Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
tomasek napsal v č. 1074: To je pravda i keď sa ich celkový význam často preceňuje. V pomere k celkovému počtu novovzniknutých divízií tvorili len zlomok. Na druhú stranu ale treba povedať, že to boli divízie dostatočne vycvičené a stmelené na rozdiel od jednotiek vznikajúcich v krátkom čase z mobilizovaných záložníkov. "K moskvě byly dopraveny i divize, které měly chránit Rusko před útokem japonců " |
|
|
|
|
Moc vám děkuji  |
|
|
|
|
giro.c: na co by mu bylo najít Tbilisi?  Marseill: Baku je hlavní město Ázerbajdžánu, koukni třeba sem: www.m-w.com/cgi-bin/nytmaps.pl?azerbaijan |
|
|
|
| Marseil podivej se do Atlasu, je to pod kavkazem. Zkus najít hlavní město Azerbajdžánu. | |
|
|
|
|
|
Hartmann napsal v č. 1071: Kde se to místo přibližně nachází?? "Baku" |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1056: K moskvě byly dopraveny i divize, které měly chránit Rusko před útokem japonců (vyhlášení paktu o neutralitě)-myslím, že jich bylo asi 10 nebo 11 "Pri Moskve by ČA vrhla do boja všetky disponibilné rezevy (ktoré boli mimochodom v auguste vyššie ako v septembri a októbri) a navyše oblasť okolo Moskvy je pre tanky menej výhodná (množstvo lesov, jazier, vodných tokov a miest)." |
|
|
|
|
|
Hartmann napsal v č. 1069: Armádní skupiny A i B měly obrovské problémy-b, která se dostla ke Stalingradu a A, která bojovala u Kavkazu "Bylo nad možnosti Němců dosáhnout obou cílů operace Blau - Baku a Stalingradu. Reálná možnost byla, že by Němci dosáhli jednoho, pokud by se na něj soustředili. Avšak ani pád obou cílů by dle mého názoru v žádném případě nevedl ke kapitulaci SSSR." |
|
|
|
|
|
Hartmann napsal v č. 1071: Myslím, že by jim Rusové ty rafinerie na zlatém tácu nedali...Myslím, že to bylo tak i u Majkopu, kde němci získali asi 2 barele pohonných hmot. Hitler počítal, že SSSR složí tím, že jim obsadí jejich naleziště ropy (teď přesně nevím kolik % získávali Rusové ropy z celkových 100%, ale bylo to myslím kolem 70%-nechci kecat).A přitom se získát více paliva pro sebe (ropu do té doby získavali hlavně z rafinéríí v Ploješti). Po případném obsazení jižního Ruska a Kavkazu se uvažovalo i o postup na Moskvu z jihu a ze západu. To byl dle mě hl. cíle operace Blau. "Tak tak, Baku byl cíl dosažitelný, ale neudržitelný." |
|
|
|
|
|
Tak tak, Baku byl cíl dosažitelný, ale neudržitelný. |
|
|
|
|
Navíc je zde problém v tom, že dobytí Kavkazu nešlo bez dobytí Stalingradu, respektive eliminování zde možnosti vpádu RA do boku postupu Němců na jih. |
|
|
|
|
|
tomasek: Bylo nad možnosti Němců dosáhnout obou cílů operace Blau - Baku a Stalingradu. Reálná možnost byla, že by Němci dosáhli jednoho, pokud by se na něj soustředili. Avšak ani pád obou cílů by dle mého názoru v žádném případě nevedl ke kapitulaci SSSR. |
|
|
|
| Jste toho názoru, že by se německé tažení v rusku (operace Blau) měla šanci být úspěšná (myslím tím složit rusko na kolena?) | |
|
|
|
|
|
Ešte by som dodal jednu zaujímavosť. Kým celková sila ČA bola hlboko podcenená, jednotky rozmiestnené v západanej časti stojace na hraniciach a v ich bezprostrednej blízkosti boli odhadnuté pomerne dobre, prípadne v niektorých typoch vojska (strelecké a jazdecké) dokonca precenené. Keďže celkový počet bol vyčíslený na 215 div. a počet v západnej časti sa odhadoval na 182 div. (skut. 186 div.) vznikol u vrchného velenia dojem, že ZSSR nemá vo vnútrozemí žiadne rozsiahlejšie zálohy. Táto nepresnosť mala negatívne následky v prvých týždňoch kampane, keď sa po prvých úspechoch okolo Bialystoku a Minska zdalo (po kalkulácii stavu a strát) že je ČA porazená. Vtedy čakalo WH pomerne kruté vytriezvenie v podobe sovietskych záloh, ktoré sa postupne sťahovali na bojisko a vďaka ktorým museli postupne upravovať svoje plány postupu. |
|
|
|
|
|
Dice napsal v č. 1057: K Egliho príspevku sa už nič nedá doplniť ani keby som veľmi chcel "v jaké literatuře se dají sehnat hlášení německé rozvědky?" . |
|
|
|
|
|
tomasek napsal v č. 1058: To si napísal dobre. Naozaj takto vyzerala nemecká taktika a fungovalo im to dobre s určitými prestávkami prakticky až do polovice októbra. Problémom ale bolo že straty neutrpela len ČA ale aj WH. A vzhľadom na to že plán Barbarossa predpokladal trvanie odporu nejakých 7-8 týždňov pripravené doplnky vojakov ako aj materiálu neboli dostatočné. Napr. Stav tankov a SHD na začiatku bol 3648 kusov, v septembri 41 to bolo už len 2040 ks. V októbri sa situácia krátkodobo zlepšila, pretože na frontu prišli dve čerstvé tankové divízie (2. a 5.) zo zálohy vrchného velenia, ktoré spolu s doplnkami zvýšili celkový stav na 2500 ks. Podobne sa vyvíjala situácia u Luftwaffe kde napriek prvým týždňom absolútnej vzdušnej nadvlády sa úderná sila vďaka stratám postupne znižovala. Asi najviac boli postihnuté pešie divízie, u ktorých hlavne bojové jednotky utrpeli značné straty a keďže pri doplnovaní im patrilo posledné poradie, ich bojová sila (najmä ofenzívna) prudko klesla. "To byla německá taktika. ..." |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 1059: jo jo, taknějak to měli naplánovaný, ale něco z toho nevyšlo "Nooo... Chudí obyvatelé East Endu nesli velmi nelibě, že se letecká válka vede v podstatě pouze proti nim; nebyli daleko od vzpoury, ve kterou mimochodem německé velení doufalo." |
|
|
|
|
|
egli:dik moc |
|
|
|
|
Dice: Pravidelné odhady síly a plánů sovětského protivníka vypracovávalo Oddělení Cizí armády Východ (Abteilung Fremde Heere Ost) v OKH - jednak situační Lageberichty a z nich vycházející rozsáhlejší posouzení nepřítele (Feindbeurteilung). Jak už ti tady napsal pbradler, Rudou armádu v nich značným způsobem podceňovalo, zcela mimo pak bylo v hodnocení struktury Rudé armády (to se týká zejména tankových vojsk, kde Němcům zcela unikla reorganizace od léta 1940) První operační studie tažení proti SSSR, ve kterých je také hodnocena síla nepřítele - "Operationsentwurf Ost" genmjr. E. Marckse z 5.8.1940 a "Operationsstudie Ost" von Lossberga (15.9.40) najdeš kompletně např. v Ueberschär & Bezymenskij - Der deutsche Angriff auf die Sowjetunion 1941, Darmstadt 1998 (česky jsou myslím zkráceně v Bezymenského Operaci Barbarossa ze 70. let). Lageberichty z března-června 1941 a základní posouzení nepřítele z 20. května 1941 tamtéž (česky v mizerném překladu v Maserově Porušení slova + je zde i přímo fotokopie). Na zakládě těchto materiálů FHO, pak 11. června 1941 vypracovalo OKW (Keitel) celkový přehled pro Hitlera - ten je otištěn např. v Úřední dokumenty o vzniku války proti SSSR (Praha 1941). Na něm je zajímavé to, že Němci byl otištěn (v nezkreslené podobě) z propagandistických důvodů, aby ukazoval, jak je Rudá armáda ohromnou silou a chystá se na válku. Síly Rudé armády byly přitom ve skutečnosti mnohem větší, než je uvedeno v tomto rozboru.... Úplně poslední německý odhad máš pak v Halderově Kriegstagebuch, Band II, záznam z 21. června 1941 (od posouzení nepřítele z 20.5.41 se liší jen zvýšením odhadu střeleckých divizí o devět na 154). |
|
|
|
|
|
pbradler: Sám bych to nenapsal lépe. Jen ještě pro lepší představu doplním, že ono posílení RA bylo opravdu obrovské, podle sovětských údajů bylo do 1.7.41 povoláno 5.3 milionu nových branců. |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 1059: No tak nemohu mluvit za všechny..."Nooo... Chudí obyvatelé East Endu nesli velmi nelibě, že se letecká válka vede v podstatě pouze proti nim; nebyli daleko od vzpoury, ve kterou mimochodem německé velení doufalo. Bohužel knihu, ze které čerpám, má momentálně půjčenou Honza, tudíž nemohu sloužit podrobnostmi." |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.