Největší chyba Německa 2. sv. v.

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
2721-2740 z 2974
<< 134 135 136 137 138 139 140 >>
Po
WOLF33 3.3.2004 11:14 - č. 262
verim ze stalin opravdu veril tomu ze ho hitler nenapadne...
val1 3.3.2004 07:00 - č. 261
giro.c 260


áno chcem.

 Koľko jednotiek malo bývalé ČSSR v obdobý kubánskej krízy priamo na hraniciach so záp. nemeckom v polných podmienkach ? Odpoviem za teba . žiadnu relevantnú jednotku na úrovni divízie a vyžšie. A pritom väčšina predstaviteľov si myslela že 3 WW je na spadnutie. Tak prečo mal Stalin na nemeckých a rumunských hraniciach také množstvo jednotiek na úrovni armád a frontov keď nikoho nechcel prepadnuť ani nečakal že ho niekto prepadne . Máž predstavu aká to bola záťaž pre ruskú ekonomiku. Hádam si len nemyslíš že Stalin držal zhruba 1,5 milióna mužov v polných podmienkach len zo špásu? Apropó krajina ktorá čaká na prepadnutie alebo je v mierových podmienkach nedrží svoje hlavné sily pramo na hraniciach. Krásny príklad ti dáva finsko v zimnej vojne, Poľsko v roku 1939 ale aj roziestnenie jednotiek ČSSR v obdobý studenej vojny.

Iný príklad ti dáva rozmiestnenie síl nemecka v 5 a 6 mesiaci roku 1941 . Jednotky mali rozmiestnené priamo na hraniciach presne tým istým spôsobom ako ruské ale z opačnej strany ( len nie v takom nmožstve a kvalite ako boli ruské jednotky). Pričom viemee že nemci chystali prepad. čo tam robili ruské jednotky ? giro.c prečítaj si spomienky ktoréhokoľvek ruského vojaka , dôstojníka alebo generála všeci čakali v roku 1941 vojnu z nemeckom a netvrď že stalin nepripravoval vojnu proti nemecku. Záver: Žiadna krajina, ktorá čaká že ju prepadnú ani tá ktorá je v mierových podmienkach nedrží svoje jednotky priamo na hraniciach.
giro.c 2.3.2004 18:32 - č. 260
No hele nechceš toho trochu moc?
Já nevim ty bys dal všecky jednotky někam jinam, než kde je inkriminovaná hranice?
val1 2.3.2004 06:42 - č. 259
giro.c napsal(a) v č. 257:
"val1 mylsím, že tam má, že Stalin věřil v to, že ho Němci nenapadnou. Dokonce činil i některé hospdářské ústupky vůči Německu a doufal, že ho nechá Hitler v klidu."
pokial naozaj veril že Hitler ho nenapadne tak načo mu bolo také množstvo vojakov a techniky na hraniciach?
val1 2.3.2004 06:40 - č. 258
giro.c napsal(a) v č. 256:
"no jo jenmomže na dobytí Leningradu a Moskvy neměli Němci síly"
Ja som hovoril v čisto hypotetickej rovine. Oni ich ani nedobyli
giro.c 1.3.2004 19:05 - č. 257
val1 mylsím, že tam má, že Stalin věřil v to, že ho Němci nenapadnou. Dokonce činil i některé hospdářské ústupky vůči Německu a doufal, že ho nechá Hitler v klidu.
giro.c 1.3.2004 19:04 - č. 256
no jo jenmomže na dobytí Leningradu a Moskvy neměli Němci síly
val1 1.3.2004 18:34 - č. 255
"FUJ06 01.03.2004 14:30 (251)"
Nesúhlasím . Rusi by sa položili Morálne , žiadna veľká partizánska vojna by nebola. Morálny rosklad ruských vojsk v roku 1941 bol značný a po páde moskvy a leningradu by sa morálne položili.
val1 1.3.2004 18:27 - č. 254
FUJ06 napsal(a) v č. 253:
"val1(235):Stalin tyto plány jasně odmítl a to i když ho britská tajná služba informoval,že na hranicích s Německem se soustředí velké vojenské síly."
tvrdíš že stalin nechcel prepaduť Nenecko ale zároveň tvrdíš že neveril že ho nemci prepadnú . Chápem to správne?
FUJ06 1.3.2004 14:52 - č. 253
FUJ06 val1(235):Stalin tyto plány jasně odmítl a to i když ho britská tajná služba informoval,že na hranicích s Německem se soustředí velké vojenské síly.

Stalin těmto zprávám nevěřil,protože sami Angličané a Francouzi chtěli v roce 1940 letecky napadnout kavkavzské ropné pole.Plány útoku totiž získali Němci po obsazení Francie a hned je předali rusům.Stalin slepě věřil ve spojenectví s Německem(Něco jako kamarádství mezi Mirkem Dušínem a Jarkou Metelkou )
FUJ06 1.3.2004 14:39 - č. 252
FUJ06
WOLF33 napsal(a) v č. 225:
"zasluha anglie je jasna ale rozhodne zdaleka ne nejvetsi... je to jen muj subektivni nazor ale anglie podle meho pomahala predevsim spionazi, diverzi a vedou. bombardovani bylo malo muziky za hodne penez a v Africe to byla druha liga... valku vyhralo rusko s hospodarskou pomoci USA"
Pro Churchilla byla Afrika dokonce důležitější než obrana VB.Většina nových zformovaných divizí putovalo do Afriky a to v roce 1941,kdy ještě bylo vylodění ve VB velice realné.
FUJ06 1.3.2004 14:30 - č. 251
FUJ06
WOLF33 napsal(a) v č. 215:
"myslim ze jedno znacne nejvetsi nemeckou chybou nebo chybou ktera mela nejvetsi vliv na pozdejsi vyvoj situace nebyla vlastne nemecka chyba.kdyby italove nebyly italove a dobyli balkan tak by to nemce nezdrzelo nekolik tydnu... ty by potom byly rozhodujici pro porazku sssr"
Ale i kdyby je porazili,tak by rusům zachvíli došlo,že jejich národ spěje ke skáze a příšla by na řadu partyzánská válka,na kterou němci dost nadávali.
Kralik 1.3.2004 07:53 - č. 250
Kralik Ještě něco k bombardérům Me-264 měl akční rádius z Německa až na Z pobřeží USA (přes 8000 km). Ale po 3 prototypech byl vývoj zastaven ve prospěch prý výkonnějšího Fw-400. Ale ten se taky za chvíli zastaviol. Po WWI našli amíci v Kolíně na R. trojplosšík s rozpětím 50 m s údajnou vytrvaliostí 80 h což by mu umožňovalo podobný dolet jako u Me-264.
Dzin 28.2.2004 12:46 - č. 249
Dzin Nemcum by 14 dni nepomohlo ani v nejmencim. Oni by neutocili vetsi silou a proti menci sile Sovetu, podobne i postaveni Sovetu by bylo temer identicke. Prubeh operaci by byl defakto podobny a naskok 14ti dnu by nebyl nejak vyznamny. Vezmeme treba Vjazmu, zde Nemci utocili po 7 denich pripravach, zatimco Zapadni (a Zalozni) front zde byl na svych liniich uz mesic, pricemz za onen mesic dostal jen minimum doplnku a sva postaveni nijak vyrazne neupevnil. Kdyby na nej Nemci zautocili o 14 dni drive, nemelo by to sebemenci vliv.
Dale zde byl "Moskevský vojenský okruh" (gen. Artěmjev), ktery byl sformovan na pocatku rijna a do boju o Mosku ani nezasahl. Tudiz ho bylo mozno vzdy na frontu poslat. Podbne zde byly i sibirske jednotky, ktere zahajili presun uz v cervnu 41 a do obranych boju take nebyly nasazeny, protoze je Stalin drzel pro pripad protiutoku (jen priklad, Soveti udavaji, ze do podzimu 41 bylo k Moskve z Dalneho vychodu prisunuto 122 tisic vojaku, 2200 tanku a 2000 del a minometu a ty tam byly davno predtim, nez se o ni zacalo bojovat).
Ci-li jak plyne, Soveti meli dost sil, ktere by mohli pouzit k zastaveni Nemeckeho utoku a 14 dni v tom nejakou vyznamnejsi roly nehralo. Duvodem byla rozlehlost bojiste, kdy Sovetske jednotky, po zahajeni valky, byly na dalsi Nemecky postup pripraveny z vyraznym casovym prestihem.
giro.c 28.2.2004 12:24 - č. 248
pbradelr : souhlas (245)
giro.c 28.2.2004 12:24 - č. 247
val1 a jak by jsi to chtěl udělat? Řešut problém Moskvy a Kyjeva najednou? němci neměli síly na to, abych vyřešili tyto dva problémy najednou.
giro.c 28.2.2004 12:21 - č. 246
karaya souhlas británie v té době mohla mít asi 1/3 lidí co Rusko
pbradler 27.2.2004 23:04 - č. 245
pbradler val1 (236): Znovu musím opakovať, aj keď sa v západnej literatúre hojne tvrdí opak, 14 dní by podľa mňa nepomohlo.
Po obkľúčení vojsk pri Vjazme, ktoré si vyžiadalo nasadenie všetkých síl, nemali Nemci dostatok síl na to aby zároveň likvidovali obkľúčené vojská a zároveň poslali dopredu dostatok síl. A vyslané predsunuté oddiely boli odrazené opätovne sa formujúcou Sovietkou obranou. Na to aby ju porazili nutne potrebovali spraviť rozsiahle preskupenie síl. Toto všetko by nestihli aj keby mali o 14 dní viac. Až na to že by ich nepriazeň počasia stretla vo fáze rozvíjania ďalšieho útoku a nie počas preskupovania.
karaya1 27.2.2004 15:17 - č. 244
karaya1 val1: ale německá ofenzíva byla pouze reakcí na ruskou- Stalin vyhlásil "masové vyhánění nepřítele ze Sovětského svazu", bezhlavě se hnal s RA na přechody přes Dněpr a nevšiml si (nebo ji nepokládal za důležitou) koncentrace obrněných jednotek na levém křídle, které potom znovudobyly Charkov a zastavila je až rasputica. Tudíž tvrdit, že Rusové nemohli reagovat na německo ofenzívu je přinejmenším mimo mísu...
val1 27.2.2004 14:59 - č. 243
alyk napsal(a) v č. 241:
"val1- paulus kapituloval koncem ledna a operace u charkova probehla v breznu"
dátumovo to sedí ako píšeš ale v tom nevidím problém, pretože rusi nemohli včas reagovať na prípravu nem. ofenzívy. Sám Manstein aj ruský generáli potvrdzujú úlohu 6 armády Pri charkov. operácii. Po tom ako bolo jasné že sa nepodarý prebiť ku 6 armáde Manstein silno loboval u Hitlera nech vydá rozkaz na individuálny ústup ( útek ) vojakov 6 armády bez techniky z kotla Hitler o tom ale nechcel počuť. Po tom ako bol manstein poverený operáciami pri charkove prestal lobovať za 6 armádu a súhlasil stím aby čo najdlhšie vydržala a viazala sily ktoré by ČA mohla uvolniť proti jeho ofenzíve . Sú to ľahko overitelné fakty ( hitlerovy bojovníci, prehrané výťaztvá - Manstein, spomienky niekt. rus. generálov )
2721-2740 z 2974
<< 134 135 136 137 138 139 140 >>
Po