Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
OK, díky . MF = Military Forum. |
|
|
|
|
Stalingrad - O.Wilsmaier (hudba - N.Schneider, osobně nevím, že by yl soundtrack nekdy v ČR v prodeji, možná se mýlím, ale vlastním jednu kopii).
poaman napsal v č. 5226: "Chci se zeptat na muziku k filmu a na celé jméno autora a kde by se dala sehnat." |
|
|
|
|
|
Hudba v traileru je vypůjčená od německého composera N.Schneidera. Pro samotný film se však dodělává samostatný soudtrack. Ano, v šuplíku máme několik scénářů na téma druhé světové války, které je pro mne naprostým a hlavním tématem pro filmovou tvorbu (je to takové moje životní téma, o kterém si myslím, že nebylo vše zcela vypovězeno a nápadů je hrne každý den hned několik) + dokument o českém fašismu a kolaboraci "I takoví jsme byli...", které čeká na dodělání. Mám dobrou zprávu pro všechny, začátkem září či října se má začít natáčet filmové drama o Lidicích z taktovky polsko-americké režisérky Agniezsky Hollandové (známá skvělým filmem: "Evropo, Evropo!"), která se jako první rozhodla toto temné období natočit. Jinak otázečka pro poamana co znamená ono MF (tedy kde, že se to objevilo?). Díky za přízeň, opravdu si toho za celý štáb vážím! |
|
|
|
|
|
|
Ukázka z filmu se objevila na MF a musím přiznat, že to vypadá úchvatně a fakt vám fandím. Myslím si, že po tomto by se vám mohlo pohrnout nějakejch pár nadšenců, mecenášů a sponzorů. Holt to není jednoduchý . Chci se zeptat na muziku k filmu a na celé jméno autora a kde by se dala sehnat. |
|
|
|
|
Doufám, že nebude pro diváctvo velkým zklamáním, že film bude mít jen 25 min. Jelikož to byl maximum na na co byly peníze, film je v podstatě dramatickou rekonstrukcí, tedy něco ve smyslu Der Untergang ovšem po česku, který dodržuje naprsotu historickou autentičnost, vše co jsem našel za velkého přispění S.Motla v archivu jsem se snažil implantovat do filmu samotného, ač byl film realizován se značně okleštěným rozpočtem na samotném projektu se tento fakt krom metráže neprojeví. Film pojednává o zlomových okamžicích E.Moravce až do osudového 5.5.1945, sledujeme taktéž dějovou linii jeho nejstaršího syna na východní frontě Igora Moravce, film má fungovat jako jakási sonda do osudů lidí, kteří se na konec druhé světové války netešili - kolaborantů. Hodně jsem vycházel z filmů Zbyňka Brynycha, který dokázal velice surealisticky vypodobnit dobu nacistické okupace, ale také velkou inspiraci jsem nalezl z vyprávění některých dosud žijících účastníků, kteří E.Moravce měli možnost spatřit či s ním i pohovořit, na filmu jsem spolupracoval s panem režisérem Otakarem Fukou, kerý mi dělal pedagogický dozor. Co se distribuce týče, pak už jsme navázali určitá jednání s jednou společností, která o toto téma jeví velký zájem, ale nechci předbíhat. Sám připravuji na toto téma celovečerní film, ovšem to je běh na poněkud delší trať s poněkud jinými penězi. |
|
|
|
|
|
Film vypadá opravdu dobře,i obsazení je více bež dobré.Něco takového tu rozhodně chybí.Jak to vypadá s distribucí do kin a na nosiče?! |
|
|
|
| Natáčení bylo velmi náročné, byly i nějaké zranění, ale vše nakonec zdárně dopadlo, co se dostupnosti k filmu týče pak je to samozřejmě individuální. Filmové festivaly studentských filmů, internet. Neboj jak bude film počátkem října k shlédnutí okamžitě jo dávám web. | |
|
|
|
|
Royal napsal v č. 5220: Na to že je to studenstský film to vypadá náročně, ty bojové akce musely být asi nákladné. Ale chtěl jsem se zeptat, kde se tedy dá tento film zhlédnout/sehnat, když se nejdená o film určený pro kina. "TRAILER K NOVÉMU FILMU POJEDNÁVAJÍCÍ O OSUDU APOŠTOLA NÁRODNÍ ZRADY E.MORAVCE. Prosím podívejte se a zhodnoťte. Zdraví team "KOLABORANT". P.S hudba k traileru je skutečně od N.Schneidera, jelikož k samotnému filmu se teprve dodělává. Přesto mějte na paměti, že se jedná o studentský film, nikoli film určený do kina. Každopádně jsem velmi rád, že jsem něco podobného natočil a toto téma jako snad úplně první v této zemi. Hezký den všem " |
|
|
|
|
www.suntv.eu.com/klub/original/1087 TRAILER K NOVÉMU FILMU POJEDNÁVAJÍCÍ O OSUDU APOŠTOLA NÁRODNÍ ZRADY E.MORAVCE. Prosím podívejte se a zhodnoťte. Zdraví team "KOLABORANT". P.S hudba k traileru je skutečně od N.Schneidera, jelikož k samotnému filmu se teprve dodělává. Přesto mějte na paměti, že se jedná o studentský film, nikoli film určený do kina. Každopádně jsem velmi rád, že jsem něco podobného natočil a toto téma jako snad úplně první v této zemi. Hezký den všem Edit odkazu. |
|
|
|
|
|
Glynwed: jj, taky bych to rád shlédnul. Mimochodem, ta hudba z traileru je "ukradená" skladba Norberta J. Schneidera, jež zazněla ve filmu Stalingrad. |
|
|
|
|
[téma č. 491 - přísp. č. 112] Tak na tohle bych se opravdu rád podíval - zajímavé téma. |
|
|
|
|
Scháním na dvd ruský film z r. 1938 "Kdyby zítra byla válka". Jedná se o takový hraný dokument (spíše sci-fi) ,jak si představovali před VVV její průběh. Obšírně zmíněno v knize "Ivanova válka" |
|
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 5215: A já ho ještě neviděl "vynikající válečný film, který by měl téměř povinně vidět každý letadlovec."  Nicméně žádný teď jsem skouknul japonský film Jamato, ten je taky dost dobrej, ten by si zas neměl nechat ujít žádný loďovec |
|
|
|
|
Tak jsem včera zhlédl Dambusters, britský film o jedné z nejznámějších epizod letecké války v Evropě. Ač natočen v roce 1955, efekty nejsou nijak špatné a divák zmlsaný dnešními možnostmi rád přimhouří nad občasnými technickými nedokonalostmi přes půl století starého filmu. Co je ovšem obrovskou devízou snímku, je fakt, že se tvůrcům podařilo najít herce dost podobné postavám, jež měli představovat. Jen srovnejte Richarda Todda s W/Cdr Gibsonem, jehož představoval. Děj filmu relativně věrně kopíruje skutečnost a vývoj událostí (snad až jen na to, že při zkouškách pumy Upkeep nebylo používáno Mosquito), a to nepříliš rozvláčně, ovšem ani se nejedná o snímek fajnšmekrům. Když přidáme úžasné letové záběry Lancasteru, vyjde nám vynikající válečný film, který by měl téměř povinně vidět každý letadlovec. |
|
|
|
|
|
Koukal jsem na film Piloti. Byl jsem připravenej na horší, nebylo to zas tak hrozný. Co do profesionality zpracování to na Tmavomodrý svět nemá ani náhodou - film se nepustil do žádných náročnějších scén, ty co tam jsou jsou efekty nic moc, nehorší je snad zvuk Spitfiru. Jediné, v čem Tmsv předčí, je debilnost milostné zápletky . Historicky se mi zdálo, že tam nějak moc setřelují německých letadel, protože v ostravské operaci pokud vím, tak Luftwaffe už byla neaktivní a proto dostaly lavočky bomby a podporovaly pozemní vojska. |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 5210: Proto bych řekl, že jsem si vybral dobře."Tak sis vybral špatně! Zrovna jmenované filmy byly psány takřka na politickou objednávku a věcná i nevěcná kritika byla předem vyloučena." Jak si čtu, tak každý lepší film byl kritizován. Kvalita se holt pozná. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 5206: Tak sis vybral špatně! "Zajímalo by mě, jestli se podobně bouřili při uvedení filmů Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy či Tanková brigáda." Zrovna jmenované filmy byly psány takřka na politickou objednávku a věcná i nevěcná kritika byla předem vyloučena.Ovšem "závadných" filmů se našlo v české kinematotografii víc než dost:
Velký případ (1946) ... parodoval a zesměšňoval české kolaboranty a zrádce. Žurnalisty byl přijat vesměs příznivě, i když se nevyhnul ojedinělému nařčení, že ve skutečnosti kolaboraci ospravedlňuje. Nikdo nic neví (1947) Grotesku o dvou tramvajácích, kteří se snaží uprostřed protektorátní Prahy zbavit zdánlivě mrtvého SA-manna, byla již pro tehdejší filmové žurnalisty soustem nestravitelným. Zejména scéna předčasného povstání, parodující poměrně vtipně všeobecné očekávání české společnosti na okamžik, kdy "to praskne", byla shledávána nevkusnou a trapnou. "Takovým vtipům se ještě nemůžeme dost dobře smát," napsal příznačně jeden z filmových recenzentů. Film Nikdo nic neví (...) tak byl ve své době označen za ukázku toho, jak se komedie dělat nemá. Uloupená hranice (1947) Právě Weissův "neorealismus" byl českými filmovými žurnalisty nadšeně přivítán. Film byl označen za "nejlepší z českých filmů", byla oceňována jeho přirozenost a civilnost. Přesto se ozvaly též kritické hlasy, které Weissovi vyčítaly právě pozitivní zobrazení sudetských Němců. Nezávadné česko-německé manželství, zachycené v Uloupené hranici, bylo podle novináře Františka Kašpara "nesmírně vzácnou vyjímkou" a nemělo být tedy použito ke zevšeobecnění, a tudíž ani filmovému zobrazení. Kašpar tak přímo navrhoval, aby tento film nebyl exportován do zahraničí, protože by zde mohl zpochybňovat odsun Nemců z Československa. Návrat domů (1948) ...zobrazuje příběh vojáka československé zahraniční armády, který se v květnu 1945 vrací do osvobozené vlasti a zjišťuje, že jeho příbuzní a známí za války zahynuli a jeho snoubenka se provdala. (...) Syrově realistický a dnes poměrně uznávaný film však nenašel u tehdy nastupujícího režimu příliš pochopení. To ještě zesílilo poté, co scénarista filmu (...) odešel do exilu za západní hranice. Poslední výstřel (1950) Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že Jiří Weiss tímto filmem vykročil vtříc požadavkům nové doby a natočil dílo pro lidové masy, nebylo to tak představiteli vládnoucího režimu vnímáno. S filmem, uvedeným na karlovarském filmovém festivalu, projevila nespokojenost sovětská delegace (...) Poslední výstřel byl charakterizován jako "kosmopolitní", za jeho inspiraci byl označen "britský buržoazní civilismus" a Weissovi bylo vyčteno přezírání profesionálního herectví. To, co bylo před pár lety na Uloupené hranici chváleno, bylo nyní zavrhováno. Romeo, Julie a tma (1960) ...do konečné podoby Romea, Julie a tmy však zasáhla cenzura, tedy konkrétně místopředseda vlády Václav Kopecký. V závěrečné scéně mu vadily vyčítavé pohledy nájemníků, vyhánějící Hanku z domu ze strachu o vlastní život. "Protičeská" scéna tak musela být přetočena a podíl "obyčejných" lidí na tragédii hlavní hrdinky tak byl poněkud zmírněn. |
|
|
|
|
|
Smrt si říká Engelchen (1963) V Klosově a Kadárově filmu je však poprvé zobrazen partyzánský život syrově, bez příkras a zbytečné heroizace. Sledujeme tak scény, v nichž partyzáni požívají alkohol nebo si užívají se ženami, což při způsobu partyzánského boje nebylo ve skutečnosti ničím neobvyklým. Je zde zobrazena i živočišná krutost jistých partyzánů a některé nepříliš chválihodné způsoby rezistentní práce. Přesto však není tento film v žádném případě urážkou partyzánského hnutí, jak bylo jeho tvůrcům ve své době vytýkáno. Ať žije republika! (1965) Hlavní hrdina sleduje, jak se bývalí přisluhovači okupantů a zbabělci stávají uvědomělými vlastenci, zatímco jeho nejbližší přitel Cyril, který je ve filmu vykreslen jako slušný člověk, je označen za kolaboranta. (...) Tvůrci filmu šli ovšem ještě dále a poprvé v českém folmu se pokusili zobrazit sovětské osvoboditele bez růžových brýlí. Film měl veliké problémy již v Československu, kde jej před zákazem zachránila pouze skutečnost, že Jan Procházka byl oblíbencem prezidenta Novotného. Uvedení filmu v Sovětském svazu pak vyvolalo pobouření. Obchod na korze (1965) Nová vlna byla označena za dekadentní, její představitelé obviněni z hanobení socialismu. Úspěchy těchto filmů na západních festivalech byly vysvětlovány jako ideologická diverze nebo dílo sionistické lobby (jako tomu bylo v případě Obchodu na korze). Kočár do Vídně (1966) Komorní drama (...) je dnes považováno za jeden z nejlepších českých filmů, ačkoliv ve své době byl tento film takřka všeobecně kritizován. Prezident Antonín Novotný se měl vyjádřit, že tento film národ nikdy nepřijme, premiéra filmu na festivalu v Karlových Varech pak vyvolala oficiální protesty sovětské delegace. Sověti mimo jiné tvrdili, že tento film vnucuje divákům myšlenku, že fašisté byli lidštější než partyzáni. Nelichotivě se o Kočáru do Vídně vyjadřovala i tehdy již poměrně emancipovaná česká filmová žurnalistika. Terčem kritiky se stávala hlavně závěrečná scéna filmu, v níž partyzáni zajmou mileneckou dvojici, německého vojáka zastřelí a Kristu znásilní. Výsledná podoba této sekvence byla přitom již upravena cenzurním zásahem, aby nepůsobila tak brutálně. Ostre sledované vlaky (1966) Ve filmu se několikrát objevují okupační atributy v kontrastu se sexuální tématikou. Menzelův film tak byl ve své době obviněn ze zlehčování okupace. A nejen to - byl obviněn i z urážky protinacistického odboje, jelikož Miloše Hrmu nakonec zasvětí do tajů lásky partyzánská spojka. Sexualita přitom byla organickou součástí života odbojářů, což ovšem tehdejší obraz protifašistického bojovníka absolutně nepřipouštěl. Stejně kontroverzní byl pro tehdy vládnoucí režim i závěr filmu, v němž Hrma vyhodí do povětří německý muniční vlak za cenu vlastního života. Menzelův film totiž ukazoval, jak se z typického antihrdiny a smolaře mohl stát hrdina národního odboje. Koura, Petr: Obraz nacistické okupace v hraném českém filmu 1945-1989. In: Film a dějiny. Praha 2005 |
|
|
|
|
Walter, k seriálu o výsadkářích, myslím, že to byli jen lidé se svými slabostmi. Nekdo zůstal čistý, někdo byl na holky a pár jich prodalo svou duši. |
|
|
|
|
|
|
Navíc si myslím, že bouřit se takovímto způsobem kvůli seriálu, který nemá ambice popisovat historii tak jak se stala, ale spíše přiblížit i jinou "lidskou" stránku odboje není zrovna ideální stav. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce