Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
---|---|
DG napsal v č. 1135: Nálezy v Trenčíne sú stopy po rímskych výpravách mimo územia ríše. Jediné územie Slovenska, ktoré do Rímskej ríše patrilo, bola Petržalka. Tá ale počas Slov. Štátu patrila k Nemeckej ríši. "A nálezy v Trenčíně jsou co? Jasně že ŘŘ nesahala na celém území dnešního Slovenska, ale i tak si na něj alespoň trochu šáhla " |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1136: Skôr dúfali v odvrátenie porážky."Před ní ještě Rusové doufali ve vítězství." Mimochodom úlohou presunu baltskej flotily do tichomoria bolo posilniť tichomorské loďstvo po utrpených stratách a nie vybojovať rozhodujúcu bitku (aspoň v prvej fáze nie). Cušimu by som prirovnal k bitke pri Ardenách na západnej fronte (zúfalý pokus o odvrátenie porážky). Tam je takisto ťažko hovoriť o rozhodujúcej porážke WH. |
|
|
|
Lavočkin: (1130) Němci ale nemohli zahájit Barbarossu nějak dříve, rozhodně ne, dokud neměli soustředěny veškeré své síly. A na tom se podílelo ne jen tažení na Balkáně. | |
|
|
pbradler: (1133) Nepřu se, že to co píšeš není pravda, ale musíš se na to podívat i z trochu jiného úhlu. O válce rozhoduje také vůle pokračovat v boji. A zde je právě u Cušimy zlom. Před ní ještě Rusové doufali ve vítězství. Ztratili Potr Arthur, na pozemní frontě sice utrpěli porážku, ale do oblasti stahovali další značné síly, jak pozemní, tak námořní a byli rozhodnuti bojovat dál do úplného vítězství. Jenže porážka u Cušimy tomuto odhodlání udělala přítrž. Věřilo se, že 2. tichomořská eskadra porazí japonské loďstvo a opět vybojuje nadvládu nad vlnami. Přední byli Rusové ochotni pokračovat ve válce, po ní už ne. Cušimou válku Rusko definitivně prohrálo a proto si označení rozhodující bitva plně zaslouží. giro.c: (1128) Viz. výše. Cušima ukončila válku. Po ní už Rusové neměli náladu v ní pokračovat a místo toho se začali snažit uzavřít mír. Mimochodem poměrně úspěšně, viz. známé karikatury v amerických listech. |
|
|
|
Milo napsal v č. 1132: A nálezy v Trenčíně jsou co? Jasně že ŘŘ nesahala na celém území dnešního Slovenska, ale i tak si na něj alespoň trochu šáhla "Slovenský štát nie. Hranica Rímskej ríše viedla po Dunaji." |
|
|
|
giro.c:
Dzin napsala v č. 1123: Smola je, že paní učitelka má pravdu aj keď ju nemá . "giro.c: (1121) Paní učitelka měla pravdu." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1118: S tým si dovolím nesúhlasiť.
"Jinak co se týká Cušimy, je to rozhodně rozhodující bitva."
Dzin napsala v č. 1118: Loďstvo umiestnené v Port Arthure prestalo existovať cca 5 mesiacov predtým ako sa bitka pri Cušime odohrala, pretože Port Arthur padol v decembri 1904 (2.1.1905 sa vzdala posledná posádka) a samotná bitka sa odohrala až 27.5.1905. Medzitým utrpeli Rusi viacero porážok na pozemnej fronte (i keď straty boli vcelku vyrovnané) a Japonci obsadili Mukden (marec 1905) a centrálnu časť Mandžuska. Teda je celkom zretelne vidieť že vojna bola z veľkej časti prehratá už predtým a Cušima len potvrdila výsledok. "Loďstvo umístěné v Port Arthuru bylo sice silné, ale nad japonským loďstvem převahu nemělo." |
|
|
|
DG napsal v č. 1131: Slovenský štát nie. Hranica Rímskej ríše viedla po Dunaji. "Slovenský Štát" |
|
|
|
Lavockin napsal v č. 1130: Takže plánoval napadnout také Španělsko, Francii, Německo, Rumunsko, Bulharsko, Slovenský Štát, Rusko, Turecko, Palestinu atd? "Mussoliny chtěl obnovit území římské říše a proto napadl Řecko." |
|
|
|
Dzin (1120) Já si myslím, že to pravda docela je...Mussoliny chtěl obnovit území římské říše a proto napadl Řecko.Ale italská armáda byla celkově ve 2. sv. válce dost zaostalá a Řekové sále odolávali a už to vypadalo, že Italové musí opustit řecké území,ale až do příchodu Němců... |
|
|
|
Víš co potom co mi paní učitelaka tvrdila že Vered je to samý jako pohraniční opevnění a Verdsen byl v r. 1915?????? | |
|
|
Dzine já to ještě napíšu sem když tak napiš téma kde by jsme to prodiskutovali. Moc jsem o tom nečet, ale z toho co vim jsem spíš došel k závěru, že hlavní a rozhodující boje proběhly na pevnině a Cušima byla spíše taková tečka která zmařila poslední naděje Rusů. | |
|
|
tomasek: (1126) Předpokládám tedy, že je ti známo, že třeba Luftwaffe zahájila budování infrastruktury zázemí pro své jednotky od srpna 1940 a ukončila ho až v květnu 1941 a následně na to v červnu zahájila přesun? Naskýtá se proto otázka, jak by mohli Němci zahájit v květnu či dříve Barbarossu, když na východě neměli v té dob letecké jednotky v rozsahu, jaký předpokládal plán a ani je tam nemohli přesunout? |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1125: Němci plánovali invazi do SSSR dříve než na 22. červen, ale okolnosti způsobily (Balkán, že invaze musela být přesunuta-aby si Hitler zajistil jižní křídlo). Jinak původně měla proběhnout asi v květnu. Tak sorrzy-matiku moc neovládám "tomašek: (1124) To samozřejmě pravda není. Nebo alespoň někdo z vás napište, jakých 5 měsíců měli Němci ztratit..." |
|
|
|
tomašek: (1124) To samozřejmě pravda není. Nebo alespoň někdo z vás napište, jakých 5 měsíců měli Němci ztratit... | |
|
|
Lavockin napsal v č. 1120: To je pravda, ale to už jsem ríkal.. "Důsledek neúspěchu při operaci Barbarosa byl také hlavně v tom, že Hitler šel na pomoc Mussolinimu na Balkáně, který mu ze začátku neřekl, že napadne Řecko a Řekové odolávali italské armádě...Hitler ztratil 5 měsíců..." |
|
|
|
giro.c: (1121) Paní učitelka měla pravdu. | |
|
|
Lavočkin: (1120) To ale není zase moc pravda, že? | |
|
|
pb díky, víš co psali jsme test a tam byli dvě možnosti Port Arthur, kterou bych zakroužkoval já a Cušima, kterou chtěla naše učitelka. Zajímal mě jen tvůj názor. | |
|
|
Důsledek neúspěchu při operaci Barbarosa byl také hlavně v tom, že Hitler šel na pomoc Mussolinimu na Balkáně, který mu ze začátku neřekl, že napadne Řecko a Řekové odolávali italské armádě...Hitler ztratil 5 měsíců... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.