Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
661-680 z 687
<< 31 32 33 34 35
Po
Tom 20.11.2003 07:48 - č. 27
Tom To Kreon: Bismarcku by nejspíš nepomohly ani tři nosiče. Takový svaz by totiž potřeboval doprovod lehkých jednotek (a je Němci neměli), navíc samy Swordfishe měly s operacemi proti Bismarcku dost problémů kvůli počasí, Němci by na palubě určitě neměli leteckou skupinu se zkušeností v boji (kde by ty zkušenosti s bojovým nasazením letadel z nosičů získali, když by to byla první podobná plavba), neměli by tak propracovanou taktiku jako USN v Pacifiku v roce 1943 a později, nemluvě o letadlech. Bf 109T by musely dopadnout ještě hůř než Seafiry u Salerna. Výsledek by byl stejný. Stejně tak Svaz Z. Žádná letadlovka v té době nenesla tolik stíhaček, aby se ubránila takovému náletu jaký podnikly Genzan a Mihoro Kokútai. Jedinou výhodu by to v obou případech mělo v možnosti lepšího průzkumu, než jen s hydroplány z křižníků.
Kreon 20.11.2003 07:21 - č. 26
Kreon Je nesporné, že jediná letadlovka by z obecného hlediska asi ničeho nedosáhla, ale vezměme si situaci: Bismarck vyjíždí na moře nejen s Prinz Eugenem, ale i s Graf Zepellin. Tohle uskupení by nebylo marné a věřím tomu, že by letadlovka Bismarck ochránila před náletem Swordfishů z Ark Royalu a tudíž by se potopení B zřejmě nekonalo.....ale je to jenom kdyby.

Jinak souhlasím s názorem, že by GZ nakonec dopadla jako Bismarck a spol....

Dalším příkladem mže být zkáza Princ of Wales a Repulse v Pacifiku.....Původně je přece také měla doprovázet letadlová loď....
nemetko 19.11.2003 22:58 - č. 25
nemetko Talianske lode mali najvacsi pancier a najmensi dosah, teda najmenej paliva, preco? lebo v stredozemnom mori je aj 5000namornych mil dostatocny radius na to aby si ho oboplaval trikrat. Z toho isteho dovodu nepredpokladali ze budu potrebovat lietadlovku, ved prakticky cele stredomorie bolo v dolete ich lietadiel.

BTW: Mali najmodernejsie konstruovane lode, akorat nemali radar. Si precitaj ktorukolvek monografiu o BL talianska a zistis ze vacsinou prehrali bitky lebo nevideli nepriatela ked on videl ich...
michal 14.11.2003 22:16 - č. 24
michal Dzin:No řekněme,že mam své pochybi a svůj názor na Italské velení,ale přesvědčil si mě a nahlodal v názoru o potřebnosti letadlovek pro Itali.
michal 14.11.2003 22:14 - č. 23
michal Jossif:tankoví Italský divise mi nic neříkaj,sem úplně blbej,ale i 10 000 lehkých tanků L40 je v kombinaci s 300 000 nemotorizovanými pěšáky se špatnym zásobenim k ničemu.A 10 000 jich zdaleka nebylo.Mluvim o invazi do Afriky Italů bez němců,jen pro pořádek.Semovent 47 to mi něco řiká,ale jen matně.Moc sem o nich nečet.

Caesarský sindrom-Chlap v čele státu co se snaží udělat druhý řím a sebe považuje za cosi jako Caesara.Že by legionáři byli ve WW2 na nic?
Dzin 14.11.2003 22:12 - č. 22
Dzin michal: Kdyby meli potrebu a nestaveli by Romu a jeji sestry, pak asi ano. Ale oni proste nemeli potrebu, tak se soustredili na bitevky.
michal 14.11.2003 22:07 - č. 21
michal Dzin:Já o letectvu nic neřek.To pochopili.A letadlovky podle mě,potřebovali.myslim,ale že by nebyli schopni vyrobit a udržet 5 letadlovek.To stim spátečnickym velenim se týká hlavně kladení důrazu na bitevní lodě.
Jossif 14.11.2003 22:04 - č. 20
michal: samohybne dela a L 40 a M 41. Čo takto Semovent 47, Semovente 75, Semovente 90, Semovente 105. 10 tankov na divíziu? kamo, hovori ti niečo tankova divizia Ariete a kopu inych dalsich? caesarsky sindrom? vysvetli prosim ta.
Dzin 14.11.2003 22:00 - č. 19
Dzin michal: Prestoze castecne vychazeli i z teorii "Mlade skoly"? Chapej, oni nezavrhovali letectvo prave naopak, jen si mysleli, ze nebudou potrebovat letadlovou lod.
michal 14.11.2003 21:58 - č. 18
michal Dzin:No představa že Italský průmysl vyrobý 5 letadlovek světové kvaliti mi opravdu připadá šílená.To že necítili potřebu jen potvrzuje spátečnické velení(15).
Dzin 14.11.2003 21:54 - č. 17
Dzin michal: to ale neni pravda. italove opravdu nemeli potrebu letadlove lodi. teprve az behem valecnych operaci se ukazalo, ze jejich nazor, ze na vse staci letadla z pozemnich zakladen byl nespravny. Francouzi se snazli drzet paritu s Italii a take venovali hlavni usili pozemni armade, protoze se vzdy nejvice citili ohrozeni ze strany Nemecka.
michal 14.11.2003 21:53 - č. 16
michal Jossif: co mám proti talianom=Italům:tohle:Vedli ofenzívu do afriky s obrovskou pěchotní masou,která šla pěšky a neměla ani 10 tanků na divizi.byli špatně zásobení a vedený chlápkem co měl caesarský sindrom,zaútočili na Řecko s velkou přesilou,ale bez vozidel a dobrého zásobování,řekové je vyhnali,Řecko jako stát s minimální armádou a téměř bez tanků,sice s podporou Britů,ale i tak.Eště k Africe aby 20 000 zajalo 180 000 ty čísla sou jen orientační a určitě špatně,ale de o orientační cifru.Ale hlavní brzda byl Musolini,kterej si asi 2 měsíce dopisoval se svi africkym generálem a říkal čím dál složitěji ať postoupí a naopak generál,čím dál složitěji,že nemůže.To proti Talianom mam.

Samohybi?To jako L 40 a M 41?Nebo nějakej jinej?

To námořnictvo:Řekněme že Italie byla silnější část hladinového námořnictva evropské části osy .
michal 14.11.2003 21:41 - č. 15
michal Dzin:Italové na stavbu letadlovky neměli.A jejich velení v čele s Mudolinim bylo dost zpátečnické.Francouzi naprosto zaspali a nějaká spojitost,že se chtěli vyrovnat italům na tom nic nemění.Francouské velení bylo plné veteránů z WW1 kteří WW1 pochopili a zůstali u ní.Sověti:vždit říkám:nic moc.
Jossif 14.11.2003 21:39 - č. 14
michal: je jasné, že Sovieti nemali, ani nemohli mať lietadlove lode. Teda mohli, ale neviem naco by im boli. Takym talianom by sa zisli určite. Neviem čo furt každy ma proti Talianom. mali dobre Samohyby, namornictvo.

dzin: Frantici mali lietadlovu lod Béarn.
Dzin 14.11.2003 21:35 - č. 13
Dzin michal (Jossif): Soveti to meli dano kapacitou sveho lodniho prumyslu. Italove letadlovky nestaveli hlavne proto, ze si mysleli, ze jim pri operacich ve Stredozemnim mori postaci jejich vyhodne umisteni domacich leteckych zakladen v centru more, ze kterych budou moci vest dostatecne operace. Francouzi se snazili stavet lodstvo, ktere by bylo vyrovnane Italum a take oni nemeli tudiz potrebu letadlove lodi.
Jossif 14.11.2003 21:27 - č. 12
dzin: čím to bolo dané v Taliansku?
michal 14.11.2003 21:24 - č. 11
michal Dzin:Taky sověti nic moc.Ale u těch němců.nezaspali,ale nemohli si to dovolit.Já si myslim,že by nemělo smysl v pozici němců stavět letadlovku.tak proč o tom vůbec uvažovat.Britové před válkou dávali hlavní váhu v těžké lodě a spoléhali na ně.Italové-to samí co němci,ale bez tanků co jinýho jim zbylo.Francouzi-ty podle mě zaspali jak na polní tak námořní taktice,ale hlavní silou a ukazatelem síli každého námořnictva byli těžké bitevní l..,né kvůli svému potenciálu,ale proto že je nepřítel za nebezpečné považoval.
Dzin 14.11.2003 21:16 - č. 10
Dzin michal: No, v na zacatku WW2 uz nejak vyraznejsi pochyby o letadlovkach nebyly. Vsechny hlavni namornictva meli alespon par lidi ve veleni, kteri si jejich moznosti uvedomovali. Ale Nemecko jako jedine v tomto smeru absolutne zaspalo (plus Italie, ale tam to bylo dano necim jinym). Plan Z je toho dukazem, soustredil se hlavne na vystavbu bitevnich lodi.
michal 14.11.2003 21:09 - č. 9
michal Dzin:To byl názor celosvětov,který se odbourával velmi pomalu.Něco jako s tankama.
Dzin 14.11.2003 21:02 - č. 8
Dzin Ja vubec pochybuji o tom, ze i kdyby ji dostaveli, dokazali by ji efektivne vyuzit. Raeder preci jen ulohu letectva nad morem plne nedocenoval, v jeho pohledu byla tim hlavnim, co rozhoduje namorni stretnuti, bitevni lod.
661-680 z 687
<< 31 32 33 34 35
Po