavenie spojovacími prostriedkami u jednotlivých typov tankov?
Johny 24.6.2004 11:55 - č. 2112
	Marek 2111: V čem přesně ovlivní úsťová brzda přesnost střelby ti neřeknu, nejsem konstruktér zbraní, zřejmě jde o změnu proudění u ústí hlavně a změna vibrací při výstřelu. Nicméně po nasazení úsťové brzdy na kulovnici došlo k posunu nástřelu o pět centimetrů na 100m. To samo o sobě nění moc, to udělá i přechod na střelivo jiného výrobce ale při delší vzdálenosti to může mít vliv.
Marek 24.6.2004 07:14 - č. 2111
	Johny : ad (2042 a 2045) souhlas, ale měl bych ještě otázečku, která souvisí s částí příspěvku (2046) ...Negativa jsou jasná. Složitější a dražši konstrukce hlavně a větší namáhání. Dále úsťová brzda ovlivňuje přesnost střelby... Proč se domníváš, že úsťová brzda negativně ovlivňuje přesnost střelby ? V čem ( v jakém momentu ) a do jaké míry ?

• Home
• > Diskuzní forum
• > Obrněná technika
• > Střední tanky 2. světové války

Diskuzní forum