Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Tak záležitost kolem údajného projevu Zdeňka Štěpánka 30. 9. 1938 v seriálu Bohéma stále pokračuje, viz www.rozhlas.cz/plus/dnesniplus/_zprava/reakc... Když jsem to viděl, považoval jsem to za klasické přizpůsobení si faktů potřebám scénáře. Překvapilo mne ale obhajování toho, že Štěpánek údajně mluvil 30. 9. 1938 například v Lidových novinách, když přeci je jeho vystoupení 21. 9. 1938 docela známá věc a ten projev několikrát vysílal Český rozhlas a dokonce je k dispozici na internetu. |
|
|
|
|
|
Omlouvám se, že reaguji až dnes, ale chvíli mi trvalo, než jsem se v knize Piotra Majewského dočetl až k příslušné části. Útok 8. armády neměl jít přes Krkonoše, ale po jejich okraji na Trutnov a Dvůr Králové, tedy stejně jako pruská armáda roku 1866. Pokud jde o úsek HO 34, je to věc diskuse, třeba autoři publikace "Opevnění na Trutnovsku" z roku 2008 jsou přesvědčeni, že obranné postavení by dlouho nevydrželo. Německé velení podle Majewského počítalo s prolomením čs. obrany během dvou dnů. |
|
|
|
|
| Pavel Šrámek č. 6297 - určitě je zajímavé potvrzení hlavního útoku 8.armády přes Krkonoše. Dosud jsem zmínky o tomto směru bral jako odlehčující útok pro IV. armádní sbor. Překvapuje mě, že němci chteli útočit do dobře zajištěného úseku HO34. | |
|
|
|
|
Moc zajímavé dokumenty - díky!
Pobavil mne hlavně jeden detail:
Generální štáb se přesouvá do Vyškova, což je 70 km od rakouských hranic, německé stíhačky a bombardéry tam můžou být během několika minut... - zdůrazňuje Jan Tesař a jeho fanklub.
Jenomže německé bombardéry by útočily na Kroměříž (26.9.) nebo Kolín (30.9.)
 |
|
|
|
| Na webu vojenstvi.cz jsme zveřejnili první část přeložených německých situačních hlášení o čs. armádě ze září a října 1938. Je to zajímavé čtení. | |
|
|
|
| Dobrý den pánové.Chtěl bych se zeptat na tento incident,zda li se o něm neví víc.Byl jsem na dovolené v létě v Jeseníkách a kousek od Rejvízu jsem se stavil na odpočívadle,které je spjato s oněmi pohnutými podzimními dny roku 1938.Místo jsem si nafotil,ale víc už nevím.Něco málo jsem o tom napsal zde.Neví se náhodou o tom ještě něco víc?Třeba jména obránců?Děkuji za odpovědi www.palba.cz/viewtopic.php?f=36&t=7160 www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=2528 | |
|
|
|
|
Ono je k tomu incidentu velmi málo hodnověrných informací. Většina informací je založena na vzpomínkách účastníků, popř. těch, kteří aktéry znali. Oba dva mladíci asi i vyzbrojeni byli. Snad pistolemi. Kotrlík to opravdu asi moc nezvládal.  Obec Sušice u Dubé se německy jmenovala Oschitz. Ale k zastřelení těch výrostků nemělo dojít. Na druhou stranu nevíme, co vše měli Čechoslováci za sebou. Byli dlouhodobě pod velkým stresem a tady už asi vystříkli. Není to omluva, jen tak k pochopení celkové situace. Obě dvě níže uvedené knížky jsem psal já, víc detailů je ve Střípkách, v Lužických horách to je stručněji. |
|
|
|
|
|
Díky všem za informace. Knížky už mám objednané v knihovně.
Takže ne mladíci z Osečné, ale ze Sušice, ne kapitán Bondy, ale kapitán Kotrlík, ne Jakubec, ale Jakubinský... To je hotové Radio Jerevan na sudetoněmecký způsob.
Ale ten škpt. Arnošt Kotrlík vypadá jako problémový důstojník, který psychický tlak mnichovské krize poněkud nezvládal: www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=cl...
Co by asi prováděl, kdyby vypukla opravdová válka?
incident ve vzpomínkách pplk. (původně škpt.) Kotrlíka z roku 1976, v nichž píše: “Půlrota SOS v záloze zadržela na silnici před Novou Hutí dva mladé ordnery, kteří jeli na motorce, posmívali se jim, pokřikovali jakési jízlivosti a zvedali ruce k naci pozdravu... Tohle byla drzá, vyzývavá provokace...“
Neřeknu kdyby měli zbraně, nebo se pokoušeli vysokou rychlostí projet checkpointem, ale odbachnout je jen kvůli hajlování... Docela se divím, že mu nacisti dali jenom 3 roky a ještě si vymysleli žida Bondyho. (i když - tomuto se až tak nedivím, za všechno můžou židi a cyklisti)
|
|
|
|
|
|
Hezký večer pánové, k tomu případu na Nové Huti viz též třeba Střípky z dějin finanční stráže v Lužických horách str. 93. Ti dva mladíci provokovali ve vypjaté době a příslušníkům čsl. armády a SOS už praskly nervy, což se vzhledem k okolnostem se dá pochopit. Celkově je to ale politování hodný čin. To video od sudetoněmeckého krajanského sdružení je velmi dojemné. Nenašel jsem ale už třeba podobné video k mrtvým na pár kilometrů vzdálené křižovatce v Dolním Podluží. Oba zabití chlapci byli z obce Sušice u Dubé, ne Osečná, jak se píše níže. Z německé strany je míněn skutečně škpt. Pondy, ovšem jaká byla jeho skutečná role v tom případě, byla-li vůbec nějaká se již dnes neví. V roli obžalovaného velitele, který dal svolení k zastřelení obou henleinovců, vystupoval při soudním přelíčení štábní kapitán Kotrlík. Spolu s ním byli souzeni vojáci z vojenských posil Stráže obrany státu níže uvedení Josef Soukup, Břetislav Svoboda a Václav Vrba ale také i kuchař strážní roty Jakubinský. Vyšetřováni byli i další vojáci a SOSáci. Kotrlík byl odsouzen ke třem letům vězení, vojáci k smrti, ale tento rozsudek jim byl následně změněn na doživotí. Jako zajímavost, i když smutnou, si můžeme uvést, že soudnímu líčení byl přítomen i četnický nadporučík Jansa, bývalý příslušník československého četnictva, okresní četnický velitel z Varnsdorfu, který v září 1938 zradil a přidal se na německou stranu. Procesu byl přítomen již jako nadporučík říšského četnictva. Odsouzen byl zároveň i inspektor finanční stráže II. třídy Adolf Marvan, velitel roty Stráže obrany státu z Varnsdorfu. Adolf Marvan byl zatčen v roce 1939 a prožil téměř tři roky v koncentračním táboře. I přesto, že byl z lágru propuštěn, zemřel 26. září 1943 na útrapy věznění v mělnické nemocnici. |
|
|
|
| Viz J.Beneš,B.Hamák,J.Stejskal Lužické hory str.81 (stalo se to u Nové Huti 2.10.1938). | |
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 6300: Viz toto sudetoněmecké video:"Neznáte někdo podrobnosti tohoto případu, v Sudetské župě zřejmě kdysi velmi dobře známého? Proč byli tito dva mladíci zastřeleni a co se po okupaci stalo s čs. vojáky do případu zapletenými?" vycházející z článku v sudetoněmeckém časopise "Heimatnachrichten" z března/dubna 2000. Osmnáctiletí Josef Heller a Josef Leukert z Osečné (Oschitz bei Dauba) měli údajně 2. října 1938 jet naproti německé armádě, ale byli zadrženi čs. vojáky a na příkaz "Stabskapitän Bondy" (ten Bondy bude asi klasická protižidovská propaganda) zastřeleni, předtím si museli vykopat hrob. Čeští popravčí - Bret (asi Břetislav?) Svoboda, Josef Soukup a "Wilhelm Vrba" měli být údajně odsouzeni v České Lípě v listopadu 1940. Na téhle pohlednici se zas uvádí, že to mělo být 1. října 1938: www.ma-shops.de/futter/item.php5?id=952 Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
V roce 1938 v československé armádě žádný štábní kapitán Bondy nesloužil. Existoval ale kapitán pěchoty Jan Pondy u pěšího pluku 42. Na internetu je o něm řada textů, třeba: www.vojenskerozhledy.cz/selektivni-vyhledava... www.bojovnici.cz/?page=clanek&idc=99 V listopadu o něm byla přednáška: www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/kalend... |
|
|
|
|
|
|
Na axishistory jsem narazil na pohlednici nesoucí foto dvou sudetoněmeckých "mučedníků", které měli 2.10.1938 zavraždit čs. vojáci ("česko-židovský škpt. Bondy").
V mnichovském archivu mají dokonce fotku hrobu a tady přichází zádrhel - Schöber je kopec Stožec, jižně od Varnsdorfu, ale ještě v předpolí čs. opevnění. Nebyla tato oblast 2. října již okupována Němci?
Neznáte někdo podrobnosti tohoto případu, v Sudetské župě zřejmě kdysi velmi dobře známého? Proč byli tito dva mladíci zastřeleni a co se po okupaci stalo s čs. vojáky do případu zapletenými? (např. jestli ten "česko-židovský škpt. Bondy" stihl emigrovat nebo skončil v Osvětimi)
|
|
|
|
|
V knize Piotra Majewského, kterou jsem zmiňoval v č. 6297, jsou mimo jiné popsány směry útoku německých armád. Autor tu využil archivní dokumenty a opravil tak některé tradované údaje. Uvádí následující. 2. armáda (II., VIII., X. sbor) - hlavní útok podél čáry Cosel - Olomouc, který mělo podpořit vysazení německých vojáků u Bruntálu. 8. armáda (III., XI. sbor) - hlavní útok ve směru na Trutnov, pak Dvůr Králové nad Labem a Hradec Králové, k odlákání pozornosti byly naplánovány útoky např. u Králík. Po dosažení Hradce Králové se měla armáda stočit na jihovýchod směr Vysoké Mýto - Svitavy vstříc 2. armádě. IV. armádní sbor - útok směr Německé Jablonné - Mnichovo Hradiště. 10. armáda (VI., XIII. a XVI. sbor) - osa hlavního útoku byla Schwandorf - Plzeň - Praha, XVI. sbor měl útočit na směru Cham - Klatovy, VI. sbor na Horšovský Týn a XIII. sbor na Domažlice. Další směry útoku po vniknutí na čs. území by byly zřejmě dva: na Prahu a směrem k Vltavě, Piotr Majewski uvádí, že 1. lehká divize měla úkol útočit na Písek a dosáhnout Vltavy. 12. armáda (V., VII., IX. sbor) - měla útočit z Dolního Rakouska ve všeobecném směru na České Budějovice. V. sbor měl obsadit Klatovy, pro VII. sbor se uvádí útok ve směru Prachatice a Horní Planá, IX. sbor měl útočit z prostoru Gmünd-Weitra přes Nové Hrady a Třeboň na České Budějovice. Po obsazení Českých Budějovic by zřejmě zamířila na sever na Tábor, aby zabránila zachytit se čs. jednotkám na Vltavě. 14. armáda (XVII., XVIII. sbor) - hlavní osa útoku na linii Vídeň - Brno, koncentrace německých sil v prostoru Dobersberg podle Piotra Majewského naznačuje, že další směr útoku by byl z tohoto prostoru na Moravské Budějovice. |
|
|
|
|
|
Dnes mluvil o Mnichovu v Českém rozhlasu Eduard Stehlík. www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/edua... |
|
|
|
|
|
V Polsku vyšla kniha Piotra Majewskeho o možnostech obrany Československa na podzim 1938. Viz www.muzeum1939.pl/pl/edukacja/publikacje/nas... Jde o nové, rozšířené vydání jeho práce "Nierozegrana kampania" z roku 2004. |
|
|
|
|
|
|
egli napsal(a) v č. 6295: Tak to mají Tresty smrti vykonané v Československu... chybu i ve druhém vydání, přestože zrovna u Kalmára v poznámce tvrdí, že datum a místo popravy bylo opraveno "Kalmár byl popraven v dubnu (29.4.38)" |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 6293: Kalmár byl popraven v dubnu (29.4.38), ten tam není uveden."To bude nejspíš kpt. Edmund Kalmár, popravený 24.9.1938" Byl to pplk. Alois Wünsch, německé národnosti, ale pokládán za zcela spolehlivého až do zatčení 13. září 1938. Přiznal se, že od roku 1929 pracuje pro Maďary. Popraven za vojenskou zradu 30.9.38. Blíže viz Plachého kniha.
Honza M. napsal(a) v č. 6293: V obou těch knihách máš data i místa úmrtí. "Ale nedá se z toho určit, kolik si mohli "nárokovat" Němci v době mnichovské krize a kolik připadlo na Poláky a Maďary, resp. pozdější dobu. Nejspíš si budu muset knihu podrobně prostudovat. " |
|
|
|
|
|
egli: Díky moc za ten přehled! Dohromady mi to dává 157 zabitých příslušníků čs. ozbrojených složek. Ale nedá se z toho určit, kolik si mohli "nárokovat" Němci v době mnichovské krize a kolik připadlo na Poláky a Maďary, resp. pozdější dobu. Nejspíš si budu muset knihu podrobně prostudovat.
egli napsal(a) v č. 6291: - do 31.3.1939, předpokládám.
"ztráty z řad armády od 21.9.38 do 31.3.38"
egli napsal(a) v č. 6291: To bude nejspíš kpt. Edmund Kalmár, popravený 24.9.1938. Ale on nebyl maďarským agentem (respektive mu nic takového neprokázali), ale poskytoval informace Němcům a zdarma - pouze z nenávisti k Československu.
"1 popravený (agent maďarské zpravodajské služby)" |
|
|
|
|
|
Michalisko napsal(a) v č. 6289: Viz: armada.vojenstvi.cz/predvalecna/studie/19.htm"Popřípadě jestli byl plán na nějakou smysluplnou obranu bez Francie. "
V československých válečných plánech hrála vždy klíčovou úlohu pomoc spojenců. Na podzim 1938 však Československu hrozila samostatná obrana minimálně proti Německu, tedy válka za jiných podmínek, než se kterými se v plánech počítalo. Válečný plán pro takový případ se nikdy nepřipravoval a zůstává otázkou, zda pro tuto situaci šlo vůbec nějaký reálný plán vypracovat.
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?