Největší chyba Německa 2. sv. v.

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
2701-2720 z 2974
Po
nemetko 10.3.2004 10:55 - č. 283
nemetko No kazdopadne minimalne velke letisko zeleznicny uzol a skratenie zasobovacich linii nemcov, pokial by ovsem moskvu samotny rusi nepodpalili ako za Napoleona
Hyazint 10.3.2004 10:51 - č. 282
FUJ06: Zrovna rozkaz zpatky ani krok bych moc nevychvaloval, kdyby neprisel, mohli generalove zachranit mnohem vic vojaku a materialu,takhle meli co delat,aby rozkaz splnili,a jeste brali ohled na vojaky. a k tem prioritam,jde taky o to, jestli by dobyti Moskvy neco znamenalo(krome duledku na moralku).
FUJ06 9.3.2004 21:37 - č. 281
FUJ06 giro.c:Treba ta zima 1941.Kam by se nemci asi az stáhli bez Hitlerova rozkazu "zpátky ani krok"???

pbradler:Souhlas
pbradler 9.3.2004 20:26 - č. 280
pbradler Pokračovať v útoku na Moskvu bolo obtiažne z nasledovných dôvodov.

Dopučujem pozrieť mapu.
Po dosiahnutí Smolenska mechanizovanými jednotkami vyzerala situácia tak, že tieto jednotky boli vysunuté pred vzadu postupujúcou pechotou o dobrých 200 km. Tá bola v tej dobe zaneprázdnená bojmi na krídlach, kde sa Sovietske vojská pokúšali o protiútok a preto postupovala pomerne pomaly. Šírka fronty, ktorú musela pokryť sa veľmi zväčšovala a to nielen kvôli vysunutiu mechanizovaných jednotiek dopredu ale aj geografickými faktormi ako sú Pripjaťské močiare a rozširovanie kontinentu smerom na východ.
Ak by zaútočili ďalej na Moskvu za situácie, kedy nebola situácia na krídlach dostatočne konsolidovaná, ocitli by sa mechanizované jednotky útočiace na Moskvu bez podpory pechoty (tá by bola všetka viazaná na krídlach) čo by znamenali nielen, to že by Moskvu nedobyli (tak veľké mesto sa nedá bez pechoty dobyť), ale ešte pravdepodobnejšie by ich Rusi úspešne odrezali.
giro.c 9.3.2004 19:06 - č. 279
FUJ06(278) souhlas. Na jednu stranu se Hitler vměšoval do činnosti generálů a způsobil zráty viz. Stalingrad, ale na druhou stranu někdy jeho připomínky nebyly zase tak od věci.
FUJ06 9.3.2004 17:18 - č. 278
FUJ06 Hyazint:Kdyby Nemci pokracovali v útoku na Moskvu a Kyjev by nechali ladem,tak by Moskvu mozna obsadili,ale na jihu by doslo ke kolapsu fronty a pak by stejnak museli nemci poslat jednotky na jih.
pbradler 9.3.2004 15:51 - č. 277
pbradler Hyazint (276): Útok na Mosku určite nemal najnižšiu prioritu.
Bol odložený práve a len preto že smery na Lenigrad a Kijev zaostávali a Nemci nemali dosť síl aby zvládli všetky tri naraz.
Hyazint 9.3.2004 14:51 - č. 276
FUJ06 napsal(a) v č. 270:
"Jak napsal giro.c,v roce 1941 němci neměli šanci obsadit Moskvu ani Leningrad"
To není tak úplně jisté, když měl útok na Moskvu nejnižší prioritu ze všech 3 hlavních útočných směrů,a útok na ni začal až na začátku října, kdy už hodně pršelo, a sníh taky nebyl daleko
FUJ06 5.3.2004 07:55 - č. 275
FUJ06 Však já jsem to myslel jenom teoreticky.Samo,že to bylo nemožné
giro.c 4.3.2004 18:09 - č. 274
FUJ06 (270) no nevim, jestli jsem tě dobře pochopil, ale myslím, že obsadit Moskvu v roce 1942 nebylo moc reálné. V té době už Němci nemohli utáhnout dvě takto náročná tažení.
a propo (270) díky za souhlas
no slyšel jsem z dokumentu, že Rusové poslaní do gulagů často nevěřili, že o takovém bezpráví by nemohl strýček Stalin vědět a doufali, že je zachrání.
FUJ06 4.3.2004 13:14 - č. 273
FUJ06 pbradler(263):S těmi Britama s tebou souhlasím.
FUJ06 4.3.2004 13:08 - č. 272
FUJ06 val1(260):Stalin se ale cítil stále ohrožený,nikomu nedůvěřoval(ani tak zcela Hitlerovi).Jenže Stalin válčil proti KAPITALISMU prostředníctvím Německa a proto nechtěl toto spojenectví roztrhnout!!!
FUJ06 4.3.2004 13:03 - č. 271
FUJ06 val1(259):Však taky nějaké tažení prováděl(Polsko,Finsko,anektování Litvy,Estonska a Lotyšska).Kvůli tomu to však neměl.Jenže Stalin cítil důležitost Ukrajiny(kde byla shromážděna taky největší tanková vojska).Dalším tažením,které chtěl Stalin provést bylo obsazení sev. Mandžudska,kterou ztratili během Rusko-Japonské války (1904/05).Ale musíš uznat,že tyto tanky zachránili SSSR a i nás!!!
FUJ06 4.3.2004 12:56 - č. 270
FUJ06 val1(255):Jak napsal giro.c,v roce 1941 němci neměli šanci obsadit Moskvu ani Leningrad.Morálka v roce 1941 byla taky nízká.Ale když nemohli němci obsadit moskvu v roce 1941 mohli to udělat o rok později a to ruská morálka byla značne pozdvižena vítězstvím rudých vojsk u Moskvy v zimě 1941.Zapomínáš taky na to,že rusové spíš bojovali za vlast a ne za Stalina jak nám to vnucovala sovětská propaganda.
FUJ06 4.3.2004 12:52 - č. 269
FUJ06 val1(254):A co je na tom tak divného???Stalin podle mě byl strašně důvěřivý a když měl s někým spojenectví tak ho dodržoval.

Možná by vydal rozkaz k útoku až po obsazení britských ostrovů němci.Stalin věřil,že pokud Hitler neobsadí západ tak jeho pozornost o rusko bude minimální.Na tohle spoléhal Stalin!!!
pbradler 3.3.2004 19:29 - č. 268
pbradler Ja si osobne myslím, že Stalin útok na západ v situácii, ktorej bol nechystal.
Myslím, že už od vpádu do Poľska (a možno už od Mníchova, kedy naopak stratil rešpekt voči západu) mal pred Nemcami rešpekt (po Francúzkej kampani už možno aj obavy).
Prejavilo sa to najmä tým, že kroky, ktoré by mohli znepokojiť Nemecko načasoval na dobu, keď boli Nemci viazaní na západe. Mám na mysli predovšetkým územné "nároky" a ich následné uplatnenie voči Fínsku, v Pobaltí a Rumunsku.
giro.c 3.3.2004 18:19 - č. 267
val1 ale já jsem nikdy netvrdil, že Stalin nepřipravoval útok na Německo. Já sem pouze poukazoval na to, že Stalin až do poslední chvíle nevěřil nebo možná nechtěl věřit zprávám ze západu, že se ho Hitler chystá napadnout.
Krom toho pokud Stalin chystal útok na Německo proč by měl armády jinde než na západě. ( Samozřejmě tato situace v roce 1941 v době reoraganizace armády byla dost.............)
giro.c 3.3.2004 18:16 - č. 266
pbradler 263 je to líp vyjádřeno než od mě
Johny 3.3.2004 17:09 - č. 265
Johny S největší pravděpodobností je na všem trochu pravdy. Stalin opravdu doufal (je lepší než slovo věřil) , že ho Hitler nenapadne. Nicméně pro jistotu pověřil vedení armády aby vypracovalo plán protiútoku pokud bude SSSR napadeno. Nepochybně platí také to, že by se Stalin nijak nerozpakoval zaútočit, pokud by se Němci dostali na západě do problémů, což ale nebyl případ roku 41.
pbradler 3.3.2004 14:08 - č. 263
pbradler Problém správania sa ZSSR pred napadnutím Nemeckom je plný rozporov a dohadov. Keď však vychádzame zo známych faktov je podľa môjho názoru situácia jasnejšia.

Jednak armády, nachádzajúce sa v blízkosti hraníc, pričom výraz blízkosť znamená blízkosť v ruských pomeroch a v praxi sa jedná o vzialenosti stoviek kilometrov, patrili do pohraničných okruhov, ktoré tradične boli vojensky najsilnejšie. Tieto armády nemali v dobe vypuknutia konfliktu plné (mobilizované) stavy. (tvrdenie Val1 (261) že to je hlavný dôkaz je prinajmenšom problematické)
Tento stav podporuje podľa mňa skôr tvrdenie Giro.c.

Na druhú stranu boli od počiatku mája utajene presunované sily z vnútrozemských vojenských okruhov, ktoré boli umiestňované ako druhý sled zhruba na línii rieky Dneper.
Medzi ďaľšími znakmi príprav na vojnu bola utajená mobilizácia asi 0,5 milóna mužov na posilnenie vojsk, zhromažďovanie strategických surovín a evakuácia niektorých závodov, ktorá sa začala už pred vypuknutím vojny.
Tento stav podporuje skôr tvrdenie Val1.

Celkovo si myslím že si Stalin uvedomoval, že ho Nemecko pravdepodobne napadne i keď metódy, ktoré zvolil na odvrátenie útoku (t.j. zakázal všetky opatrenia, ktoré by mohli Nemci považovať za zámienku) sa javia prinajmenšom z dnešného pohľadu smiešne a jednoznačne zhoršili počiatočnú situáciu sovietskych vojsk. Dôvodom bola pravdepodobne silná nedôvera správam, ktoré pochádzali zo západu a boli ním vnímané ako pokus Veľkej Británie vtiahnuť Rusko do vojny. Hlavná obava spočívala v tom, že by sa potom mohla VB dohodnúť s Nemeckom. To bola vec, ktorej sa Salin priam desil. Takže napriek tomu, že jeho rozhodnutie vidím z dnešného pohľadu ako jednoznačne chybné, keď sa pozriem na situáciu jeho optikou nezdá sa mi vôbec nezmyselné.
2701-2720 z 2974
Po