Co by se stalo kdyby…

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1441-1460 z 1650
<< 70 71 72 73 74 75 76 >>
Po
pbradler 29.1.2005 17:09 - č. 226
pbradler
Johny napsal v č. 224:
"Vylodění hlavního úderu v Jižní Francii bez odlehčovacího útoku třeba z Normandie je čitá fantazie."
Tak striktne by som to nehodnotil, každopádne by sa mi páčilo opačné garde, t.j. hlavné vylodenie v normandii s odľahčovacím útokom v JF v období august-september 1943.
Johny napsal v č. 224:
"To už je reálnější Churchilův plán útoku přes Balkán postupně Řeckem a s vyloděním v Jugoslávii."
To by som sa teda neodvažoval povedať. Churchillov plán sa nedá hodnotiť inako ako číra fantasmagória.
pbradler 29.1.2005 17:04 - č. 225
pbradler
Dzin napsala v č. 222:
"Nejde o opevnění ala Atlantický val. Je to soubor veškerých jednotek a jejich postavení. U pláží, resp. jednotky které by mohly v době invaze a krátce po ní zasáhnout"
Áno, napríklad tankových divízií v oblasti mali v roku 43 ďaleko menej ako v roku 44.
Dzin napsala v č. 222:
"Jenže to by neměli mít Američané velitele jménem Clark."


Zvalovať všetku vinu na Clarka je veľmi populárne ale osobne si myslím že Talianske ťaženie bolo strategickou chybou, ktorá sa takticky dala len ťažko vyrovnať. Mimochodom zatiahnutie spojencov do talianskeho ťaženia malo zo strategického hľadiska ďaleko vačší brzdiaci efekt ako tvoja obľúbená "fleet in being".
Johny 29.1.2005 16:59 - č. 224
Johny Vylodění hlavního úderu v Jižní Francii bez odlehčovacího útoku třeba z Normandie je čitá fantazie. Byla by třeba několikanásobně větší vyloďovací flotila. Zásobovací trasy z Afriky by byly tak dlouhé, že by byly velmi rizikové. Podmínka by bylo kompletně ovládnutí středomoří a Itálie na straně spojenců.

To už je reálnější Churchilův plán útoku přes Balkán postupně Řeckem a s vyloděním v Jugoslávii.
pbradler 29.1.2005 16:58 - č. 223
pbradler
Dzin napsala v č. 221:
"Ale hlavní bylo, že v Jižní Francii nebyla umístěna tak početná vojska a nebyla zde vybudována dostatečná obrana pobřeží, která nespočívá jen na opevněném valu."
Vojská môžeš v krátkom čase priviesť (najmä pri kvalitnej železničnej a cestnej sieti akou Francúzsko disponovalo) a ochrana pobrežia sa vo veľkom budovala až na prelome 1943/44 (sev. fr.).
V JF ti ale chýbajú kvalitné letecké základne, z ktorých by si vylodenie podporoval (alebo že by si zase rozvinul teóriu o podpore z lietadlových lodí ).
Dzin napsala v č. 221:
"Se zásobováním souhlasím, ale výhoda na jihu byla, že by se podařilo s větší pravděpodobností ovládnou nějaký větší přístav"
V roku 1943 neboli Fr. prístavy v Atlantiku tak pripravené na zničenie ako tomu bolo v roku 1944 a teda jedná sa o neporovnateľnú situáciu.
Dzin 29.1.2005 11:19 - č. 222
Dzin pbradler: (220)
- Nejde o opevnění ala Atlantický val. Je to soubor veškerých jednotek a jejich postavení. U pláží, resp. jednotky které by mohly v době invaze a krátce po ní zasáhnout, bylo dislokováno nejméně 5 divizí, další mohli Němci poměrně rychle stáhnout. Nemohu to teď najít, ale z hlavy myslím, že v Itálii mohli být soustředěny tak dvě.
- S tím bych také souhlasil. Ale když už tam lezli, tak to měli udělat porádně. Jenže to by neměli mít Američané velitele jménem Clark.
Dzin 29.1.2005 11:11 - č. 221
Dzin pbradler: (219)
- Ale hlavní bylo, že v Jižní Francii nebyla umístěna tak početná vojska a nebyla zde vybudována dostatečná obrana pobřeží, která nespočívá jen na opevněném valu.
- Se zásobováním souhlasím, ale výhoda na jihu byla, že by se podařilo s větší pravděpodobností ovládnou nějaký větší přístav a rychji ho u vést do provozu. Posádky zde nebyly tak silné, jako na severu. Tím by se výrazněji usnadnilo zásobování a zůstává otázkou, zdy by plynulost přísunu nebyla podobná, jako na severu, kde vše muselo jít dost dlouho přes pláže.
pbradler 28.1.2005 16:37 - č. 220
pbradler
Dzin napsala v č. 218:
"Protože v Itálii měly Němci daleko méně vojsk a pobřeží zde nebylo tak opevněné a bráněné, jako ve Francii."
Môžeš mi napísať kde bolo v južnom Francúzsku pobrežie opevnené a koľko tam mali Nemci vojsk?
Dzin napsala v č. 218:
"Ale když budu brát ony výhrady, když se měli vylodit v Itálii na jihu, ale onen obchvat než u Salerma měl být u Anzia."


Ja sa ani tak nehádam kde sa mali v Taliansku vyloďovať, mne ide o to že tam vôbec nemali liezť.
pbradler 28.1.2005 16:35 - č. 219
pbradler
Tom napsal v č. 215:
"Naopak v jižní Francii neexistovalo něco jako "Atlantický val" ani krajina nevhodná pro vedení útočných operací."
Atlantický val existoval v roku 1943 len v úžine pri Calaise. Hlavné opevňovacie práce v Normandii sa vykonali až začiatkom roku 1944.
Tom napsal v č. 215:
"A zásobovací základny v Africe existovaly a nebylo jich málo."
Ale neboli to základne dostatočne veľké na objem aký by sa vyžadoval (myslím ak by to malo byť hlavné vylodenie). Ak by to bolo doplnkové vylodenie k hlavnému v Normandii potom to iste stačilo.
Problém zásobovania vojsk v stredomorí bol ten, že kým na zásobovanie vojsk v Taliansku bolo potrebné cca 3,5 mil Brt na zásobovanie vojsk v Normandii vo finále stačilo 1 mil Brt. A to ešte nehovorím o tom, kde bolo viac viac vojska.
Dzin 28.1.2005 09:42 - č. 218
Dzin pbradler: (212)
- Proto by mohli jít nejpve na Sardínii a Korsiku. Potom by i zásobování bylo realizovatelné pod krytem stihacích jednotek. Nehledě na to, že jakmile by bylo provedeno úspěšné vylodění a vybudování předmostí, byla by zřízena letiště v Itálii.
- Samozřejmě že nepochybuji. Protože v Itálii měly Němci daleko méně vojsk a pobřeží zde nebylo tak opevněné a bráněné, jako ve Francii. Z těhle důvodů si myslím, že vylodění v Itálii bylo jednoduší, než ve Francii.

Ale když budu brát ony výhrady, když se měli vylodit v Itálii na jihu, ale onen obchvat než u Salerma měl být u Anzia. Když ne a pomalu by se prokousávali na sever, tak v lednu 44 by bylo vylodění lepší v nížině Pádu, než u Anzia. Prostě vždy hlouběji v týlu nepřítele.
Kralik 28.1.2005 07:41 - č. 217
Kralik Company: Jenže to by se zase nelíbilo Stalinovi a... To máš začarovanej kruh.
easy company 27.1.2005 21:31 - č. 216
easy company
Kralik napsal v č. 214:
"Roosevelt chtěl bezpodmínečnou kapitulaci spojenou s totální porážkou Německa."


Vždyť to spiklenci chtěli aby spojenci v vstoupili první do Berlína.To podle mě je totální porážka.
Tom 27.1.2005 14:43 - č. 215
Tom
pbradler napsal v č. 213:
"Ja osobne by som zase hlasoval pre inváziu do severného Francúzska. Krátkosť zásobovsacích trás a možnosť leteckej podpory priamo z ostrovov nemá konkurenciu."
Naopak v jižní Francii neexistovalo něco jako "Atlantický val" ani krajina nevhodná pro vedení útočných operací. A zásobovací základny v Africe existovaly a nebylo jich málo.
Kralik 27.1.2005 13:41 - č. 214
Kralik Pelini, gargamel: V této době by odstranění Hitlera víc zkomplikovalo než vyřešilo. Stalin právě rozhodoval o tom, že obsadí Polsko. Churchill mu v tom chtěl zabránit - což bylo možné jen ve válce. Roosevelt chtěl bezpodmínečnou kapitulaci spojenou s totální porážkou Německa.
pbradler 27.1.2005 13:04 - č. 213
pbradler
Tom napsal v č. 206:
"Já osobně bych hlasoval pro invazi do jižní Francie."
Ja osobne by som zase hlasoval pre inváziu do severného Francúzska. Krátkosť zásobovsacích trás a možnosť leteckej podpory priamo z ostrovov nemá konkurenciu.
pbradler 27.1.2005 12:57 - č. 212
pbradler
Dzin napsala v č. 203:
"Takže nárůst letectva ve Středomoří byl tak jako tak dvojnásobný, aniž by se to jakkoliv projevilo. Spojenci si nadále udržovali značnou převahu."
Áno ale opierali sa o vybudované základne a ich prevaha sa prejavovala práve v dosahu týchto základní. Ak by sa opierali o silu vysunutej skupiny lietadlových lodí vyzeralo by to rozhodne inak.
Dzin napsala v č. 203:
"Proto by byly operace v nížině Pádu o tolik lepší, protože by se zde rozvinula pohyblivá válka a ta by Spojencům jednoznačně vyhovovala lépe."
A čo zásobovanie?
Dzin napsala v č. 203:
"Anzio je hezké, ale proč by jsme nevzali za příklad třeba Dragoon..."


A porovnával si niekedy východiská obidvoch operácií?

Je zaujímavé, že pochybuješ o schopnosti spojencov vylodiť sa vo Francúzsku už v roku 1943 a na druhú stranu nepochybuješ o ich schopnosti vylodiť sa v tom istom čase v pádskej nížine.
GeorgRolf 27.1.2005 12:46 - č. 211
Ty bláho, tady snad diskutují už i žáci prvního ročníku ZŠ?????
"Zajímalo by mě kdyby se podařilo Stufenbergovi zabid Hitlera v tom jeho bunkru tak jestly by uzavřeli mír se spojenci"
Dzin 27.1.2005 11:48 - č. 209
Dzin Tom: (206) Oni zaútočili na Itálii proto, aby tím vázali co nejvíce německých vojsk. Jenomže se ukázalo to, čeho se obávali Američané, že tažení v Itálii zaměstnávalo více Spojence, než Němce.
gargamel 27.1.2005 11:15 - č. 207
gargamel
Pellini napsal v č. 205:
"Zajímalo by mě kdyby se podařilo Stufenbergovi zabid Hitlera v tom jeho bunkru tak jestly by uzavřeli mír se spojenci"
Cílem těch spiklenců bylo právě po odstranění Hitlera se pokusit uzavřít mír nebo příměří se západními spojenci (udělat ústupky a vyklidit třeba Francii, Belgii a Holandsko) a všechny síly vrhnout na východ proti Rusům. Otázka je jestli by na to západ přistoupil
Tom 27.1.2005 11:11 - č. 206
Tom Já osobně bych hlasoval pro invazi do jižní Francie. To by bylo přínosné i politicky. Rozvrácenou Itálii ponechat svému osudu. Co tam vlastně Spojenci hledali? Nebyl tam průmysl, suroviny, zdroje. Maximálně nějaká letiště.
Pellini 27.1.2005 11:09 - č. 205
Pellini Zajímalo by mě kdyby se podařilo Stufenbergovi zabid Hitlera v tom jeho bunkru tak jestly by uzavřeli mír se spojenci
1441-1460 z 1650
<< 70 71 72 73 74 75 76 >>
Po