Co by se stalo kdyby…
|
|
---|---|
Johny napsal v č. 224: Tak striktne by som to nehodnotil, každopádne by sa mi páčilo opačné garde, t.j. hlavné vylodenie v normandii s odľahčovacím útokom v JF v období august-september 1943.
"Vylodění hlavního úderu v Jižní Francii bez odlehčovacího útoku třeba z Normandie je čitá fantazie."
Johny napsal v č. 224: To by som sa teda neodvažoval povedať. Churchillov plán sa nedá hodnotiť inako ako číra fantasmagória. "To už je reálnější Churchilův plán útoku přes Balkán postupně Řeckem a s vyloděním v Jugoslávii." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 222: Áno, napríklad tankových divízií v oblasti mali v roku 43 ďaleko menej ako v roku 44.
"Nejde o opevnění ala Atlantický val. Je to soubor veškerých jednotek a jejich postavení. U pláží, resp. jednotky které by mohly v době invaze a krátce po ní zasáhnout"
Dzin napsala v č. 222: "Jenže to by neměli mít Američané velitele jménem Clark." Zvalovať všetku vinu na Clarka je veľmi populárne ale osobne si myslím že Talianske ťaženie bolo strategickou chybou, ktorá sa takticky dala len ťažko vyrovnať. Mimochodom zatiahnutie spojencov do talianskeho ťaženia malo zo strategického hľadiska ďaleko vačší brzdiaci efekt ako tvoja obľúbená "fleet in being". |
|
|
|
Vylodění hlavního úderu v Jižní Francii bez odlehčovacího útoku třeba z Normandie je čitá fantazie. Byla by třeba několikanásobně větší vyloďovací flotila. Zásobovací trasy z Afriky by byly tak dlouhé, že by byly velmi rizikové. Podmínka by bylo kompletně ovládnutí středomoří a Itálie na straně spojenců. To už je reálnější Churchilův plán útoku přes Balkán postupně Řeckem a s vyloděním v Jugoslávii. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 221: Vojská môžeš v krátkom čase priviesť (najmä pri kvalitnej železničnej a cestnej sieti akou Francúzsko disponovalo) a ochrana pobrežia sa vo veľkom budovala až na prelome 1943/44 (sev. fr.)."Ale hlavní bylo, že v Jižní Francii nebyla umístěna tak početná vojska a nebyla zde vybudována dostatečná obrana pobřeží, která nespočívá jen na opevněném valu." V JF ti ale chýbajú kvalitné letecké základne, z ktorých by si vylodenie podporoval (alebo že by si zase rozvinul teóriu o podpore z lietadlových lodí ).
Dzin napsala v č. 221: V roku 1943 neboli Fr. prístavy v Atlantiku tak pripravené na zničenie ako tomu bolo v roku 1944 a teda jedná sa o neporovnateľnú situáciu. "Se zásobováním souhlasím, ale výhoda na jihu byla, že by se podařilo s větší pravděpodobností ovládnou nějaký větší přístav" |
|
|
|
pbradler: (220) - Nejde o opevnění ala Atlantický val. Je to soubor veškerých jednotek a jejich postavení. U pláží, resp. jednotky které by mohly v době invaze a krátce po ní zasáhnout, bylo dislokováno nejméně 5 divizí, další mohli Němci poměrně rychle stáhnout. Nemohu to teď najít, ale z hlavy myslím, že v Itálii mohli být soustředěny tak dvě. - S tím bych také souhlasil. Ale když už tam lezli, tak to měli udělat porádně. Jenže to by neměli mít Američané velitele jménem Clark. |
|
|
|
pbradler: (219) - Ale hlavní bylo, že v Jižní Francii nebyla umístěna tak početná vojska a nebyla zde vybudována dostatečná obrana pobřeží, která nespočívá jen na opevněném valu. - Se zásobováním souhlasím, ale výhoda na jihu byla, že by se podařilo s větší pravděpodobností ovládnou nějaký větší přístav a rychji ho u vést do provozu. Posádky zde nebyly tak silné, jako na severu. Tím by se výrazněji usnadnilo zásobování a zůstává otázkou, zdy by plynulost přísunu nebyla podobná, jako na severu, kde vše muselo jít dost dlouho přes pláže. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 218: Môžeš mi napísať kde bolo v južnom Francúzsku pobrežie opevnené a koľko tam mali Nemci vojsk?
"Protože v Itálii měly Němci daleko méně vojsk a pobřeží zde nebylo tak opevněné a bráněné, jako ve Francii."
Dzin napsala v č. 218: "Ale když budu brát ony výhrady, když se měli vylodit v Itálii na jihu, ale onen obchvat než u Salerma měl být u Anzia." Ja sa ani tak nehádam kde sa mali v Taliansku vyloďovať, mne ide o to že tam vôbec nemali liezť. |
|
|
|
Tom napsal v č. 215: Atlantický val existoval v roku 1943 len v úžine pri Calaise. Hlavné opevňovacie práce v Normandii sa vykonali až začiatkom roku 1944.
"Naopak v jižní Francii neexistovalo něco jako "Atlantický val" ani krajina nevhodná pro vedení útočných operací."
Tom napsal v č. 215: Ale neboli to základne dostatočne veľké na objem aký by sa vyžadoval (myslím ak by to malo byť hlavné vylodenie). Ak by to bolo doplnkové vylodenie k hlavnému v Normandii potom to iste stačilo."A zásobovací základny v Africe existovaly a nebylo jich málo." Problém zásobovania vojsk v stredomorí bol ten, že kým na zásobovanie vojsk v Taliansku bolo potrebné cca 3,5 mil Brt na zásobovanie vojsk v Normandii vo finále stačilo 1 mil Brt. A to ešte nehovorím o tom, kde bolo viac viac vojska. |
|
|
|
pbradler: (212) - Proto by mohli jít nejpve na Sardínii a Korsiku. Potom by i zásobování bylo realizovatelné pod krytem stihacích jednotek. Nehledě na to, že jakmile by bylo provedeno úspěšné vylodění a vybudování předmostí, byla by zřízena letiště v Itálii. - Samozřejmě že nepochybuji. Protože v Itálii měly Němci daleko méně vojsk a pobřeží zde nebylo tak opevněné a bráněné, jako ve Francii. Z těhle důvodů si myslím, že vylodění v Itálii bylo jednoduší, než ve Francii. Ale když budu brát ony výhrady, když se měli vylodit v Itálii na jihu, ale onen obchvat než u Salerma měl být u Anzia. Když ne a pomalu by se prokousávali na sever, tak v lednu 44 by bylo vylodění lepší v nížině Pádu, než u Anzia. Prostě vždy hlouběji v týlu nepřítele. |
|
|
|
Company: Jenže to by se zase nelíbilo Stalinovi a... To máš začarovanej kruh. | |
|
|
Kralik napsal v č. 214: "Roosevelt chtěl bezpodmínečnou kapitulaci spojenou s totální porážkou Německa." Vždyť to spiklenci chtěli aby spojenci v vstoupili první do Berlína.To podle mě je totální porážka. |
|
|
|
pbradler napsal v č. 213: Naopak v jižní Francii neexistovalo něco jako "Atlantický val" ani krajina nevhodná pro vedení útočných operací. A zásobovací základny v Africe existovaly a nebylo jich málo. "Ja osobne by som zase hlasoval pre inváziu do severného Francúzska. Krátkosť zásobovsacích trás a možnosť leteckej podpory priamo z ostrovov nemá konkurenciu." |
|
|
|
Pelini, gargamel: V této době by odstranění Hitlera víc zkomplikovalo než vyřešilo. Stalin právě rozhodoval o tom, že obsadí Polsko. Churchill mu v tom chtěl zabránit - což bylo možné jen ve válce. Roosevelt chtěl bezpodmínečnou kapitulaci spojenou s totální porážkou Německa. | |
|
|
Tom napsal v č. 206: Ja osobne by som zase hlasoval pre inváziu do severného Francúzska. Krátkosť zásobovsacích trás a možnosť leteckej podpory priamo z ostrovov nemá konkurenciu. "Já osobně bych hlasoval pro invazi do jižní Francie." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 203: Áno ale opierali sa o vybudované základne a ich prevaha sa prejavovala práve v dosahu týchto základní. Ak by sa opierali o silu vysunutej skupiny lietadlových lodí vyzeralo by to rozhodne inak.
"Takže nárůst letectva ve Středomoří byl tak jako tak dvojnásobný, aniž by se to jakkoliv projevilo. Spojenci si nadále udržovali značnou převahu."
Dzin napsala v č. 203: A čo zásobovanie?
"Proto by byly operace v nížině Pádu o tolik lepší, protože by se zde rozvinula pohyblivá válka a ta by Spojencům jednoznačně vyhovovala lépe."
Dzin napsala v č. 203: "Anzio je hezké, ale proč by jsme nevzali za příklad třeba Dragoon..." A porovnával si niekedy východiská obidvoch operácií? Je zaujímavé, že pochybuješ o schopnosti spojencov vylodiť sa vo Francúzsku už v roku 1943 a na druhú stranu nepochybuješ o ich schopnosti vylodiť sa v tom istom čase v pádskej nížine. |
|
|
|
Ty bláho, tady snad diskutují už i žáci prvního ročníku ZŠ????? "Zajímalo by mě kdyby se podařilo Stufenbergovi zabid Hitlera v tom jeho bunkru tak jestly by uzavřeli mír se spojenci" |
|
|
|
Tom: (206) Oni zaútočili na Itálii proto, aby tím vázali co nejvíce německých vojsk. Jenomže se ukázalo to, čeho se obávali Američané, že tažení v Itálii zaměstnávalo více Spojence, než Němce. | |
|
|
Pellini napsal v č. 205: Cílem těch spiklenců bylo právě po odstranění Hitlera se pokusit uzavřít mír nebo příměří se západními spojenci (udělat ústupky a vyklidit třeba Francii, Belgii a Holandsko) a všechny síly vrhnout na východ proti Rusům. Otázka je jestli by na to západ přistoupil "Zajímalo by mě kdyby se podařilo Stufenbergovi zabid Hitlera v tom jeho bunkru tak jestly by uzavřeli mír se spojenci" |
|
|
|
Já osobně bych hlasoval pro invazi do jižní Francie. To by bylo přínosné i politicky. Rozvrácenou Itálii ponechat svému osudu. Co tam vlastně Spojenci hledali? Nebyl tam průmysl, suroviny, zdroje. Maximálně nějaká letiště. | |
|
|
Zajímalo by mě kdyby se podařilo Stufenbergovi zabid Hitlera v tom jeho bunkru tak jestly by uzavřeli mír se spojenci |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Co by se stalo kdyby…