Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
Hofi napsal v č. 1293: "V tejto súvislosti ma napadá otázka na Mila, či sa do 88-ičky používalo aj iné strelivo, než protipancierové a protilietadlové." Bol som mesiac preč, tak som sa k tomu dostal až teraz. Flak 8,8 cm používal tieto druhy streliva: Trieštivotrhavé: Sprenggranate Patrone L/4,5 a Sprenggranate Patrone L/4,5 (gerillt) s nárazovým zapaľovačom AZ 23/28 alebo časovým zapaľovačom ZtZ S/30. Protipancierové: Panzergranate Patrone 39 s dnovým zapaľovačom BdZ 5103. Podkaliberné: Panzergranate Patrone 40. Kumulatívne: Granate 39 Hohlladung so zapaľovačom AZ 38. Boli pokusy aj so strelami, plnenými zápalnými segmentami, tieto už neboli do výzbroje zavedené. |
|
|
|
|
|
Knihy od Cornelia Ryana mě dost berou hlavně Poslední bitva a Vzdálený most.Jeho psaní je dost specifické a osobité. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1480: "Lipton: (1473+1479) Já mám dojem, že tohle se ale také stalo, resp. mám dojem, že jsem to i někde četl. Žeby v "Nejdelší den" od Ryana? A jak výš, že ve skutečnosti ona příslušnice odboje neměřila metr osmdesát a pracovala na jatkách? Takovou by do filmu asi těžko dávali. Ale i tak, jak je to ve filmu, to není nereálné. Já mám opravdu dojem, že vše, co tak je, je bráno podle toho, co se stalo, resp. jak to bylo potom vyprávěno." Dzin, je možné, že sa to stalo, ale bolo to dosť komické. A budeš sa dnes dívať na druhú časť? |
|
|
|
|
Myslím, že můžu... Nikdo z naší rodiny totiž v KSČ nikdy nebyl. Celá naše rodina chodila do kostela a dědeček z matčiny strany byl sedlák, který hodně dlouho odolával vstupu do družstva. Já chodil do náboženství a nikdy jsem nebyl ani v jiskře nebo pionýru. Což mi přinášelo velké problémy, neboť jsem měl za třídní fanatickou komunistka, která nemohla překousnout, jak jí kazím průměr (byl jsem jediný, co neměl nic společného s pionýrem a kdo zároveń chodil do náboženství). Zaplatil jsem za to z prstu vycucanou ředitelskou důtkou a paní učitelka se dokonce pokusila mne dostat do děcáku, což se jí ovšem nepodařilo. Jinak tě upozorńuji, že jsme se bavili hlavně o komunistech a komunistických poslancích z roku 1948. Nehledě k tomu, že za nečlenství v KSČ rozhodně nikdy žádné velké postihy nebyly. Ty byly za aktivnější činnosti. |
|
|
|
|
Co mně ale ještě zaujalo v dalším pořadu s pilotem RAF panem Wienerem (krásný stráty) bylo, když na otázku M.Prokopa, zda by byl po všech svých skušenostech v poválečném Československu ochoten znovu nasadit život za Česko odpověděl po krátkém váhání, že ne, neboť současné česko a lidé zde nemají už naprosto nic společného s demokratickou první československou republikou a že on už má domov jinde. Zajímavé bylo též povídání o tom, jak žádal o pas na vycestování do USA a prokázal se osobním pozváním paní Rooseveltové. Docela bych rád viděl, jak se ti stbáčtí primitivové na to tvářili. |
|
|
|
|
|
cinik napsal v č. 1490: "Sám jsi připustil, že to, co jsi nejprve nazval všichni studenti, byly vlastně jen akční výbory..." Promiň ale kde jsem to napsal? Proč by chodili západní letci na schůze akčních výborů? Slova o tom, že nikdo ze všech studentů v aule ani při výslovném dotazu Pelikána, kdo je proti jejich vyloučení, nezvedl ruku, řekl pan Wiener osobně, takže všechny dotazy na možnost a nebo nemožnost tohoto postoje českých studentů směřuj příště na něj. Navíc jak jsem řekl to nebyl nějak výjmečný postoj, jednomyslně se v té době hlasovalo i o zavraždění lidí takže kdo by se stavil proti nějakému vyloučení anglofilů ze škol? |
|
|
|
|
|
to Johny: film jsem neviděl, ale vycházím z toho, co jste tu napsali... Sám jsi připustil, že to, co jsi nejprve nazval všichni studenti, byly vlastně jen akční výbory... |
|
|
|
|
curahee: (1483) Bohužel byli. Ve většině případech se rozhodli pro odsun domů a skončili v lepším případě v německém zajetí v horším byli zastřeleni (přes 500 000). Asi 200 000 se jich rozhodlo pokračovat v boji na straně OSY a část buď přešla k partyzánům nebo ke Spojencům. |
|
|
|
|
|
cinik napsal v č. 1481: "To Hartmann, Johny: Čili pitomosti nehlásá film, ale vy..." Víš co, napiš panu Wienerovi, že to je nesmysl a že si vymýšlí a poraď mu, že vlastně ani vyhozen nebyl. Tady nás péruješ o něčem co jsi evidentně vůbec neviděl. |
|
|
|
|
|
To Hartmann: Členové KSČ nepochybně nelze nazývat obětmi - sami do strany vstoupili a pouze plnili předem stanovené úkoly. Nemuseli do strany vstoupit. A dále: za oběť nelze považovat ty, co se nechali v rámci kandidátce NF volit do parlamentu od roku 1948 dále - nikdo je nenutil být poslanci (neplatí pro ty, co by se nechali zvolit a hlasovali morálně správně). |
|
|
|
|
cinik napsal v č. 1481: Hmm. Ale dnes mi připadá, že okolo sebe slyším spíš, že členové KSČ a prokomunisticky hlasující jsou vlastně jenom "oběti", kteří hlasovat pro museli, aby se jim něco nestalo. Tím pádem ta hrstka, co se postavila na odpor byli jenom blázni, hazardéři a dobrodruzi.... "Neodsuzuju ty, co hlasovali pro, jen bych řekl, že ti co tak neučinili, by měli být zlatem vytesáni do kamene." |
|
|
|
|
|
Pokud vím, tak to bylo snahou Němců v nepřehledné situaci rychle se chopit iniciativy a získat situaci pod kontrolu. Zaváhání z jejich strany by znamenalo konec Němců, protože tam měli několikanásobně menší síly než Italové. Navíc se podařilo prosadit pohled na Italy jako na "vzbouřence" tj. ne jako zajatce, kteří by měli být chráněni mezinárodním právem. |
|
|
|
|
Na Cefalonii Němci (tzv. "spojenci") po kapitulaci Itálie postříleli 9436 italských vojáků (z 11700). |
|
|
|
|
|
V pondělí jsem konečně viděl "Mandolínu kapitána Corelliho",opravdu dílo,že jsem radši nešel hned spát.Ani nevím jak to dopadlo,copak ti Italové byly opravdu takový trotlové?Doufám,že Corelliho zastřelili a Penelope Cruz se stala vůdcem Elas . |
|
|
|
|
To Hartmann: Tak už mám jedno cédo a titulky k tomu English Patient |
|
|
|
|
|
|
To Hartmann, Johny: Čili pitomosti nehlásá film, ale vy... Akční výbory byly akční výbory, ne všichni studenti. Že všichni hlasovali pro, není nic překvapivého, neboť: 1) jejich jádro tvořili právě komunisté a rádikálnější ze sociálních demokratů 2) slušní lidé na jejich zasedání už většinou nechodili. 3) a navíc spousta slušných lidí už tak jako tak byla ze studií odejita. To egli: Když už tvé hlasování stejně nemá smysl a jediné, co může udělat, je, že ti samému pořádně zavaří (což taky může znamenat provaz), tak si hodně rozmyslíš, kdy ruku zvedneš. Neodsuzuju ty, co hlasovali pro, jen bych řekl, že ti co tak neučinili, by měli být zlatem vytesáni do kamene. |
|
|
|
|
|
Lipton: (1473+1479) Já mám dojem, že tohle se ale také stalo, resp. mám dojem, že jsem to i někde četl. Žeby v "Nejdelší den" od Ryana?  A jak výš, že ve skutečnosti ona příslušnice odboje neměřila metr osmdesát a pracovala na jatkách? Takovou by do filmu asi těžko dávali. Ale i tak, jak je to ve filmu, to není nereálné. Já mám opravdu dojem, že vše, co tak je, je bráno podle toho, co se stalo, resp. jak to bylo potom vyprávěno. |
|
|
|
|
|
Dzin: Napadá ma ešte jedna scéna: tá v ktorej sa príslušníčka odboja bije s nemeckým vojakom v tej rieke pôsobí tiež dosť parodicky. |
|
|
|
|
|
Pokud někdo na zasedáních akčních výborů na přelomu 40-50. let hlasoval proti "vyakčnění" reakčních profesorů a studentů, tak to byl skutečně velmi odvážný člověk. Takových lidí byla jen hrstka. A nešlo jen o studenty, hodně trapná scéna bylo např. hlasování o důvěře nové Gottwaldově vládě 11. března 1948. Pouze 11 poslanců opustilo sál, ostatních 230 Gottwaldovu vládu schválilo. Mnozí z těch "demokratů" v projevech před hlasováním okázale dávali najevo, jak novou vládu podporují a snažili se vlísat do přízně komunistů. Samotným komunistům to přitom nebylo příjemné, protože o podporu těchto lidí vůbec nestáli. Mnozí z nich pak emigrovali na západ, kde široce rozebírali jak to "ti ostatní" (hlavně Beneš) v únoru 1948 prohráli... |
|
|
|
|
|
cinik napsal v č. 1474: "Všichni studenti? A tuhle pitomost vyzali autoři kde? To je zjevný nesmyl... Lidi, myslete trochu" Jednoznačně řekl, že při zasedání se předseda akčního studentského výboru Pelikán (mimochodem budoucí emigrant a disident) vyjádřil v tom smyslu, že je třeba očistit školu od reakčních studentů z anglie. Při následném hlasování všichni studenti zdvihli ruku pro vyloučení letců z VŠ. Pelikán se dotázal zda je někdo proti - nikdo ruku nezdvihl. Jinak to není nic výjmečného. V té době lidi běžně podepisovali petice za usmrcení neviných lidí. Běžné bylo, že manželka zavrhla svého manžela a udala ho na VB pro styk s cizinci a požadovala uvěznění. Kdokoliv uměl anglicky byl automaticky považován za nespolehlivého. Začátek 50tých let v Československu se velice podobal nacistickému německu před válkou, akorát židy nahradil jiný nepřítel. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce