Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
Brunner, Ondřej Kolář: Je odvekou túžbou politikov starať sa do remesla vojakom a naopak. Nič nového pod slnkom. U diktátorov je to samozrejme ešte silnejšie. U Hitlera je jeho stanovisko v podstate pochopiteľné, nakoľko si vymohol u generálov, niekoľko úspešných akcií ktoré predtým odmietali , nadobudol postupne dojem že tomu rozumie lepšie ako oni. Navyše musím povedať, že zvalovanie všetkej viny za vojenské neúspechy na Hitlera je u nemeckých generálov veľmi rozšírené, takže by som ich výroky bral opatrne. Myslím že úroveň jeho zasahovania nebola príliš rozdielna od napr. Stalina alebo Churchilla, najmä čo sa týka výsledkov ich zasahovania. To že nakoniec zvítazili spojenci totiž nebolo spôsobené vôľou politikov, aj keď sa to často tak interpretuje. |
|
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 655: Presne o tom čase nemám informácie o teplote, preto som sa aj pýtal odkiaľ ich máš."Z niakej múdrej knihy,keď bude čas aj si to overím odkial.Prečo?Máš iné informácie o teplote v tom čase?" Mám údaj len zo 16.11. kedy bolo -2 (preto sa mi aj zdalo tých 20 st. rozdielu príliš veľa) a na 19.11. mám len všeobecný popis, nízka oblačnosť, hmla a sneženie s dažďom (čo na -20 nevyzerá). |
|
|
|
|
Inak co sa tyka Stalingradu, problem visi hlavne na Goringovej hlave, ktory povedal ze "jeho" Luftwaffe je schopna zasobovat obklucenu armadu, a problemy tam boli aj s vojskami, ktore kryli kridla 6 armady atd atd atd |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 659: Vidis to je presne ono, v skutocnosti zvazoval takyto plan, a nakoniec ho nenariadiel, tzn nevydal chbyne rozhodnutie
"Už v roce 1939 Hitler chtěl po porážce Polska ihned zaůtočit na Francii"
Ondřej Kolář napsal v č. 659: "když nařídil v r. 1940 bombardovat Londýn" jaasne to bolo naozaj mimo, ovsem nemalo to rozhodujuci vplyv pri BoB, tam boli rozhodujuce ine faktory, tak ako sa uz rozoberalo v teme vylodenia v britanii
Ondřej Kolář napsal v č. 659: Nemal na vyber v roku 42 by uz bola RA v inej sile s inou vyzbrojou nemal inu moznost ako zautocit v roku 41
"napadl SSSR dřív,než ukončil tažení na západě"
Ondřej Kolář napsal v č. 660: Zo zaciatku tento rozkaz stabilizoval vychodnu frontu a castokrat zabranil nemcom ustupit prilis hlboko... "Hitlerův oblíbený a často používaný rozkaz o "boji do posledního muže". " |
|
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 658: po roku 43 citaj pozornejsie "A čo Normandia?" |
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 657: Ovšem i tyto směrnice někdy nadělaly značnou škodu, zejména Hitlerův oblíbený a často používaný rozkaz o "boji do posledního muže". Takto byly ( zejména u Stalingradu, ale i jinde ) zničeny nebo zajaty celé jednotky, které by jinak mohly ustoupit a přeskupit se. Pak je tu taky ten Hitlerův rozkaz o postupu proti Spojencům v Normandii viz.658 "Hitler neriadil priamo jednotky, on len vydaval smernice a rozkazy pre cele armady, a iniciativa uz potom bola na generaloch, " |
|
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 654: Už v roce 1939 Hitler chtěl po porážce Polska ihned zaůtočit na Francii, což by znamenalo zimní tažení. Tento plán Hitlerovi jeh generálové rozmluvili. Ale jindy Hitler použil svoji "intuici" chybně, např. když nařídil v r. 1940 bombardovat Londýn, místo aby se zaměřil na vojenské a průmyslové objekty. Další chybou bylo, že Hitler napadl SSSR dřív,než ukončil tažení na západě. Tak muselo Německo válčit na více frontách, což byla přesně ta situace, které se většina generality obávala. "ja by som Hitlerove rozhodnutia do nejakeho 1943 videl ako spravne" |
|
|
|
|
|
|
Ale to sa pleties Hitler neriadil priamo jednotky, on len vydaval smernice a rozkazy pre cele armady, a iniciativa uz potom bola na generaloch, plukovnikoch atd atd atd. Problem je taky, ze aj rozhodnutia polnych generalov boli potom vydavane za rozkazy Hitlera |
|
|
|
|
|
Lipfert napsal v č. 651: No ja by som Hitlerove rozhodnutia do nejakeho 1943 videl ako spravne, este aj kursk bol na zaklade tych informacii ktore mal, to mensie zlo zo vsetkych co sa mu ponukali, az ked zacal jasne prehravat, urobil niekolko riskantnych tahov, ktore ovsem nastastie znamenali skorsi koniec vojny. A mozno aj zabranili pouzitiu A-bomby v europe, takze budme vdacny ze to dopadlo ako to dopadlo... "zakročil svým tzv vojevůdckým talentem tam kde neměl a tím to zpackal!!!!!!!" |
|
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 652: Tú informáciu o teplote máš odkiaľ ? "Neviem ako to píše Carell ale v čase útoku bolo 20 C pod nulou a to sa človeku ..." |
|
|
|
| Největší chybou německa byl sám Hitler!!!!!!! zakročil svým tzv vojevůdckým talentem tam kde neměl a tím to zpackal!!!!!!! | |
|
|
|
|
|
Brunner (649): Tak ideálne ako píše Carell to zas nebolo. Rusi mali v priestore útoku drvivú prevahu a 22.TD (+ 1. rum. td) im v tom mohla len ťažko zabrániť. Navyše bola hmla a letecký priezkum nič nevidel, takže nejaký účinný protiútok bol problematický. |
|
|
|
|
|
Jossif napsal v č. 646: Niečo možno vedeli, ale aj tak si nemohli pomôcť. Rozkaz bol útočiť a ak nemali byť odvolaní pre neschopnosť, tak museli poslať dopredu to najlepšie a krídla nechať na pánaboha. "Nemci, obzvlašť generali (Adolf určite nie) určite vedeli o sile sovietskych vojsk" |
|
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 645: Jeden z hlavných problémov bol plán letného ťaženia 1942 ako taký."ale neboli nemecke predpoklady prave take, ze rusi nebudu schopny viest silny koordinovany utok?" To že ho viedli na juhu, kde bola Sovietska obrana najviac otrasená neúspechom pri Charkove, znovuzískaním Krymu a blížiacim sa pádom Sevastopolu, bolo vcelku správne. Problematické ale bolo smerovanie na Kaukaz, kde križovali stovky kilometrov v pustine, bez viditeľného výsledku v podobe strát protivníka. A Rusi sa začali naozaj brániť až keď sa natiahli nemecké zásobovacie línie na prasknutie. Keby som to zhrnul, tak to bol celkom pekný príklad úderu do prázdna. |
|
|
|
| Nasadenie Talianov a Rumunov bol podľa mňa absolutne nestrategický ťah. Nemci, obzvlašť generali (Adolf určite nie) určite vedeli o sile sovietskych vojsk a aj o tom, že Taliani a RUmuni jednoducho nezvládnu chrániť krídla Wehrmachtu. | |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 643: To je samozrejme jasne, ale neboli nemecke predpoklady prave take, ze rusi nebudu schopny viest silny koordinovany utok? Potom to nasadenie Talianov bolo vlastne spravne, akorat rusi troska prekvapili... Keby si mal na fronte iba same elitne jednotky a ziadne podradnejsie urcite by sa viedla vojna omnoho jednoduchsie, ale umenie viest vojnu spociva v tom ake jednotky kedy kam poslels, ci uz do obrany alebo do utoku a tu to nemcom nevyslo... "Ak má ale ofenzívne úmysly, logicky sa zameria na najslabší článok reťazca a pokúsi sa viesť protiútok práve tam" |
|
|
|
|
|
FUJ06 napsal v č. 641: V tom prípade by Rusi prerazili niekde inde a nebol by slávny Stalingrad ale napr. Ržev, kde Rusi viedli v tom čase takisto útok s cieľom obkľúčiť celú nemeckú armádu (v tomto prípade 9.)."Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby na křídelch 6.armády měly své postavení převážně německé jednotky." Nemecko v tej dobe už malo veľké problémy s doplňovaním vojsk a navyše sa Sovieti výrazne zlepšili v organizácii a velení, čím ich bojové schopnosti znateľne stúpli. |
|
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 642: To je síce pravda, ale funguje to len v prípade že je protivník v hlbokej defenzíve. Ak má ale ofenzívne úmysly, logicky sa zameria na najslabší článok reťazca a pokúsi sa viesť protiútok práve tam. Takže celá výhoda úspory síl sa môže obrátiť v neprospech útočníka, čo sa aj stalo. "zatial co bez talianov by nemali dostatocne zalohy a pokrytie fronty" |
|
|
|
|
|
No ale zase madarov rumunov a talianov by som za tak bezvyznamnych nepovazoval, bola to proste ludska sila, s ktorou bolo treba ratat a bolo proti nej treba bojovat a umoznila nemcom nasadit svoje jednotky na miestach kde boli potrebne, zatial co bez talianov by nemali dostatocne zalohy a pokrytie fronty |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 640: Souhlas.Italové se svoji výzbrojí, s velením, a tak i trochu z morálkou stáli za dvě věci. Ale i tak tvořila celkem velkou část německé skupiny armád B v roce 1942.Italy,rumuny a maďary taky tak trochu považuju za příčinu německého kolapsu v tamní oblasti. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby na křídelch 6.armády měly své postavení převážně německé jednotky.
"Výkonnosť talianskych vojsk na východnej fronte (a aj inde) je povestná a tak by vo vačšom počte boli skôr príťažou ako pomocou"
pbradler napsal v č. 640: Francouzi ani neměli pořádný důvod bojovat za němce. Jedině francoužští námořníci měli důvod bojovat. "Francúzke (vichystické) vojská sa príliš aktívne na vojnovom konflikte nepodieľali" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.