Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
---|---|
Myslím,že na bombardování Uralu,či postrašení Newyorčanů,jim skutečně chyběl.Prestiž a ukázka síly,hrála u Němců velkou roli. | |
|
|
Algernon napsal v č. 2003: Ja si myslím, že Nemecku žiadny ťažký bombardér nechýbal. Bolo by to zbytočne neefektívne mrhanie prostriedkami. Strategické letectvo by im bolo asi tak platné ako bitevné loďstvo. Síce efektné ale nie efektívne. "Chyběl Němcům těžký bombardér, potažmo možnost účinně zasáhnout strategické cíle, ležící v zápolí (či v hlubokém týlu) protivníka?" |
|
|
|
Algernon: Podle mého období 1940-1943. Resp. bych to přesněji ohraničil Bitvou o Británii po Bitvu u Kurska. Já bych ti je i řekl, ale nemohu Rainbow 5 najít. Buď jsem měl knihu s ním jen půjčenou, nebo jsem ho nějak ztratil. Jasně. Mě jde ale o to, že strategické bombardování se někdy přeceňuje a dělá se z něj ta rozhodující zbraň, která porazila Němce. Což ovšem dle mého nebylo. |
|
|
|
Prostě přesně ve stylu, kdo seje vítr, sklízí bouři. Jestli Němci nechtěli, aby jejich města nebyli bombardována, neměli si s tím vůbec začínat. | |
|
|
Jinak, Algernon má jednoznačně pravdu v tom, že Britové se spočátku snažili vyhnout jakémukoliv napadání civilních cílů. Viz. onen známí vtip se schazováním letáků. Ovšem tváří v tvrář německé realitě vedení války jim prostě nic jiného nezbývalo. Tedy přesně bylo zabržděno a nebyli to Spojenci, kdo odbrzdil. A jak už jsem tu připomínal, narozdíl od Němců, oni měli po celou válku diskuzi o tom, zda je morální "mít odbržděno". | |
|
|
Algernon: (1978) Protože já se držím své teze, že strategické bombardování bylo zbytečné proto, že nedokázalo efektivně zasadit ránu Německu v rozhodujících chvílích války a později už to byla rána spíše jen z milosti. A i tak byla poměrně malá, idkyž mu musím nechat určité dílčí zásluhy. Němcům na frontě chyběli lidi a ne zbraně. Z tohoto pohledu by jsme tedy úspěšnost SB mohli měřit počtem nenávratně ztracených (v našem případě mrtvých), ovšem necelých 600 000 není tolik, obvzláště když část z nich tvoří vojensky a ekonomicky nevyužitelná síla. Jinak pokud mě paměť něklame, tak v rozkazech pro BC bylo na prvním místě ochromení německého průmyslu. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 1989: Vždyť o tom mluvim. "Brzy? Nikoli. Vždyť trvala šest let…" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 1984: Já vím, že špatně. Jen mluvim o tom, že se Spojencům válku brzo ukončit nepodařilo. No bombardování na tom mělo jistý vliv, ale stejně by Německo SSSR, USA a VB přemassily. Nebylo v německých silách je všechny porazit takhle najednou. " Milý Langoši, patrně ti uniká, jak na tom Germáni nakonec byli… S palivem… S výrobou… S tím, jak vyrobené nebyli s to dodat k jednotkám…" |
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 1982: A že se jim povedlo ukončit válku co? "Ako pomsta sa to dá vidieť z prejavov Churchilla, ale dôvod bol prozaický-ukončiť vojnu." |
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 1977: Prostě pomsta. Přitom ale Spojenci toho vybombardovali snad i více než Němci. "Nešlo o vyhladenie nem.obyvatelstva.Šlo o ukončenie vojny cestou zničenia hosp.mašinerie Nemecka a ničenia miest rovnako ako to robil Hitler v Anglicku len s mnohonásobne lepšou účinnosťou." |
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1932:
"Když ony ty továrny (nádraží, doky,...) většinou stojí v těsné blízkosti měst, případně přímo v nich"
Algernon napsal v č. 1934: Vzhledem k destrukci Drážďan, ale i jiných měst se nedá říct, že šlo o nálet čistě na vojenský cíl. Chápu že může být ve městě nějaká ta továrna a semtam nějaká ta bomba padne mimo, ale rozmlátit skoro celé město...to už se asi nedá hovořit o nějakém "omylu". "Tady zdaleka vůbec nejde o Göringa… A pokud jde o Harrise, dělal přesně to, co se od něj žádalo — rozmátit Německo na maděru (to, že továrna či nádraží je ve městě asi nebyla chyba ani Harrise, ani nikoho jiného z letectva)." |
|
|
|
Algernon: Reagoval jsem jen na to o Američanech v (1964). | |
|
|
Algernon: (1963) Takže přesněji, přímou podporu vojsk. :o) Při té těžké bombardéry opravdu moc dobrých výsledků nedosahovali. (1964) Ale tak já bych jim i věřil, že se většinou opravdu snažili shodit pumy co nejpřesněji. A potom o tom hodně mluvili. :o) |
|
|
|
BRUNNER: (1937) Jenže Spaatz neprotestoval, pokud vůbec, proti tomu, že se zasahují obytné čtvrti. Americká 8. a 15. letecká armáda je srovnávala se zemí ne méně úspěšně, než BC, takže jeho kritika by byla jen palbou do vlastních řad. (1948) Ovšem Spaatz se ohledně předinvazního bombardování nevyjadřoval nijak přívětivěji. Pokud by mu to nebylo dáno rozkazem, tak by ze své vlastní iniciativy nehnul prstem. Ohledně podpory vojsk, boje přesvědčivě dokázaly, že použít těžký bombardér na podporu pozemního vojska není zrovna moc dobrý nápad. |
|
|
|
Kreon: (1929) On zde přeci jen ale existuje určitý rozdíl. Na straně Spojenců se živě debatovalo o tom, zda je nezadatelné morální právo takto útočit na města a ozývala se i kritika bombardování. A to v průběhu WW2. Něco podobného v Německu nebylo možné. To samé třeba Američané se primárně snažili vyhybat obydleným oblastem a zasahovat jen průmyslové zony a jiné víceméně povolené cíle. To že jejich "přesné" bombardování bylo spíše jen jinak nazvané kobercové je spíše debata ohledně jejich možností. |
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 1949: Máš krásnu (a dlhšie nevyužitú) tému Bombardování:"Ale ne z hladiska technického" www.fronta.cz/forum_tema_show.php?id=186&... |
|
|
|
Páni moderátori, už sa Vám to zase zvrhlo k bombardovaniu, nechcete prejsť do príslušnej témy? | |
|
|
BRUNNER napsal v č. 1902: "Zas tak jednoduche to nebolo,Hurvínku..." Spejble, 1.nešlo jen o tanky ale i o pěchotu, 2.námořním dělem ráže 14" nepotřebuješ proti obrněné technice ani docílit přímý zásah - podle svědků z Normandie i blízký výbuch granátu stačil na převrácení Panthera a jeho vyřazení - nevím jestli trvalé, ale počítám, že nejméně do doby než se podařilo přisunout techniku na jeho otočení. 3.v zásadě šlo o postřelování prostoru soustředění jednotek, nemuseli honit jednotlivé exempláře Pantherů apod. 4.největší chyba byla v tom rozdělení, to ano, ale šlo spíš o umocnění oněch možností které měli tj.-buď rozstřílení na pobřeží nebo cestou, z nichž žádná nebyla při převaze Spojenců nějakým receptem na vítězství. |
|
|
|
Když ony ty továrny (nádraží, doky,...) většinou stojí v těsné blízkosti měst, případně přímo v nich. | |
|
|
Kreon napsal v č. 1929: Bomradování měst je opravdu zbytečné. Jenom to lidi více přesvědčí, aby chtěli dál bojovat s nepřítelem. Takto zbytečně umírají lidé. "Ruku na srdce...bombardování měst bylo sice relativně zbytečnou, ale na druhou stranu zcela normální a běžnou doktrínou, která přetrvává dodnes. " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.