První světová válka a její důsledky, meziválečné období
|
|
|
|---|---|
|
karaya1 napsal v č. 171: nějak to nefunguje "na Gutenbergovi (jdem.cz/2yzg8)" |
|
|
|
|
|
Chystal jsem se k tomu, neboj  Jen se mi do toho teď míchá práce a tak vůbec. Nějak se mi to snad povedlo zformulovat.Historie konfiskace německých letadel (i civilních) po první světové válce je dobře zachycena v Milchovi od Irvinga (resp. knížka se jmenuje Vzestup a pád Luftwaffe). Vzducholodě tu doplnil Tom, podrobněji viz Němečkova Civilní letadla. No a k tématu první světové války obecně: na Gutenbergovi (jdem.cz/2yzg8) se dají nalézt hezké věci. Škoda, že "polička" k válce druhé je v podstatě prázdná - neuplynula ještě ochranná lhůta k autorským právům  |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 165:
"Máte k tomu někdo něco víc nebo se to dá použít jako přímá odpověď na komentář?"
mrtvypes napsal v č. 169: Když už je u dokumentu ten dotaz, bylo by vhodné, kdyby karaya pro informaci ostatních čtenářů přidal i odpověď. "Komentáře již pro mne netřeba, možno pro další čtenáře." |
|
|
|
|
Děkuji všem za odpovědi. Komentáře již pro mne netřeba, možno pro další čtenáře. Přesto se musím přiznat, že mne ty čísla úpřímně překvapují. Čekal bych je o pár tisíc menší. Děkuji i za odpověď týkající se vzducholodí. |
|
|
|
|
|
Německo muselo zlikvidovat všechna motorová letadla. Včetně třeba rozestavěných dopravních atd. Ale výklad podmínek se v čase měnil, tím jsem si celkem jistý. Z těch vzducholodí na konci války mnoho nezbylo. Některé zničili vlastní posádky, některé byly předány dohodovým zemím, pro USA a Británii se dokonce v rámci reparací stavěly nové. V samotném Německu žádná z válečných vzducholodí nepřešla k pravidelné civilní dopravě. |
|
|
|
|
|
Nejsem odborník na 1.sv.v. ani na letectvo, takže se spolehnu na pana Němečka Svým způsobem to ale znamená, že podmínky smlouvy byly ještě horší než uvádí předmluva - totiž že Německo bylo nuceno zlikvidovat celé letectvo, nejen stíhací a bombardovací (tj. bojová). Ačkoliv byl za 1.sv.v. války velký rozdíl mezi bojovým a cvičným letounem, když na počátku konfliktu na sebe nepřátelští piloti tasili pistole a brokovnice? |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 165: K tomuto nic víc nevím, takže tvůj názor
"Máte k tomu někdo něco víc nebo se to dá použít jako přímá odpověď na komentář?"
karaya1 napsal v č. 165: klidně použij jako přímou odpověď na komentář. "Takže tady bych akorát autory předmluvy obvinil z propagandy (vydávání všech ér za "stíhací a bombardovací", ne jen "vojenská", tedy i cvičná, spojovací, pozorovací apod.). " |
|
|
|
|
|
www.fronta.cz/?komid=15654 Co jsem se díval, tak Luftstreitkräfte měly v listopadu 1918 v první linii kolem 2700 letadel, RAF cca 3300 (188 operačních squadron).Dobrý den. Předně nikdy jsem nestudoval stav armád v I.s.v, přesto mne jedna věc zarazila: "Následují touto komisí potvrzené likvidační práce na německé vojenské síle a jejích prostředků: .... B. Letectvo 15 714 stíhacích a bombardovacích letadel 27 757 leteckých motorů" Je tento počet reálný? A jakých čísel dosahoval stav letectva Dohody? Případně co se stalo se vzducholoděma po válce, zničili se nebo se předali osobní dopravě? děkuji za odpověď. Podle Němečka mělo Německo v listopadu 1918 cca 15 tisíc letadel, Británie 22 tisíc a Francie 17 tisíc. Takže tady bych akorát autory předmluvy obvinil z propagandy (vydávání všech ér za "stíhací a bombardovací", ne jen "vojenská", tedy i cvičná, spojovací, pozorovací apod.). Máte k tomu někdo něco víc nebo se to dá použít jako přímá odpověď na komentář? |
|
|
|
| Ano ten zákon vyšel v revolučním roce 1918,ale v roce 1936! byl ještě více zpřísněn. | |
|
|
|
|
|
Těžko říct. Většina podobných "revolučních" zákonů z počátků republiky byla po Mnichovu a pak za Protektorátu zrušena. Teoreticky by měly být po válce obnoveny dekretem o obnovení právního pořádku č. 11/1944, ale je otázkou, jestli se někdo něčím podobným po válce zdržoval. |
|
|
|
| Nevíte někdo,jestli u nás stále platí ten nesmyslný zákon o zákazu nošení vyznamenání z Rakouska-Uherska? | |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 160: Vždycky jsem se divil, proč se ANZAC po prvním neúspěchu nestáhl pod krytem palby k pobřeží a lodní děla tak mohla vyrobit "menší terénní úpravy" takovéhoto podloží a terénního reliéfu jako celku, aby se obránci tak nevyvyšovali"uchá hlína a na povrchu písek"  nad útočníky. |
|
|
|
|
|
Dzin: slíbil jsem ti obrázky terénu z Gallipoli - tak tady jsou. Na prvním je vlevo Anzac Koyu (zátoka ANZAC) a vpravo Ariburnu Cliffs. V pravé části je pak Sfinga (v detailu na druhé fotce), třetí je shora, z tureckých postavení a čtvrtá je úbočí Ariburnu. Bohužel víc dobrých záběrů terénu (bez lidí) nemám. Turci tam navíc ani dnes moc stezek pro pěší nepostavili, vlastně jen jednu; tu naši jsme si museli vyšlápnout na punk sami Jen poznámka: od pobřeží na vrchol to je víc než tři sta výškových. To je za běžných okolností po dobré stezce a se zátěží 30 kg necelá hodina výstupu. Ale v tom bordelu, který tam na zemi je (suchá hlína a na povrchu písek, ideální na klouzání)… No fuj. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
Dnes jsem na TVP Historia viděl 4. díl seriálu Czas honoru, který se týkal sporu o české a slezské Těšínsko po konci 1. s.v. Nebudu se rozsáhle šířit o obsahu, ale pokusím se o pár citací:
|
|
|
|
|
|
Fakt doporučuji tu knížku, krásně se v ní prolínají hory a historie, ideální kombinace
Připomněl jsi mi ale jednu citaci:
RIMMER: Je tolik věcí, které jsou tak záhadné. Tolik věcí, pro které nemáme vysvětlení. LISTER: Jako, mm, proč si inteligentní lidi kupujou hot-dogy do kina? To myslíš takový záhady? RIMMER: Ne, Listere, myslím třeba pyramidy. Jak mohli přemístit ty masivní kamenné kvádry bez pomoci moderní techniky? LISTER: Měli masivní biče, Rimmere. Masivní biče. |
|
|
|
| karaya - měl jsem možnost vylíst na několik kopců přes 3000 mnm. Na Saykogel cca 3250 jsem táhnul krosnu cca 15 kg. Byl jsem už unavenej, ale nedovedu si představit jak tam tahali ty těžký krávy a nedej bože tam ještě běhali :-D. | |
|
|
|
|
|
O tom se dá dočíst ve výborné knížce Fronta v Dolomitech (autorem je Milan Čepelka). Tam se třeba začaly poprvé zkoumat ledovce a zákonitosti jejich pohybu, zásobovací trasy v ledu se totiž deformovaly a musely být stále prokutávány. Ještě odbočím úplně jinam: po návštěvě Kavkazu (a nálezu několika pamětních desek) jsem si o tamních bojích za WW2 něco přečetl, podíval se na pár videí na youtube a musím jen smeknout. V takových podmínkách bojovat, no fuj. |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 153: Teď jsem se vrátil z Alp, z Ötzalu. Netušim jak moc se bojovalo zrovna tam, ale hádám, že charakter Alp bude všude velmi podobný a to musel být taky hardcore. "Přikládám ceduli a pak ještě pro bližší představu, jak to viděli Turci shora (předpokládám, že vlevo je tzv. Sphinx)" |
|
|
|
|
|
Díky za fotky.
Jinak Galipolli je pro WWII významné přinejmenším protože na rozborech neúspěchů tady byly pak položeny základy teorie prakticky všech pozdějších vyloďovacích operací. |
|
|
|
|
|
Přikládám ceduli a pak ještě pro bližší představu, jak to viděli Turci shora (předpokládám, že vlevo je tzv. Sphinx).
Já to mám přesně naopak, Galipolli stálo vždycky mimo můj okruh zájmů, takže jsem při osobní návštěvě trochu tápal - a teď zase není čas si o tom něco pořádného přečíst. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > První světová válka a její důsledky, meziválečné období