Varšavské povstání 1944
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 118: Nemohli nebo nechtěli? Mě furt vrtá hlavou ten Zdráhalův kontakt ze Stalagu... " Domácí pro to nemohli udělat nic, kontakty ležely na Londýně. Cituj z textu" |
|
|
|
|
Nedávno vydanou knihu Drazena zaplacená svoboda, díl první. Domácí pro to nemohli udělat nic, kontakty ležely na Londýně. |
|
|
|
|
|
Dzin: Můžu se zeptat cos o tom přesně čet'? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 115: Nejedna panenka cestou do Vambeřic počala, a taky ledačemus věřila, mein general.
"kdy věřil, že RA má Varšavu na dosah"
Dzin napsala v č. 115: Ty domácí? A udělali pro to něco? A co konkrétně při omezenejch možnostech komunikace?"Sami Poláci potom chtěli koordinaci s RA." A co ten Zdráhalův známý z Colditzu... |
|
|
|
|
|
Uvědomovali si to i domácí velitelé. Bór-Komorowski svůj rozkaz o zahájení povstání vydal na základě analýzi situace na frontě, kdy věřil, že RA má Varšavu na dosah. Sami Poláci potom chtěli koordinaci s RA. Ostatně veškeré Britské nebo Americké akce na jejich podporu konzultovali se Sověty, kteří je ovšem obvykle šmahem odmítali. Ostatně Mikolajczyk sám v Moskvě jednal na téma povstání, ovšem opět Sověti byli krajně nepřístupní. Teprve 3. srpna se setkal se Stalinem, který sice slíbil pomoc, ale reálně nic nebylo podniknuto. V následném rozhovoru s Churchillem se vyjadřoval dost handlivě... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 112: A co domácí? Nepotkal se Zdráhala v Colditzu s nějakým důstojníkem AK kterýho Bór-Komorowski nechal odsoudit právě za snahu kontaktovat Sověty? "Ale vojenští představitelé polské emigrace prosazovali, že povstání nemůže uspět bez pomoci Sovětů." |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 111: Ale tak přeci otázka nezněla (a připouštím, byla spíše řečnická). Daviesovu knihu (Boj o Varšavu) znám, o výzvách sovětského rozhlasu vím. Otázka však nesměřovala na činnost sovětské propagandy, ani na Sověty ovládané partyzánské skupiny, ale na Zemskou armádu. "Jestli toto není výzva Sovětů k ozbrojenému povstání ve Varšavě, pak tedy co?" |
|
|
|
|
|
Ohledně případné koordinace, doma se podívám, nechci to psát z hlavy. Ale vojenští představitelé polské emigrace prosazovali, že povstání nemůže uspět bez pomoci Sovětů. |
|
|
|
|
Honza M: Nejen to - rádio Moskva odvysílalo 29. července 1944 výzvu občanům Varšavy, aby přispěli ke svému nadcházejícímu osvobození:
Ve Varšavě je už slyšet dunění války, jež brzy přinese svobodu. Ti, kteří nikdy nesklonili hlavu před Hitlerem, se opět - jako v roce 1939 - připojí k boji proti Němcům, tentokrát v rozhodující bitvě... Pro Varšavu, jež se nevzdala, nýbrž bojovala, nastala hodina činu...
A polské vysílání stanice PKWN (Polski komitet wyzwolenia narodowego) řízené Sověty 30. července čtyřikrát opakovalo relaci, ve které se říkalo:
Varšava se otřásá do základů duněním dělostřelby. Sovětské síly postupují úspěšně vpřed a blíží se k předměstí Praga. Přicházejí, aby vám přinesly svobodu. Po vytlačení z Pragy se Němci pokusí bránit přímo ve Varšavě. Budou chtít zničit vše. V Bialystoku řádili šest dní a povraždili tisíce vašich bratrů. Učiňme vše, co je v našich silách, abychom jim zabránili provést totéž ve Varšavě. Obyvatelé hlavního města! Do zbraně! Nechť veškeré obyvatelstvo povstane jako kamenná zeď okolo KRN (Krajowa rada narodowa - ustavená a řízená Sověty) a podzemní armády hlavního města. Útočte na Němce! Braňte jim v ničení veřejných budov! Pomáhejte Rudé armádě při překračování Visly! Dodávejte jí informace! Ukazujte jí cestu! Ať se z milionu obyvatel stane milion vojáků, kteří vyženou Němce a vybojují svobodu. Jestli toto není výzva Sovětů k ozbrojenému povstání ve Varšavě, pak tedy co? Prvního srpna 1944 uvedly londýnské TIMES, že bitva o Varšavu vypukla. Jelikož všechna taková hlášení z východní fronty musela projít sovětskou cenzurou, šlo o materiál, který byl připraven dva až tři dny předem. Podobné komentáře uvedlo také vysílání BBC. Veškerá tato fakta a spoustu dalších uvádí ve své vynikající knize Boj o Varšavu - Povstání Poláků proti nacistům 1944 právě britský historik Norman Davies, jehož knihu anotuje Pawel a Dzin. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 109: Trochu to otočím: počítaly plány povstaleckého vedení nějak s pomocí Rudé armády a byly před povstáním ze strany AK učiněny nějaké kroky k upevnění spolupráce, popř. koordinace bojové činnosti? "Stalin nijak nespěchal s pomocí povstalců a když už se pro ni rozhodl, byla dost vágní. " |
|
|
|
|
|
Ne, jako že rozhodně Stalin nijak nespěchal s pomocí povstalců a když už se pro ni rozhodl, byla dost vágní. Pokud to porovnáme třeba se SNP, zde RA útočila přestože se jednalo o vedlejší strategický směr a jejich vojska byla oslabena předchozím bojem. Stejně tak i dodávky výzbroje a výstroje byly provedeny podstatně dříve, než v případě Varšavy. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 104: Myslíš jako že politicky kalkuloval s tím, že oproti všem zvyklostem budou jeho vojska na konci obrovské ofenzívy nikoliv oslabena, ale naopak zřejmě po cestě posílí a tak budou v té nejlepší kondici bojovat o Varšavu v pouličním boji? Že by takto silná a motivovaná vojska zastavil úmyslně, aby to rovnou z chodu nevzala až do Berlína a Paříže? Pravda, to už se pak fuckt vyplatí kalkulovat... "Tak jsme si načetl o povstání a musím říci, že mě to ještě více utvrdilo v názoru, že se jednalo hlavně o politický kalkul Stalina." |
|
|
|
|
|
A pročpak to? |
|
|
|
|
|
Tak jsme si načetl o povstání a musím říci, že mě to ještě více utvrdilo v názoru, že se jednalo hlavně o politický kalkul Stalina. |
|
|
|
Dzin: www.kosmas.cz/knihy/127988/boj-o-varsavu/ jinak mám polskou knihu, kterou bych musel dohledat... Ale tahle se mi jako neodborníkovi líbila, pěkně popisuje Varšavskou i předválečnou situaci a dává ti slušný přehled o situaci. A další plus je že je ve slevě |
|
|
|
|
|
|
Vyšla vůbec u nás nějaká kniha objektivně se zaobývající Varšavským povstáním? |
|
|
|
|
|
Když už toho Guderiana překládám, tak něco od něj i k tomuto tématu: Str. 291 Vzpomínek vojáka:"...varšavské povstání bylo potlačeno teprve 2. října. Ještě předtím jsem radil Vůdci, aby povstalci byli považováni za vojenské osoby a tedy válečné zajatce. Hitler této rady zdá se uposlechl. Genplk. Reinhardt - od 15.8. velitel sk. armád MITTE - dostal instrukce v tom smyslu a ty pak byly základem dalšího postupu armády...Povstalci vzatí do zajetí byli dáni pod dozor orgánů SS. Generál Bor-Komorowski byl osobním známým brigadefuehrera Fegeleina...Fegelein se sám postaral o jeho osud."...Str.293: 25.července 1944 nezdařený pokus ruského 14. ts o překročení Visly přes železniční most u Demblinu - zničeno 30 tanků. Jiné ruské jednotky byly zastaveny a zatlačeny zpět severně od Varšavy."..."My Němci jsme měli dojem, že ne ruský záměr sabotovat povstání, ale naše obrana zadržela ruský útok...8.srpna bylo velitelství 9. armády stejného názoru. Hlásili na OKH, že od 26.7. do 8.8. bylo získáno 603 zajatců, 47 přeběhlých vojáků, zničeno 337 tanků, ukořistěno 70 polních a 80 PL děl, 27 minometů a 116 kulometů - po měsíci ústupových bojů tak jako tak slušný výsledek..." |
|
|
|
|
|
Hartmann: Zajímavý článek. Jen je tam drobná nepřestnost a to, že Sověti nezačali své bojové akce po zprávách o povstání ve Varšavě směřovat k Visle, aby mu pomohli, ale spíše je začali zpomalovat a místy až přerušovat. Ale to Ti nepíši nic nového. |
|
|
|
|
Díky odkazu od FUJ06 jsem se dostal ke článku, kterej dobře a bez balastu popisuje Varšavské povstání www.warnet.szm.sk/data/articles/vojop/si_var... |
|
|
|
Jestli to nebude ta kanoe od polské divize. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta
- > Varšavské povstání 1944