Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
Sieg im Westen - německý propagandistický film o západním tažení 1940. |
|
|
|
|
Krátký propagační film z dílny British Pathé předvádí chvalozpěv na kulomet BREN (cca od 50 sec.):
|
|
|
|
|
Paráda! |
|
|
|
|
|
Německé barevné záběry z Ukrajiny a jižního Ruska z léta 1942 |
|
|
|
|
Tak se musím notně opravit - a doplním ty „čtrnáctky“. Když beru jen Evropu a stíhací squadrony, a období do konce října 1944 (ovšem první taktické fotoprůzkumné Spitfiry FR Mk.XIVE přišly ke squadronám až v listopadu 1944, kdy byla vyměněna část starých Mustangů - tedy strojů s motory Allison - upravených pro taktický průzkum), tak první „čtrnáctky“ (dvě squadrony) jdou na kontinent až 30. září 1944. Od ledna do srpna 1944 mělo RAF jen tři squadrony přezbrojené a operační se čtrnáctkami (ovšem - všechny se přezbrojují ze starších verzí Spitfirů, takže mimo operace nebyly dlouho, byť to ovšem bylo ze strojů s motory Merlin), šlo o tyto jednotky: 610 Sq Spitfiry XIV má v období 1/1944-3/1945 (3. března 1945 rozpuštěna) 91 Sq 3/1944-8/1944 (přezbrojena na Spitfiry IX, přesunuta na kontinent) 322 Sq 3/1944-8/1944 (přezbrojena na Spitfiry IX, 3. ledna 1945 na kontinent - letiště B79, Woensdrecht) Zajímavé ovšem je, že dvě z nich dostávají zpět „devítky“ a jejich stroje dostávají jiné jednotky. Od srpna do konce října 1944 šlo o tyto squadrony (jak vidíme, tak tyto už vesměs vydržely až do konce války v Evropě - jedinou výjimkou byla 610. squadrona, která byla rozpuštěna už 3. března 1945): 610 Sq 130 Sq 8/1944-5/1945 350 Sq 8/1944-10/1946 402 Sq 8/1944-6/1945 41 Sq 9/1944-9/1945 K přesunu na kontinent, k 2nd TAF, docházelo takto: 130 Sq 30. září 1944 se přesunuje na letiště B70 (Deurne) 402 Sq 30. září 1944 se přesunuje na kontinent, na letiště B70 (Deurne) 350 Sq 3. 12. 1944 přesunuta na letiště B56 (Evere) 610 Sq 4. 12. 1944, letiště B56 (Evere) 41 Sq 5. 12. 1944, letiště B64 (Diest) Ovšem i tak, v celém Fighter Command (či - dočasně - ADGB) byly tři-čtyři squadrony, tedy „v době útoků V1“ stále ještě výrazně převažovaly devítky. |
|
|
|
|
|
karaya1 (6279) Na mne to (už spoustu let, tedy samozřejmě ne/nejen toto) nepůsobí jako nekritická oslava, nýbrž jako doklad neinformovnosti, povrchnosti, lenosti (duševní lenosti) a hlouposti... Aneb než si vyhledat (vyhledat, porovnat, ověřit) fakta, tak tam „z koule“ něco „nastřelím“... A je to, samozřejmě, jev naprosto všeobecně rozšířený (nevyhýbá se to - ó, jak samozřejmé - ani „veřejnoprávním médiím“, třeba viz ČRo, kde jsem se před lety v jakémsi „dokumentárním“ seriálu dozvěděl, že Dakota způsobila převrat v letecké dopravě - tím, že byla přetlaková; další „fakt“, ovšem „fakt“ jen dost těžko zkousnutelný, že náckové měli podle vědců, sic!, na konci války ještě stihnout pokusnou explozi atomovky; a ČTv na tom není o nic lépe).Z druhé strany, působilo to místy až jako nekritická oslava, třeba "odpovědí Britů na V1 byl Spitfire Mk.XIV" Mne by docela zajímalo, kolik z těch Spity sestřelených V1 bylo sestřeleno čtrnáctkami? (Třeba ty tři kousky Otto Smika samozřejmě padly díky Spitu IX.) Alespoň pokud mne paměť neklame (musel bych to - resp. budu to muset/měl bych to - znovu vyhledat, neb mail duGallovi už dávno pradávno sežrala havárie harddisku), tak všechny Spity XIV už v onu dobu byly na kontinentě... (Potažmo - samozřejmě, ty právě vyrobené, uskladněné v MU, etc., samozřejmě byly v Británii; nicméně nebyla tam žádná operační squadrona.) Navíc Spit XIV byl spíš výšková mašina, viz oněch 439 mph ve výšce 24,500 feet - www.fronta.cz/dotaz/nejrychlejsi-letadla - zatímco Tempesty, díky motorům (nikdy nebyla vyvinuta žádná verze Sabru, který by měl vysloveně výškové charakteristiky; třeba i viz můj mail z 20. dubna 2017, s výkony různých provedení Sabru dvojky; ovšem s palivem 150 Grade byly Sabry seřízeny na o dvě libry vyšší plnicí přetlak - až na +11 PSI), byly právě vhodné pro malé a střední výšky. Tuším, že právě proto jaksi byly Tempesty „pozdrženy“ na Ostrovech, před jejich přesunem na kontinent, k 2nd TAF. Navíc to vypadá, že při boost pressure +21 PSI byly „čtrnáctky“ u země o nějakých 20 mph pomalejší, než Tempesty Mk.V (bohužel, nevím, kdy přesně byl plnicí tlak zvýšen až na +25 PSI; to už ovšem Griffony měly - jak nové motory z výroby, tak je dostávaly při generálkách - nová ložiska uložení klikového hřídele). Rychlosti do 10,000 ft, na první převod kompresoru (MS Gear), ovšem u „čtrnáctky“ to je právě až po seřízení motoru na +25 PSI: www.wwiiaircraftperformance.org/150grade/rae... Mosquita, tuším, měly V1 v noci? ...mimochodem, s Merliny seřízenými na +25 PSI byly Mosquita XIX (tedy s Merliny 25) u země o celé tři mph pomalejší, než Spitfire XIV, s Griffonem seřízeným na +21 PSI (u obou typů motorů byl maximální plnicí přetlak, při použití benzínu 100/130, +18 PSI). U těch dělostřelců... No jo, oni si vystřelili i při špatném počasí, když se nelítalo. Dost by mne ale zajímalo, jak se třeba projevovala účinnost různých typů PL děl - a zejména jak jejich úspěšnost ovlivnily zaměřovací radary a bezkontaktní zapalovače, citlivé na blízkost cíle... Tipoval bych ovšem, že dodnes tohle téma buď ještě nebylo zpracováno, nebo až doposud nebyly publikovány žádné tehdejší statistiky? (Vedly-li se vůbec; byl-li čas/chuť se vedle boje s V1 zabývat srovnáváním efektivity různých dělostřeleckých PL systémů...) |
|
|
|
|
|
|
To je taková klasika. Většinu dokumentů nesleduji, maximálně nějaké, kde by mohli být pěkné dobové záběry. Ovšem za mě když už, raději bych se podíval na podobné senzacechtívé zpracování, než něco z ruské produkce. Na Viasat History si zapřehánějí, ale Rusové vyloženě úmyslně lžou.
Poslední dobou si spíše pustím něco na youtube, třeba podcast Přepište dějiny, ten sem i opravdu hodně líbí.
|
|
|
|
|
Na Skylinku kanál Viasat History dává často různé pořady o 2.s.v. V nejedné anonci na pořady natolik zkresluje fakta, že jsem pomalu ztratil chuť si jej zapínat.
Příklad: Bismarck, nejobávanější bitevní loď v historii a její poslední boj očima těch, kdo tam byli. Největší námořní bitva v historii ... atp. Hlavně je třeba do reklamních sdělení nacpat co nejčastěji předponu NEJ...
|
|
|
|
|
Včera byl u nás ve vsi promítán dokument Spitfire (www.imdb.com/title/tt5913184/), tak jsem zašel a nelitoval. Krásné záběry, ještě v roce 2018 autoři "posbírali" žijící veterány Bitvy o Británii a některé vzpomínky byly vskutku zajímavé.
Z druhé strany, působilo to místy až jako nekritická oslava, třeba "odpovědí Britů na V1 byl Spitfire Mk.XIV", což byl jednak nesmysl z hlediska časové posloupnosti, jednak z hlediska úspěšnosti (nejvíc jich odstřelili protiletadlovci, pak Tempesty, Mosquita a až pak Spity).
A místy samozřejmě doják, jako když téměř stoletá dáma, která přelétávala Spity, si sedla do jednoho kousku, ve kterém za války letěla 
|
|
|
|
|
|
Zajímavý běloruský dokument "Sergej Vojcechovský, generál bez vlasti" |
|
|
|
|
|
egli napsal(a) v č. 6274: Jsou to přímo Rokycany, Plzeňská ulice.
"někde u Rokycan"
Vzal jsem to po mapě od Kyšic na východ a na druhý pokus trefa
|
|
|
|
|
|
egli napsal(a) v č. 6274: Až dneska jsem si všiml toho důstojníka v čs. západní uniformě (3:45). Pravděpodobně příslušník kombinovaného oddílu pod vedením pplk. Sítka, který byl v době německé kapitulace dislokován v Kyšicích u Plzně. "Jedno další video z ústupu Němců z Prahy k Plzni, někde u Rokycan" |
|
|
|
|
|
Dva krátké animované filmy, jak různé státy vedou svoje války.
Většinou se týká moderních válek (včetně té na Ukrajině), ale oba díly obsahují také roztomilé připomínky WW2:
|
|
|
|
|
|
Jedno další video z ústupu Němců z Prahy k Plzni, někde u Rokycan |
|
|
|
|
|
Zajímavá diskuse slovenských historiků (Sivoš, Čaplovič, Posch), nejen o současné válce na Ukrajině, ale také o mnichovské krizi, účasti Slováků na bojích východní fronty (i na genocidě) a o invazi r. 1968:
|
|
|
|
|
|
To mi strašně připomíná komunistické tvrzení, jak se smlouvou s Německem snažil Stalin oddálit válku s ním, dokud nebude SSSR na ni lépe připraven. Byť si tedy myslím, že u Chamberlaina toto asi hrálo větší roli, než u Stalina. |
|
|
|
|
|
Podle traileru je film adaptací špionážního románu Roberta Harrise Mnichov (asi nemusím představovat Harrisův starší a rovněž nafilmovaný - v Praze - román Fatherland).
Harris se v románu skutečně zastává Chamberlaina v tom smyslu, že ve skutečnosti Hitlerovi nevěřil, ale protože si byl vědom nepřipravenosti Británie na válku, snažil se ji diplomaticky oddálit a tím získat pro Británii čas na vyzbrojení.
|
|
|
|
|
|
Britové natočili nový film o Mnichovu - Munich: The Edge of War. Podle toho, co píšou v tisku, má prý v novém světle představit Nevilla Chamberlaina (hraje Jeremy Irons) jako britského hrdinu, který se pokusil zabránit válce. Film má prý velké ambice: "Munich is an ambitious film, aiming not only to thrill but to shift British – and possibly German – views of their national story."
Britové v poslední době mají rádi tyhle "nové filmové pohledy" na historické události, vzpomněl jsem si na deset let starý film Králova řeč, historicky hodně zkreslující: www.fronta.cz/forum/find/184367
|
|
|
|
|
|
Raport (1968) - drama z věznice gestapa, konfident na cele. |
|
|
|
|
|
Jeden ne moc známý sovětsko-(česko)slovenský film z roku 1960 o Slovácích na východní frontě: |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce