Co by se stalo kdyby…
|
|
|
|---|---|
| No pravdupovediac myslím že máš pravdu ale zase istá samovražda? Myslím že keby to nemalo aspoň maličkú nádej na uspenie alebo keby to niečo zmenilo tak by to neurobil. | |
|
|
|
|
Yuri napsal v č. 245: A myslýš si že Hitlerovi záleželo na mužích"Vidíš Marseill, to mi ani nenapadlo. Heh ale pochybujem že Nemcom by taký ruh útoku zišiel na um... veď to by bolo kamikadze!!! "  |
|
|
|
Vidíš Marseill, to mi ani nenapadlo. Heh ale pochybujem že Nemcom by taký ruh útoku zišiel na um... veď to by bolo kamikadze!!!  |
|
|
|
|
|
|
Yuri napsal v č. 243: A co rychlý a nenadálý útok"Nie nie. Nemci by prehrali tak či tak a to nielen kvôli zlému naplánovaniu ale aj kvôli zlej morálke armády. A keby sa počkalo doooosť dlho tak by logicky aj mohli vyhrať lenže ja si myslím že to je dosť nepravdepodobné." |
|
|
|
|
Marseill napsal v č. 242: Nie nie. Nemci by prehrali tak či tak a to nielen kvôli zlému naplánovaniu ale aj kvôli zlej morálke armády. A keby sa počkalo doooosť dlho tak by logicky aj mohli vyhrať lenže ja si myslím že to je dosť nepravdepodobné. " Co si myslíte o operaci Barbarosa?? Podle mne byla špatně utajená a němci nasadili nové Pantery, které měli velké poruchy. Kdyby se déle počkalo a lépe utajilo tak by mohli němci vyhrát." |
|
|
|
|
|
|
Co si myslíte o operaci Barbarosa?? Podle mne byla špatně utajená a němci nasadili nové Pantery, které měli velké poruchy. Kdyby se déle počkalo a lépe utajilo tak by mohli němci vyhrát. |
|
|
|
|
|
Yuri napsal v č. 240: Hitler chtel dobýt Stalingrat, protože se jmenoval po Stalinovi. Jinak by asi toto město obešel. "Hilter si myslel že Stalingrad ľahko dobije no vylámal si zuby. Veľmi mu záležalo na Volge. Ale Rusi mu nič nedarovali a tak ako Lavockin napísal, lákali nacistov do pascí a potom ich pozabíjali. S tým Hitler asi nerátal." |
|
|
|
| Hilter si myslel že Stalingrad ľahko dobije no vylámal si zuby. Veľmi mu záležalo na Volge. Ale Rusi mu nič nedarovali a tak ako Lavockin napísal, lákali nacistov do pascí a potom ich pozabíjali. S tým Hitler asi nerátal. | |
|
|
|
|
Marseill napsal v č. 238: On jim pak byl úplně posedlý a Stalingrad odmítal opustit.Proto také často na schůzích štábu a na návrh, že by měl ustoupit, tak Hitler bušil do stolu a řval,, Volhu nikdy neopustím".navíc to byla taky ruská taktika držet a lákat němce stále víc a víc do města......A jak to dopadlo to ví asi každý "Hitler chtěl dobýt Stalingrad " |
|
|
|
|
|
Lavockin napsal v č. 237: No právě,protože tam němci trčeli tak přišla zima a byli v háji. Mohli to obejít, ale Hitler chtěl dobýt Stalingrad"Ale taky nesmíme zapomenout na sovětský svaz,který v té době byl hlavní tažnou silou proti Němcům.Celá východní fronta měla přednost před všemy fronty.A v té době(hlavně po Stalingradu) tam Němci posílali min.polovinu svých sil."  |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 236: Ale taky nesmíme zapomenout na sovětský svaz,který v té době byl hlavní tažnou silou proti Němcům.Celá východní fronta měla přednost před všemy fronty.A v té době(hlavně po Stalingradu) tam Němci posílali min.polovinu svých sil. "oslabení Němců na Západě by bylo dosaženo asi ze stejným účinkem" |
|
|
|
|
Podle mě by bohatě stačilo vylodění na Sicílii, bez další invaze ndo Itálie. Sama přítomnost Spojeneckých vojsk zde by Německo nutila, aby v Itálii disponovala část vojsk, možná i tolik, kolik jich zde bylo v rámci bojů ze Spojenci, nadruhou stranu, zásobování vojsk na Sicílii by bylo nepochybně výrazně méně náročné a výsledného efektu, oslabení Němců na Západě by bylo dosaženo asi ze stejným účinkem a menšími náklady. Navíc by se zde mohlo umístit letectvo, které by napadalo Itálii a přilehlá území. |
|
|
|
|
|
pbradler: (232) "Na druhej strane mali ale Nemci v Taliansku skvelé velenie (Kesselring patril podľa mňa k tomu najlepšiemu čo Nemci vo WWII mali) a skúsené vojská." Tak s tím také souhlasím. Obvzláště to vyniklo s místními veliteli, kteří sice mohli být dobří, ale to bylo dost málo. Proto třeba plán Diadému, kdy se prostě počítalo s tím, že se Němci převálcují materiální a početní převahou, byl navržen poměrně smysluplně s velmi reálnou šancí na úspěch. "Ale na druhú stranu si myslím že hlavný dôvod pre celé ťaženie bol politický a ten bol splnený." Podle mě si i politické důvody pro invazi do Itálie vsugerovali spíše Britové. Hlavní politický důvod by bylo dostat Itálii z války. Ale to se podle mě podařilo už obsazením Sicílie, kdy prostě po pádu Mussoliniho bylo jen otázkou času, kdy to zabalí celá Itálie. (233) Jenže to nebylo tak zjevné za WW1, kde železniční síť na Balkáně nebyla nijak rozsáhlá. Navíc zde nebyla tak pevná frontová linii a ani kvalita zde nasazených vojsk na straně Trojspolku nebyla tak dobrá, jako německá na Západě. Podle mě opravdu Balkán skýtal za WW1 poměrně dobrou možnost na rychlejší porážku R-U a Německa. Za WW2 už to samozřejmě tak jasné nebylo, podle mě prakticky jen v případě okamžité invaze v době kapitulace Itálie, kdy se značná část pobřeží a území Jugoslávie ocitla pod kontrolou NOAJ. Ale i tak by to bylo nesmírně složité a náročné, než aby se to dalo dobře realizovat. |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 229: No ale vylodění na Sicílii bylo právě kvůli tomu aby spojenci nějak zaměstnali osu už předtím, než budou mít vůbec nějaké síly k vylodění v Normandii. Byl to prostě kompromis mezi tím "čekat až se postaví invazní armáda a nedělat nic" a "zahájit invazi bez kvalitní přípravy". "Príčina bola v tom, že sa dala prednosť vylodeniu na Sicílii." |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 231:
"Ohledně Galipoli bych to zase tak černě neviděl."
Dzin napsala v č. 231: Neviem ako poznáš Balkán ale keď sme hovorili o nevhodnosti terénu v Taliansku tak o Balkáne to platí dvojnásobne. Navyše nechápem ako chceš v období WWI lodnou prepravou konkurovať železnici. "historici se shodují, že to byla asi jediná možnost, jak rychleji vyhrát válku" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 230: "Podle mě vylodění v jižní Francii by bylo nejlepší společně s Overlordem." Súhlas viď:
pbradler napsal v č. 226: "každopádne by sa mi páčilo opačné garde, t.j. hlavné vylodenie v normandii s odľahčovacím útokom v JF v období august-september 1943."
Dzin napsala v č. 230: Na druhej strane mali ale Nemci v Taliansku skvelé velenie (Kesselring patril podľa mňa k tomu najlepšiemu čo Nemci vo WWII mali) a skúsené vojská.
"Pokud by se opravdu podařilo většinu zde umístěných německých jednotek obklíčit a zničit, tak by bylo třeba je nehradit jinými a tedy stáhnout z jiných úseků fronty."
Dzin napsala v č. 230: Súhlas. Ale na druhú stranu si myslím že hlavný dôvod pre celé ťaženie bol politický a ten bol splnený "Ale tak jak bylo italské tažení realizováno, to byla jednoznačně strategické a taktické fiasko." . |
|
|
|
|
|
pbradler: (229) Ohledně Galipoli bych to zase tak černě neviděl. Tam hlavní problém byl, že Dohoda k její realizaci nepřistoupila s dostatečnou rozhodností. Sama idea, včetně následného tažení na Balkán, byla dobrá a historici se shodují, že to byla asi jediná možnost, jak rychleji vyhrát válku, než v zákopech Západní fronty. |
|
|
|
|
|
pbradler: Podle mě vylodění v jižní Francii by bylo nejlepší společně s Overlordem. Kdyby se nevyloďovali v Itálii, tak by na to měli vše potřebné. Jina, já netvrdím, že by tažení v Itálii nemělo velký dopad na SPojenecké námořnictvo, ale současně budu tvrdit, že dopad na něj mělo i německé hladinové loďstvo. Jinak tažení v Itálii by se dalo "shodit" úspěšně na většinu zde angažovaných velitelů, až na pár vyjímek, ale Clark prostě mezi nimi čněl nejvíce. Kdyby bylo tažení v Itálii provedeno lépe, tak by mohlo mít velmi pozitivní dopad na vojenskou situaci. Pokud by se opravdu podařilo většinu zde umístěných německých jednotek obklíčit a zničit, tak by bylo třeba je nehradit jinými a tedy stáhnout z jiných úseků fronty. Ale tak jak bylo italské tažení realizováno, to byla jednoznačně strategické a taktické fiasko. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 227: To nie je úplne presné. Príčina bola v tom, že sa dala prednosť vylodeniu na Sicílii. Odvtedy už nebolo s dostupnými silami možné plánovať Normandiu na rok 43.
"Toto datum bylo uvažováno ale zamítnuto mpro nedostatek sil."
Johny napsal v č. 227: A vcelku oprávnene. Viď napr. Galipoli vo WWI. "Plán byl zamítnut američany, kteří se oprávněně domnívali, že Churchilovi jde jen o imperiální zájmy británie v této oblasti." |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 226: "hlavné vylodenie v normandii s odľahčovacím útokom v JF v období august-september 1943" Toto datum bylo uvažováno ale zamítnuto mpro nedostatek sil. To byl také jeden z důvodů invaze do Itálie - možnost napadnout Osu se slabými silami už dříve před plánovaným hlavním útokem.
pbradler napsal v č. 226: To se dá říci ale i o Itálii. Počítal mimo jiné obdobně i s tím, že se Turecko přidá na stranu spojenců a zaútočí paralerně na své dávné nepřátele Bulhary výměnou za jejich území po válce. Churchil mněl vždy slabost pro balkán. Poukazoval i na to, že tamní národy bojují proti okupantům mnohem lépe než národy středoevropské a počítal i s tím, že by vyvolal velké povstání, které by invazi urychlilo. Plán byl zamítnut američany, kteří se oprávněně domnívali, že Churchilovi jde jen o imperiální zájmy británie v této oblasti. "Churchillov plán sa nedá hodnotiť inako ako číra fantasmagória." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Co by se stalo kdyby…