Válka v Tichomoří 1941 - 1945
|
|
|
|---|---|
|
sorry. |
|
|
|
|
Eagle napsal v č. 916: K tématu...."Komunisti taky zvládnou hodně"  |
|
|
|
|
|
Ti dokážou bez problémů udělat z minus 5 MiGů-15 plus 9 F-86. |
|
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 915: Komunisti taky zvládnou hodně. "takové překroucení faktů by nezvládl snad ani Goebels." |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 911: ....a někteří autoři jsou anglo-amíkofilové. Nedávno jsem pročítal knihu od renomovaného amerického historika (na knize parcipovalo asi 20 neméně renomovaných poradců - mimo jiné slouží jako učebnice na West Pointu) a jak tam odprezentovali chudáčky američany, kteří byly zákařně napadeni španěly v roce 1897....takové překroucení faktů by nezvládl snad ani Goebels. "Ne, nenapsali je Japonci. Ale někteří autoři jsou japanofilové. Každopádně zejména Historie japonského válečnictví je psaná zejména podle japonských archívů." |
|
|
|
|
Lipton: (913) Mluvím právě o divizích US Army. Tady je ale základní rozdíl, že každá divize v Evropě měla stále přiděleny jednotky, které jsem uváděl. Sice netvořily její integrální součást, ale stále byly přitomny. Narozdíl od divizí v Pacifiku, které tuto praxi neměly a samostatné tankové a protitankové prapory operovaly opravdu samostatně. Praxe v PaAcifiku byla taková, že tyto jednotky byly operační v rámci vyššího celku (sboru, armády) a byly tak i nasazovány. Naprotitomu v Evropě, kromě takovéhoto nasazení, byly jednotlivé prapory i přímo u divizí. V tom je ten zásadní rozdíl. |
|
|
|
|
Dzin: Čo si vysvetľuješ pod spojením „americké divízie bojujúce v Pacifiku“? Nezabúdaj, že okrem námornej pechoty sa bojov zúčastnilo i pozemné vojsko. Vem si napríklad 96. pešiu divíziu: Počas bitiek na ostrovoch Leyte a Okinawa mala k dispozícii 763. tankový prápor. ( mrkni na www.96th-infantry-division.com a „Attached Units“ ) |
|
|
|
|
|
Tom: A mnohdy je japoncofil jamatovější než samotný syn Nipponu. |
|
|
|
|
vondras napsal v č. 908: Ne, nenapsali je Japonci. Ale někteří autoři jsou japanofilové. Každopádně zejména Historie japonského válečnictví je psaná zejména podle japonských archívů. "Ty knihy co doporučuješ napsali japonci ? Chtěl bych si přečíst knihu z jejich pohledu na válku" |
|
|
|
|
|
Lipton: (906) Tak to asi na půl. Vem že k americkým divizím bojujícím v Pacifiku nebyl přidělen tankový, protitankový a protiletecký prapor. Či-li by to platilo spíše jen pro boj muže proti muži. |
|
|
|
|
|
vondras: U nás vyšla snad jen "Midway" od Fučidy a Okumija. |
|
|
|
| Děkuji . Ty knihy co doporučuješ napsali japonci ? Chtěl bych si přečíst knihu z jejich pohledu na válku. | |
|
|
|
|
|
vondras napsal v č. 904: "odpověď Tom není pro mne naprosto uspokojivá: a to z několika důvodů: - nebyl vyhlášen poplach letecký ale požární - z jakého materiálu bylo postaveno Tokio ( stavby,domy a další) - z čeho mělo japonské velení najvětší obavu po vyhodnocení náletu" Tak to sorry, že jsem něco žbleptnul Z čeho bylo postaveno Tokio? Ginza byla postavená v evropském stylu, tj. z cihel a kamení a prakticky se nelišila od podobných čtvrtí evropských velkoměst. Okrajové čtvrti, kde žila většina obyvatelstva byla podle tvrzení historiků ze dřeva, papíru a podobných snadno zápalných materiálů. Ostatně už před válkou plány USAAC počítaly s něčím jako byly pozdější "paličské" nálety na Tokio. A rovněž podle většiny historiků měli zodpovědní velitelé největší strach ze ztráty cti způsobené neschopností ochránit božského Tennó. Prostě kdyby se něco stalo císaři, byl by to malér na maléry. Jinak doporučuju na toto téma ke studiu např: Japonsko ve válce, Válka v Pacifiku, Duel v Pacifiku, Japonská válka, Historie japonského válečnictví, Causa Dohihara a pod. |
|
|
|
|
|
Dzin (901): Jestli myslíš, že by pro americké divize nemělo platit to o menší palebné síle, tak i pro ně to platí.
Podľa môjho názoru sa to netýkalo boja zblízka (s výnimkou prípadov typu Iwo Jima, kde mali Japs dobre vybudované obranné pozície a bunkre na celom ostrove). Výzbroj radového japonského pešiaka bola na rozdiel od americkej úbohá (zastaralé pušky Arisaka 1905/1938) – jedinú prenosnú automatickú zbraň predstavoval ľahký guľomet vzor 96 s kalibrom 6,5 milimetrov. Pre porovnanie, kaliber amerického samopalu Thompson M1928 bol 11,43 milimetrov. |
|
|
|
|
|
vondras: Pokud je mi známo, spíše se dá narazit na tvrzení o vyhlášení protileteckého poplachu. Cituji z "Pacifik v plamenech" (Hubáček, 2. vydání, 1990), str. 335: "Nepředvídanou náhodou právě v době, kdy Doolittlovy letouny opoštěly palubu Hornetu, byl v Tokiu vyhlášen cvičný protiletecký poplach." Jestli narazíš i na protipožární poplach, záleží, jak je to myšleno. Zda jako součást tohoto cvičení, nebo jako nezávisle. |
|
|
|
|
odpověď Tom není pro mne naprosto uspokojivá: a to z několika důvodů: - nebyl vyhlášen poplach letecký ale požární - z jakého materiálu bylo postaveno Tokio ( stavby,domy a další) - z čeho mělo japonské velení najvětší obavu po vyhodnocení náletu |
|
|
|
|
|
|
V literatuře (v mnoha zdrojích) se píše o cvičení protiletecké obrany vyhlášeném shodou okolností několik hodin před náletem. B-25 prý část Japonců považovala za realistické kulisy tohoto cvičení. Zda do cvičení protiletecké obrany náleží např. výjezd hasičských vozidel, to tedy nemohu sloužit. |
|
|
|
| Mám dotaz. Zdali byl vyhlášen v době náletu bombardérů B25 na Tokio požární poplach v tomto městě . Žádám solidní a zasvěcenou odpověď. Děkuji | |
|
|
|
|
|
giro.c: (898) Jestli myslíš, že by pro americké divize nemělo platit to o menší palebné síle, tak i pro ně to platí. |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 897: Tak potom súhlasím v podstate pre jednotlivca mohlo byť jedno či bojuje na Guadalcanale alebo pri Kursku...je však otázka koľko si kto po tých bitkách oddýchol pred ďalším nasadením..."Sk jistě, ale já jsem měl na mysli obtížnost terénu a boje a ne rozsah. O tom rozsahu u mě nepadla ani zmínka a neodvažuji se o nm ani dohadovat. Pouze jsem podotknul, že co obtížnosti nebyl Pacifik žádnou rajskou zahradou." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Pacifik
- > Válka v Tichomoří 1941 - 1945