Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců
|
|
|
|---|---|
|
Jinak nacionální socialismus je přímo ukázkový příklad. V německu byl vytvořen například úplný kult práce - klasické RAD byly oddíly vykonávající hrubou práci ale díky struktuře byla i tato v podstatě špinavá práce přetvořena na zásluhu - k tomu sloužily hodnosti, uniformy, nože a šavle pro velitele, vojenská organizace a pod. V továrnách byl navozen režim, kdy byl na stejnou úroveň položen dělník a továrník. Dělnící měly něco jako odbory podřízené stranickým složkám NSDAP s tak velkou pravomocí, že pokud řekly tak byl továrník poslán do KZ a nebo mu byla továrna dána pod státní správu. K tomu naprostá péče do té doby nevídaná o pracující (KDF a pod.) s výlety k moři, odborářská rekreace na zaoceánských luxusních lodích, příspěvky pro matky a td atd. To vytvořilo naprosto oddanou vrstvu lidí ze všech tříd, kteří naopak poskytli režimu vše co měli a uměli. To byl základ nacistické expanze. |
|
|
|
|
|
Tom: Problém je, že jsi nepochopil text. Zrovna tebou zmíněný HG se stal průmyslníkem právě až poté, co získal vliv v socialistické vládě - stejně jako mnoho jiných nacistů před tím byl nula. At o je právě ten trik - v soicialismu se staneš průmyslníkem a kapitalistou jen pokuď budeš členem vládnoucí kliky - zbytek je udržován v blažené nevědomosti a okrádán odvody ve prospěch uzké skupiny lidí, kteří se zaštiťují tím, že z těchto odvodů přerozdělí určité minimální procento těm, kteří v podstatě vytvoří mnohem více a myslí si naivně, že něco dostávají zadarmo. Běžné je, že státní přerozdělování z 1 koruny vybrané přidělí blahoskloně .50 hal a vytvoří dojem, že lidi něco dostali zadara. Pokud by jsi pracoval někdy v nadnárodní průmyslové korporaci tak by jsi poznal "klasický" socialismus. Velké firmy mají už tak nejasný vlastnický podíl, že je to svět velmi podobný politice, ředitelé už nevěnují většinu času firmě ale pouze politickému boji aby se udrželi v křesle. Stejně tak je spojený tento systém s vládnoucí klikou. Firmy podpoří finačně takovou vládu, která udrží dělníky na uzdě sociálnímu sliby a výhodami, za což vláda přes odbory naopak podpoří ty manažery kteří jim toto zaručí. Tomu se říká korporátní fašismus - tedy systém, kdy identita jednotlivce je naprosto potlačena, soukromé podníkání jednotlivců je utlumeno daňovými odvody díky kterým oni nedokáží konkurovat státem podporovaným konglomerátům. atd. ale to už zabíhám...... |
|
|
|
|
Kreon: Tak to se potom tlemíme bezdůvodně.  |
|
|
|
|
Dzin: nevim co se tlemíš. |
|
|
|
|
|
mbbb: na větě, resp. na jejím znění (Zájmy státu mají přednost před zájmy jednotlivců) nevidím nic fašistického. _Nedokážu si představit politiku, kdy by měl být zájem jednotlivce povyšován nad zájem státu. To by asi nefungovalo...aneb idealismus v praxi. |
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 1964: no a jak jinak by to mělo být??? "Johny napsal v č. 1957: "Zájmy státu mají přednost před zájmy jednotlivců" Pokud bych na tuhle teorii přistoupil, tak v tom případě je dnes každý stát fašistickým. Trošku nesmysl ne?" |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1957: Pokud bych na tuhle teorii přistoupil, tak v tom případě je dnes každý stát fašistickým. Trošku nesmysl ne? "Zájmy státu mají přednost před zájmy jednotlivců" |
|
|
|
|
Ad Johny 1957: ve Tvém příspěvku nezaznělo cosi podstatného a to, že skutečnost byla zcela jiná. Taková, že čelní představitelé a exponenti této politiky - typickým příkladem je velkoprůmyslník Hermann Goring - si ztožnili stát a jeho potřeby s potřebami vlastními a potřebami svých firem. Na základě této logiky pak i oni určovali, co jsou to ony životní standarty. Navíc, jistě velmi dobře víš, že tyto životní standarty náležely jen části národa, kterého se tito pánové dovolávali a už vůbec ve stejné míře neplatily na okupovaných územích - ostatně proto odešla řada Čechů dobrovolně pracovat do Reichu dávno před totálním nasazením. Nejsem sice ekonom (díkybohu se živím vcelku poctivě), ale nejsem zase tak úplně blbej, abych ten rozdíl neviděl. Nacisti si stát ztotožnili sami se sebou a co bylo dobré pro ně a jejich cíle, muselo být dobré i pro stát. Celkem mne nepřekvapuje, že právě Ty nabízíš srovnání Tonyho Blaira s fašisty z dvacátých a třicátých let. A dost mne to mrzí - zvlášť když vím, že jsi docela inteligentní a jinak vcelku normální. |
|
|
|
|
|
Kreon: |
|
|
|
|
|
Dzin: to je definice anarchie cos napsal? Podle mě to je definice tolerance vůči "jiným". |
|
|
|
|
|
mcgiver: (1949) Trochu to pleteš. Ne zákony proti svobodě, ale protiprávní zákony podrývají autoritu státu a nutí lidi k nepokojům. Zákon proto není posuzován podle toho, zda nějakou svobodu omezuje, ale zda je podle práva. Třeba zákon omezující tvojí svobodu kohokoliv napadnout a ublížit mu je jednoznačně podle práva, byť tvoji svobodu omezuje a rozhodně přitom nijam nesnižuje svobodu ve státu či jeho demokracii. |
|
|
|
|
|
Kreon: (1936) A ani anarchie to není, protože ta se řídí hesle: "Mám právo být sám sebou, ale nesmím tím narušit toto právo někoho jiného." Je jen potom zajímavé vidět, kdo všechno se k anarchii hlásí a jak tomu odpovídá jeho chování.  |
|
|
|
|
|
pár faktů k debatě která následovala: V projevech mnoha dnešních demokratických státníků zaznívají podobné motivy: právo na spravedlivou mzdu, kritika konzumní společnosti, sociální koheze, a tak dále. Politici často užívají "nacistickou" rétoriku, aniž si to uvědomují. Například Tony Blair a jeho proslavená Třetí cesta, což je termín z fašistické Itálie. Z Mussoliniho Itálie pochází také tripartita, společné jednání zástupců státu, odborů a podniků. Ovšem ve fašistické Itálii vláda poroučela, zatímco odbory a zaměstnavatelé poslouchali. V mnoha dnešních evropských zemích poroučejí odborové svazy (italsky fasci, čtěte faši); vlády a zaměstnavatelé poslouchají. "Hitler anticipoval moderní hospodářskou politiku," napsal v roce 1973 levicový ekonom John Kenneth Galbraith. Tato politika je typická nejen vysokou mírou zdanění, vysokou mírou státní regulace a důrazem na pečovatelský stát. Hlavním rozdílem mezi fašismem a liberální společností je postavení a role vlády. V liberální ekonomice náleží vládě péče o bezpečnost, spravedlnost a několik dalších funkcí, které nejsou pro trh atraktivní. Politika slouží ekonomice, zájmy jednotlivců mají přednost před zájmy státu. Ve fašistické ekonomice jsou podniky a jednotlivci nástroji v rukou vlády, která jejich prostřednictvím uskutečňuje své cíle. Ekonomika slouží politice, přesněji politikům. Zájmy státu mají přednost před zájmy jednotlivců. Fašisté velmi rádi operují pojmy jako veřejný zájem či služba veřejnosti. Kdo chce vidět příklad "moderní levicové politiky" ať si přečte něco o tom, co zavedl Adolf v obsazených sudetech po Mnichově 38. |
|
|
|
|
|
to Beďa, Yamato ad 1865-1873: Pár historických faktů: Hitler sám nenechával nikoho na pochybách o podstatě systému: "Jsme socialisté, jsme nepřátelé dnešního kapitalistického ekonomického systému kvůli vykořisťování sociálně slabých, kvůli nespravedlivým mzdám, a protože kapitalismus hodnotí lidské bytosti podle bohatství a majetku namísto zodpovědnosti a výkonnosti. Jsme rozhodnuti bezpodmínečně zničit tento systém," hřímal na prvomájovém projevu v roce 1927. O dvanáct let později se vychloubal, že "nacionálně socialistické Německo vytvořilo novou ekonomickou doktrínu, která pohlíží na ekonomiku jako na služku pracujícího lidu". Termín radikální pravice zní v tomto kontextu hodně fantasticky. V jedné propagační příručce napsal ministr propagandy Goebbels: "Jsme socialisté, protože vidíme sociální otázku jako záležitost potřebnosti a spravedlnosti z hlediska samotné existence lidového státu - nikoli jako otázku laciného soucitu nebo vtíravé sentimentality. Zaměstnanec má nárok na životní standard, který odpovídá jeho práci. Nemáme v úmyslu o tato práva prosit. Zahrnout dělníka do státního organismu není kriticky důležité pouze pro něho, nýbrž pro celý národ. Jde o víc než jen o osmihodinový pracovní den. Jde o formování nového státního povědomí, což zahrnuje každého produktivního občana." |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1954: jo, pan Barton se dnes píše zásadně bez háčku, dříve to však byl Bartoň. má cenu k tomu něco dodávat "vyjádření pana Bartona z pražské sudetoněmecké kanceláře" |
|
|
|
| Na webu Českého svazu bojovníků za svobodu (www.zasvobodu.cz) jsou v diskusním foru mimo jiné vyjádření pana Bartona z pražské sudetoněmecké kanceláře. Je tam na něj i mail. | |
|
|
|
|
|
mcgiver napsal v č. 1948: "To je zajímaví názor. Nacisti a komunisti měli také zákony, které se nesměly porušovat. A jejich činy byli zákon jedna báseň." Tak a dost. Zákony má každá společnost a stát a zákony jsou od toho aby se dodržovaly. To že se mi nějaký zákon nelíbí, neznamená, že ho začnu ignorovat a porušovat. A srovnávat dnešní dobu s fašismem či komunismem je jaksi nesmysl. Asi jsi dostal na CzechTecku tomfou přes hlavu, protože jinak bys tu neplácal takový kraviny. Takže jsi běž zařvat před budovu MV na Letné, aspoň nebudeš frontu tapetovat tvými erekcemi mozkové hmoty. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1951: to je bordel a to je to, co chce mcgiver. "Co to je „svoboda“..? Možnost dělat úplně vše, co mi napadne?" |
|
|
|
|
|
tvoje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhých! To myslím řekl mimo jeden náš významný filozof. a jinak mícháš jabka s hruškama a já sem dneska unavenej. |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 1946: Pak nejsme svobodná společnost v tomto ohledu. A s tím bych mohl něco dělat, například v krajním případě proti tomu bojovat se zbraní v ruce. Zákony proti svobodě jsou přeně tím co podněcuje k odporu a k boji a bordelu!!!! "no a co" |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců