Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 1731: Kapacity mali, prbolém bol s tým ako tie lode tam bezpečne dostať...najmä po tom, ako Briti rozlúštili talianske a nemecké kódy, kedy presne vedeli, kde a kedy sa bude konvoj zo zásobami nachádzať..."Když Italové neměli kapacity ani na bezproblémové zásobování Rommelových vojsk, kde by najednou vykouzlili ty další?" Inu tanková divízia potrebuje cca 300 ton zásob denne počas bojovej činnosti. Myslíš, že Osa nemala dostatok kapacít aby zabezpečila niekoľkonásobne väčší prísun zásob denne?
Dzin napsala v č. 1731: Netvrdím, že by sa jej vzdali okamžite. Mohli sa ju snažiť "z morálnych" dôvodov udržať, ale ide mi o to, že by sa im to nedarilo - takmer celá Luftwaffe by bola v danej oblasti, teda už tak veľké straty pri doprave zásob by výrazne narástli a je otázne či by vôbec nejaké dorazili (mimo tých na ponorkách) na Maltu. Taktiež akákoľvek obrana by bola nemožná, pretože i tých pár lietadiel čo by tam briti poslali, by Luftwaffe (niekoľkonásobne silnejšia oproti skutočnosti) zmietla."To se pleteš, Britové ve zkutečnosti sice usoudili, že Maltu nemá cenu držet a opravdu se pro ně stala přítěží, ale její evakuace byla z morálních důvodů zamítnuta. " Takže po čase(ak by ju Briti neopustili predtým) by mohla byť prevedená bezproblémová operácia na obsadenie už takmer bezbranného ostrova... |
|
|
|
| Ja 62: Naopak si myslim,ze pokud by Luftwafe pokracovala v utocich na letiste RAF. Britske letectvo by bylo do dvou tydnu naprosto zdecimovane. Utoky na Londyn poskytly Britum cas se vzpamatovat. Neslo ani tak o ztraty na letadlech, ale slo o tencici se stavy Britskych pilotu. | |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1746: Nie...pokial sa jedna o normalny boj. Armada proti armade....ale nie atomova bomba na nevinnych ludi....to je jedno a to iste ako nacisticke vyhladovanie zidov....lenze co uz....ked atomovku trebalo otestovat nie?..... "Ne, za války už jednotlivé dílčí útoky hlásit nemusíš." |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 1720: "že si nemyslíš, že prenesenie útokov na Londýn bol tým správnym krokom? Podľa mňa naopak, bol krokom, ktorý umožnil RAF sa zpamätať s ťažkých úderov, ktoré dovtedy RAF utrpelo" Slova "těžké údery které RAF utrpělo" jsou silným přeceněním skutečnosti - RAF neutrpělo tak výrazné ztráty aby to ohrozilo jeho akceschopnost a proto LW zahájila na útoky na Londýn, kde doufala, že RAF způsobí poměrně větší ztráty, což jí nevyšlo. Nemyslím že údery na Londýn byly tím nejlepším, ale tehdy se to muselo LW jevit jako schůdná cesta k vyřazení RAF 
prenesenie útokov na Londýn bol tým správnym krokom? Podľa mňa naopak, bol krokom, ktorý umožnil RAF sa zpamätať
Tady se dostanu k slabosti LW - protože kdyby pokračovalo jak v útocích na letiště tak na Londýn, nutilo by RAF bojovat na více frontách a tím ho rozložilo; na to však nebyla LW dost silná . |
|
|
|
|
|
Honza napsal v č. 1719: Většinou stačí předání diplomatických nót "A jak by sis takové vyhlášení představoval? Že v NYTimes vyjde inzerát ve znění:"  . |
|
|
|
|
|
dusab napsal v č. 1718: Ne, za války už jednotlivé dílčí útoky hlásit nemusíš. "USA varovali Japoncov, resp. Hirosimu a Nagasaki ze idu zhodit atomovku" |
|
|
|
|
DG: No, to zase není tak jisté. Rommel mohl využívat pouze tři přístavy. Tobrúk, Benghazí a Tripolis. První dva ale měly nedostatečnou kapacitu, aby zajistily kompletně jeho zásobování. Tripolis by to sice zvládl, ale zde je zase problém dlouhých komunikačních linií a jak víme z případu Overlordu, tohle samo stačí prakticky ke kolapsu celé logistiky i za předpokladu, že máš dostatek přístavů. |
|
|
|
|
Tomu bych moc neveřil, přeci jenom středomořské přístavy se vyvíjely nějaký ten pátek, takže evropská půlka by měla být v protiváze k té přičmoudlé, s kterou se obchodovalo. Takže pokud byla kapacita odněkud vyplout, jistě byla i kapacita kde přistát. Výjimkou můžou být akorát giganty, odkud se vyplouvalo na dálkové trasy... |
|
|
|
|
|
YAMATO: Sice jsem o tom nic nečetl, ale možné to je. |
|
|
|
|
Nechci se vám do toho plést, ale nebyl problém zásobování Afriky také v kapacitách tamních přístavů? Mám takový pocit, že jsem o tom kdysi něco četl, že výrazné (rychlé) navýšení zásobování nebylo z tohoto důvodu prakticky proveditelné... |
|
|
|
|
|
Algernon: Jasně. Mě šlo jen o to poukázat na ne zcela přesvědčivé tvrzení, které se zde zase objevuje, že BoB vyhrála RAF jen díky rozkazu bombardovat Londýn. V tomto musím třeba historikům bývalého východního bloku dát malé plus, že toto popírají. Jenže to potom negují tím, že veškeré zásluhy za vítězství v BoB přiřknou Sovětskému svazu. |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 1729: Omlouvá tě jedině příkladně tragická znalost historie. S tvojí logikou by Malta byla už několik set let v tureckých rukou "Malta by rozhodne padla, pretože by jednak briti usúdili, že ju proti takej prevahe (presunula by sa tam takmer celá Luftwaffe + Talianske letectvo) nie je možné udržať a jednak by ju ani pnedokázali zásobovať, kěby v oblasti pôsobili niekoľkonásobné sily Luftwaffe. "  |
|
|
|
| Souhlasim s tebou Dzin, ale myslim si, ze potiz nebyla v kapacite transportnich lodi, ale v moralce Italu. | |
|
|
|
|
|
SK: (1729) Když Italové neměli kapacity ani na bezproblémové zásobování Rommelových vojsk, kde by najednou vykouzlili ty další? To se pleteš, Britové ve zkutečnosti sice usoudili, že Maltu nemá cenu držet a opravdu se pro ně stala přítěží, ale její evakuace byla z morálních důvodů zamítnuta. Takže tvůj předpoklad je milný, protože opět, proč by měli v tomto jednat jinak, než ve ztutečnosti jednali? |
|
|
|
|
Netreba zabudat aj na to kto bol na cele Lfw....Goring..a ten nebol ktovie aky "veduci"... |
|
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1728: No myslím, že na zásobovanie väčšieho počtu jednotiek by Taliani mali. Najmä po tom ako by padla Malta. Malta by rozhodne padla, pretože by jednak briti usúdili, že ju proti takej prevahe (presunula by sa tam takmer celá Luftwaffe + Talianske letectvo) nie je možné udržať a jednak by ju ani pnedokázali zásobovať, kěby v oblasti pôsobili niekoľkonásobné sily Luftwaffe. Takže predpokladám, že by sa jej vzdali briti bez boja ako by mali riskovať podstatne väčšie straty k žiadnemu účinku - tie sily čo by tam dopravili by Luftwaffe prakticky okamžite i tak vyradila, takže útočné možnosti Malty by boli minimálne a pre VB by sa stala príťažou. Po páde malty by nemci mohli presunúť do Egypta o niekoľko tankových divízií viac, ktoré by si rýchlo poradili s tým čo tam mali briti. Egypt by teda rýchle padol a mohol by pokračovať postup do Iraku, Iránu...To, že by padol Egypt by uľahčilo i talianskému námorníctvu, ktoré by mohlo hravo ochrániť západný prístup do Stredozemného mora, prípadne by sa dalo uvažovať i o obsadení Gibraltaru."I kdyby byla priortou, jak by asi zvedli počty lodí ve Středomoří schopných zásobovat vojska? " Briti nemali toho moc ani v Palestíne ani V Iráku, takže niekoľko nemeckých divízií podporovaných silnou Luftwaffe by si poradilo s tými silami a obe zeme by padli... |
|
|
|
|
|
SK: (1724) I kdyby byla priortou, jak by asi zvedli počty lodí ve Středomoří schopných zásobovat vojska? Jak by zvedli početní stavy válečného loďstva k jejich eskortám? Luftwaffe tohle prostě nezařídí. Malta nepadla právě kvůli tomu, že se Němci soustředili na dobytí Egypta. Proč by potom měli jednat jinak? |
|
|
|
|
|
Honza: (1725) jde o to, jak hodnotíš úspěch. Sice zničili dost letadel RAF, ale sami měli také ztráty a ani o kousek se nepřiblížili požadovanému efektu, tedy zničení RAF. Psal jsem tu už hodněkrát bojeschopné stavy FC. D8m to ještě jednou, podle Groehlera: 3.8. - 708 10.8.- 749 17.8.- 704 24.8.- 758 31.8.- 764 7.9. - 746 14.9.- 725 21.9.- 715 28.9.- 732 5.10.- 734 12.10.-735 Mě z toho plyne, že počty bojeschopných letounů v FC klesli výrazněji až potom, co LW zahájila nálety na Londýn a i následně se drží na nižších stavech. To prostě nesvědčí o tom, že by RAF na tom byla hůře před londýnskou kampaní, spíše naopak. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1723: Predpokladám, že mal na mysli pokračovanie útokov na letiská, nie pokračovanie BoB po útokoch na Londýn (ani to nebola posledná fáza BoB). "A co by dosáhli pokračováním útoků? Nejprve se snažili útočit na letiště a zničit RAF na zemi a to nevedlo k požadovanému výsledku. Změnili tedy strategii a snažili se nalákat (a zničit) RAF při útokách na města, resp. Londýn a to také nevedlo k požadovanému výsledku. Takže co dál?" |
|
|
|
|
Dzine, hmhm, copak nám to tady popisuješ? "Nejprve se snažili útočit na letiště a zničit RAF na zemi a to nevedlo k požadovanému výsledku." No nevím, RAF na tom nebyla zrovna růžově, dá se říci, že tato ofenziva měla úspěch. "Změnili tedy strategii a snažili se nalákat (a zničit) RAF při útokách na města, resp. Londýn a to také nevedlo k požadovanému výsledku." No k tomu nemám co dodat.... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.