Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
| chyba byla v pořadí lodí. První měla plout PoW. | |
|
|
|
| Myslím, že zásah muničních prostor není zase tak neobvyklý, protože jen při bojích kolem Guadalcanalu často docházel k poškození věže křižníku a následném ohrožení skladu munice, popřípadě přímo u torpédoborců k zásahu přinešené munice. | |
|
|
|
| cinik absolutní souhlas | |
|
|
|
| Brunner (301) souhlas. Ještě bych doplnil, jak jsem už jednou napsal, že Hood prakticky neprošel rekonstrukcí jako ostatní válečná plavidla. | |
|
|
|
|
To GeorgeRolf: Základní problém je ten, že Hood měl strašně slabé pancéřování palub. Při palbě na velkou vzdálenost se palí horní skupinou úhlů a střely dopadají na tyto paluby. Zatímco těžké pancéřování palub Bismarcku zajišťovalo výbuch granátu už na těchto palubách, slabé pancéřování Hooda znamenalo, že granáty jí proletí a vybuchnou v podpalubí. A skladiště střeliva nejsou malá, jejich trefení je v případě zásahu lodě SALVOU (a Hood byl zasažen salvou, nikoliv jedním granátem) na velkou vzdálenost docela pravděpodobný. Těžko lze tedy mluvit o štěstí. Konec konců, v bitvě u Jutska za první světové ztratilo RN 2 bitevní křižníky, Hoodovi sesterské lodě, a to úplně stejným způsobem - zásah na velkou vzdálenost skrz horní paluby do skladiště střeliva. Jak tedy vidno, problémem byla konstrukce lodi, která nebyla vhodná pro boj s řádnými bitevními loděmi. Na to Hood dojel. I přes zoufalou snahu admirála Hoolanda, který dovolil nepříteli položit T s ideou, že zkrátí vzdálenost a přinutí Bismarcka používat dolní skupinu palebných úhlů, která by vystavila palbě jeho podstatně lépe pancéřované boky. Jenže to nestihl. Tak či onak, je zbytečné mluvit o štěstí, chyba byla v konstrukci lodi, či přesněji v nasazení nesprávné lodě, která byla určena k něčemu úplně jinému... |
|
|
|
BRUNNER přečti si laskavě můj příspěvek č.288 případně i pár předchozích a pak mi napiš v čem se liší od toho, co jsi právě napsal? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 291: Nehovoril som o mierení. Hovoril som o tom po akej krivke letí granát vzhľatom k orientácii pancierovania muničných skladov. Zhruba povedané všetky lode majú pancierovanie najsilnejšie v horizontálnom smere a najslabšie vo vertikálnom. Z toho vyplýva že ak strieľaš na veľkú vzdialenosť dopadá projektil pod veľkým uhlom a teda na miesto najslabšieho pancierovania. Ak letí naplocho ... to si doplníš aj sám.
"Ale uvědom si, že když strílí jedna BB na druhou, potom nestrílí stylem, "teď zasáhnu kuchaři sporák". Střílí tak, aby salva zasáhla loď jako celek. Kam přesně dopadne jeden každý granát je už spíše věcí náhody."
Dzin napsala v č. 291: Námatkou som našiel ešte Čikumu, Repulse a POW a predpokladám že pri pozornejšom hľadaní sa dá nájsť ešte viac príkladov. "Vem kolik bylo docíleno zásahů torpédem a kolikrát z toho bylo zasaženo kormidlo lodě. Potom teprve můžeme zhodnotit, zdali se jedná o častý jev." |
|
|
|
| Brunner, to ale pořád neznamená, že první či druhá rána nutně musí trefit muničák OK? Ale myslím, že původní otázka byla stejně úplně jiná. | |
|
|
|
| Dzin...jak nádherně a stručně řečeno...!!! Sehr Gut | |
|
|
|
|
pbradler: Ale uvědom si, že když strílí jedna BB na druhou, potom nestrílí stylem, "teď zasáhnu kuchaři sporák". Střílí tak, aby salva zasáhla loď jako celek. Kam přesně dopadne jeden každý granát je už spíše věcí náhody. Vem kolik bylo docíleno zásahů torpédem a kolikrát z toho bylo zasaženo kormidlo lodě. Potom teprve můžeme zhodnotit, zdali se jedná o častý jev. Ohledně Bitvy u Jutska, tehdejším britským bitevním křižníkům se stalo něco úplně jiného... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 286: "Jasně, ale je to prostě štěstí, že ze 2 zásahů torpédem je jeden do kormidla " V tichomorí bolo zásahov do kormidla pomerne dosť.
Dzin napsala v č. 286: "Třeba v 2. bitvě u Guadalcanalu se Washington snažil jak mohl, ale k zásahu muničního skladu Kirišimi a jeho následnému výbuchu nedošlo." Ale na akú vzdialenosť strieľal? Na 8400 yardov letí granát naplocho a teda máš veľmi malú šancu preraziť do muničného skladu. Ináč u Hooda pravdepodobne spôsobil výbuch zásah nie do centrálneho skladu munície ale do skladu 102mm munície, a až ich výbuch sa rozšíril do hlavných skladov. Čo je nie nepodobná situácia ako v 1916 pri Skagerraku u niektorých anglických BK. |
|
|
|
|
no Hood byl pro anglii takovou modlou a symbolem ikdyz uz nabyl technologicky na spicce. |
|
|
|
| Giro.c, ale pořád se dá považovat za štěstí/smůlu, že jedna z prvních ran jde rovnou do muničního skladu. Kdyby šlo jen o tu nectnost, tak by Hood třeba dostal jen solidně na prdel, byl by děravej jako řešeto, možná by se potopil, prostě cokoliv...ale že šel ke dnu v pár minutách a přežili 3 muži je prostě náhoda/štěstí/smůla... | |
|
|
|
| Karaya a georgrolf hlavně přehlížíte fakt, že Hood byl bitevní křižník a v podstatě od doby co ho spustily na moře neprošel rozsáhlejší rekonstrukcí. Jeho pancéřování paluby bylo žalostně slabé. Pokud vím anglický velitel se snažil přiblížit k Bismarcu čelem, aby poskytl menší cíl. Jenže jak psal Brunner na vzdálenost nakterou byl Hood zasažen padaly granáty z dost velkého úhlu a hladce prorazily palubu. Na tom bych neviděl tolik štěstí jako spíš nectnost konstrukce bitevního křižníku. Jo hold pancíř rychlostí nenahradíš. | |
|
|
|
|
|
pbradler: (285) Jasně, ale je to prostě štěstí, že ze 2 zásahů torpédem je jeden do kormidla a z pár vystřelených salv jde zrovna jedna do muničního skladu. Třeba v 2. bitvě u Guadalcanalu se Washington snažil jak mohl, ale k zásahu muničního skladu Kirišimi a jeho následnému výbuchu nedošlo. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 284: Výbuch muničného skladu u bitevných krížnikov pri delostreľbe a zásah kormidla torpédom pri leteckom torpédovom útoku zase neboli takou vzácnosťou. Rozhodne to nebolo 1:100000 ako je občas citované. "V tomhle s vámi souhlasím. Jak na potopení Hooda, tak na následném potopení Bismarcka se podepsalo štěstí." |
|
|
|
|
|
GeorgRolf+karaya1: V tomhle s vámi souhlasím. Jak na potopení Hooda, tak na následném potopení Bismarcka se podepsalo štěstí. Proto námořníci na štěstí věřili, věří a budou věřit a ty vojenští obvzlášť. Osobně si myslím, že by svaz německých bitevních lodí proti RN neobstál. Protože by byl daleko větší, než jedna či dvě lodě, byl by daleko lépe odhalitelný. Ale za hlavní jeho nedostatek považuji jeho zranitelnost letadli. Je to jen hipotetické, ale proti 5 britským těžkým letadlovkám by moc šamci neměl. Ale jak už jsem psal, je to prostě jenom hypotéza. |
|
|
|
| Brunner, myslím, že za mě přesně odpověděl Karaya. Potopení lodi jako Hood po pár minutách není nic víc než štěstí. O tom, že Britové zvolili špatnou taktiku jsem se zmiňoval a přikládám jí pocitu Angličanů, že Královnu Moří RN nemůže nic ohrozit. Nicméně i přes nevhodně zvolenou taktiku by boj jistě probíhal jinak, kdyby nedošlo k onomu nešťastnému zásahu do skladu munice. Neříkám, že by Britové vyhráli, to asi ne, ale jistě by z toho nebyla taková katastrofa. Na druhou stranu i k potopení Bismarcka přispěla notná dávka štěstí, ale také trochu cílená snaha Britů, kteří krom štěstí se zásahem kormidla měli při pronásledování párkrát i smůlu. Ať tak nebo onak, Bismarck byl v okamžiku svého potopení "na útěku" před RN, což je neoddiskutovatelný fakt. Krigsmarine neměla s hladinovými plavidly na víc než na taktiku "Bodni a uteč". | |
|
|
|
|
BRUNNER: Hmm tak potom Bismarck bol tiež potopený náhodou,pretože aká je pravdepodobnosť zásahu kormidla?
Nikde jsem netvrdil, že zásah kormidla Bismarcku nebyl šťastný, ale zastávám názor, že by ho Briti potopili i tak, stíhali ho King George V., Rodney a Norfolk, naproti mu od Gibraltaru spěchala Force H ve složení Ark Royal, Renown a Sheffield a ještě se od JZ blížil Dorsetshire... První rozkaz k palbě dal Vice-Admiral Holland na Hoodu v 0553, při vzdálenosti 25 000 yardů (asi 22 850 metrů). Problém rozpoznání Prinze Eugena od Bismarcku měli na Hoodu, Prince of Wales se ho na tuto skutečnost snažil upozornit. Teprve po dopadu první salvy z Bismarcku (která jasně ukázala, která že to loď má která děla) si Briti uvědomili svůj omyl... |
|
|
|
|
|
BRUNNER: Prečo považuješ potopenie Hooda za náhodné?
Hood byl vyřazen zásahem do muničního skladiště a potopil se v 0603 24. května 1941... Jaká je pravděpodobnost podobné trefy? Obrovsky malá, jenom dělostřelci na Bismarcku měli notný kus štěstí. To ovšem nijak nesnižuje špatnou taktiku Britů, kdy si pod mylným dojmem, že jejich lodě jsou "the best", dali souboj dva na dva takříkajíc "na férovku" místo aby počkali na blížící se Ark Royal... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války