Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
GeorgRolf: A připadáš si kvůli tomu nějak tratně? Já tu také tak píši, nebo, pokud je to třeba, si to vezmu off-line a napíši to přesněji, ale rozhodně si kvůli tomu trapně nepřipadám a myslím si, že trapný není ani ten, kdo vše píše z hlavy. |
|
|
|
| Jé lidi, ale já plkám vyloženě z hlavy. Beru to jako pokec u piva s kámošema v hospě. Prostě výměna názorů na věc. Koneckonců zatím neřešíme nic, co by vyžadovalo nějakou zásadní přípravu. | |
|
|
|
|
|
BRUNNER: A proč tedy nevyužiješ toho, že jsme na off-line foru? Právě proto si zde člověk může svoji odpověď připravit a poslat kvalitní přízpěvek. Rozhodně přitom nebude o nic trapnější než někdo, kdo by tu plkal nesmysly a potom by to chtěl omlouvat tím, že je on-line. |
|
|
|
| Brunner, ta tvoje poznámka je vskutku trefná, protože já nemám na práci nic jinýho, než se hrabat v knihách. Trochu naivní..prostě si chci pokecat. Btw, tobě se zdá, že 22 km je vzdálenost na kterou není vidět? Vylez si někam na rozhlednu a zkus porovnat. Uozorňuji na to, že v roce 1941 radary rozhodně neměly grafickou obrazovku na které by bylo vidět okolí tak jako na mapě. Tehdejší radary zobrazovaly cíl pouze jako výraznější impuls na obrazovce podobné dnešnímu osciloskopu. Neříkám, že se podle toho nedalo zamířit, ale v případě, že nepřítele vidím určitě dám přednost optickému zaměření. | |
|
|
|
|
|
BRUNNER: Trochu detailněji prosím. |
|
|
|
|
|
BRUNNER: Radar Hoodu (typ 284) považuješ za tak zastaralý oproti "matraci" Bismarcka, že ho nebereš v potaz? |
|
|
|
| Brunner, šlo mi spíš o to, jestli jsi si jistý, že v první polovině roku 1941 byla střelba pomocí radaru přesnější, než míření optikou v případě, že protivníci byli na dohled. | |
|
|
|
|
|
BRUNNER: (326) To je ovšem je mezi námi dvěma, ale obecně se diskuze tak daleko nepohla... |
|
|
|
| Brunner, myslíš, že Němci na svém zázračném radaru viděli, kde má Hood muniční sklad a zákeřně zamířili svoje kanóny přímo tam? | |
|
|
|
|
|
BRUNNER: Právě že zase tak moc není. Hlavní námět je víceméně to, co píše GeorgRolf...  |
|
|
|
|
Mimochodem..pořád polemizujete o tom, že boj měl být veden na vzdálenost 8 km, místo 16....ale copak Britové mohli zatelegrafovat Němcům a požádat je, aby zatím ještě se střelbou počkali, protože 16 km se jim nehodí? Protože ať to beru jak to beru, přibližuji-li se k nepříteli na 8 km, tak ať chci či nechci jsem v určitém bodě od něj vzdálen kilometrů 16 že... A opět jsme u toho štěstí...zrovna v takhle nevhodnou chvíli se nepřítel trefí... to ale nasere |
|
|
|
|
|
Ale pánové...jak už podotknul Dzin, se kterým se protentokrát opět ztotožním, tak debata je opravdu vedená stylem "já o voze ty o koze". Copak někde někdo z nás píše něco ve smyslu že: Hood byl skvěle pancéřovaný, téměř nezničitelný a v boji s Bismarckem uplatnil naprosto nedostižnou taktiku? Pokud v nějakém mém či Dzinově příspěvku najdete podobnou myšlenku, tak dobrovolně vstoupím do KSČM!!! Nikdo přece nezpochybňuje, že byl Hood špatně pancéřovaný a i taktiku Britů myslím v žádném místě nechválíme... Tak o co vám pořád jde? A pokud se vám zdá běžné, že po pár minutách boje zmizí jedna z největších lodí světa beze stopy pod hladinou a zůstanou jen tři muži, kteří přežili, tak mi ukažte nějakou srovnatelnou událost. Nebo už konečně uznejte, že v tomto případě sehrálo svou roli štěstí, smůla či náhoda...říkejte tomu jak chcete... |
|
|
|
|
|
|
BRUNNER: (317) A jakoupak plul rychlostí? |
|
|
|
|
|
BRUNNER: (316) Jenomže všechny ty síly až potom, co byl potopen Hood. Původně proti Bismarcku bylo z těžkých lodí nasazeno jen 4 BB a 1 CV s doprovodem. Závěrečného boje se z původních sil zůčastnila jen jedna bitevní loď a jeden těžký křižník. |
|
|
|
|
|
Že by Bismarck plul při kontaktu rychlostí 5ti uzlů??? |
|
|
|
|
|
BRUNNER: (312) Ona zase tolik sil neměla. Vem že je nakonec scháněla, kde mohla. Ale třeba KGV a Rodney předvedli dobrou součinnost, ne? |
|
|
|
|
|
pbradler: (309) Pokud by granát zasáhl muniční sklad, prorazil pancíř a explodoval, potom ano. Ale ty mě nechápeš. Já tvrdím, že co píšeš je jedno, protože hlavní je zasáhnout ten sklad. A ten zásah je právě víceméně dílem náhody. Chápeš, ty o voze, já o koze... Jinak, abych tě parafrázoval, přečet jsi si přízpěvek, na který jsi reagoval? Začlo to tak, že tvrdím, že zásah skladu munice bylo docela štěstí. A ty jsi reagoval, že to zase tak štěstí nebylo (pbradler (285) Výbuch muničného skladu u bitevných krížnikov pri delostreľbe a zásah kormidla torpédom pri leteckom torpédovom útoku zase neboli takou vzácnosťou. Rozhodne to nebolo 1:100000 ako je občas citované." A terpve až potom jsi do toho začal montovat to další... |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 307: To nemyslíš vážne? Chceš povedať že keby sa strieľalo na 8000m tak by Hood pri zásahu na to isté miesto takisto explodoval?
"To, po jaké křivce letí granát s tím nemá co do činění."
Dzin napsala v č. 307: Prečítal si príspevok na ktorý reaguješ než si začal písať odpoveď? Napísal som niekde že to nie je dielom náhody? Ja som jednoducho tvrdil že to nebol až tak ojedinelý jav aby sa tvrdilo že pravdepodobnosť poškodenia kormidla je veľmi nízka. "Dá se říci, že i to, kam torpédo přesně loď zasáhne je opět víceméně dílem náhody." |
|
|
|
|
|
cinik: (300) Nemáš pravdu v ničem. Předně, u Jutska ztratilo Royal Navy 3 bitevní křižníky a ani jeden z nich nebyl sesterská loď Hooda, ten byl jedináček. Indefatigable, Queen Mary a Invincible byly zasaženy do věže, kde došlo k explozi munice a spětný zášleh zažehl munici ve skladech pod věží, což bylo příčinou jejich ztráty. Ale úplně stejné zásahy utržil i Lion a Seydlitz a oba si vesele pluly dál. Jediné co je zachránilo bylo to, že posádka skladu stačila uzavřít přepážky, oddělující je od věže a plamen se k nim nedostal. Pancéřování britských bitevních křižníku bylo sice slabší, než jejich německých protějšků, ale plně postačovalo proti dělům ráže 280 a 305 mm, kterými byla Hochseeflotte vyzbrojena. Ani u jednoho britského bitevního křižníku nedošlo k proražení pancíře chránícího tzv. životně důležité prostory (strojovna, kotelny a samozřejmě oblíbený muniční sklady). Tak mi proto prosím vysvětli, jak přesně do toho zapadá tvoje teorie o slabém pancéřování britských bitevních křižníku u Jutska? Musíme si uvědomit, že Hood byl stavěn pro boj s jiným protivníkem, než se setkal za WW2. Zásadní nedostatek bylo to, že neprošel rekonstrukcí, aby splnil požadavky na moderní bitevní lodě. Jak podotýká BRUNNER, jednalo se vzásadě o generaci starší loď. Z tohoto pohledu se samozřejmě jedné o konstrukci zastaralou a to je jediné, s čím bych souhlasil. Tak si schválně zkus spočítat, jaká je pravděpodobnost zásahu muničního skladu. Opět opakuji, ty střílíš salvu tak, aby jsi zasáhl loď jako celek, kam přesně dopadnou jednotlivé granáty je dáno víceméně náhodně. giro.c: (304) Jestli souhlasíš s cinikem (300), potom úplně ten samý dotaz, jako na něj. |
|
|
|
|
|
pbradler: (295) Ale i to prostě stále znamená, že zásah muničního skladu je jen na štěstí. To, po jaké křivce letí granát s tím nemá co do činění. Ať poletí po jakékoliv křivce, nejpve stejně musí zasáhnout muniční sklad. A to je víceméně dílem náhody. Ale kolik bylo celkem svrženo torpéd a kolika bylo celkem dosaženo zásahů? Vem jenom příklad Jamato a Musaši. Musaši utržila 20 zásahů torpédem a ani jednou nebylo zasaženo kormidlo a záď lodi. Jamato utžila 10 zásahů torpédem a kormidlo taktéž nebylo zasaženo, ikdyž 1 se trefilo do zádi lodi. Takže zásah torpédem do kormidal není zase tak častou záležitostí. Dá se říci, že i to, kam torpédo přesně loď zasáhne je opět víceméně dílem náhody. BRUNNER: (296) Jen pro upřesnění jsi měl ještě napsat, že ta salva, co zasáhla Hooda byla první salva Bismarcka, která ho zasáhla. První zasáhl Prinze Eugen, potom několik granátů Bismarcka v rámci zastřelování a teprve pak první a osudná salva, která trefila. Jinak ale hlavní je, že prostě zásah skladiště munice je sám o sobě štěstí. Jé mohu ovlivnit, kam mi padne salva, ale už zase neovlivním, kam padne jednotlivý granát. Takto na přímo střílí spíše střední a lehké dělostřelectvo, než hlavní baterie. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války