Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
---|---|
V knize J. Plachého jsou uvedeny ztráty z řad armády od 21.9.38 do 31.3.39, rozdělené na:
Ztráty (neúplné) z řad finanční stráže, četnictva a policie ze sborníku Hraničáři pod Luží (FORTprint 2004), uvedeny pouze bojové ztráty:
|
|
|
|
Ad č. 6288 - Doporučuji nahlédnout do publikace J. Plachý: Nástin personálních ztrát čs. armády v době od 21.5.1938 do 31.3.1939 (Praha, MO PIC, 2009). V ní je jmenovitě uvedeno 562 zemřelých, včetně data a důvodu úmrtí apod. Z těchto údajů lze pak sestavit libovolnou statistiku. | |
|
|
Mám dotaz je pravda že československý gen štáb tušil dlouhodobě že bojová morálka Francie jde od 10 k 5.Popřípadě jestli byl plán na nějakou smysluplnou obranu bez Francie. | |
|
|
V této souvislosti mne napadá, že Pavel Šrámek na odkazované stránce o ztrátách čs. strany píše toto:
O intenzitě této „malé války“ svědčí fakt, že od 13. do 30. září 1938 padlo v boji se sudetskými Němci 69 příslušníků československých ozbrojených složek, tj. v průměru čtyři denně.
Ale v Köchlingově zprávě, kterou tu uveřejnil Glynwed, se píše o 110 zabitých nepřátelích (z toho 96 do 28.9.).(www.fronta.cz/dokument/zprava-friedricha-koc...)
Jedná se o nadsazování "úspěchů" z německé strany? Nebo ten rozdíl v počtu mrtvých tvořili civilisté?
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 6286: Za přečtení stojí, už jen proto, že vyvolal různé reakce."Mimochodem, má cenu si přečíst toho Tesaře? " Po Tesařovi si pak přečti třeba toulky.vojenstvi.cz/3-obranyschopnost-ceskos... V té knize je hodně různých chyb a nepřesností, co se týká faktografie, stejně tak mnohé zajímavé názory. Je třeba mít na paměti, že Tesař to psal na jaře 1989 pro své přátele, nebylo to určeno k publikaci. Takže i doba, kdy to psal, se na tom podepsala. S celkovým vyzněním a hlavním závěrem té knihy nesouhlasím, je mi ale blízká jeho obrana Beneše proti moralizující kritice Jana Patočky nebo Pavla Tigrida. |
|
|
|
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 6278: Tenhle článek tedy někdo četl? Já jen přepis podobného od Fidlera z Extra války.
"Nečetl někdo článek "Sovětský svaz, Rudá armáda a Československo v zářijové krizi 1938", který vyšel v časopise Přísně tajné, 2013, č. 5? Autorem je Bohuslav Litera, pracovník Historického ústavu Akademie věd´."
Mimochodem, má cenu si přečíst toho Tesaře?
|
|
|
|
V nakladatelství Mladá fronta vyšla vzpomínková práce plukovníka Josefa Fetky, bývalého důstojníka operačního oddělení Hlavního štábu čs. předválečné armády, nazvaná "Československá válečná armáda 1918-1939". Je to vlastně první taková kniha, která u nás vyšla. Vzpomínky Františka Moravce moc nepočítám, protože se jednak věnují pouze špionáži a kontrašpionáži, a pak jsou nepříliš spolehlivé. | |
|
|
egli napsal(a) v č. 6283: Jestli je někdo schopen tvrdit, že o Mnichovu neproběhla žádná debata, tak se nenechal jen oslnit, ale rovnou oslepit, ohlušit a zresetovat paměť
" působí dojmem, že se nechal zcela oslnit jednou jedinou knihou"
egli napsal(a) v č. 6283: Možná Drtinová vychází z komunistické historiografie a do "německy smýšlejících" počítá i slovenské a maďarské autonomisty a "zrádnou českou buržoazii" (republikány, fašisty, živnostníky...) "v parlamentu bylo 55 procent německy smýšlejících"
To by pak hodilo i 56%
|
|
|
|
Na film jsem celkem zvědav. Rozhovory s režisérem Zelenkou zatím působí dojmem, že se nechal zcela oslnit jednou jedinou knihou, z čehož pak i vyplývá jeho názor, že o Mnichovu "neproběhla žádná debata". Mnichov a odsun Němců - jsou snad nějaká diskutovanější témata českých dějin 20. století? V rozhovoru na aktualne.cz mě asi nejvíce zaujalo Zelenkovo tvrzení, že "Beneš v květnu 1938 tajně vyjednával ve Francii o odevzdání pohraničí", kde si plete květen se zářím (Nečasova mise - www.fronta.cz/dotaz/vyvoj-planu-odsunu-nemcu) a Drtinové tvrzení, kterému Zelenka přikyvuje, že "v parlamentu bylo 55 procent německy smýšlejících", kde si zas plete procenta s počty mandátů (SdP měla v září 1938 ve sněmovně 55 mandátů - www.fronta.cz/dokument/zaznam-jednani-cs-vla...) |
|
|
|
:))) Patrně proto si tedy můžeš ještě dneska od 19:00 poslechnout na veřejnoprávním ČRo (buď na stanici Vltava, nebo na stanici Wave) rozhovor s panem režisérem. (Text níže pochází z popisky v dnešním programu…)
V úterním On Air Radia Wave na vltavských frekvencích uslyšíte rozhovor s režisérem Petrem Zelenkou o jeho novém filmu Ztraceni v Mnichově, který vstupuje do českých kin tento týden. Přiblížíme vám také aktuální Desku týdne…
Zatím mne (u tohohle filmu) nejvíce na CSFD pobavil komentář, který napsal »Vančura«. Je to hned první komentář k filmu.www.csfd.cz/film/261559-ztraceni-v-mnichove/... |
|
|
|
"Mnichov byl velké diplomatické vítězství."
"V roce 1938 se tady nikdo bránit nechtěl."
"Mnichovský mýtus se drží možná proto, že neproběhla žádná intelektuální rozprava o této události."
"Umělci té doby to reflektovali naprosto omezeně - uražení intelektuálové psali hlouposti."
atd.
Režisér Petr Zelenka prezentuje svůj nový film "Ztraceni v Mnichově" zřejmě založený výhradně na Tesařově interpretaci mnichovských událostí: tinyurl.com/nhzshcm
|
|
|
|
Řešilo - či spíše jenom naťuklo - v diskusi "Filmy a dokumenty" [téma č. 28 - přísp. č. 6112] Já osobně jsem si tenhle film sehnal teprve nedávno a musím říct, že s každým dalším zkouknutím se mi líbí víc (vlastně je to jediný díl seriálu, který jsem viděl celý). Jako většině jiných diváků mi vadí především ty dvě kontroverzní scény - za prvé nahý Beneš s mnichovským rozhodnutím - chápu symboličnost scény, ale režisér by zas měl pochopit, že ke ztvárnění symbolu stačí pouhých pět vteřin, pak už je to pouhý voyeurismus (to není jen problém Sedláčka, ale mnoha dalších režisérů). No a pak ta "spiklenecká schůzka" odpůrců Mnichova... Chtěl jsem k filmu napsat titulky, abych ho mohl ukázat polským a německým kolegům (zajímal by mne jejich názor), ale zrovna tuhle scénu nevím, jak bych jim vysvětloval, protože její smysl sám tak úplně nechápu. Po editorské stránce bych vytkl zejména nepřehlednost v postavách - je jich tam spousta, ale titulky se jménem se objevují na plátně spíše nahodile, někdy až při druhém nebo třetím vystoupení dané postavy. |
|
|
|
Nevím jestli se to tady řešilo ale co říkáte na české století díl 1938. | |
|
|
Nečetl někdo článek "Sovětský svaz, Rudá armáda a Československo v zářijové krizi 1938", který vyšel v časopise Přísně tajné, 2013, č. 5? Autorem je Bohuslav Litera, pracovník Historického ústavu Akademie věd´. | |
|
|
thypek napsal(a) v č. 6272: "V knize Sudety 1938 pohledem německých důstojníků uvádí Lt. Mogschar, že útok měl být podle původního plánu zahájen v 5:10 1.října(pokud si dobře vzpomínám,právě nemám knihu po ruce, případně bych omyl s datumem opravil v jiném příspěvku)." Omlouvám se, v knize Sudety 1938 pohledem německých důstojníků..uvádí Lt. Mogschar, že 29.9. se přesunovali na výchozí pozici pro útok, který měl začít v 5:10 30. září. Ale z důvodu zahájení konference v Mnichově byli při přesunu odvoláni zpět do ubikací. |
|
|
|
Jak vyplývá z obou článků, popisují se v nich přípravy v létě a první polovině září 1938, kdy se počítalo s překvapením a teprve probíhající čs. mobilizací. Za této situace byly samozřejmě České Budějovice s velitelstvím 5. divize logickým cílem Luftwaffe. Po prakticky dokončené mobilizaci čs. armády a zaujetí obranných postavení by v případě útoku musela německá armáda, podle mne, svoje plány revidovat. Mohla samozřejmě i nadále bombardovat České Budějovice, ale na bojeschopnost čs. armády by to mělo daleko menší vliv, než kdyby bombardování přišlo během mobilizace. | |
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 6274: Pokud jsem dobře četl tak v článku se hovoří o už připravených plánech na útok, které nepočítali s takřka plně zmobilizovanou československou armádou "V článku se opakovaně píše o tom, že německé letectvo mělo narušovat mobilizaci čs. armády. Bylo po 1. říjnu ještě co narušovat? " |
|
|
|
Pavel Šrámek: V článku se opakovaně píše o tom, že německé letectvo mělo narušovat mobilizaci čs. armády. Bylo po 1. říjnu ještě co narušovat?
Nebyla již výstavba jednotek na takovém stupni, že by se Němci soustředili spíš na útoky proti jednotkám na přesunu a na pozicích, než aby mohli nějak bránit jejich zformování?
|
|
|
|
1. říjnem je zřejmě míněn termín v případě, kdy by mnichovská konference vůbec nebyla. Rozkaz k nástupu jednotek do výchozích postavení vydal A.H. už 27.9. ve 13:00 a následujícího dne (28.9.) se německé úderné jednotky začaly přemisťovat do východišť k útoku (tedy v době, kdy Chamberlain zaslal A.H. souhlas s jednáním o ČSR se zástupci Francie a Itálie a A.H. ho následně odpoledne pozval na jednání do Mnichova na následující den). 29.9. byl pokračující přesun německých jednotek k hranicím zastaven, protože ve 12:30 bylo zahájeno jednání v Mnichově, které skončilo podpisem dohody zástupci 4 mocností v cca 24:00. Dohoda je čs. vládou přijata 30.9. ve 12:00 a ve 12:30 je to oznámeno vyslancům Itálie, VB a F. V případě, kdy by čs. vláda návrh nepřijala, je pravděpodobné, že ještě týž den odpoledne (30.9.) by A.H. vydal rozkaz k nástupu něm. jednotek do východišť k útoku. Během 1. a 2.10. by se jednotky do těchto prostor přemístili a od 3.10. by mohly zahájit útok. |
|
|
|
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 6271: V knize Sudety 1938 pohledem německých důstojníků uvádí Lt. Mogschar, že útok měl být podle původního plánu zahájen v 5:10 1.října(pokud si dobře vzpomínám,právě nemám knihu po ruce, případně bych omyl s datumem opravil v jiném příspěvku). Jak se tento čas po sepsání Mnichovské dohody posunul nebo neposunul se už nezmiňuje "Jen se mi nezdá ten útok 1. října v 6 ráno, kdybychom odmítli Mnichovskou dohodu." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?