Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
SK: Ty to stále nechápeš. Jaká je schopnost Luftwaffe nalézt a napadnout ponořenou ponorku? Pomůže mi v tom snad nějak, když místo 10 Ju 88 nasadím 1000 Fw 190, 500 Ju 87, 2000 Ju 88, 1000 He 111, 1000 Do 17 a 3000 Bf 109? Jak vidno, ani u Kréty Supermarina nijak účine nezasáhla, přestože Luftwaffe pokrylo RN. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1837: Rozmýšlam prečo ich to nenapadlo... Že by "príliš vzdialený ostrov"? "Mohli spustit třeba letecký most..." 
Dzin napsala v č. 1838: Z hlavy ti to nepoviem, ale je rozdiel keď máš sily na to aby si mohol útočiť jen na ostrov a na hliadkovanie nad morom máš minimum strojov, ako keď máš na obe úlohy dostatok lietadiel.
"Kolik ponorek z vyslaných k zásobování bylo potopeno akcí Luftwaffe? "
Dzin napsala v č. 1838: No ztata lode by hrozila to je jasné, ale tá šanca by bola minimálna, pretože RN by pokryla Luftwaffe (podobne ako u Kréty), takže talianske loďstvo by bolo na mori aby tam nastolilo fyzickú prítomnosť a odradilo Britániu od pokusov zásobovať Maltu (ono by ich odradila i niekoľkonásobne väčšia Luftwaffe v oblasti oproti skutočnosti)."Italské námořnoctvo mělo podporu dostatečnou, ze byl problém v jiném. Jednak podobně jako Kriegsmarine mělo svázané ruce nařízením nepouštět se do boje pokud hrozí ztráta lodi (zajímavé je, že Supermarina je za to kritizována jako zbabělá a Kriegsmarine, ač postupovala stejně ne) a jednak mělo nedostatek PHM." Čo sa týka PHM tak tých síce nemali veľa, ale niečo hej. Navyše v prípade očakávaného postupu do Iraku (a obsadenia ropných polí) by sa prídel podstatne zväčil... |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1831: Myslím že to bylo tehdy, kdy Anglie utočila na Berlín a další města a tím se osmělila...a Hitler zuřil.. "Kdy Němci přešli od útoků na letiště k bombardování Londýna?" |
|
|
|
|
|
SK: (1836) Kolik ponorek z vyslaných k zásobování bylo potopeno akcí Luftwaffe? Neuniká ti zjevná odlišnost od Atlantických konvojů? Italské námořnoctvo mělo podporu dostatečnou, ze byl problém v jiném. Jednak podobně jako Kriegsmarine mělo svázané ruce nařízením nepouštět se do boje pokud hrozí ztráta lodi (zajímavé je, že Supermarina je za to kritizována jako zbabělá a Kriegsmarine, ač postupovala stejně ne) a jednak mělo nedostatek PHM. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1835: No asi tak ako sa nasadenie Britských lietadiel nad Atlantikom prejavilo na výsledku bitky o Atlantik...ponorky by to nemali také jednoduché sa tam dostať, navyše Talianske námorníctvo by mohlo na základe výrazne silnejšej leteckej ochrany a podpory zabezpečiť silnejšie blokádu Malty..."Klidně to budu popírat, protože jak by Luftwaffe dokázala zamezit nasazením většího počtu letadel plavbě ponorek?" No a benzín nie je všetko, navyše i tých pár lodí čo na Maltu dorazili v tých najhorších obdobiach mali pre jej obyvateľov a obrancov obrovský význam. Keby však nedorazili ani tie a navyše by bol takmer nemožný akýkoľvek prienik (mimo ponoriek) na Maltu a ani by nebolo vo výhľade, že sa to má zmeniť, tak by Briti rezignovali na jej obranu... |
|
|
|
|
|
SK: (1833) To si ale právě jen myslíš, realita byla jiná. Malta se dala v nejtěžší fázy prakticky zásobovat jen ponorkami. Chyběl benzín, střelivo, jídlo, eletřina prostě vše. Stihačky sem sice byly dopraveny, ale to bylo asi tak vše. V červnu byly vyslány na politický příkaz dva konvoje. Z 17 nákladních lodí dopluly na Maltu jen 2. Malta přestala plnit ofenzívní akce. Klidně to budu popírat, protože jak by Luftwaffe dokázala zamezit nasazením většího počtu letadel plavbě ponorek? |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1821: Tie vypocty boli americkej produkcie nie? ..........to hovori za vsetko...."Někde jsem viděl nějaké hypotetické výpočty obětí v případě invaze na japonské ostrovy. U Spojenců byly v řádu statisíců, u Japonců pak miliony...celá japonská společnost byla prostoupena pro nás nepředstavitelným fanatismem, k odporu byly cvičeni všichni, kdo byli jen trochu použitelní...muži, ženy, starci, děti...Hirošima a Nagasaki nebylo nic pěkného, ale případná invaze by bylo téměř jistě něco podstatně |
|
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1819: S tým nesúhlasím, na Maltu sa stále dostávali zásoby i nové lietadlá, takže tak zlé to nebolo. V prípade nasadenia väčšiny Luftwaffe na tomto bojisku by Malta nedostávala ani ten materiál čo dostala v skutočnosti a to hádam nechceš poprieť. "Hůře než na tom Malta byla to být nemohlo. " |
|
|
|
|
|
Algernon: (1820) Odpověď dám do příslušného tématu. |
|
|
|
| no a nakonec neudrzeni z 9/10 obsazenyho Stalingradu ... nedostali operny bod na postup zaviselo to na katastrofalnim zasobovani a nedostatecnymu vybaveni rumunskych a italskych vojsk na kridlech 6 a 10 armady | |
|
|
|
|
Ano, z některých kruhů určitě ano. Ale jaký byl jejich vliv a jaký vliv "jestřábů"? |
|
|
|
| a dalsi letecky nalety na londyn a nechat vydechnout RAF od naletu na letiste | |
|
|
|
| vpad do ruska s otevrenou frontou v anglii | |
|
|
|
|
Jde o to, že část historiků - ti co nejsou z Hirošimi příliš nadšení - uvádí, že ze strany Japonska - či spíše některých kruhů - existovaly dost jasné náznaky, že stojí o ukončení války. Spojeneckým diplomatům bylo vcelku jasné, že "jestřábům" zbývá jediný argument pro pokračování ve válce- a to, že bezpodmínečná kapitulace nezaručuje nedotknutelnost Hirohita. Což se nakonec v praxi stejně realizovalo, když císař posloužil okupační správě jako symbol kontinuity Japonska. V zásadě tito autoři tvrdí, že při jiné formulaci Postupimské deklarace bylo možné uzavřít mír bez toho, že by se některá z obou stran mohla cítit ponížená či zneuznaná. Navíc třeba existuje zajímavá teze o tom, že oficiální reakce japonské vlády byla přeložena tiskovou agenturou ne zcela správně. Doporučuji na toto téma díla pánů Van Der Vata, Hoyta a Eggertona. Jejich závěry mají logiku. |
|
|
|
|
|
Docela by mě to zajímalo, ale nechce se mi to celé číst ...jinak můj názor na politické ukončení války je veskrze negativní...tedy pokud nebudu válku brát jen jako pokračování politiky...což de fakto je, takže vlastně... |
|
|
|
|
|
Kde zhruba to v té Hiroimě a Nagasaki je, ten tvůj příspěvek o politickém ukončení války? |
|
|
|
|
|
Nebudeme tu opakovat příspěvky z hloubi tématu o Hirošimě a Nagasaki, že ne? Jen zopakuji svůj názor o tom, že pomocí politických prostředků mohla válka skončit s naprosto stejným praktickým výsledkem už po Postupimské konferenci a těch obětí mohlo o to méně - na obou stranách. |
|
|
|
|
|
Někde jsem viděl nějaké hypotetické výpočty obětí v případě invaze na japonské ostrovy. U Spojenců byly v řádu statisíců, u Japonců pak miliony...celá japonská společnost byla prostoupena pro nás nepředstavitelným fanatismem, k odporu byly cvičeni všichni, kdo byli jen trochu použitelní...muži, ženy, starci, děti...Hirošima a Nagasaki nebylo nic pěkného, ale případná invaze by bylo téměř jistě něco podstatně strašnějšího. |
|
|
|
|
|
SK: (1772) Opravdu by bylo záhodno si přečíst něco o Středomoří počas WW2. Ty tu prostě zpochybňuješ něco, co je nezpochybnitelné. Takže ještě jednou. Je historickým faktem, že Británie zvažovala možnost evakuace Malty či vzdání se jí, z důvodů nemožnosti nějak rozumně zajistit její zásobování a nakonec se rozhodla, že to není z politických důvodů možné. Není jediný důvod myslet si, že by tomu mohlo být jinak. Hůře než na tom Malta byla to být nemohlo. Malta byla ve stavu, kdy obvykle následuje vylodění nepřítele. "Hercules" sice nebyl proveden, ale to na věci nic nemění. dusab: (1773) Teď si jen odporuješ, Sice píšeš, že by měli bojovat jen armády proti armádám, ale pak zase píšeš, že to není možné. Problém boje jen armád je v tom, že dnes už není armáda izolovaný ostrov. Je propojená s celou další škálou všech možných odvětví. Tyto odvětví se podílejí na chodu armády, takže představují nebo ne legitimní cíl? Je továrna na zbraně stále civilním cílem, nebo je cílem legitimním? a problém nastává v tom, že veškeré průmyslové zony obvykle sousedí příímo s městy, nebo tvoří přímo jejich součást. Podobně to tak je i vojenskými posádkami. Výsledek je sice stejný co do smyslu toho, že umírají civilisté, ale není možno dávat na roveň holocaust a strategické bombardování. Holocaust byl přímo zamířen na zabíjení lidí, kdežto strategické bombardování toto za hlavní cíl nemělo. YAMATO: (1776) To zase tak jisté není. Jaderné údery sice byli jednou z věcí, které dopomohli k vítězství nad Japonskem, ale není možné naprosto jasně tvrdit, že kdyby jich nebylo, Japonsko by nekapitulovala stejně. |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 1816: Ale 300 000 vojáku je velká rána pro zdecimovanou Británii..a ještě k tomu by to ovlivnilo veřejné mínění..A Churchil by si rozmyslel strkat nos do Afriky..což sme u další německé chyby "Dunkerque bola chyba, ale nie rozhodujúca...i potom mali šancu na vyradenie Británie z vojny." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.