Židé a jejich život dějinami, hlavně za 2.sv.v. a vznik státu Izrael
|
|
|
|---|---|
|
ja_62 napsal v č. 606: No to je právě ono! "zavádějící termín "den sobotní", ale "den odpočinku"), takže z hlediska víry je důležitý právě onen cyklus: šest dní práce-každý sedmý den odpočinek"  šabat = šábes = sobota = spočinutí/odpočinutí! Ten sedmý den je odpočinkový, je šabat (počeštěně "sobota"), den nicnedělání. Ale u křesťanů seden nicnedělání přesunul na následující den Páně, jenž odtud sluje nedělí, přičemž se šabat stal dnem šestým, avšak v mnoha jazycích se stále jmenoval (a jmenuje) šábes (=den odpočinutí), i když se ten den u křesťanů pracovalo! |
|
|
|
|
Honza M, Johny: Obávám se, že si postupem doby čím dál tím více ne zcela rozumíme, nejde mi ani o konkrétní řazení dnů v týdnu, resp. od kdy se týden vůbec začíná počítat, ani o to, že chronologie židovská a křesťanská jsou historickým vývojem o den posunuty, nýbrž a jedině o to, že Bible jasně židům i křesťanům přikazuje pouze:(v kralickém znění)
5,12 Ostříhej dne sobotního, abys jej světil, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj (podle ekumenického překladu není v 5,12 zavádějící termín "den sobotní", ale "den odpočinku"), takže z hlediska víry je důležitý právě onen cyklus: šest dní práce-každý sedmý den odpočinek; přičemž není výslovně stanoveno, že ten cyklus musí být výslovně takový jak si ho zachovali Židé, resp. z tohoto hlediska je irrelevantní, že křesťané mají den odpočinku de facto v první den dalšího židovského týdne.5,13 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své 5,14 Ale dne sedmého odpočinutí [jest] Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, i služebník tvůj i děvka tvá, vůl i osel tvůj i všeliké hovado tvé, i příchozí tvůj, kterýž jest v branách tvých, aby odpočinul služebník tvůj Ale dne sedmého odpočinutí [jest] Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, i služebník tvůj i děvka tvá, vůl i osel tvůj i všeliké hovado tvé, i příchozí tvůj, kterýž jest v branách tvých, aby odpočinul služebník tvůj a děvka tvá jako i ty. Přeju všem hezký víkend. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 603: "a ten sedmý den je, z hlediska křesťanského kalendáře, neděle, nikoli sobota." nikoliv, neděle je den první. Pouze moderní postnáboženská doba zavedla neděli do kalendáře jako poslední. Dokonce spousta zemí má neděli stále jako den č.1 a když to navíc je sw velmoc (USA) tak to někdy i rozčiluje. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 603: A proč tedy naši křesťanští předkové nazývali neděli "dies prima" nebo "feria prima" ? "k přesunu svátečního dne z šestého dne na sedmý den nedošlo, pouze k celkovému posunutí v rámci sedmidenního týdne, a ten sedmý den je, z hlediska křesťanského kalendáře, neděle"  viz moje (595) |
|
|
|
|
|
Honza M (591,595) Pokud si dobře pamatuji, nešlo původně o obsah svátku, v tom je mezi židovstvím a křesťanstvím rozdíl, ale pouze o jeho periodicitu -
Honza M. napsal v č. 591: -a k přesunu svátečního dne z šestého dne na sedmý den nedošlo, pouze k celkovému posunutí v rámci sedmidenního týdne, a ten sedmý den je, z hlediska křesťanského kalendáře, neděle, nikoli sobota. "Podobně např. den odpočinku má být den šestý, nikoliv sedmý" |
|
|
|
|
Yarra napsala v č. 601: aha sory, ve škole mě zapoměli naučit číst"Prísny zákaz pôstu = nesmie sa držať pôst." stydím se možná to bude tím že jsem 2 dny nespal |
|
|
|
|
fusilier napsal v č. 600: Prísny zákaz pôstu = nesmie sa držať pôst.
"Takže katolíci, by se o víkendech měli postit?"
fusilier napsal v č. 600: Možno u rímskokatolíckej cirkvi v súčasnosti vo vašej vsi... V minulost sa držal prísny pôst v piatky a v stredy. "Přísný půst je pouze na Velký pátek-den umučení Krista, a na popeleční středu." |
|
|
|
|
|
Yarra napsala v č. 596: Takže katolíci, by se o víkendech měli postit?"U katolíckej cirkvi bol napríklad (a dodnes aj je, čo si kňazi často neuvedomujú) v nedeľu a v sobotu (okrem bielej soboty) prísne zakázaný pôst.. (zdroj ČSVV).. platí to od 4. st. - teda pred veľkou schizmou." Přísný půst je pouze na Velký pátek-den umučení Krista, a na popeleční středu. Ortodoxnější katolíci v pátek nejí maso a na první pátek v měsíci obvzlášť. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 597: Bolo to len na doplnenie, že kresťania si takýmto spôsobom ctili starozákonné sviatky. V piatok mal byť držaný prísny pôst s výnimkou sviatkov. Dni klidu = sviatky "Nějak mi uniká souvislost — zákazu(?) — půstu v sobotu či neděli (pokud se dobře pamatuji, tak půst se, když ne vždy tak asi dost často, držel/drží v pátek?), a toho jak to je s dnem klidu? :o)))" |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 595: U katolíckej cirkvi bol napríklad (a dodnes aj je, čo si kňazi často neuvedomujú) v nedeľu a v sobotu (okrem bielej soboty) prísne zakázaný pôst.. (zdroj ČSVV).. platí to od 4. st. - teda pred veľkou schizmou. "Takže když to shrnu: židovská sobota je svátkem stvoření, bytí a rovnosti, křesťanská neděle je svátkem vzkříšení a spasení, ale židovské desatero mělo šabatem zcela jistě na mysli den stvoření člověka." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 592:
"Tak tomu tak úplně nerozumím - sice "byla sobota stvořena pro člověka, ne člověk pro sobotu", ale i v židovské tradici snad šlo o sedmidenní cyklus."
Honza M. napsal v č. 593:
"Na tu sobotu se ještě zeptám."
ja_62 napsal v č. 594: Takže po delší odmlce mohu konečně doplnit "Sobota je sice podle křesťanského kalendáře šestý den týdne, ale i v něm se přece opakuje v intervalu sedmi dnů." - cca před 14 dny jsem poslouchal, a taky se vyptával na názory, které mají k tématu pánové K. Sidon, M. Prudký, J. Beneš, F. Kunetka (první jmenovaný je ortodoxní rabín, ostatní křesťanští teologové).Tak tedy: 4. přikázání hovoří jasně: "Pamatuj na Šabat, aby ti byl svatý." Tedy celkem jednoznačně je přikázáno světit sobotu (=den odpočinku) a přes to nejede vlak. Zdánlivě komplikující je následující text "šest dní budeš pracovat, sedmý den budeš odpočívat", což by ukazovalo, že šabatem má být neděle. Ovšem za prvé: v mnoha společnostech, se sobota považuje za den sedmý a neděle den první (i v latině, uživané při dataci zhusta i v česky psaných středověkých textech, se neděle označuje jako Dies prima, nebo feria prima - den první) Za druhé: přikázání pokračuje slovy "Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera." přičemž v jiné verzi se ještě dodává: "...ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul, tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl..." Čili ve svěcení šabatu (dne odpočinku) jsou si všichni lidé rovni, ať pán, či otrok, nebo host (což nemusí být člen národa vyvoleného) protože všichni pocházejí z jednoho otce. Svěcení šabatu je díkem za stvoření a existenci člověka (což vyjadřuje i výrok "bytí předchází činnosti"/podmínkou činnosti je bytí, agere sequitur esse). Naproti tomu svěcení neděle vychází z "nové smlouvy" s Bohem. Je odkazem na to, že v neděli vstal Ježíš z mrtvých (a jako svátek ji zavedli až Římani). Takže když to shrnu: židovská sobota je svátkem stvoření, bytí a rovnosti, křesťanská neděle je svátkem vzkříšení a spasení, ale židovské desatero mělo šabatem zcela jistě na mysli den stvoření člověka. Takže šalom šabat. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 593:
""...se to prohloubilo..."?? "
ja_62 napsal v č. 590:
"nelze očekávat, že by radikálně změnili dosavadní výklad přikázání "Nezabiješ"). "
Honza M. napsal v č. 591:
"...Mluvil jsem o tom s jedním znalcem Talmudu (apod.) a podle něj doslovný překlad tohoto přikázání zní "nespácháš úkladnou vraždu", čili nezabiješ bezbranného člověka plánovitě"
ja_62 napsal v č. 592: Doslovná interpretace "Nezabiješ" sice implikuje něco jiného, ale fakticky nedochází k aplikaci na širší okruh případů než při zachování původního znění nebo odchylce od skutkové podstaty normy, pouze k jistému prohloubení chápání jejího smyslu, pročež bych to dokonce ani nenazval extensivním výkladem.
"Původně ano, a trochu se to prohloubilo, co do situace kdy je život chráněn, ale podstata je zhruba stejná, nesmí jít o úmyslné, bezdůvodné nebo nevyprovokované zabití"
Honza M. napsal v č. 593: Sobota je sice podle křesťanského kalendáře šestý den týdne, ale i v něm se přece opakuje v intervalu sedmi dnů. "Na tu sobotu se ještě zeptám." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 592: "...se to prohloubilo..."?? "Původně ano, a trochu se to prohloubilo" Na tu sobotu se ještě zeptám. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 591: Původně ano, a trochu se to prohloubilo, co do situace kdy je život chráněn, ale podstata je zhruba stejná, nesmí jít o úmyslné, bezdůvodné nebo nevyprovokované zabití, a třeba v otázce interrupce většinou nejde zrovna o sebeobranu; a zrovna tak mi kdysi jeden kněz říkal, že "Cti otce i matku svou" původně znamenalo pouze "Nevyvezeš je ve stáří do pouště".
"Mluvil jsem o tom s jedním znalcem Talmudu (apod.) a podle něj doslovný překlad tohoto přikázání zní "nespácháš úkladnou vraždu", čili nezabiješ bezbranného člověka plánovitě."
Honza M. napsal v č. 591: Tak tomu tak úplně nerozumím - sice "byla sobota stvořena pro člověka, ne člověk pro sobotu", ale i v židovské tradici snad šlo o sedmidenní cyklus.
"Podobně např. den odpočinku má být den šestý, nikoliv sedmý, jak ho mají křesťani "
Gn 2,3: I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo. a
Dt 5,13: Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci.
5,14: Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha.... |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 590: To už ostatně udělali - díky tomu teď někteří vegetariáni a ochránci vyvozují z Bible zákaz zabíjení zvířat. - Mluvil jsem o tom s jedním znalcem Talmudu (apod.) a podle něj doslovný překlad tohoto přikázání zní "nespácháš úkladnou vraždu", čili nezabiješ bezbranného člověka plánovitě."nelze očekávat, že by radikálně změnili dosavadní výklad přikázání "Nezabiješ"" Podobně např. den odpočinku má být den šestý, nikoliv sedmý, jak ho mají křesťani a "nebudeš brát jméno Boží nadarmo" ve skutečnosti znamená "nebudeš zle užívat jména Božího" (slovo a speciálně jméno Boží, které ostatně Židé, vyjma Kohenů, vůbec nevyslovují, má v židovském náboženství magickou moc a tohle přikázání mělo zabránit zneužití jeho síly v kletbách apod. "čarodějnických" praktikách). |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 587: Konečně jsem trochu hledal, jmenuje se Kongregace pro nauku víry (Congregatio pro doctrina Fidei), dříve Svaté officium, ještě dříve Svatá kongregace obecné inkvisice, a schvaluje jak oficiální církevní učební texty, tak závazné znění Bible, resp. doporučuje oficiální postoj sboru kardinálů a papeži, v souladu s nimi pak místní biskupské konference schvalují překlady Bible do národních jazyků a místní katechismy. Jinak v zásadních věcech se většinou nic nemění, resp. mělo by se k nim dojít rozvíjením toho známého, a neměly by být v rozporu s předchozím stavem (takže katolická církev (například) třeba časem může revidovat postoj k zabránění početí, ale nelze očekávat, že by radikálně změnili dosavadní výklad přikázání "Nezabiješ").
"Zkoumají i „vlastní výtvory“, nebo jen „výpotky“ světců, otírajících se o víru? :o) Kdo ví, zda-li onen tehdejší výklad (z „Katechismu“ schváleného roku 1894) ještě vůbec je aktuální…"
Genesis 1,1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
a
1,2 Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.
jsou dvě podání téže věci, ale nejde říci, že by si jednotlivé tradice nějak protiřečily, pouze se soustředí na odlišné věci (jahvistická se soustředí na stvoření člověka, a představu Boha jako krále,(a nazývá ho Jahve), a následkem jsou pak ty rodokmeny od Adama po Šalomouna; a také lidé co si tento fakt občasného pojmenování vybrali ke zdůrazňování, a občas nám zvonívají za dveřmi se svým historickým posláním ), a důležité jsou hlavně pro poznání jak Bible vznikala, resp. na co kladly důraz jednotlivé prameny z nichž byla scelována. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 587: A co ta druhá verze, kdy se "Duch Boží vznášel nad vodami?" "A pokud stvořil „nebe“ (vesmír?) pak logicky vytvořil i tu vodu, neb Zemi vytvořil až „v druhém plánu“ (nemluvě o tom, že voda se mohla na Zemi objevit až poté, co Země dostatečně zchladla)." Jde o to, že většina jiných kosmogonií stvoření vody uvádí výslovně (pokud vím, tak s výjimkou mayské, ovšem nakolik byla Popol Vuh ovlivněna Biblí, je dodnes předmětem bádání...) |
|
|
|
|
Ukázky z protektorátního tisku: www.holocaust.cz/cz2/resources/documents/ant... Např: 
|
|
|
|
|
ja_62: (583) Jen jsem si představil, jak by bible vypadala v tom novějším překladu. |
|
|
|
|
|
Honza M.: (574) Došlo Ti správně. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Válečné zločiny
- > Židé a jejich život dějinami, hlavně za 2.sv.v. a vznik státu Izra...