Největší chyba Německa 2. sv. v.

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
2001-2020 z 2974
<< 98 99 100 101 102 103 104 >>
Po
karaya1 15.4.2005 14:22 - č. 1059
karaya1
tomasek (1053):
"Taková hloupost-ze strategického hlediska dost zbytečné (bombardování civilních oblastí) a utrpěli jen nëbozí civilisté..."
Nooo... Chudí obyvatelé East Endu nesli velmi nelibě, že se letecká válka vede v podstatě pouze proti nim; nebyli daleko od vzpoury, ve kterou mimochodem německé velení doufalo.
Bohužel knihu, ze které čerpám, má momentálně půjčenou Honza, tudíž nemohu sloužit podrobnostmi.
tomasek 15.4.2005 13:55 - č. 1058
pbradler napsal v č. 1056:
"Stred prisunutím všetkých disponibilných síl ovládnuť priestor okolo Smolenska odraziť početné Sovietske pritútoky a nakoniec obkľúčiť časť síl ČA. Vysunuté sily tankových skupín bojovali vtedy skoro dva týždne (čo im spôsobilo nemalé straty) bez podpory pechoty, ktorá zaostala vďaka nižšej mobilite a vďaka tomu že ich veľká časť bola viazaná na krídlach."
To byla německá taktika. Němci měli svou taktiku. Tankvé síly budou postupovat do hloubi Ruska a pěchota bude ničit kotle, v nichž uvázla Rudá armáda.jenom pěchota nemohla stačit likvidovat tyto kotle natolik rychle, aby udžela tempo s tankovými jednotkami. a tak tankové jednotky byli často bez pěchoty. Spoléhalo se totiž na taktiku obkličovací bitev (myslím že je to Kesselslacht?), kde kotle měly být ničeny a protivníkovi měly z toho vyvstat ohromné materiální i lidské ztráty.
Dice 15.4.2005 12:19 - č. 1057
Dice ...ok

pbradler:v jaké literatuře se dají sehnat hlášení německé rozvědky?
pbradler 15.4.2005 10:28 - č. 1056
pbradler
Dice napsal v č. 1049:
"Nejdřív důraz na Leningrad, v lětě se rozhodl jen jako na truc na Kyjev a až v září do Moskvy."


Tu súhlasím s tým čo uviedol Dzin v 1052. V nemeckom generálnom štábe vzniklo viacero názorov a zvíťazil (podľa môjho názoru) najlepší z nich. Vďaka tomu sa Wehrmachtu darilo odrážať všetky sovietske krídelné protiútoky a až do decembra 1941 stále víťaziť.

Ako by vyzeral bezhlavý útok na Moskvu už v auguste 1941 by sa dalo modelovať na situácii okolo Smolenska mesiac predtým, keď trvalo takmer 4 týždne kým sa podarilo skupine armád Stred prisunutím všetkých disponibilných síl ovládnuť priestor okolo Smolenska odraziť početné Sovietske pritútoky a nakoniec obkľúčiť časť síl ČA. Vysunuté sily tankových skupín bojovali vtedy skoro dva týždne (čo im spôsobilo nemalé straty) bez podpory pechoty, ktorá zaostala vďaka nižšej mobilite a vďaka tomu že ich veľká časť bola viazaná na krídlach.
Pri Moskve by ČA vrhla do boja všetky disponibilné rezevy (ktoré boli mimochodom v auguste vyššie ako v septembri a októbri) a navyše oblasť okolo Moskvy je pre tanky menej výhodná (množstvo lesov, jazier, vodných tokov a miest).
pbradler 15.4.2005 10:09 - č. 1055
pbradler
Dice napsal v č. 1049:
"OKW naléhalo ať jede pořád na Moskvu."


Pre upresnenie riadenie operácii na východnej fronte spadalo pod velenie OKH (vrchné veliteľstvo pozemného vojska). Pod OKW patrilo bojisko v Nórsku a na západe.
Ak si detailnejšie preštuduješ boje na východnej fronte v lete a na jeseň 1941, tak možno dospeješ k podobnému názoru ako ja a to že OKH postupovalo pri velení kompetentne a neúspech Barbarossy nepadá na vrub zlého plánovania (v zmysle návrhu operácií) a výkonávania jednotlivých krokov. Dá sa povedať že Barbarossa zlyhala okrem nesprávneho odhadu sily ČA (za čo kompetenčne môže vojenská rozviedka) vďaka obrovskej odolnosti sovietov voči stratám a ich schopnosti mobilizovať všetky prostriedky na dosiahnutie víťazstva. Z dnešného pohľadu sa ti možno zdá jasné že sa Rusi nemali podceniť ale pravdu povedeiac po Fínskej vojne by som na nich nevsadil ani halier.

Len pre ilustráciu: Nemecká rozviedka odhadovala silu ČA v januári 1941 na 182 div (skut. 228) a v predvečer vpádu to bolo 215 div. (skutoč. 303) pričom cifra 300 bola braná Nemcami ako limit schopnosti expandovať armádu po mobilizácii. Do konca roku 1941 potom dokázala ČA sformovať ďaľších 390 divízií a 270 brigád čo aj pri katastrofálnych stratách cca 190 divízií stále predstavovalo dramatický nárast bojovej sily a celková sila na konci roku rak dosiahla v prepočte takmer 600 divízií (teda dvojnásobok nemeckého odhadu). Pre úplnosť treba ale dodať, že početný stav týchto divízií bol nižší ako v predvojnových divíziach (10 tis. oproti 15 tis. vojakov) a divízie mali aj menej bojových prostriedkov.
tomasek 15.4.2005 10:00 - č. 1054
Dzin napsala v č. 1052:
" Dice: (1049) Záleží jak budeš definovat schopného generála. Při plánování Barbarossy Hitler sám o vlastní vůli neměnil operační plán, ten byl dělán na základě jeho dispozic. Později část OKW (a dalších generálů) navrhovala postup na Moskvu a část odklon na jih na pomoc Skupině armád Jih, která se dostala do problémů. On podpořil druhou část. Takže je nesmysl ho vinit že na truc odklonil armády ze směru na Moskvu směrem na Kyjev, protože jen dal na rady odborníků."
Hitler neměl konkrétní cíl, kterého by se při tažení držel. myslel, že když byl jeho postup v počátcích tak ohromující. Doufal v to, že mu tempo vydrží i dál, a tak dal armádní skupině Střed ,,pohov".
tomasek 15.4.2005 09:56 - č. 1053
Lavockin napsal v č. 1050:
"Přesně. Oni se pak Němci stále více a více soustřeďovali na anglická města, než na letiště RAF. Nálety na Londýn a jiná města byli jednou z největších chyb Německa."


Hitler doufal, že Británii zlomí bombardováním civilních cílů místo strategických objektů. Taková hloupost-ze strategického hlediska dost zbytečné (bombardování civilních oblastí) a utrpěli jen nëbozí civilisté...
Dzin 15.4.2005 09:55 - č. 1052
Dzin Dice: (1049) Záleží jak budeš definovat schopného generála.
Při plánování Barbarossy Hitler sám o vlastní vůli neměnil operační plán, ten byl dělán na základě jeho dispozic. Později část OKW (a dalších generálů) navrhovala postup na Moskvu a část odklon na jih na pomoc Skupině armád Jih, která se dostala do problémů. On podpořil druhou část. Takže je nesmysl ho vinit že na truc odklonil armády ze směru na Moskvu směrem na Kyjev, protože jen dal na rady odborníků.
tomasek 15.4.2005 09:53 - č. 1051
Fetařina napsal v č. 1045:
"Kavkaz eště blíž ne?"
No to měli, ale Němci chtěli v Turecku nalézt spojence a ne nepřítele. No ale raději bych zaútočil místo na SSSR na Turecko...
Lavockin 15.4.2005 07:57 - č. 1050
Lavockin
SK napsal v č. 1048:
"Luksa napsal v č. 1047: "Myslite že bylo velikou chybou odvolat bombardování letišt RAF a zaměření letadel na Londýn v Bitvě o Británii." Áno bola to veľká chyba."




Přesně. Oni se pak Němci stále více a více soustřeďovali na anglická města, než na letiště RAF. Nálety na Londýn a jiná města byli jednou z největších chyb Německa.
Dice 15.4.2005 07:42 - č. 1049
Dice
Dzin napsala v č. 1046:
"Odvolání generálu je plně v jeho kompetenci. To není přímé zasahování do vedení bojových operací."


No, ale když odvolává schopné generály, to už má na operace (viz. Guderian)vliv. Vem si takouvou Barbarossu. OKW naléhalo ať jede pořád na Moskvu. Ne on prostě musel mít všechno najednou. Nejdřív důraz na Leningrad, v lětě se rozhodl jen jako na truc na Kyjev a až v září do Moskvy. Kdyby tento útok udělalali dřív, myslím, že SSSR by to u Moskvy projel...to je můj osobní názor

Luksa:osobně si myslim, že to je to co způsobilo porážku v bitvě o Británii + to, že nebombardovali radarové stanice
SK 15.4.2005 07:40 - č. 1048
SK
Luksa napsal v č. 1047:
"Myslite že bylo velikou chybou odvolat bombardování letišt RAF a zaměření letadel na Londýn v Bitvě o Británii."
Áno bola to veľká chyba.
Luksa 15.4.2005 07:36 - č. 1047
Myslite že bylo velikou chybou odvolat bombardování letišt RAF a zaměření letadel na Londýn v Bitvě o Británii.
Dzin 14.4.2005 23:34 - č. 1046
Dzin Dice: (1044) Odvolání generálu je plně v jeho kompetenci. To není přímé zasahování do vedení bojových operací.
Fetařina 14.4.2005 20:48 - č. 1045
tomasek napsal v č. 1042:
"Myslíte si, že bylo uskutečnité spojení sil osy u Suzeského průplavu. Myslím tím průnik arm sk Jih a přes turecko až do afriky??"


To mě přivádí na zajímavou myšlenku a dotaz:
Co vlastně ose bránilo v napadení Turecka??? Když se to tak vezme, tak je to na takovej Kavkaz eště blíž ne?
Dice 14.4.2005 16:24 - č. 1044
Dice
Dzin napsala v č. 1043:
"To není přesné. Přímé zasahování do operací Wehrmachtu jen na základě svého úsudku začal Hitler dělat až od půli roku 44."
Jo a proto odvolal na konci roku 41´ asi 30 generálů...
Dzin 14.4.2005 16:21 - č. 1043
Dzin Hemlock: To není přesné. Přímé zasahování do operací Wehrmachtu jen na základě svého úsudku začal Hitler dělat až od půli roku 44. Do té doby spíše jen činil strategická rozhodnutí, tak jako ostatní političtí vůdcové Spojenců. Měl přesně opačný postup, něž Stalin, který nejprve zasahoval poměrně hodně a postupně toho zanechal a Churchil, který to dělal podobně. Takže jediný, kdo postupoval tak jak se má od začátku, byl Roosevelt.
tomasek 14.4.2005 13:56 - č. 1042
Myslíte si, že bylo uskutečnité spojení sil osy u Suzeského průplavu. Myslím tím průnik arm sk Jih a přes turecko až do afriky??
tomasek 14.4.2005 10:03 - č. 1041
giro.c napsal v č. 1040:
"to si děláš srandu? Celá Ukrajina a Bělorusko, Jugoslávie..............sabotáže v továrnách?"
Tím jsem myslel ,,vzpoury" obyvatelstva. Sabotáží a podobných akcí bylo na tisíce-to je mi jasné
giro.c 14.4.2005 07:54 - č. 1040
tomasek napsal v č. 1037:
"To je svatá pravda. Strana opravdu ,,budovala" nenávist k nacistům u obyčejného obyvatelstva. Divím se jen, že nevypukly nějaké akce v německém týlu (němci moc velké týlové zabezpeční neměli)"
to si děláš srandu? Celá Ukrajina a Bělorusko, Jugoslávie..............sabotáže v továrnách?
2001-2020 z 2974
<< 98 99 100 101 102 103 104 >>
Po