Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
621-640 z 687
<< 29 30 31 32 33 34 35 >>
Po
Taz 20.10.2005 13:10 - č. 76
Taz Jestliže na GF měly být umístěny Bf-109 T, nedokážu si představit to přistání. Předpokládám z toho co tu bylo řečeno, že Bf-109T má určitě taky podvozek ve formě "vidličky", že?
(pozn. Vím, co si tu myslíte o leteckých simulátorech, ale v simulátoru IL-2 je pro mne pořád na Bf-109 nejtěžší přistání)... Dokážu si představit ty ztráty letadel při přistání. Němci by časem jistě vycvičili vhodnou posádku, ale čas, to je to co němci zrovna neměli. Vzhledem k tomu, že by GF vyžadovala "obrovský doprovod", z počátku by "ztrácela" letadla a zkušené piloty, mám pocit, že by pro němce byla stejně jen zátěží, než taktickou výhodou....

(pozn. Náklady na letadlovou loď bych já rozhodně investoval do tanků a letadel samotných)
SK 5.10.2005 06:04 - č. 75
SK
Algernon napsal v č. 74:
"Aneb jedna věc je realita, druhá „Plán Z“, a třetí během války vzniklé nápady, že…"
Algernon napsal v č. 74:
"Zkus reagovat jen a pouze na příspěvky, ke kterým máš co říci…"
Algernon napsal v č. 69:
"V plánech byla ještě stavba druhé…"
v 69 hovoríš o plánoch, nie o tom, ktoré sa skutočne začali stavať. Takže som len doplnil, aké lode boli ešte "v pláne".
SK 4.10.2005 07:32 - č. 73
SK
Algernon napsal v č. 69:
"V plánech byla ještě stavba druhé…"
a tretej a štvrtej (Graf Zeppelin, údajný Peter Strasser a nepomenované C a D). Rozostavané boli iba prvé dve.

Počas vojny nemci planovali prestavať na lietadlové lode viacero iných:
Parník Európa o 56000 BRT mal niesť myslím 40 lietadiel.
Parníky Potsdam a Gneisenau (nezamieňať s bitevným krížnikom) mali niesť po 24.
Hansa ... 7 lietadiel.

Prestavané mali byť i dva krížniky:
Takmer dokončený ťažký krížnik Seydlitz mal po prestavbe niesť 23 lietadiel a jeden francúzsky mal niesť po prestavbe 18 lietadiel.

Vznikli i projekty tzv. "atlantických" krížnikov - hybridných lodí, ktoré mali silnú delostreleckú výzbroj sústredenú v prednej časti a v zadnej letovú palubu.

Samozrejme, že žiaden s týchto projektov nedotiahli do konca.
Dzin 30.9.2005 23:11 - č. 71
Dzin (69) ... která se prý měla jmenovat Peter Strasser. Dá se říci, že s vlastními letadlovými loděmi Kriegsmarine počítalo vážněji jen vždy, když jim nějak uškodlilo letectvo nepřítele z CV. Celkově je spíše přehlíželo. Nepochybně v tom sehrálo roly, že oba šéfové Kriegsmarine byli zahleděni na svoje pojetí a letectvo nedoceňovali a považovali ho jen za pomoc a doplnění těžkých hladinových lodí (Reader) nebo ponorek (Dönitz).
ujezd 30.9.2005 19:45 - č. 70
Honza: i kdyz pozde, tak nazor.

Fw-190 prisel pozdeji, kdyz uz bylo jasne, ze valka bude mit pozemni charakter. V te dobe, kdy prisel byla stavba velkych hladinovych lodi odsunuta na kolej c. 106, takze o tomto projektu uz asi nikdo neuvazoval. Paralelni vyvoj palubni verze byl asi nemozny vzhledem k vyvojovym moznostem (kapacita) FW.

Na palubni stihacku nevhodna vzhledem k vysokemu, tvrdemu podvozku, asi by i pouziti na palube negativne ovlivnil velky kroutici moment vrtule. Pristavaci rychlost take docela vysoka.

Podle me by situace s adaptaci na palubni provoz byla horsi nez u Corsairu, kde se jednalo v zasade o doladeni (i kdyz mozna hral roli lobbing Grummanu).
Tom 14.1.2005 06:13 - č. 68
Tom
ragaz napsal v č. 65:
"Dopadlo by to asi jako nasazení Seafiru"
Hůř. Spitfire nebyl při startu a přistání zákeřný jako Bf 109. LW měla na Bf 109 jen do začátku války na 1500 havárií a karambolů při přistání. A taky neměl chatrnou konstrukci konce trupu jako Bf 109E a odvozená Bf 109T.
ragaz 14.1.2005 00:00 - č. 67
ragaz Honza: Tak o tom sem se nikde nic nedočetl.
Honza 13.1.2005 23:56 - č. 66
Honza Vím, že u mě je to ostuda, ale nebyly náhodou nějaký plány na navalizaci Fw-190? Ptám se vzhledem k tomu, že plány na dostavbu/jejich rušení byly několikrát, asi podle toho, jak se Dolfík vyspal
ragaz 13.1.2005 21:15 - č. 65
ragaz
Dzin napsala v č. 63:
"To v jaké loděnici se loď staví má ale vždy velký vliv. Hlavně na její kvalitu, viz. Szent István."


To bylo vyloženě politické rozhodnutí. Je lepší mít 3 lodě dobré a jednu špatnou než žádnou. Ale lodě to byly pěkné.

Dzin napsala v č. 64:
"Nasazení BF 109 jako palubní stihačky by ale přinášelo určité problémy"
Dopadlo by to asi jako nasazení Seafiru - nouzová přestavba pozemního letadla pro let. loď není to pravé ořechové.
Dzin 13.1.2005 21:02 - č. 64
Dzin Nasazení BF 109 jako palubní stihačky by ale přinášelo určité problémy. Už to tu bylo myslím někde rozebíráno, vada na kráse byl hlavně náročný provoz na palubě a tím i pravděpodobně značný počet havárií. Obvzláště na tak tvrdém moři jakým to Severní bezesporu je.
Dzin 13.1.2005 21:00 - č. 63
Dzin nemetko: (60) To v jaké loděnici se loď staví má ale vždy velký vliv. Hlavně na její kvalitu, viz. Szent István.
ragaz 12.1.2005 20:40 - č. 62
ragaz
Eagle napsal v č. 61:
"Jak to bylo s Bf 109 T ? Kolik jich bylo postaveno a kde sloužily, když GZ nikdy nedostavěli ?"
Bf109T-0 10ks, Bf109T-1 60ks. Delší čas působily Norsku, v roce 1943 na Helgolandu a poslední dosloužily v Německu. Zdroj "Vojenská letadla III"
Eagle 11.1.2005 15:33 - č. 61
Eagle Jak to bylo s Bf 109 T ? Kolik jich bylo postaveno a kde sloužily, když GZ nikdy nedostavěli ?
nemetko 4.3.2004 09:00 - č. 60
nemetko pozeram pozeram, debata tu skoncila na mrtvom bode... Ale takto, Nemci uz v nejakej lodenici tu GZ stavali, takze ta lodenica nemohla mat az taky vplyv... Samozrejme ze by ju nestavali niekde na Labe alebo Dunaji...

Inak vyznieva to tu ze obhajujem GZ, v situacii aka bola za WWII bola GZ blbost, mastodont na ktoreho by briti utocili vsetkym co by nasli, zatial co ako overovacia lod, s tym, ze by sa v ramci planu Z stavali nejake lode, ktore by boli vylepsenim GZ a tie bi boli potom masovejsie nasadene v WW (ale uz nie takej aku pozname) by bolo dokoncenie opodstatnene...
Tom 15.12.2003 11:00 - č. 59
Tom To nemetko: samotná loděnice má kurevský vliv. Rozměry suchého doku, jeřáby a ostatní manipulace, vybavení vercajkem a ostatními stroji (zvlášť pro přípravu svarů nebo nýtování...), taková pitomost jako vlastní elektrárna... Ba ne, lidi nestačí.
Dzin 12.12.2003 21:28 - č. 58
Dzin nemetko: Jo takhle. Ale to neni moje teorie, nybrliz prosta skutecnost. Graff Zeppelin se nemohl zucastnit vypadu s Bismarckem proto, ze nebyl aschopen ani vyplout a nebyla ani realna snace, ze by vyplul...
nemetko 12.12.2003 02:21 - č. 57
nemetko Islo o to ze "keby" GZ vyplyvala spolu s "bismarekom" tak co by sa stalo, a ty si sfukol teoriu co keby len pre to ze by proste nevyplavala...
Dzin 10.12.2003 23:16 - č. 56
Dzin nemetko: tak to mi budes muset osvezit pamet, protoze jsem uplne ztratil nit...
nemetko 10.12.2003 21:23 - č. 55
nemetko Teda tu islo len hypoteticku situaciu, ktoru si ty sfukol, bez toho aby si sa zaujimal o samotnu situaciu, tak som Tej hypoteze chcel nejak pomoct. Ono tam bolo nieco ako "Kdyby"
Dzin 9.12.2003 22:09 - č. 54
Dzin nemetko: Jenze v roce 40 uz byl v Nemecku problem z vyrobnimi kapacitami. Takze presun odborniku (resp. radoby odborniku, rancie ve stavbe letadlovek rozhodne nepatrila k nejake svetove spicce, spise k zacatecnikum) by toho moc nevyresil.
621-640 z 687
<< 29 30 31 32 33 34 35 >>
Po