První světová válka a její důsledky, meziválečné období
|
|
|
|---|---|
|
Pánové, dovolím si po dlouhé době oživit jedno zaprášené téma (které jsem si z nedostatku vhodných trochu přejmenoval k obrazu svému  ). Narazil jsem zcela náhodou na problém tzv. Tausendmarksperre, aneb sporu Německa s Rakouskem, táhnoucího se od roku 1933 do léta 1939. O co šlo? Bavorský ministr spravedlnosti Hans Frank v březnu 1933 ve svém rozhlasovém projevu pozdravil své „utiskované Volksgenosse“ v Rakousku a ubezpečil je, že NSDAP v případě nouze „přebere zajištění svobody německých soukmenovců v Rakousku“. Hitler se zodpovědnosti za Frankova slova zřekl a protest rakouského kancléře Dollfusse tak vyzněl do ztracena.Co už ale skončilo drsněji, byla Frankova cesta do Rakouska společně s Rolandem Freislerem a Hansem Kerrlem v květnu 1933. Dollfuss totiž jeho přítomnost v Rakousku označil za nežádoucí a ze země ho vykázal, na což už Hitler zareagoval a zavedl tzv. Tausendmarksperre. Němečtí turisté chtějící v alpské zemi strávit svou dovolenou museli za vízum zaplatit tisíc marek, což si drtivá většina Němců nemohla dovolit, ergo rakouské příjmy z turismu šly prudce dolů… K tomu ještě rakouští nacisté zahájili krvavou kampaň, která vyústila v jejich zákaz. Co už jsem ale nenašel, je proč byla tato „daň“ za vycestování do Rakouska v létě 1936 zrušena — mohu se jen domnívat, že snaha Rakušanů o nalákání turistů jiných národností byla úspěšná a embargo tak ztrácelo smysl? Člověk stále jenom hledí, co všechno na něj čeká k objevení. |
|
|
|
|
Nějak mi nedochází, proč by bylo potřeba si zapínat/vypínat válce motoru? To mi silně připomíná výňatek z Cimrmanovy Afriky, kdy Rumlena vysvětluje na kolik válců je schopen běžet motor jejich vzducholodi. - "Nezlobte se na mě, ale ten jeden válec to prostě neutáhne". |
|
|
|
|
Podíval jsem se, zajímavé. (A taky jsem se pro jistotu podíval i na stránku CWGC abych se připravil o napětí jestli přežil válku) Něco vzdáleně (nejde o postupné odkrývání) podobného (i) z druhé strany fronty. demos.webpark.cz/valka.htm |
|
|
|
|
|
wwar1.blogspot.com/ — dopisy britského vojáka z italské fronty, zveřejněné vždy přesně 90 let od napsání... |
|
|
|
|
|
karaya, Algernon: Díky, že jste se na to podívali - já jsem si nějak prostě vzpomněl na šipky Ranken, které mi nějak náhodou uvízly v paměti, a tak jsem trochu začal hloubat nad tím, co by to bylo mohlo být v "případě Harrise a vynálezce".
Pokud šlo o rok 1916, tak dotyčný vynálezce asi doopravdy vynalézal jasně vynalezené (resp. případně i něco horšího než Rankeny ). Mně taky napadla ta možnot, zda Harris snahu věci zbytečně nekomplikovat nepřehnal a třeba nevyběhnul s nějakým užitečným nápadem. |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 93:
"A napsal ji Mr. Irving..."
YAMATO napsal v č. 94:
"Jj, pravda, Irving je politicky nekorektní a svoboda slova jde stranou  "
Moby napsal v č. 95:
"To je mi wurscht jestli je korektní nebo nekorektní blbší je že si podle svý orientace montuje i historii."
bush napsal v č. 96:
"Poněkud si pleteš pojmy. On není nekorektní politicky, ale historicky. Pohrává si s fakty jako pouťový artista a tím ohromuje "na trhu" jistou skupinu čumilů."
YAMATO napsal v č. 97: Asi poměrně dost historiků (a když se to tak vezme, Irving není vystudovaný historik, ale naopak nedostudovaný přírodovědec) dává přednost pramenům které jsou v souladu s jejich představami, přičemž bagatelisují ty ostatní, jim méně příznivé, případně podávají historii ze svého apriorního úhlu pohledu, ale Irving soustavně používá "prameny" které zdaleka nejsou věrohodnými prameny, vědomě odkazuje na zfabrikované zprávy - o nichž, jak mu bylo soudně dokázáno, musel vědět, že jsou falešné - odkazy na "zprávy" popíračů holokaustu Leuchtera a Zündela (z nichž kvalifikace jednoho spočívá v tom, že je bývalý kat, a druhý pro změnu nevystudoval chemii, jak o sobě tvrdil, ale dějiny umění, tuším) apod., navzdory tomu, že v řadě případů má věci podrobně doloženy, vypadá to, že některá svá díla psal jen proto aby své "hrdiny" oslavil - Hitler nevěděl o holokaustu, Rommel vůbec nebyl účastníkem spiknutí 20. července a nic nevěděl, byl to věrný, jen možná trochu pomýlený, nacista, apod.; postupy typu "všechny dobové zprávy říkají že Horst Wessel byl pasák, ale Goebbels o tom ve svém deníku nemá žádnou zmínku, a ten by to přece musel vědět, tak to asi není pravda", "dobové dokumenty (třeba zprávy Gestapa, ale to neřekne přímo v textu, jen to vtipně schová do poznámky XXX, protože Irving má ve svých dílech tolik odkazů k pramenům, že by klidně mohl psát i na Wikipedii"To je asi jediný historik, co to dělá "
) nic takového nepotvrzují" apod.; německé prameny jsou vždycky spolehlivé (a to doslova -typu "speciální zacházení" je doopravdy jenom nějaké speciální zacházení apod.), spojenecké většinou asi zfalšované atd. atd.Na druhou stranu asi docela hodně času strávil v německých (a (ex)sovětských) archívech, jen je asi problém dokázat odhadnout, co z toho ještě je, nebo spíš může být, pravdivé. Zrovna tak nemůžu nic říct k tomu, zda náhodou nemá pravdu v citovaném úseku textu týkajícím se Harrise a vynálezce. Pokud někteří další historici postupují stejně jako Irving, je to proto, že jsou stejně špatní jako on, ne proto, že by to byla akceptovatelná metoda historické práce, výzkumu a publikační činnosti. (Poměrně zajímavý je už případ jeho knihy The Destruction of Convoy PQ-17, který víceméně traktuje Sověty oblíbenou versi "eskorta konvoj obětovala" (což mu vyneslo dočasnou popularitu "mladého neohroženého historika" v sovětském bloku), jehož publikace měla dohru v podobě žaloby pro urážku na cti iniciovanou Capt. Broomem, velitelem eskorty PQ-17, Irvingovi nařízené omluvy a finančním odškodnění, a stažení knihy z oběhu) Případná další reakce by asi byla vhodnější v "Knihách o druhé světové válce". |
|
|
|
|
To je asi jediný historik, co to dělá |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 94: Poněkud si pleteš pojmy. On není nekorektní politicky, ale historicky. Pohrává si s fakty jako pouťový artista a tím ohromuje "na trhu" jistou skupinu čumilů. "Jj, pravda, Irving je politicky nekorektní a svoboda slova jde stranou" |
|
|
|
|
To je mi wurscht jestli je korektní nebo nekorektní blbší je že si podle svý orientace montuje i historii. |
|
|
|
|
|
Jj, pravda, Irving je politicky nekorektní a svoboda slova jde stranou |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 90: A napsal ji Mr. Irving... "(jedna třeba tady: www.fpp.co.uk/bookchapters/articles/dambuste...) " |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 90: je drtivé zaburácení. "shattering roar" |
|
|
|
|
|
To je dost dobře možné, ono existuje více verzí (jedna třeba tady: www.fpp.co.uk/bookchapters/articles/dambuste...)
As a fighter pilot at Northolt outside London, in the First World War, he had been plagued by them and any one of them might willingly have been his downfall. Several legends surrounded this. One inventor had shown him a grapnel, and proposed that Harris should sling it out at the Zeppelin airships wreaking havoc in English towns at that time. Harris had bluntly replied, "My aircraft's horsepower is 80, the Zeppelin's is 1600. Before I start hooking my plane onto a Zepp, I shall want to know who is going home with whom!" Doma se o Vánocích zkusím podívat jednak odkud to asi můžu mít (a jak to tam je formulované), jednak na působení Harrise za Velké války. A v jeho pamětech by snad též něco být mělo... Undeterred, that inventor had reappeared at Harris's airfield with the thing in a suitcase, which he set down on the ground. He said, "I've got it now," he said. "I've put a small explosive charge on it. All you do is press this" -- and the rest of the sentence was abbreviated by a shattering roar as the suitcase blew up of its own accord. Za první světové války byl jako stíhací pilot v Northoltu vně Londýna zaplavený [vynálezci] a kterýkoliv z nich mohl dost dobře být jeho zhouba. Toto je obestřeno několika legendami. Jeden vynálezce mu předvedl kotvu a navrhl, aby ji Harris vystřelil na Zeppeliny pustošící v té době anglická města. Harris bez obalu odpověděl, "Výkon mého letadla je 80 hp, Zeppelinu 1600 hp. Než se se svým strojem zaháknu na Zeppelin, chci vědět, kdo koho potáhne domů!" Neodrazen, vynálezce se na Harrisově letišti opět objevil s tou věcí v kufříku, který položil na zem. "Mám to," řekl. "Dal jsem na to malou výbušnou nálož. Vše, co musíte udělat, je zmáčknout toto" -- a zbytek věty byl zkrácen tříštivým hlukem, jak kufřík sám od sebe vybuchl. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 6 (téma: Nevojenské osobnosti WW2):
Já, aniž bych se chtěl stavět odborníkem na letectví Velké války, kterým nejsem, bych se chtěl pouze zeptat zda Harris takto nereagoval na seznámení s zápalnými šipkami Ranken - šlo o zbraň asi jednoliberní - později existovala i pětiliberní varianta - která byla vrhána ze zásobníků v trupu (na 24 šipek) pod úhlem asi 45° dozadu od svislé osy letounu - (třeba z B.E. 2) a byla de facto specialisovanou pumou šipkovitého tvaru pro útoky na zeppeliny - jednoznačnou výhodou v tomto případě byla menší hmotnost, a tudíž, při menší nosnosti tehdejších letadel, možnost nést větší počet než klasických bomb, a tudíž zvýšit možnost zásahu (bylo možné svrhávat i "dávkou"). Přitom tvar byl přizpůsoben tomu, aby špice prorazila povrch zeppelinu, což se o klasické bombě říct nedá, i když v případě relativně křehké vzducholodi to asi nebude velký rozdíl."Doufám, že se mi to podaří reprodukovat správně (a že to není případ jako „Bennettova manželka“, že Algy ). Harris byl za Velké války stíhacím pilotem a mj. se účastnil akcí proti Zeppelinům. Podle jedné z verzí měl na letiště Northolt přijít jistý vynálezce, který nabízel řešení problémů s útoky na Zeppeliny. Podle něj měl pilot vyletět nad vzducholoď a začít na ni z kokpitu vyhazovat jakési nálože. Harris se zamyslel a pravil, jestli by nebylo lepší použít granáty. Vynálezce to uznal za správnou myšlenku, načež se ho Harris zeptal, jestli by nebylo vhodnější na granáty připevnit křidélka, aby lépe „držely směr“. Vynálezce opět souhlasil. Nato Harris beze slova ukázal směrem ke svému Camelu, který měl pod trupem čtyři 25lb pumy... "
Pokud šlo o něco jiného, mně to v tomto případě zase tak moc jako vynalézání existujícího nepřijde. Mohlo se jednat i o něco jiného, a pravděpodobně bisarnějšího (třeba i v praxi užívané "Fiery Grapnels" jsou z dnešního pohledu dost zvláštní zbraní, nicméně ty byly vlečeny na laně), ale klasické bomby proti Zeppelinům asi ne každému stačily. (A pokud zmíněný vynálezce doopravdy "vynalézal" třeba někdy v roce 1917 ekvivalent klasické bomby, tak to tedy potěš...) Třeba by někdo dovedl upřesnit kdy Harris působil u Home Defence. (Rankeny byly zavedeny někdy v roce 1915 - což je tedy před zavedením Camelu, i když nevím, zda je Camely vůbec mohly používat) worldatwar.net/chandelle/v4/v4n1-2/ww1nite.html (Možná ten odkaz někoho bude zajímat) |
|
|
|
|
|
Takže: podle svědectví vojína Iona Idriesse z 5th (Queensland) Light Horse Regiment, (který se tedy útoku neúčastnil, takže je mi trochu záhadou jak se tam octnul): "Po pláni se blížily eskadrona za eskadronou, pluk za plukem, všechny jely tryskem a zvedaly mračna prachu. Děla na ně zahájila palbu, ale oni jeli dál, tisíce míhajících se kopyt hromově bušily do země v děsivém rytmu; byl to pohled vzbuzující bázeň, řítit se tak v děsivém oparu, koleno vedle kolena a kůň vedle koně, a dívat se jak se slábnoucí slunce leskne na hrotech bajonetů. Kulomety*) a pušky štěkaly ale 4. brigáda se řítila dál. Viděli jsme jak mezi nimi vybuchují granáty a jak koně padají, ale masa jezdců nezpomalila. Nadšeně jsme vykřikli když granáty začaly padat za ně, protože to znamenalo, že dělostřelci už nedokáží snížit náměr, a najednou jezdci přestali padat úplně a my jsme věděli, že Turci zdivočení strachem a rozrušením zapomněli seřídit mířidla svých pušek a přestřelují také." Možná si, vzhledem ke květnatému jazyku, trochu zapřeháněl co se důvodů proč byla pušková palba neefektivní týče, ale pochybuji že by si nevšiml, když by Turci nestříleli vůbec. 4. jízdní brigáda při útoku ztratila 32 padlých a stejně raněných. Pluk který jim čelil tvořili dobře vycvičení vojáci z Anatolie, nikoli "špatně bojující Arabové", jak porážku vysvětlovalo turecké velení. *)Část kulometů byla brzy vyřazena palbou Nottinghamshireské baterie RHA. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 76: Jenomže to nevysvětluje, proč Britové (a Australané) po bitvě nalezli i opuštěné kulomety s mířidly stále nastavenými na 800 metrů - ledaže by jejich obsluhy z nějakého nejasného důvodu také celou dobu čekaly až jezdectvo sesedne."V roce 1917 už to Němci věděli a jak píšeš, zahušťování prostoru palbou byla spíše práce kulometů než jednotlivce."
Dzin napsala v č. 78: No, možná byli Němci příliš moderní, a trvali na mířené palbě na jednotlivce, s cílem vyřadit ho, ale tradičně bylo za dostatečnou metodu palby proti blížícímu se jezdectvu považováno střílet i na větší vzdálenost přibližně do středu linie, zhruba ve výši hrudi koně, přičemž kromě počtu vyřazených útočníků hrála roli i snaha rozrušit jejich sestavu.
"To, že na vzdálenost 800 metrů obyčejný pěšák není schopen vést mířenou palbu. Musí to být opravdu ostrostřelec. U každého jiného je otázka zásahu víceméně dílem náhody." Jinak mě patrně donutíš, abych znova nalistoval pramen v němž jsem to původně četl, protože mám takový pocit, že jeden z účastníků útok popisoval slovy (přibližně) "a když jsme se přiblížili ještě víc, začala i pěchotní palba do našich řad řídnout, a teď šla nad nás" - což může být subjektivní dojem, na druhou stranu patrně už v počátečních fázích útoku Turci stříleli i z pěchotních zbraní, a z nějakého důvodu se intensita palby později snížila. |
|
|
|
|
Algernon: (83) Já to zkoušet nebudu, ale pěšáci ano. Ti jsou na to ostatně cvičeni. Polní lopatka je lepší připnutá na hrudi jako dodatečná ochrana. :o) |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 84: Vyměnil jsem ho za foto prvorep.četnického strážmistra z let 1930-1937 ze Dvora Králové "Jak se vede s tím námořníkem?"  Nezjistil jsem oč se jedná, ale možná ještě mám někde sken.... |
|
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 60:
"Dnes jsem objevil ve starožitnictví černobílou fotografii rakouského vojáka z doby kolem 1SV. Na jeho límcících byli na každém límci pod sebou dvě vlnky ,zřejmě modré barvy."
Worchester napsal v č. 60: Jak se vede s tím námořníkem? "Neví někdo od jakého druhu vojska byl?" |
|
|
|
|
|
Algernon: Asi takhle. I ono zahuštění prostoru palbou ručních zbraní je na tuto vzdálenost neefektivní, protože zbraň už bude mít dost velký rozptyl a pokrytí municí daného prostoru bude relativně malé. Na to už potřebuji zbraně s lepší charakteristikou (kulomety, děla, minomety atd.). Co se týká Němců, ti prosazovali mířenou palbu pěšáků. Na pokrytí palebného sektoru je použit právě kulomet. Ten položí palebnou přehradu a ti vojáci, kteří ji proniknou se dostanou do mířené palby pěšáků, kteří je zdevastují. A ohledně disciplinovanosti, třeba opravdu byly disciplinovaní až běda. :o) |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > První světová válka a její důsledky, meziválečné období