Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Dzin: v mém Weyerovi ročník 1940 jsou jasně uvedena (sice jako 75 mm, ale přece, a v soupisu dělva námořnictva v dodatcích už jsou správně), zakreslena v bokorysu a na snímku, kde je z roku 1938 foto lodi Октябрская революция, jsou i vidět. Pod ním jsou vidět poněkud hůře (splývají s horizontem) i na fotu lodi Марат. Tato fotka dokonce pochází z roku 1935, jak je u snímku uvedeno. Hrbka si vážím, ale v tomto případě zcela jistě nemá pravdu. |
|
|
|
|
Dle Hrbka, Loďstva států účastnících se WW2 byly 76 mm děla na bitevní lodě tř. Gangut namontovány teprve v průběhu války, na jejím počátku je nevlastní. |
|
|
|
|
|
Tak tedy: přezbrojení PLK 76,2 mm ze vzoru 14/15 na vzor 35 (námořní) bylo uskutečněno v letech 1935-1936. Námořní provedení kanonu 76,2 mm vzor 1933 mělo délku hlavně L55. Mimo jiné se tyto kanony objevily na minovém křižníku MARTI při jeho přestavbě v roce 1936. Typ 1935 s hlavní prodlouženou na L55 a vylepšeným poloautomatickým klínovým závěrem byl určen hlavně pro tzv. лидеры - torpédoborce - vedoucí lodě flotil torpédoborců (LENINGRAD, CHARKOV, MOSKVA, MINSK) - TAŠKENT měl v PL výzbroji automatické 45 mm PLK L46 - sovětské konstrukce, nepříliš vydařené. |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 3588: Vďaka za informácie. Ako som napísal, nemám príliš veľa znalostí z tejto oblasti, a údaje získané zo spomínanej knihy som neporovnával s inými. Podľa Pejčocha a spol. ide o výzbroj na začiatku Veľkej vlasteneckej vojny. "Ty torpédomety měly ráži 457 mm. A pokud se týče úplně původního PL dělostřelectva, měly to být 2 kanony ráže 63 mm na každé lodi. Jediná Севастопол měla původně právě ty 76 mm PL kanony L/30, ale měla je jen dva. Zdůrazňuji, že jde o původní výzbroj z 1. světové války. " |
|
|
|
|
| Abych to ještě upřesnil, zajímám se vyloženě o stav kolem 6/41 a případné pozdější změny výzbroje. | |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 3586: "Nejsem si zcela jist, že šlo o dvojúčelová děla. Pokud se jedná o 76 mm kanony namontované na horních pancéřích věží A a D, pak podle Weyera původně šlo o typ s hlavní L30 a jistě je bylo možno použít k palbě proti hladinovým cílům. Je si ale třeba uvědomit, že zaměřovače proti letadlům na těchto kanonech měly poněkud jiné určení a počáteční rychlost jejich střel 740 m/s nebyla pro účely PL obrany na prahu 2.s.v. nic moc. Navíc ještě v ročence pro rok 1940 jsou vyloženě uváděny jako protiletadlové." No nemám v tom moc jasno, ale potřeboval bych. Ty původní 76 jsou zřejmě tyhle 76,2mm/30 Pattern 1914/15 (po 3ks na věžích A,D tak jak uvádíš) Byly později přezbrojeny na 76,2mm/55 Pattern 1935? ve stejném počtu i pozicích? Vycházím mimo jiné i z tohodle:www.navweaps.com/Weapons/WNRussian_Main.htm |
|
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 3587: Ty torpédomety měly ráži 457 mm. A pokud se týče úplně původního PL dělostřelectva, měly to být 2 kanony ráže 63 mm na každé lodi. Jediná Севастопол měla původně právě ty 76 mm PL kanony L/30, ale měla je jen dva. Zdůrazňuji, že jde o původní výzbroj z 1. světové války. "štyri 450 mm torpédomety" |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3579: "Pokud vím (jakože o sovětském námořnictvu nic moc ), tak Poltava a později Frunze byla po celou dobu vlády sovětů (už někdy od r. 1919) v mimořádně bídném stavu na Baltu, kde sloužila (když zrovna sloužila) jako plovoucí kasárna, a není dost pravděpodobné, že by ji tahali na Černé moře." Tiež musím podotknúť, že moje vedomosti v tejto oblasti sú dosť obmedzené, takže len tak podotknem: Trieda Gangut dostala začiatkom 20. rokov nové "revolučné" mená, takže z Gangutu sa stala Okťabrskaja revolucija (čím sa teda zmenil i názov triedy) - ďalšie lode tejto triedy: Marat (ex Petropavlovsk), Michail Frunze (ex Poltava), Parižskaja komuna (ex Sevastopoľ). Parižskaja komuna strávila vojnu v Čiernom mori, zatiaľ čo Marat a Okťabrskaja komuna zostali v Balte. Frunze (ako už povedal ja_62) bol v r. 1920 ťažko poničený požiarom, v 20. rokoch sa uvažovalo o konverzii na lietadlovú loď a v r. 1933 boli spracované dve varianty jeho prestavby na bitevný krížnik. Nakoniec ale slúžil ako zdroj náhradnách dielov pre bojaschopné sestry a po vojne bol zošrotovaný. K tej výzbroji: na začiatku vojny niesla trieda okrem hlavnej výzbroje šestnásť 120 mm kanónov, šesť 76,2 mm kanónov, štyri 450 mm torpédomety, a ľahké protilietadlové zbrane predstavovali 12,7 mm guľomety (výzbroj sa počas vojny menila, tak napr. Okťabrskaja revolucija ich po začiatku vojny mala 36, Parižskaja komuna 16). Postupne boli demontované i niektoré 120 mm kanóny, použité pri obrane pobrežia. O tých britských PL lodných delách údaje nemám, ale po vojne zostávajúce lode dostali výstražný protiletecký radar britského pôvodu. Tieto údaje uvádza vo svojom 4. dieli Válečných lodí kolektív autorov Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák a Tomáš Hájek. |
|
|
|
|
|
|
Nejsem si zcela jist, že šlo o dvojúčelová děla. Pokud se jedná o 76 mm kanony namontované na horních pancéřích věží A a D, pak podle Weyera původně šlo o typ s hlavní L30 a jistě je bylo možno použít k palbě proti hladinovým cílům. Je si ale třeba uvědomit, že zaměřovače proti letadlům na těchto kanonech měly poněkud jiné určení a počáteční rychlost jejich střel 740 m/s nebyla pro účely PL obrany na prahu 2.s.v. nic moc. Navíc ještě v ročence pro rok 1940 jsou vyloženě uváděny jako protiletadlové. T. Wywerka-Prekurat zase uvádí, že za války byly BL třídy GANGUT přezbrojeny na PL standard 6x102 mm britských PL lodních děl. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3579: "Pokud vím (jakože o sovětském námořnictvu nic moc ), tak Poltava a později Frunze byla po celou dobu vlády sovětů (už někdy od r. 1919) v mimořádně bídném stavu na Baltu, kde sloužila (když zrovna sloužila) jako plovoucí kasárna, a není dost pravděpodobné, že by ji tahali na Černé moře." Dík za info, takže Leningrad nejspíš. To černé moře sem jen odhadl, měl sem za to že po strátě lodí třídy IMPERATRICA MARIJA to rozdělily po dvou, občas se někde uvádělo, že ji(Frunze) chtěli snad později znovu uvést do bojeschopného stavu, ale to jsou asi zastaralé infa. jěště bych se zeptal, vidím že tu maj někteří celkem přehled, jak to bylo u třídy Gangut s vyzbrojí 76mm dvojučelových děl? |
|
|
|
|
|
|
Krojc: Jakožto skalní obdivovatel bitevních lodí bych prosil "co ji tam bílí zakotvili" atd. :o) Sověti chtěli zpátky vše co mohli, takže tohle bych viděl ve stejném světle, jako tvrzení komunistických odborných publikací po WW2, že Sověti s přihlédnutím ke své poloze mezi válkami správně zahájili budování loďstva dle "mladé školy", přičemž pravda byla taková, že hlavním důvodem byl stav jejich průmyslu. |
|
|
|
|
|
Dzin: Генерал Алексеев zůstala v Bizertě ještě drahnou chvíli poté, co tam "bílí" zakotvili. Nakonec ji Sověti ani nechtěli zpátky, i když prý se dala dobře renovovat. A to, že Императрица Мария vylítla kompletně do luftu, asi taky nebude jen náhoda. Konec konců se to nestalo někde mezi Tunisany, ale v Sevastopolu, kde byla veškerá péče... |
|
|
|
|
|
Nedávno jsem si řikal, že je ironií osudu, že lodě třídy Gangut se účastnili i WW2, zatímco výrazně lepší (a tím i zajímavější) lodě třídy Imperatrica Marija nepřečkaly WW1 (občanskou válku+intervenci). K těmto lodím je mimochodem osud stále nepříznivě nakloněn, protože se o nich mnoho nepíše, přestože ve své době představovaly opravdu vynikající lodě. |
|
|
|
|
|
dalibor: upřesnění ohledně Poltavy - za 1. světové války sloužila na Baltu, jak správně uvádí ja_62, roku 1925 byla vyřazena z činné služby a sloužila jako ubytovací loď posádek ponorek a rychlých člunů. Později krátce rovněž používána jako skladiště vyřazené munice PL dělostřelectva z 1. s.v. |
|
|
|
|
Pokud jde o ty další informace - tohle možná bude zajímavé: www.bobhenneman.info/FrunzeHistory.htm . |
|
|
|
|
|
Pokud vím (jakože o sovětském námořnictvu nic moc ), tak Poltava a později Frunze byla po celou dobu vlády sovětů (už někdy od r. 1919) v mimořádně bídném stavu na Baltu, kde sloužila (když zrovna sloužila) jako plovoucí kasárna, a není dost pravděpodobné, že by ji tahali na Černé moře. |
|
|
|
| Zdravím, pánové potřeboval bych poradit zda někdo nevíte, kde byl zakotven v období 26-41 vrak BB Frunze(Gangut klas) , předpokládám, že někde na černém moři. Potřeboval bych to nutně, případně i další informace o teomto plavidlu. | |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3569: Italové už na sklonku Velké války nasadili Mignatty (fakticky upravené torpédo) pro dopravu sabotážního týmu, s příslušným vybavením, který potopil SMS Viribus Unitis v Pule (formálně vzato tedy ale až po jeho předání Jugoslávii). "Mám ten pocit, že Italové se tímto zabývali už před válkou? Ovšem vývoj podobných prostředků nebyl omezen jen na Itálii či Německo, můžeme jmenovat i britské Charioty či japonské sebevražedné Kaiteny… (Ovšem přímo „řiditelné torpédo“ představovaly spíše německé Neger a Marder, spolu s japonským Kaitenem, zatímco Italové i Britové spíše postavili jakýsi „podvodní skútr“…)" |
|
|
|
|
|
Algernon: Ne, protože jsi nejchytřejší myšák a o lodích a válce na moři toho víš hodně. |
|
|
|
|
|
Algernon: Rudelovy nároky. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války