Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
---|---|
hellko napsal v č. 2736: Zase až tak moc sil do Afriky neodčerpal. Jen pár divizí. "Musoliny odcerpal sily nemcov na africky kontiment " |
|
|
|
Podla mna najveciou chibou nemecka boli ich spojenci Musoliny odcerpal sily nemcov na africky kontiment a otvoril cestu do evropi cez meki podrusok europy ako uviedol Churchil a japonci zbitocne zatiahly do bojov Ameriku pri com vobec neputali ruske sily na vychode ca sa ukazalo ako osudova chiba. Dla mojho nazoru bol problem v tom ze Amerika a Ruko do vyroby zapojili zeny co vyrazne zvisilo ich vyrobne kapacity. Nemecko nemala ani dostatok ekonomickej sily aj ked okupovalo ekonomicky najvykonesie krajiny sveta ale ani dostatocni ludsky potencial na pokritie svojich planov. Nemcom potom chlibal hlavne ces ktoreho sa im po roku 43 uz nedostavalo. Mali sice najmodernesiu techniku ale dochadzali ludske zdroje. | |
|
|
YAMATO napsal v č. 2733: Pravda, ona jim fungovala ekonomika, ale jen nějaký čas. "Je to docela legrační, když příznivci nacismu a pod. individua argumentují, že když nic jiného, tak jim aspoň fungovala ekonomika " |
|
|
|
Johny napsal v č. 2732: A předtím vůbec nic?- kdysi jsem, pravda, z nepříliš důvěryhodného zdroje, četl, že něco přidělovali už před válkou. Tak nevím. Vím zcela jistě, že v roce 1936 měli takovou úrodu, že v následujícím období o lístkovém systému vážně uvažovali, a nakonec museli "pouze" zvolnit tempo zbrojení, protože chemický průmysl musel místo výbušnin zvýšit výrobu umělých hnojiv a strojírenství muselo zvětšit vývoz na Balkán, výměnou za potraviny... "Přídělový systém (potravinové lístky a pod.) byl zaveden v Německu dnem 25.9.1939" |
|
|
|
Je to docela legrační, když příznivci nacismu a pod. individua argumentují, že když nic jiného, tak jim aspoň fungovala ekonomika | |
|
|
ja_62 napsal v č. 2730: Přídělový systém (potravinové lístky a pod.) byl zaveden v Německu dnem 25.9.1939. Před tím byl ale samozřejmě jako v každé centrálně řízené ekonomice nedostatek různého zboží (kafe, ovoce -někdy cukr - jindy třeba kožené boty) tak jak to známe z dob bolševismu u nás ale přídělový systém v pravém slova smyslu nebyl. Samozřejmě byly takové věci jako poukazy na nákup třeba automobilu za výhodnou cenu pro dobrého pracovníka, poukaz na dovolenou s KDF a td. ale to byla spíše klasická socialistická korupce než přídělový systém. Jinak na trhu bylo v říši celkem vše ale to nedostatkové za obrovské ceny a pouze pro bohaté. Proto po okupaci sudet pořádali říští němci doslova nájezdy do obchodů v bývalém ČSR, kde bylo vše a díky kurzu i levné. "Jak jsem tu kdysi probírali "úspěchy" německé ekonomiky - nevíte někdo, kdy Německo zavedlo přídělový systém na potraviny? Mám pocit, že jsem někde četl, že některé byly na příděl už před válkou - a nešlo o nějaké luxusnější a zbytnější typu kávy nebo čaje, ale o celkem základní - ale už si ani za nic nevzpomenu, kde jsem to četl." |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2730: Podle toho co jsem četl, tak to bylo už v roce 1939. "Jak jsem tu kdysi probírali "úspěchy" německé ekonomiky - nevíte někdo, kdy Německo zavedlo přídělový systém na potraviny? Mám pocit, že jsem někde četl, že některé byly na příděl už před válkou - a nešlo o nějaké luxusnější a zbytnější typu kávy nebo čaje, ale o celkem základní - ale už si ani za nic nevzpomenu, kde jsem to četl." |
|
|
|
Honza napsal v č. 2539: Jak jsem tu kdysi probírali "úspěchy" německé ekonomiky - nevíte někdo, kdy Německo zavedlo přídělový systém na potraviny? Mám pocit, že jsem někde četl, že některé byly na příděl už před válkou - a nešlo o nějaké luxusnější a zbytnější typu kávy nebo čaje, ale o celkem základní - ale už si ani za nic nevzpomenu, kde jsem to četl. ""principy německé předválečné ekonomiky" " |
|
|
|
Hodně jsem to popletl a rád bych tuto debatu ukončil. Ještě jednou se omlouvám. | |
|
|
Iljušin, 2726 & 2727: Nebudu zde napodobovat Dzinových 37 vychechtaných smajlů, ale ani to by zřejmě dostatečně nepostihlo Tvůj 2726. Je totiž okopírován z této adresy: tanciky.cz/misc/btr/times/index.php?page=times_04 Na tom by nebylo nic špatného, ale soudného člověka by snad mohl zarazit už nadpis:
Bitva o radary - Hrabství Kent pokryto vraky letounů - Nový cíl: letiště - Mohutný noční nálet plenil Londýn a Edinburg - Denní score: 16:65 !
Nebyl Londýn až do 7. září 1940 tabu, jehož zrušení si pro sebe rezervoval sám Herr Hitler..?Ale dále. Pokud by se někdo namáhal zjistit si něco více o oněch stránkách, patrně by se (klikem na logo The Times) dostal na úvodní stránku (tanciky.cz/misc/btr/times/index.php?page=tim...). Tam se pod fajn obrázkem nalézá přesně tento text:
Se Zdenecem jsme se pustili do pbem hraní Talonsoftí hry Battle of Britain, což je strategická tahová hra, kde za jednu stranu plánujete nálety s cílem porazit obránce, zničit jeho možnosti bránit se a za druhou stranu se snažíte tomu zabránit. Zdenec jeko velitel Luftwaffe v roce 1940 má za úkol v 79 denní kampani dosáhnout zničení RAF pod mým velením. Má několik cest vedoucích k cíli a to od útoků na letiště RAF, přes bombardování továren leteckého průmyslu až po nálety na města a ostatní průmysl. Mým úkolem je zachovat RAF v takovém stavu, aby dokázala způsobit útočníkům dostatečné ztráty za cenu vlatních pokud možno co nejmenších ztrát. Jak se nám to daří či nedaří můžete sledovat na následujících stránkách:
Pod tím je kalendář dnů, přičemž klikem na 15. srpen se dostaneme na výše citovanou stránku... Někoho by mohlo také zarazit, že ve skutečnosti se "bitva o radary" konala 12. srpna, nikoliv 15.. Z hlavy bych řekl, že ztráty RAF kontra Luftwaffe čítaly 15. srpna 34 britských stíhaček oproti 65 německým strojům (sorry, jsem mimo své knihy).Ach jo... |
|
|
|
Iljušin napsal v č. 2719: Vzhledem k tomu, že radary byly obráceny směrem ven, pryč od Británie, stroje, jež tuto linii přeletěly, již na stínítkách radarů nebyly. Pak už nastoupil Tebou podceňovaný Observer Corps a podával podrobné informace o směru, kurzu, výšce a rychlosti nepřátelských formací."O tom nic moc nevím, to by mě zajímalo." Odpovědi na svůj 2715 se zřejmě nedočkám... |
|
|
|
karaya1 napsal v č. 2715: O tom nic moc nevím, to by mě zajímalo. "Mimochodem, víš, jak byly sledovány stroje nad územím Británie..?" |
|
|
|
Omlouvam se za neznalost ostatnich temat.Je toho relativne dost a zatim jsem nestihl vsechno projit.Takze pokud bych snad znovu natukl nektere s jiz probiranych temat,mnejte semnou trpelivost | |
|
|
Iljušin napsal v č. 2704: Na bel přesně Ti to neřeknu, ale formace několika desítek strojů jistě nadělá dostatečný hluk, aby byla na zemi slyšet. "Ta nedokázala včas zjistit, že se blíží nějaká letadla. A co kdyby němci letěli nad mraky (teoreticky) a nebyli by vidět, to by je někdo spozoroval včas?" Mimochodem, víš, jak byly sledovány stroje nad územím Británie..?
Iljušin napsal v č. 2713: ... což ovšem Němci neučinili.
"To krátkodobé vyřazení se také dá vhodně využít."
Iljušin napsal v č. 2713: ... což se ovšem diametrálně liší od „ochromení“, že? "Nebyli úplně slepí, ale „krátkozraký“." |
|
|
|
Martin R. napsal v č. 2711: Tak třeba takhle.
"Co třeba "částečné ochromenní" ?"
karaya1 napsal v č. 2712: To krátkodobé vyřazení se také dá vhodně využít."Mimochodem, ani při tomto krátkodobém vyřazení některých stanic nebyla RAF „slepá“. Nebyli úplně slepí, ale " krátkozraký". |
|
|
|
Tom napsal v č. 2707: Sorry, ale Ventnor byl vyřazen na více než pár hodin — viz.
"Pokud by jsi si, drahý Iljušine, přečetl místní téma o možnostech vylodění v Británii, věděl by jsi, že Němci vyřadili jednou jedinkrát jediný radar (jak tu Algy asi 76x opakoval, byl to radar Ventnor) - na dobu několika hodin. Nikdy se jim nic víc nepodařilo."
Algy, 792, Vylodění v Británii: Jenom doplním, že těmi dalšími napadenými byly stanice Chain Home v Doveru, Dunkirku, Pevensey a Rye. Prvně tři jmenované byly vyřazeny do té doby, než naběhly dieselové agregáty a byla obnovena dodávka energie.Zřejmě jediné vážné útoky na radarové stanice byly podniknuty mezi 12. až 18. srpnem 1940. První velký byl podniknut 12. srpna 1940 (fakticky předcházel „Adlertag“). Bylo napadeno 5 stanic, ale jen jedinou (Ventnor, ostrov Wight) se podařilo bombardováním vážně poškodit, a vyřadit na několik týdnů. Ostatní byly ještě před půlnocí znovu v provozu. A navíc měli Britové v záloze i několik mobilních radarových stanic, které mohly podle potřeby nahradit ty momentálně nefunkční. Mimochodem, ani při tomto krátkodobém vyřazení některých stanic nebyla RAF „slepá“. Jednoduše je nahradily ostatní stanice — o čemž svědčí i fakt, že ani polední nálet Luftwaffe (útok na radary se konal kolem 9. hodiny ranní) neušel pozornosti Britů. |
|
|
|
Iljušin napsal v č. 2710: Co třeba "částečné ochromenní" ? "No, dobrá, ale jak vhodně jsem to měl nazvat?" |
|
|
|
Martin R. napsal v č. 2708: No, dobrá, ale jak vhodně jsem to měl nazvat? "Asi máš pravdu,ale nenazval bych to "ochromenní"" |
|
|
|
Tom napsal v č. 2707: Já vím. Tady Tom napsal že to skoušeli a nepomohlo to, což podle mě pravda není. Že se jim to poprvé nepovedlo, neznamená, že by nebyli úspěšní kdyby v tom pokračovali."Pokud by jsi si, drahý Iljušine, přečetl místní téma o možnostech vylodění v Británii, věděl by jsi, že Němci vyřadili jednou jedinkrát jediný radar " To ostatní na to navazuje( je to jen kdyby). |
|
|
|
Iljušin napsal v č. 2704: Asi máš pravdu,ale nenazval bych to "ochromenní" "Ta nedokázala včas zjistit, že se blíží nějaká letadla. A co kdyby němci letěli nad mraky( teoreticky) a nebyli by vidět, to by je někdo spozoroval včas? " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.