Největší chyba Německa 2. sv. v.

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1201-1220 z 2974
<< 58 59 60 61 62 63 64 >>
Po
curahee 13.10.2005 12:32 - č. 2006
curahee Myslím,že na bombardování Uralu,či postrašení Newyorčanů,jim skutečně chyběl.Prestiž a ukázka síly,hrála u Němců velkou roli.
SK 13.10.2005 12:27 - č. 2005
SK
Algernon napsal v č. 2003:
"Chyběl Němcům těžký bombardér, potažmo možnost účinně zasáhnout strategické cíle, ležící v zápolí (či v hlubokém týlu) protivníka?"
Ja si myslím, že Nemecku žiadny ťažký bombardér nechýbal. Bolo by to zbytočne neefektívne mrhanie prostriedkami. Strategické letectvo by im bolo asi tak platné ako bitevné loďstvo. Síce efektné ale nie efektívne.
Dzin 12.10.2005 23:38 - č. 2001
Dzin Algernon: Podle mého období 1940-1943. Resp. bych to přesněji ohraničil Bitvou o Británii po Bitvu u Kurska.

Já bych ti je i řekl, ale nemohu Rainbow 5 najít. Buď jsem měl knihu s ním jen půjčenou, nebo jsem ho nějak ztratil.

Jasně. Mě jde ale o to, že strategické bombardování se někdy přeceňuje a dělá se z něj ta rozhodující zbraň, která porazila Němce. Což ovšem dle mého nebylo.
Dzin 12.10.2005 23:08 - č. 1999
Dzin Prostě přesně ve stylu, kdo seje vítr, sklízí bouři. Jestli Němci nechtěli, aby jejich města nebyli bombardována, neměli si s tím vůbec začínat.
Dzin 12.10.2005 23:08 - č. 1998
Dzin Jinak, Algernon má jednoznačně pravdu v tom, že Britové se spočátku snažili vyhnout jakémukoliv napadání civilních cílů. Viz. onen známí vtip se schazováním letáků. Ovšem tváří v tvrář německé realitě vedení války jim prostě nic jiného nezbývalo. Tedy přesně bylo zabržděno a nebyli to Spojenci, kdo odbrzdil. A jak už jsem tu připomínal, narozdíl od Němců, oni měli po celou válku diskuzi o tom, zda je morální "mít odbržděno".
Dzin 12.10.2005 23:04 - č. 1997
Dzin Algernon: (1978) Protože já se držím své teze, že strategické bombardování bylo zbytečné proto, že nedokázalo efektivně zasadit ránu Německu v rozhodujících chvílích války a později už to byla rána spíše jen z milosti. A i tak byla poměrně malá, idkyž mu musím nechat určité dílčí zásluhy.
Němcům na frontě chyběli lidi a ne zbraně. Z tohoto pohledu by jsme tedy úspěšnost SB mohli měřit počtem nenávratně ztracených (v našem případě mrtvých), ovšem necelých 600 000 není tolik, obvzláště když část z nich tvoří vojensky a ekonomicky nevyužitelná síla.
Jinak pokud mě paměť něklame, tak v rozkazech pro BC bylo na prvním místě ochromení německého průmyslu.
Langos 12.10.2005 22:23 - č. 1990
Langos
Algernon napsal v č. 1989:
"Brzy? Nikoli. Vždyť trvala šest let…"
Vždyť o tom mluvim.
Langos 12.10.2005 22:19 - č. 1988
Langos
Algernon napsal v č. 1984:
" Milý Langoši, patrně ti uniká, jak na tom Germáni nakonec byli… S palivem… S výrobou… S tím, jak vyrobené nebyli s to dodat k jednotkám…"
Já vím, že špatně. Jen mluvim o tom, že se Spojencům válku brzo ukončit nepodařilo. No bombardování na tom mělo jistý vliv, ale stejně by Německo SSSR, USA a VB přemassily. Nebylo v německých silách je všechny porazit takhle najednou.
Langos 12.10.2005 21:43 - č. 1983
Langos
BRUNNER napsal v č. 1982:
"Ako pomsta sa to dá vidieť z prejavov Churchilla, ale dôvod bol prozaický-ukončiť vojnu."
A že se jim povedlo ukončit válku co?
Langos 12.10.2005 21:27 - č. 1980
Langos
BRUNNER napsal v č. 1977:
"Nešlo o vyhladenie nem.obyvatelstva.Šlo o ukončenie vojny cestou zničenia hosp.mašinerie Nemecka a ničenia miest rovnako ako to robil Hitler v Anglicku len s mnohonásobne lepšou účinnosťou."
Prostě pomsta. Přitom ale Spojenci toho vybombardovali snad i více než Němci.
Kreon 12.10.2005 17:32 - č. 1972
Kreon
Glynwed napsal v č. 1932:
"Když ony ty továrny (nádraží, doky,...) většinou stojí v těsné blízkosti měst, případně přímo v nich"
Algernon napsal v č. 1934:
"Tady zdaleka vůbec nejde o Göringa… A pokud jde o Harrise, dělal přesně to, co se od něj žádalo — rozmátit Německo na maděru (to, že továrna či nádraží je ve městě asi nebyla chyba ani Harrise, ani nikoho jiného z letectva)."
Vzhledem k destrukci Drážďan, ale i jiných měst se nedá říct, že šlo o nálet čistě na vojenský cíl. Chápu že může být ve městě nějaká ta továrna a semtam nějaká ta bomba padne mimo, ale rozmlátit skoro celé město...to už se asi nedá hovořit o nějakém "omylu".
Dzin 12.10.2005 17:32 - č. 1971
Dzin Algernon: Reagoval jsem jen na to o Američanech v (1964).
Dzin 12.10.2005 16:50 - č. 1965
Dzin Algernon: (1963) Takže přesněji, přímou podporu vojsk. :o) Při té těžké bombardéry opravdu moc dobrých výsledků nedosahovali.

(1964) Ale tak já bych jim i věřil, že se většinou opravdu snažili shodit pumy co nejpřesněji. A potom o tom hodně mluvili. :o)
Dzin 12.10.2005 16:31 - č. 1962
Dzin BRUNNER: (1937) Jenže Spaatz neprotestoval, pokud vůbec, proti tomu, že se zasahují obytné čtvrti. Americká 8. a 15. letecká armáda je srovnávala se zemí ne méně úspěšně, než BC, takže jeho kritika by byla jen palbou do vlastních řad.

(1948) Ovšem Spaatz se ohledně předinvazního bombardování nevyjadřoval nijak přívětivěji. Pokud by mu to nebylo dáno rozkazem, tak by ze své vlastní iniciativy nehnul prstem.
Ohledně podpory vojsk, boje přesvědčivě dokázaly, že použít těžký bombardér na podporu pozemního vojska není zrovna moc dobrý nápad.
Dzin 12.10.2005 16:31 - č. 1961
Dzin Kreon: (1929) On zde přeci jen ale existuje určitý rozdíl. Na straně Spojenců se živě debatovalo o tom, zda je nezadatelné morální právo takto útočit na města a ozývala se i kritika bombardování. A to v průběhu WW2. Něco podobného v Německu nebylo možné.
To samé třeba Američané se primárně snažili vyhybat obydleným oblastem a zasahovat jen průmyslové zony a jiné víceméně povolené cíle. To že jejich "přesné" bombardování bylo spíše jen jinak nazvané kobercové je spíše debata ohledně jejich možností.
SK 12.10.2005 15:50 - č. 1950
SK
BRUNNER napsal v č. 1949:
"Ale ne z hladiska technického"
Máš krásnu (a dlhšie nevyužitú) tému Bombardování:

www.fronta.cz/forum_tema_show.php?id=186&amp...
SK 12.10.2005 15:46 - č. 1947
SK Páni moderátori, už sa Vám to zase zvrhlo k bombardovaniu, nechcete prejsť do príslušnej témy?
ja_62 12.10.2005 15:36 - č. 1941
ja_62
BRUNNER napsal v č. 1902:
"Zas tak jednoduche to nebolo,Hurvínku..."


Spejble, 1.nešlo jen o tanky ale i o pěchotu,

2.námořním dělem ráže 14" nepotřebuješ proti obrněné technice ani docílit přímý zásah - podle svědků z Normandie i blízký výbuch granátu stačil na převrácení Panthera a jeho vyřazení - nevím jestli trvalé, ale počítám, že nejméně do doby než se podařilo přisunout techniku na jeho otočení.

3.v zásadě šlo o postřelování prostoru soustředění jednotek, nemuseli honit jednotlivé exempláře Pantherů apod.


4.největší chyba byla v tom rozdělení, to ano, ale šlo spíš o umocnění oněch možností které měli tj.-buď rozstřílení na pobřeží nebo cestou, z nichž žádná nebyla při převaze Spojenců nějakým receptem na vítězství.
Glynwed 12.10.2005 14:20 - č. 1932
Glynwed Když ony ty továrny (nádraží, doky,...) většinou stojí v těsné blízkosti měst, případně přímo v nich.
Langos 12.10.2005 14:17 - č. 1931
Langos
Kreon napsal v č. 1929:
"Ruku na srdce...bombardování měst bylo sice relativně zbytečnou, ale na druhou stranu zcela normální a běžnou doktrínou, která přetrvává dodnes. "
Bomradování měst je opravdu zbytečné. Jenom to lidi více přesvědčí, aby chtěli dál bojovat s nepřítelem. Takto zbytečně umírají lidé.
1201-1220 z 2974
<< 58 59 60 61 62 63 64 >>
Po