Co by se stalo kdyby…
|
|
|
|---|---|
|
Tom: (202) Určitě. Zde zůstane otázka, zda by bylo lepší toto podniknout, místo plahočení se po Itálii. Každopádně tažení v Itálii rozhodně nějak skvělé nebylo a v porovnání s ním se ostatní možnosti opravdu jeví poněkud lépe. |
|
|
|
|
|
pbradler: (200) - Jde o to, zdy by jejich ovládnutí a následná invaze na sever Itálie měla větší ztráty, než plahočení se Itálií a způsobyla by větší ztráty Němců. Podle mě ano. - To bych neřekl. Mluvíme o polovině roku 43. Podle Groehlera největší část Luftwaffe je soustředěna na Východní frontě cca 66%, dále dále ve Středomoří bylo zhruba 7%, v PVO 8% na Balkáně 1% v Norsku 3% a ve Francii 15%. Po bitvě u Kurska došlo postupně k novému přerozdělení a to Východ 50%, Středomoří 15%, PVO 15%, Balkán 5%, Norsko 4% a Francie 11%. Takže nárůst letectva ve Středomoří byl tak jako tak dvojnásobný, aniž by se to jakkoliv projevilo. Spojenci si nadále udržovali značnou převahu. Jak vidno, další oslabování Východu či oslabení PVO by nebylo na pořadu dne. Podobně i Francie. Takže nějaký masivní nárůst letectva ve Středomoří bych neočekával. - Právě že mobilitu měli větší Spojenci, jenže ji nedokázali v hornatém terénu uplatnit. Uvědom si, že oni byli plně motorizovaní at edy se nemuseli spoléhat na železnici, narozdíl od Němců. Proto by byly operace v nížině Pádu o tolik lepší, protože by se zde rozvinula pohyblivá válka a ta by Spojencům jednoznačně vyhovovala lépe. Anzio je hezké, ale proč by jsme nevzali za příklad třeba Dragoon...  |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 199: To je sice fakt, nicméně by to patrně takové vylodění na severu značně zdrželo. A co by se zatím dělo v Itálii je ve hvězdách. "V případě obsazení Sardínie s Korzikou" |
|
|
|
|
ragaz napsal v č. 195: Odvelenie vojsk do Grécka malo jasne pochopiteľný politický motív. Ak by ich tam neposlali, Grécko by sa veľmi pravdepdobne vzdalo Nemecku. "Angličani mohli vyřídit Itálii v Africe před příjezdem DAK, místo toho odvelely své nejlepší vojáky z afriky do Řecka." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 199: Sardínia a hlavne Korzika su pomerne hornaté ostrovy, ktoré poskytujú obrancom mnohé výhody. Teda ich ovládnutie by zabralo množstvo času a straty by neboli malé.
"V případě obsazení Sardínie s Korzikou a vybudování letišť ke krytí svazu lodí by se situace vyrovnala."
Dzin napsala v č. 199: To si asi robíš srandu, nie? Ak by sa Nemcom ponúkla korisť v podobe niekoľkých lietadlových lodí, iste by privelili pár KG z Vaterlandu. Vzhľadom na vybudovanú infraštruktúru v oblasti by dané opatrenie netrvalo dlho.
"Nehledě na to, že Luftwaffe ve Středomoří, resp. v Itálii zase tak silná nebyla, aby Spojencký svaz letadlových lodí nedokázala vybojovat a udržet letevkou převahu po dobu vyloďování a vybudování letišť."
Dzin napsala v č. 197: Čo sa týka leteckej podpory súhlasím s Tomom."Měly využít námořně-letecké nadvlády a vylodit se na severu, do Janovského zálivu a následně obsadit Pádskou nížinu, čímž by jednak získali značnou část italského průmyslu a jednak by odřízly většinu německých vojsk v Itálii." Tvrdenie o odrezaní väčšiny nemeckých vojsk mi pripadá prinajmenšom prehnané. Pri porovnaní mobility nemeckých (používajúcich železnicu) a spojeneckých vojsk v Taliansku môžeme len ťažko dospieť k podobnému záveru. Ako príklad môže slúžiť napr. vylodenie pri Anziu a rýchlosť reakcie nemeckej obrany. |
|
|
|
|
|
Tom: (198) V případě obsazení Sardínie s Korzikou a vybudování letišť ke krytí svazu lodí by se situace vyrovnala. Nehledě na to, že Luftwaffe ve Středomoří, resp. v Itálii zase tak silná nebyla, aby Spojencký svaz letadlových lodí nedokázala vybojovat a udržet letevkou převahu po dobu vyloďování a vybudování letišť. |
|
|
|
|
|
Na jihu zaútočili, protože tam byla oblast operací v dosahu letectva z vlastních pozemních základen (alespoň relativně, stejně zůstala nutnost podpory letadloých lodí). Na severu tohle asi nepřicházelo v úvahu. Tohle nebyl Pacifik, kde mohly volně operovat velké svazy letadlových lodí, tohle byla Evropa. |
|
|
|
|
|
Ona by invaze do Itálie by nebyla strategickou chybou, kdyby si při ní Spojenci počínali agresivněji. To jejich "šplhání po botě" bylo špatné. Měly využít námořně-letecké nadvlády a vylodit se na severu, do Janovského zálivu a následně obsadit Pádskou nížinu, čímž by jednak získali značnou část italského průmyslu a jednak by odřízly většinu německých vojsk v Itálii. K jejich vyhnání by Němci neměli dostatek sil, protože by se karta obrátila a Němci by museli útočit za nepříznivých podmínek. Neutralizací italských vojsk by Němci utržili ztrátu, kterou by nebyli schopni nahradit. |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 191: "Osobne si myslím, že invázia do Talianska bola veľkou strategickou chybou." V tomhle souhlasím. Plán počítal (správně), že invaze na appeninském poloostrově vyřadí Itálii z války a počítal (nesprávně) s tím, že Italové převezmou sami celou moc a spojenci celou Itálii okupují bez výraznějších ztrát a rychle. Strategicky je dobývání té vysoké kozačky od špičky naprostý nesmysl a ke konci války se dostali spojenci jen lehce nad kotníky. |
|
|
|
|
Churchil byl na středomoří doslova vysazený - viz. Gallipoli, Řecko, Itálie. Hlavně to Řecko a následně Kréta byly totální propadáky. Angličani mohli vyřídit Itálii v Africe před příjezdem DAK, místo toho odvelely své nejlepší vojáky z afriky do Řecka. |
|
|
|
|
pbradler (193): souhlas, já reagoval na předpoklad, že by byli spojenci v Normandii odraženi. Jinak horskej terén je pro útočníka vždycky "libůstka"! |
|
|
|
|
|
Jamamoto napsal v č. 192: Načo hovoriť o Alpách. Na dostatočnú prezentáciu stačili Apeniny. "Jednak v Itálii se dá předpokládat o dost kratší fronta, jednak Alpy by se určitě daly k obraně využít." |
|
|
|
|
|
Vím, že to Churchill takhle plánoval, ale zajímavé by to podle mne mohlo být. Jednak v Itálii se dá předpokládat o dost kratší fronta, jednak Alpy by se určitě daly k obraně využít. Vzpomeňte si, jaký problém dělalo spojencům Monte Casino! Pravda, díky klášteru se dlouho váhalo s použitím letectva. Na druhou stranu je otázka, jak by byla letecká podpora účinná v alpském terénu. |
|
|
|
|
|
Ebydos, Ondřej Kolář: Naopak to bola invázia do Talianska, ktorá zdržala inváziu do Francúzska a tým aj postup spojencov na východ. Pre spojencov bolo zásobovanie falianskej fronty ďaleko ťažšie ako francúzskej a to nehovorím o ťažších terénných podmienkach kde spojenci nemohli dostatočne uplatniť svoju prevahu. Osobne si myslím, že invázia do Talianska bola veľkou strategickou chybou. |
|
|
|
|
ebydos napsal v č. 189: Přesně tak, někteří spojenečtí pohlaváři včwtně Churchilla dokonce zastávali názor, že se mělo od invaze do Francie upustit a nasadit všechny dostupné prostředky v Itálii, což podle Churchilla mělo umožnit,aby Spojenci pronikli do střední Evropy dříve než Sověti. Dodnes se diskutuje o tom, že toto řešení mohlo zabránit poválečné komunistické expanzi. Zásadní problém by ovšem bylo probojovat se přes Alpy, kde by Němci postupujícím Spojencům jistě způsobili značné ztráty. "To by jim asi stejně moc nepomohlo protože Američani už byli v Itálii." |
|
|
|
|
| To by jim asi stejně moc nepomohlo protože Američani už byli v Itálii. | |
|
|
|
|
Spíš by bylo zajímavý kdyby Němci odrazili spojeneckou invazi. |
|
|
|
|
Němcům by v lednu 1945 nepomohlo asi už nic. (Sověti by Němce porazili i kdyby žádná druhá fronta neexistovala, ale trvalo by to déle) Představa "vytlačit spojence za kanál" je mimo realitu. Cílem bylo dosáhnout Antwerp a částečně tak zopakovat manévr z roku 1940. |
|
|
|
|
Zajímavý by bylo,kdyby byla německá ofenzíva v Ardenách úspěšná,tak jestli by Němci uspěli na východní frontě??? Neboť to bylo jejich plánem vytlačit spojence až ,,za kanál" a pak vše vrhnout na východní frontu.Já se domnívál,že by ji to moc nepomohlo,už jen díky tomu,co ztratili u Kurska a jejich průmysl tyto ztráty nemohl nahradit.  |
|
|
|
|
|
Dzin: Cituju ti kousek z knížky:Hofacker mě požádal,abych pro Rommela vypracoval návrh dopisu spojeneckému velitelství.Měl informovat o skutečnosti,že na vlastní pěst zastavíme nepřátelské akce proti nim. Následujícího dne pověřil Teuchert válečného správního radu Waltera Bargatzkého,který byl do celé akce zasvěcen,aby vypracoval dopis,kterým by se Rommel obrátil na polního maršála Montgomeryho.Bargatzky si po válce vzpomněl na neobvyklý obsah dopisu takto.Jako doporučení obsahoval prosbu o počáteční udržení v tajnosti a o čestné zacházení s německým vojskem po kapitulaci. poté se dočteme:Vojenští velitelé západní fronty¨,kteří byli důležití,stáli na jeho straně.S tím že mu Montgomery vyjde vstříc mohl ostatně počítat. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Co by se stalo kdyby…