Válečné lodě druhé světové války
|
|
---|---|
Algernon napsal v č. 3571: Povšiml jsem si, ovšem moje věta měla být forma jistého jemného nátlaku, aby jsi v knihách zapátral... "Povšimni si že používám čas budoucí… " Nebo případně Rudel a to co vlastně v průběhu své kariéry potopil. Apropó, když už jse msi na něj vzpomněl, neměl by jsi někde seznam jeho nároků na potopené lodě? Myslím podle jejich jmen a ne jen typů. Já sice jeden mám, ale chtěl bych pro srovnání. |
|
|
|
Algernon: Proto jsem také Hrbka dával do závorky, protože osobně jsem také přesvědčen o tom, že se jednalo o Negery. Spíše by mě zajímala ony nesrovnalosti dále. Tedy konkrétně počet nasazených Negerů a jejich ztráty a úspěchy. Když už máš knihy otevřené... | |
|
|
Jen k vyčerpávajícím odpovědím kolegů dodávám, že tzv. Einmanntorpedo není vynálezem ryze německým a v tomto oboru se velice proslavili Italové. Na toto téma existuje řada literatury, ale tím se zabývat v tuto chvíli nehodlám. | |
|
|
Aha, tak tedy platí ta první varianta: nasazení v Itálii bez úspěchu. Díky Dzine |
|
|
|
bush: Není to toliko propagandistické sdělení. Negery (ovšem podle Hrbka Mardery, což je víceméně Neger se schopností ponořit se) byly nasazeny u Anzia v noci na 21.4.1944. Do boje bylo vysláno 30 z nichž 13 bylo ztraceno na mělčině hned po spuštění na vodu. Ze zbylých 17 byly 3 ztraceny v průběhu plavby. Ostatní se vrátily po potopení dvou strážných a jednoho dělového člunu. (Hrbek uvádí, že do akce vyplulo 23 z nichž část najela na mělčinu a ztraceno bylo celkem 10 z toho 4 hlubinými pumami a 1 zajat. Nepotopily žádnou loď). | |
|
|
Děkuji Algernone. Uvedená fota se vypadaj stejně jako fotka uveřejněná v Národní práci. Námořnictvo je pro mě jako suchozemce něco vzdálenýho, ale titulní článek v novinách o "torpédu řízenym jednim mužem" mě dost překvapil, tak sem chtěl zjistit o co se vlastně jednalo, když to si to Němci tak vychvalovali.. Nicméně jeden odkaz zřejmě úplně nefunguje, vlastně funguje ale asi si nechtěl přidat odkaz na německou wikipedii na rasismus a slovo "negr". Na odkazech se píše, že tenhle typ byl bojově použit jenom v Normandii, avšak v Národní práci stojí, že ona torpéda byla nasazena už v Itálii - u Anzia. Zřejmě asi bez úspěchu, takže se o tom nikde nezmiňují nebo je to jenom propaganditické sdělení.. |
|
|
|
Měl bych takový menší dotaz. Nenašel sem ale téma, kam se to hodilo víc. V Národní práci (protektorátní noviny) z 20. července 1944 sem narazil článek s názvem: Odhodlanost k boji smrti zhrdající. V textu se hovoří o nové německé námořní zbrani - "torpédu řízeném jediným mužem". V článku jsou zmíněna i některá jména úspěšných námořníků, kteří byli za bojovou akci vyznamenáni. Nevíte někdo oč se vlastně jedná ? Jsou to nějaké německé miniponorky či něco jiného ? Celý článek sem si ofotil, včetně přiložené fotky v novinách.. |
|
|
|
Při startu z katapultu je vyšší přetížení na krátké dráze, ale vozík katapultu omezuje možnost vybočení nebo vychýlení a následné havárie. Při tzv. mrtvé vlně (po bouři, už bez silného větru) lze katapultáž provést i při vyšších vlnách, ale jen na větších lodích. Křižníky okolo 10 000 t anebo dokonce menší lodě mají už problémy s oscilací a podélnou i příčnou výchylkou katapultu, protože více "kopírují" vlny. 4 Arada jsou tabulkový počet, ale málokdy byla všechna letuschopná - jedno a někdy i dvě se velice často opravovala, a to dokonce přímo na lodi - on ten námořní provoz je daleko náročnější než pevninský. A nechci dělat Šalamouna, když to přímo o této operaci nevím... |
|
|
|
guano: to mě taky napadlo, ale posléze jsem to zavrhnul. Tirpitz byl cca 300 km západně od Tromsø a při zakalkulování doletu Ar 196A mi to nepřijde jako moc ekonomické, to už bych spíše očekával pomoc Luftwaffe (i když zase součinnost těchto dvou složek - a ostatně i jednotlivých částí Kriegsmarine samotné - byla přímo „ukázková“…). Nevíte někdo, kolik strojů měl Tirpitz během této operace na palubě, jestli to byly čtyři Arada? Protože přece 9. března Ar 196A bojovalo s průzkumnými Albacorami. Jasně, mohlo zase přeletět zpátky, ale… P.S. hezké nákresy, jak se Tirpitz a Home Fleet navzájem „honili“ a PQ-12 s QP-8 se jim snažily vyhnout, jsou k nalezení na schlachtschiff.com/kriegsmarine/schlachtschi... (text je sice německy, ale obrázky jsou mezinárodně srozumitelné ). P.P.S. Asi jsem moc velký námořní laik, ale jak moc velký je rozdíl mezi startem z letadlové lodi a katapultáží z bitevní lodi? Při několikametrových vlnách (a tedy i příslušně silné bouři) bych nečekal letový provoz… |
|
|
|
karaya1 (3557): Jakou měl v tu dobu Tirpitz pozici ? Nemohla ta Arada pak přistát na/u pevniny ? | |
|
|
Souhlas o knížce, ale strašně by mě zajímali, jak by je dostali zpátky na palubu v tom psočasí a beru za fakt, že nikde se žádný pramen nezmiňuje o tom, že by o nějaké Arado v této operaci přišli. Tak bych to přistávání chtěl vidět na vlastní tykadla . | |
|
|
During the morning of 7 March, the warship flew off two Arados in a vain effort to locate the convoy, and detached her destroyers to search independently. Jinak vynikající knížka. Sweetman, John. Tirpitz: Hunting the Beast, s. 19 |
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3555: Prozraď mi toho "fabulátora", ať jsem v obraze. "když se o tom jeden zdroj výslovně zmiňoval" |
|
|
|
Tak mně se zdá docela pravděpodobné, že když byly vlny o výšce několika metrů a Němci nedokázali přetáhnout potrubí na dotankování torpédoborce, že ani nebudou vysílat Ar 196 do v podstatě sebevražedné mise - ale když se o tom jeden zdroj výslovně zmiňoval… Ale třeba byl jen autor obdařen vysokou mírou fabulačních schopností | |
|
|
To karaya: já mám u Lipińského uvedeno, že"...špatné počasí znemožnilo jak Spojencům, tak Němcům použití průzkumných letadel, takže obě uskupení lodí plula naslepo." Pertek se vůbec o počasí nezmiňuje a o leteckém průzkumu jakbysmet. A kniha Союзные конвои в СССР 1941 - 1945 (sborník) o PQ-12 píše, že "...britské skupině v čele s KING GEORGE V. stejně jako Němcům se nepodařilo protivníka v nastalém počasí nalézt, už proto, že zcela selhaly pokusy použít letecký průzkum." A včil mudruj . | |
|
|
Pánové, mám menší problém. Jedná se mi o Tirpitz během operace Sportpalast, tedy výpad Osamělé královny Severu se třemi torpédoborci proti konvoji PQ-12 na počátku března 1942. Jeden zdroj se zmiňuje, že 7. března Němci při hledání konvoje nasadili dokonce i dvě Arada Ar 196, ovšem jiný toto přímo popírá (a klasicky se o tom třetí nezmiňuje ). Může to prosím někdo upřesnit? Mám svou teorii založenou na počasí (Victorious nemohla 7. března do vzduchu vyslat své letouny kvůli špatnému počasí) - to bylo prý tak špatné, že ani nešlo dost dobře přečerpat palivo z nádrží Tirpitze do torpédoborců, ale to bylo o den později. No jo, su detailista. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 3551: A proto jsem Seafira chtěl srovnávat s ním. "To bude ovšem jednoznačně tím, že byl lepší. " |
|
|
|
Algernon: Tuším, ale napiš. | |
|
|
Takže ty ostatní byly určitě někde jinde, než v Pacifiku a celkem jich bylo méně, než Corsairů. :o) | |
|
|
Těmi počty leteckých eskader Tichomořského loďstva si jsem jistý. Tím dalším ne. :o) Kolik tedy bylo Corsairů a Hellcatů dodáno k FAA? 1182 Hellcatů a 2012 Corsairů (plus dalších 370 pro Novozélanďany)? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války