Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě
|
|
---|---|
Jestliže na GF měly být umístěny Bf-109 T, nedokážu si představit to přistání. Předpokládám z toho co tu bylo řečeno, že Bf-109T má určitě taky podvozek ve formě "vidličky", že? (pozn. Vím, co si tu myslíte o leteckých simulátorech, ale v simulátoru IL-2 je pro mne pořád na Bf-109 nejtěžší přistání)... Dokážu si představit ty ztráty letadel při přistání. Němci by časem jistě vycvičili vhodnou posádku, ale čas, to je to co němci zrovna neměli. Vzhledem k tomu, že by GF vyžadovala "obrovský doprovod", z počátku by "ztrácela" letadla a zkušené piloty, mám pocit, že by pro němce byla stejně jen zátěží, než taktickou výhodou.... (pozn. Náklady na letadlovou loď bych já rozhodně investoval do tanků a letadel samotných) |
|
|
|
Algernon napsal v č. 74:
"Aneb jedna věc je realita, druhá „Plán Z“, a třetí během války vzniklé nápady, že…"
Algernon napsal v č. 74:
"Zkus reagovat jen a pouze na příspěvky, ke kterým máš co říci…"
Algernon napsal v č. 69: v 69 hovoríš o plánoch, nie o tom, ktoré sa skutočne začali stavať. Takže som len doplnil, aké lode boli ešte "v pláne". "V plánech byla ještě stavba druhé…" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 69: a tretej a štvrtej (Graf Zeppelin, údajný Peter Strasser a nepomenované C a D). Rozostavané boli iba prvé dve."V plánech byla ještě stavba druhé…" Počas vojny nemci planovali prestavať na lietadlové lode viacero iných: Parník Európa o 56000 BRT mal niesť myslím 40 lietadiel. Parníky Potsdam a Gneisenau (nezamieňať s bitevným krížnikom) mali niesť po 24. Hansa ... 7 lietadiel. Prestavané mali byť i dva krížniky: Takmer dokončený ťažký krížnik Seydlitz mal po prestavbe niesť 23 lietadiel a jeden francúzsky mal niesť po prestavbe 18 lietadiel. Vznikli i projekty tzv. "atlantických" krížnikov - hybridných lodí, ktoré mali silnú delostreleckú výzbroj sústredenú v prednej časti a v zadnej letovú palubu. Samozrejme, že žiaden s týchto projektov nedotiahli do konca. |
|
|
|
(69) ... která se prý měla jmenovat Peter Strasser. Dá se říci, že s vlastními letadlovými loděmi Kriegsmarine počítalo vážněji jen vždy, když jim nějak uškodlilo letectvo nepřítele z CV. Celkově je spíše přehlíželo. Nepochybně v tom sehrálo roly, že oba šéfové Kriegsmarine byli zahleděni na svoje pojetí a letectvo nedoceňovali a považovali ho jen za pomoc a doplnění těžkých hladinových lodí (Reader) nebo ponorek (Dönitz). | |
|
|
Honza: i kdyz pozde, tak nazor. Fw-190 prisel pozdeji, kdyz uz bylo jasne, ze valka bude mit pozemni charakter. V te dobe, kdy prisel byla stavba velkych hladinovych lodi odsunuta na kolej c. 106, takze o tomto projektu uz asi nikdo neuvazoval. Paralelni vyvoj palubni verze byl asi nemozny vzhledem k vyvojovym moznostem (kapacita) FW. Na palubni stihacku nevhodna vzhledem k vysokemu, tvrdemu podvozku, asi by i pouziti na palube negativne ovlivnil velky kroutici moment vrtule. Pristavaci rychlost take docela vysoka. Podle me by situace s adaptaci na palubni provoz byla horsi nez u Corsairu, kde se jednalo v zasade o doladeni (i kdyz mozna hral roli lobbing Grummanu). |
|
|
|
ragaz napsal v č. 65: Hůř. Spitfire nebyl při startu a přistání zákeřný jako Bf 109. LW měla na Bf 109 jen do začátku války na 1500 havárií a karambolů při přistání. A taky neměl chatrnou konstrukci konce trupu jako Bf 109E a odvozená Bf 109T. "Dopadlo by to asi jako nasazení Seafiru" |
|
|
|
Honza: Tak o tom sem se nikde nic nedočetl. | |
|
|
Vím, že u mě je to ostuda, ale nebyly náhodou nějaký plány na navalizaci Fw-190? Ptám se vzhledem k tomu, že plány na dostavbu/jejich rušení byly několikrát, asi podle toho, jak se Dolfík vyspal | |
|
|
Dzin napsala v č. 63: "To v jaké loděnici se loď staví má ale vždy velký vliv. Hlavně na její kvalitu, viz. Szent István." To bylo vyloženě politické rozhodnutí. Je lepší mít 3 lodě dobré a jednu špatnou než žádnou. Ale lodě to byly pěkné.
Dzin napsala v č. 64: Dopadlo by to asi jako nasazení Seafiru - nouzová přestavba pozemního letadla pro let. loď není to pravé ořechové. "Nasazení BF 109 jako palubní stihačky by ale přinášelo určité problémy" |
|
|
|
Nasazení BF 109 jako palubní stihačky by ale přinášelo určité problémy. Už to tu bylo myslím někde rozebíráno, vada na kráse byl hlavně náročný provoz na palubě a tím i pravděpodobně značný počet havárií. Obvzláště na tak tvrdém moři jakým to Severní bezesporu je. | |
|
|
nemetko: (60) To v jaké loděnici se loď staví má ale vždy velký vliv. Hlavně na její kvalitu, viz. Szent István. | |
|
|
Eagle napsal v č. 61: Bf109T-0 10ks, Bf109T-1 60ks. Delší čas působily Norsku, v roce 1943 na Helgolandu a poslední dosloužily v Německu. Zdroj "Vojenská letadla III" "Jak to bylo s Bf 109 T ? Kolik jich bylo postaveno a kde sloužily, když GZ nikdy nedostavěli ?" |
|
|
|
Jak to bylo s Bf 109 T ? Kolik jich bylo postaveno a kde sloužily, když GZ nikdy nedostavěli ? | |
|
|
pozeram pozeram, debata tu skoncila na mrtvom bode... Ale takto, Nemci uz v nejakej lodenici tu GZ stavali, takze ta lodenica nemohla mat az taky vplyv... Samozrejme ze by ju nestavali niekde na Labe alebo Dunaji... Inak vyznieva to tu ze obhajujem GZ, v situacii aka bola za WWII bola GZ blbost, mastodont na ktoreho by briti utocili vsetkym co by nasli, zatial co ako overovacia lod, s tym, ze by sa v ramci planu Z stavali nejake lode, ktore by boli vylepsenim GZ a tie bi boli potom masovejsie nasadene v WW (ale uz nie takej aku pozname) by bolo dokoncenie opodstatnene... |
|
|
|
To nemetko: samotná loděnice má kurevský vliv. Rozměry suchého doku, jeřáby a ostatní manipulace, vybavení vercajkem a ostatními stroji (zvlášť pro přípravu svarů nebo nýtování...), taková pitomost jako vlastní elektrárna... Ba ne, lidi nestačí. | |
|
|
nemetko: Jo takhle. Ale to neni moje teorie, nybrliz prosta skutecnost. Graff Zeppelin se nemohl zucastnit vypadu s Bismarckem proto, ze nebyl aschopen ani vyplout a nebyla ani realna snace, ze by vyplul... | |
|
|
Islo o to ze "keby" GZ vyplyvala spolu s "bismarekom" tak co by sa stalo, a ty si sfukol teoriu co keby len pre to ze by proste nevyplavala... | |
|
|
nemetko: tak to mi budes muset osvezit pamet, protoze jsem uplne ztratil nit... | |
|
|
Teda tu islo len hypoteticku situaciu, ktoru si ty sfukol, bez toho aby si sa zaujimal o samotnu situaciu, tak som Tej hypoteze chcel nejak pomoct. Ono tam bolo nieco ako "Kdyby" | |
|
|
nemetko: Jenze v roce 40 uz byl v Nemecku problem z vyrobnimi kapacitami. Takze presun odborniku (resp. radoby odborniku, rancie ve stavbe letadlovek rozhodne nepatrila k nejake svetove spicce, spise k zacatecnikum) by toho moc nevyresil. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě