Co by se stalo kdyby…
|
|
|
|---|---|
|
Sever Norska je pro nás ze střední Evropy neskutečný terén (vlastní zkušenost). Představ si, že dvě městečka vzdálená od sebe jen šest kilometrů vzdušnou čarou nespojuje žádná silnice. Jen lodní linka dlouhá 98 kilometrů. V tomhle terénu není kam útočit. |
|
|
|
|
Jo? Tak to mohli skusit znova ne? |
|
|
|
|
Langos: Protože se jim Němci ubránili. |
|
|
|
|
|
Poslyšte, doufám, že mi to vysvětlíte, ale nechápu, proč Sověti neosvobodili celý Norsko? Proč jen osvobodili těch pár obcí na severu? Proč nepokračovali dál? Vždyť Němci mohli až do konce války používat tamní surovinové zdroje a pak odtud odesílali divize na západní frontu, a kdyby Sověti dobyli celý Norsko, tak by to s Němcema bylo už hodně špatný ne? Už dlouho mě to zaráželo, a proto se na to tedy teď ptám. |
|
|
|
|
SK napsal v č. 615: "A čo zaostávanie Japonska v radarových technológiách, šifrovaní, dešifrovaní, v zavedení masovej stavby lodí, ... " jo jenže my jsme se bavili o roku 1942 kde ta převaha nebyl aještě tak patrná |
|
|
|
|
|
Stejně jako kargo třídy Fletcher. Co takhle zapojit trochu fantasie? Když tady čtu některý příspěvky,tak zde fantazie rozhodně nechybí. |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea (629): První úder nic netušící ruské flotě však byl zasazen v Port Arturu 8. února 1904. Poškozeny byly Retvizan, Cezarevič a Pallada. Zajímavý je komentář z The Times:
Ruskou flotilu porazila japonská flotila v bitvě u Cušimi
Japonské námořnictvo převzalo díky energickému rozhodnutí Mikada [japonského císaře] a jeho poradců iniciativu a zahájilo válku odvážným činem. ... Vzhledem ke své pozici na vnější rejdě byl ruský svaz nechráněný a vybízel k útoku. „Výzva“ byla přijata rychle a s přesností, která je k cti námořnictva našich udatných spojenců. ... Morální vliv tohoto hrdinského činu bude zřejmě nesmírný a asi ovlivní a zpestří celý průběh války. ... Tímto rázným činem využilo japonské námořnictvo iniciativy, kterou mu umožnilo politické vedení, a situaci morálně ovládlo.
Jaký rozdíl oproti Pearl Harboru... |
|
|
|
|
Hornet napsal v č. 637: Stejně jako kargo třídy Fletcher. Co takhle zapojit trochu fantasie? "Letadlová loď třídy Liberty neexistuje."  |
|
|
|
| Rozdíl mezi Japonskem a USA na začátku války nebyl zase až tak velký. Bitevní lodě měli oba postavený vetšinou ještě za I. svět.války, i když japonci některý ve třicátých letech modernizovali. Moderní lodě Jamato, Washington a North Carolina byly zavedeny v roce 1941, ale ještě probíhal výcvik a zkoušky. Letectvo bylo taky zhruba na stejné úrovni. Stíhačka Zero byla sice rychlejší a obratnější, ale Wildcat byl odolnější a měl vyšší rychlost při střemhlavým letu. Zero bylo křehký a nemělo pancéřovanou kabinu a nádrže. Až se američani naučili Wildcaty správně používat, tak byly Zeru rovnocené. Už v bojích o Gudalcanal, což bylo půl roku od začátku války, Wildcaty Zera běžně porážely. Střemhlavý bombardér Dauntless bojoval celou válku a u Midway potopil všechny čtyři japonský letadlový lodě a jeden těžkej křižník. Japonci měli lepší těžký křižníky a torpédoborce, ale to bylo taky tím, že japonci už před válkou odstoupili od dohod o námořním zbrojení a nedodržovali limity na výrobu lodí. Jejich křižníky byly o několi tisíc tun těžší než americký. Japonci jako první poznali význam námořního letectva a letadlových lodí. V tom američany převyšovali. Taky jejich výcvik byl lepší a ve všech směrech se připravovali na válku. Američani pořád věřili, že války s Japonskem nebude. Co se týká radaru, tak ten nebyl na začátku války ještě moc dokonalej a v bitvách u Gudalcanalu japonský loďstvo američany poráželo i bez radaru. Američani ho ještě neuměli využít. Navíc byl radar tak utajovanej, že sami operátoři na lodích pořádně nevěděli, jak funguje a tak k němu velitelé lodí neměli moc důvěru. Často veděli japonci o amerických lodích dřív i bez radaru. Japonci byli mistři v nočním boji a v tom američany ještě dlouho převyšovali. | |
|
|
|
|
Kódování v řeči indiánů Navajo začala používat námořní pěchoda až při vylodění na Saipanu v roce 1944. Co se týká prolomení japonských kódu, tak asi nejznámější je Purpurový kód, který byl diplomatický a ten američani četli ještě před válkou. Japonský námořní kód prolomili před bitvou u Midway a proto věděli co se chystá. Ale i ten kód byli schopni číst asi jenom z jedné třetiny. Navíc ho Japonci těsně před bitvou změnili. Kamikaze, neboli božský vítr, který ve třináctém století zničil válečný loďstvo mongolskýho vládce Kublajchána začali Japonci zavádět při bitvě o Filipíny. Začal ho prosazovat viceadmirál Oniši, který věřil, že při nedostatku letadel a vycvičených pilotů schopných bojovat s us. loďstvem a letectvem bude stačit na jednu letadlovou loď jedno letdlo s bombou. A i mezi fanatickýma Japoncama měl Oniši obavy, že zavést něco takovýho jako nechat se dobrovolně zabít bude nemožný. A jednání o jeho zavedení byly zpočátku tajný. Letadlová loď třídy Liberty neexistuje. V bitvě u Cušimi porazil japonský admirál Tógó ruský loďstvo. |
|
|
|
|
|
Při osvobozování ostrovů od Japonců ležela hlavní úloha na mobilních jednotkách námořní pěchoty. Jejich operativnost závisela na utajeném a rychlém spojení. Jenomže oficiální kód námořní pěchoty byl velmi zdlouhavý a prostý rozkaz o dvou větách mohl být rozšifrováván až čtyři hodiny! Navíc vždy hrozilo nebezpečí, že šikovní šifranti nepřítele zprávu dekódují. Tehdy se zrodil Navajo Code Projekt. U jeho zrodu stáli generál major Clayton Vogel z obojživelných sil pacifické flotily a plukovník Thomas Holcomb od námořní pěchoty. Princip spočíval v tom, že noví spojaři byli rekrutováni z kmene Navajo a prošli speciálním výcvikem, kde se naučili převádět výrazy vojenské terminologie do svého rodného jazyka. Takže např. letadlo byl „pták“ a bomba byla nahrazena navajským výrazem pro „vejce“. Navajský spojař tak hovořil svým vlastním jazykem a zprávu zapisoval v angličtině. Velké množství životů námořních pěšáků bylo zachráněno, protože kód byl rychlý, efektivní a bezpečný. Byl používán ještě v poválečném období a byly s ním posílány zprávy nejvyššího utajení, jako např. detaily o atomových bombách. Definitivně byl stažen z užívání a celá záležitost zveřejněna v roce 1969. Japoncům se tento kód nikdy nepodařilo rozluštit. Takže skutečně mluvili v Navajské hatlanine |
|
|
|
|
|
SK: "že si nemyslíš, že väčšina americkej komunikácie prebiehala v tej indiánskej hatlanine" Jenže to nebylo o tom, že by mluvili v navažské hatmatilce. Jde o to, že ten kod byl udělaný na základě tohoto jazyka. Ty jsi nemluvil navažsky, ty jsi používal kod, jehož základem byl navažský jazyk. Proto tenhle kod mohl používat kdokoliv, kdo ho znal a nemusel přitom umět navažsky ani slovo. Pro Japonce při jeho luštění byl zásadní problém, že neznali základ, na kterém byl vytvořen a jednoduše řečeno, nemohli vědět co jim má vyjít. |
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 633: To hej, torpéda mali dobré, hlavne tie čo používali hladinové lode. U ponorkových a najmä leteckých to až také prevratné nebolo... "Je pravda že znám jednu věc ve které je američani ani kdokoliv jiný nepřebil do konce války. Torpéda ty se japoncům opravdu vyvedli." No a je odvážne tvrdiť, že ich nikto neprebil. Myslím, že napr. nemci so svojími navádzanými torpédammi boli na konci vojny ďaleko vpredu... Ešte by sa dala vyzdvihnúť všeobecne uznávané japonská optika pre nočný boj... ale na to by sa dalo oponovať tým, že spojenci v tej dobe (na konci 1941) využívali dávno radar... |
|
|
|
|
Je pravda že znám jednu věc ve které je američani ani kdokoliv jiný nepřebil do konce války. Torpéda ty se japoncům opravdu vyvedli. |
|
|
|
|
|
DG napsal v č. 631: tak menuj v čom konkrétnom v námorníctve zaostávali na konci 1941 za japonskom či iným svetom?
"To si říkáš znalec námořnictva? Podobné dotazy si zkoušej na Marseilla nebo pokud to myslíš vážně se k němu hned připoj... "
DG napsal v č. 631: Podstata neunikla, ale pochybujem, že sa japoncom podarilo úspešne prelomiť americké kódy - dúfam, že si nemyslíš, že väčšina americkej komunikácie prebiehala v tej indiánskej hatlanine..."Koukám že ti unikla podstata věci. Těžko rozluštit něco, jehož základu nemůžeš rozumět. Nebo snad považuješ absenci indiálnů kmene Navajo v Japonsku za technologický nedostatek?" A dúfam, že tebe neunikla podstata, že američania dosť výrazne prelomili japonské kódy...
DG napsal v č. 631: Nie, podobne ako "lietadlové" lode triedy Liberty sa stavali napr. aj "nákladné" lode triedy Fletcher, a pod... "A ha, teď jsi na to kápl. Možná máš na mysli "letadlové" lodi třídy Liberty, že " |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 630: To si říkáš znalec námořnictva? Podobné dotazy si zkoušej na Marseilla nebo pokud to myslíš vážně se k němu hned připoj...
"Napríklad? V čom zaostávalo USA oproti Japonsku v dobe Pearl Harbouru? "
SK napsal v č. 630: Koukám že ti unikla podstata věci. Těžko rozluštit něco, jehož základu nemůžeš rozumět. Nebo snad považuješ absenci indiálnů kmene Navajo v Japonsku za technologický nedostatek?
"Takže japonské kódy tiež rozlúštili navahovia? "
SK napsal v č. 630: A ha, teď jsi na to kápl. Možná máš na mysli "letadlové" lodi třídy Liberty, že "Tam nejde len o priemyslový potenciál, ale aj o technológiu stavby lodí... "  |
|
|
|
|
|
DG napsal v č. 616: Napríklad? V čom zaostávalo USA oproti Japonsku v dobe Pearl Harbouru? "Až na to, že pokud budeme posuzovat přicházení nových verzí čehokoliv, tak můžeme s klidem konstatovat totální zaostalost USA na počátku války. Tudy cesta nevede... "
DG napsal v č. 616: Takže japonské kódy tiež rozlúštili navahovia? "Když použiješ k šifrování místní romskou komunitu a jejich jazyk, tak se to bude Japoncům taky těžko dešifrovat. Znamená to, že jsou oproti nám technologicky zaostalejší nebo spíše opak? Čípak šifrování je tedy low-tech?"
DG napsal v č. 616: Tam nejde len o priemyslový potenciál, ale aj o technológiu stavby lodí... "Kde není průmyslový potenciál, tam není masová výroba..." |
|
|
|
|
|
Lavockin napsal v č. 628: To tedy ne"Ty kamikaze vznikly také hlavně z toho,že Japonci věřili v tzn.božský vítr,který zničil v roce 1905 ruskou flotilu,která mířila k japonským ostrovům.Domnívali se že tohle bude ta jediná a správná metoda jak zvítězit nad američanama"  . Ruskou flotilu porazila japonská flotila v bitvě u Cušimi(nevím jak se to píše). Ta flotila byla mongolská co zničil "božský vítr" ve 13. století. |
|
|
|
|
Ty kamikaze vznikly také hlavně z toho,že Japonci věřili v tzn.božský vítr,který zničil v roce 1905 ruskou flotilu,která mířila k japonským ostrovům.Domnívali se že tohle bude ta jediná a správná metoda jak zvítězit nad američanama. Poté tu byly ještě jiné důvody,např.nedostatek zkušených letců,kteří by stejně ve vzdušných bitvách byly sestřeleni.Tak co by bylo lepší než naložit stroj výbušninou a říct ať to napálí do nejbližší lodi?(to bych možná uměl i já) Pak jěště důvod. . .Japonci byli fanatici a nepřipouštěli jakoukoli porážku,i když v té době bylo rozhodnuto.Tak nejlepší bylo položit život za císaře,jako kdysi tradice samurajů. . . |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 615: Právě u Midwai myslím že by japoncům ten radar velmi pomohl. "A čo zaostávanie Japonska v radarových technológiách" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Co by se stalo kdyby…