Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Kubí, je to dobrý, jen ty tvý pružiny - neužívej prosím výraz "navinutá" nebo "zavinutá" pružina  . Zkus říct či psát prostě VINUTÁ. Guide je pro snazší porozumění též možno označit za "vodicí drážku". |
|
|
|
|
Ještě taková libůstka ke třmenu u Defiantu Mk.I:
A footstep of light alloy construction is built into the fairing fillet between the fuselage and the trailing edge of the centre plane on the port side. To open this footstep, the front portion should be pulled outwards and downwards whereupon the step structure, which runs in guides, will remain down against the action of a coil spring so long as the step is in the fully down position. The guides are so shaped that in the fully down position the step is locked. On the rear face of this step a hinged flap permits foot entry. Můj neumělý překlad:
To close this footstep, it is necessary to push it a small distance upwards from below; this releases the runner from the curved portion of the guide and the coiled spring will retract it automatically. In no circumstances should the operator's hand be placed on top of the step when closing it as the step returns with considerable force. The position of the step in the down (extended) position is such that its rear face offers a projected area to the slipstream which will close the footstep when the engine is opened up at the take-off.
Do aerodynamického profilu letounu mezi trupem a odtokovou hranou centroplánu je na levé straně zabudován třmen z lehké slitiny. K vysunutí tohoto třmenu je potřeba přední část zatáhnout vně a dolů, načež konstrukce třmenu, jež se vysunuje v drážkách proti působení navinuté pružiny, zůstane vysunuta, dokud je třmen v pozici úplně dole. Drážky jsou tvarovány tak, že v pozici úplně dole je třmen fixován. Na zadní straně třmenu je sklopná klapka, umožňující stup nohou. Čili v podstatě to byla „automatika“, i když trochu zvláštní K zavření třmenu je třeba jej zespodu trochu zatlačit směrem nahoru; což uvolní jezdce ze zakřivené části drážky a zavinutá pružina ho automaticky zasune. Za žádných okolností by obsluha při zasunování neměla dávat ruku na horní stranu třmenu, neboť se vrací se značnou silou. Pozice třmene v dolní (vysunuté) poloze je taková, že jeho zadní strana tvoří plochu vysunutou do proudění vzduchu, které třmen zasune po zvýšení výkonu motoru při startu. Našel jsem to v manuálu - samozřejmě ne v Pilot's Notes, ale v manuálu k obsluze. Na sichr vím, že se to pak používalo třeba i u Typhoonu nebo Tempestu, ale tamní systém jsem dopodrobna (zatím) nikde neviděl. |
|
|
|
|
|
[Rozšířený ex-9873]: Jak tak koukám na Hurricane R4118, napadá mě… Nýty se zapuštěnou hlavou jako u Spitu se u Hurricanu neobjevily, že ne? Plus na letových fotkách není třmen v kořeni levého křídla vidět, i podle monografií by měl být zatahovací. Bohužel, ve výkresu kokpitu jsem žádný čudl, který by to měl mít na starosti, nenašel - že by to bylo spřažené se zatahováním podvozku? |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 9850: V knize Battle Over Britain (autor Francis Kenneth Mason) mapka je. Pás se táhne až skutečně k pobřeží kousek jižně od Bristolu, bohužel sektory v ní vyznačené nejsou. "Chtělo by to tu mapku nebo aspoň "názvy" jednotlivých sektorů." |
|
|
|
|
Do starší odpovědi www.fronta.cz/dotaz/luftwaffe-v-iraku-1941 jsem doplnil poměrně překvapivou informaci, že akce se zúčastnilo i 11 italských stíhaček Fiat C.R.42. |
|
|
|
|
|
Mimochodem, v souvislosti s [téma č. 485 - přísp. č. 126]… RAF problém samosvorných nádrží samozřejmě řešila ještě před válkou, jenže problém nastal s důsledky na výkon: u Spitu i Hurricanu by ochrana nádrží „stála“ shodně 11 galonů paliva a 40, resp. 30 liber hmotnosti navíc. Takto silné omezení doletu Air Staff vcelku přirozeně nemohlo akceptovat. Ne že by na ochranu rezignovali, jen hledali jiná řešení s menším dopadem na výkony letounu. K těm Operational Requirements: myslel jsem tím, co v nich vlastně bylo obsaženo. O tom, co se píše ve specifikacích, mám vcelku dobrou představu, OR bude (měl by být) jakýsi doplněk z jiného úhlu (jinak by daný dokument byl zbytečný). Jestli to nikde není, tak to je jedno |
|
|
|
|
|
Algy: můžeš, prosím, rozvést ten vliv Operational Requirements na vývoj Spitfiru, resp. co v nich bylo obsaženo? Toto jsem třeba nikde neviděl... |
|
|
|
|
guano napsal v č. 9865: V tom případě bych nechápal, proč se v Gazette zmiňuje jejich vytrvalost 'neodpovídající vzdálenostem na něž byly operace vedeny' jako důvod pro jejich nasazení u Okinawy pouze k defensivním úkolům."Pokud se nepředpokládalo ohrožení, a bylo-li to v obálce jejich výkonů, byly nasazovány dle potřeby jako doprovod nebo stíhací bombardéry či bitevníky." Já jsem si vědom toho, že je zde mnoho faktorů, které mi (zatím) nejsou známy, a že bude trvat opravdu dlouho než si zjistím všechna fakta týkající se daného problému (a i potom například bude neobyčejně zajímavé i hledání údajů k porovnání doletu Seafiru oproti americkým palubním stíhačkám, při různých množstvích paliva a nesené výzbroji, jak, mezi jiným, naznačil Algernon), např. co se týče reálné dostupnosti přídavných nádrží (a jakých přesně - zejm. oněch 90 a 170 gal) na palubách lodí BPF, otázky maximální vzletové hmostnosti Seafiru III při startu z palub letadlových lodí apod; ale zase mi připadá jako značně zjednodušující pouze úplně odmítnout dané tvrzení, s tím, že teoreticky tomu tak nemuselo být, případně dokonce že ty limity si u Okinawy z nějakého důvodu způsobila Royal Navy sama - pokud se nedozvím, že tomu tak bylo. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 9861: Domnívám se, že nikoliv. Přídavné nádrže používali již drahnou dobu, vždyť i ten zmiňovaný Pilot Notes je z února 1943 a zmiňují v něm 30, 90 i 170 galonové přídavné nádrže. Samozřejmě nevím, zda byly v dostatečném množství ve skladech BPF, ale předpokládal bych, že ano."Není možné, že v Pacifiku šlo (i) o to, od kdy byly přídavné nádrže pro Seafiry prakticky dostupné?" Osobně bych v tom nasazení Seafirů nehledal velkou vědu: jako obrana na svazem LL byly nejlepší a pokud hrozilo ohrožení ze strany nepřátelského letectva (normálního i sebevražedného), tak plnily defenzivní roli. Pokud se nepředpokládalo ohrožení, a bylo-li to v obálce jejich výkonů, byly nasazovány dle potřeby jako doprovod nebo stíhací bombardéry či bitevníky. Proč by taky měli letouny a jejich piloti jen tak zahálet, že |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9862: [téma č. 18 - přísp. č. 3080][téma č. 2 - přísp. č. 9784][téma č. 2 - přísp. č. 9786]"Nicméně bude úspěchem, že jsi — už — i začal hledat. Je to lepší stav, než nejprve psát jakási hodnocení a komentáře k Seafiru a teprve potom začít hledat…" Stále vynecháváš že mezitím se velmi jasně ptám.
Algernon napsal v č. 9862: [téma č. 2 - přísp. č. 9814]"Úvodní — co? :D Pokud si ze dvou příspěvků níže — [téma č. 2 - přísp. č. 9810] [téma č. 2 - přísp. č. 9809] — „vypůjčíš“ v 9814 citovaný zlomek, pak patrně ano. :-DD " Z nějakého důvodu mě zaujalo tvoje prohlášení (a navazující otázka) na které jsem pak reagoval. Není moje chyba, že jsi mou reakci, zcela nepřiměřeně okolnostem a jejímu tónu, označil za "debilní  komentář". Nechceš si doufám začít určovat na jakou část tvých příspěvků je povoleno reagovat, že ne? |
|
|
|
|
|
Já o tom jistě nevím ani zdaleka všechno, ale co s vybavuji, tak již úplně před koncem války (cca od poloviny července do poloviny srpna) se Seafiry BPF účastnily náletů na cíle na japonských ostrovech, jak jako doprovod Avengerů, tak při ofensivních sweepech. Není možné, že v Pacifiku šlo (i) o to, od kdy byly přídavné nádrže pro Seafiry prakticky dostupné? |
|
|
|
|
|
guano napsal v č. 9858: A teď vážně. "To byly dekadentní Američani " Já netvrdím, že Seafiry byly nejlepší palubní stíhačky (i když i s tímto názorem britské Admirality jsem se setkal). Já jen říkám, že nebyly automaticky odkázány na roli defenzivního stíhače bránícího svaz LL. I když se pro ofenzivní akce hodily méně než americké palubní stíhačky. Ale je třeba také brát v potaz dobu, o které mluvíme. V polovině roku 1944 byly Seafiry nejpočetněji zastoupenou palubní stíhačkou, musely tedy plnit všechny typy bojových úkolů. V polovině roku 1945 už tomu tak zdaleka nebylo. A nesmíme zapomenout, že i u Okinawy se jednalo o Seafire Mk.III, tedy o typ vycházející ze Spitu Mk.V... |
|
|
|
|
|
[téma č. 2 - přísp. č. 9786] Tak tentýž dojem ale u Okinawy získal i admirál Fraser, resp. příslušní činitelé British Pacific Fleet pod jeho velením. |
|
|
|
|
|
To byly dekadentní Američani |
|
|
|
|
|
guano napsal v č. 9856: Měl jsem na mysli to, jak bylo na Seafiry TAKY pohlíženo "To jsi měl na mysli ?" |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 9855: Tak nastalo to, že americký velitel Task Group 88.2 je (tedy perutě FAA vyzbrojené Seafiry) v prvních dnech držel jako ochranu TG. Když však nehrozilo, že by se objevila Luftwaffe, tak je nechal provádět všechny úkoly, jako prováděly u čistě britské TG 88.1 od počátku vylodění. Tzn. ofenzivní lety proti pozemním jednotkám nepřítele, a to i v roli stíhacího bombardéru, korigování dělostřelecké palby velkých lodí, průzkum, stíhací hlídky nad plážemi.... To, že je nechal v prvních dnech v defenzivní roli a do útočných akcí posílal "své" hochy od US Navy, nemá s kvalitou Seafirů nic společného. A o intenzivním ofenzivním nasazení Seafirů i pod US velením svědčí statistiky: nakonec ty "přidržené" perutě (807. a 809. squadrona) měly největší počet vzletů a největší hmotnost svržených pum běhen operace Dragoon."No jo, ale co praxe? Když se stíhači FAA dostali pod velení US Navy - při vylodění v jižní Francii - tak nastalo co?" To jsi měl na mysli ? |
|
|
|
|
|
guano napsal v č. 9854: No jo, ale co praxe? Když se stíhači FAA dostali pod velení US Navy - při vylodění v jižní Francii - tak nastalo co? "Budu-li uvažovat let nad mořem, kde "hned" po startu nehrozí setkání s nepřátelskými letouny, tak mi Seafire nevychází jako typ určený pouze k defenzivní roli při obraně svazu LL." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9841: Tak jsem konečně našel chvilku a prošel si Pilot Notes pro Spitfire Mk.V / Seafire Mk. I,II,III"Spíše nikoli velkou část cesty. Ostatně i ten Mustang měl (v případě tankování i zadní trupové nádrže) jistá omezení, pro počáteční část letu. " Ta zadní, trupová nádrž měla u tohoto typu dokonce jen 29 galonů. A dle tohoto předpisu doporučují v případě konfigurace 170 gal přídavné nádrže pod trupem a 29 gal nádrže za pilotní kabinou (celkem tedy s hlavními nádržemi 284 gal) nejdříve vyčerpat tu podtrupovou a až následně až tu za pilotem. Otázkou samozřejmě je, jak to bylo v praxi.... Mimochodem, při letu ekonomickou rychlostí a průměrné spotřebě řekněme 50 gal/hodinu letu, mi vychází pěkných 5 hodin hlídkového letu s rezervou pro start a přistání. Samozřejmě to bude méně, budu-li předpokládat boj. Budu-li uvažovat let nad mořem, kde "hned" po startu nehrozí setkání s nepřátelskými letouny, tak mi Seafire nevychází jako typ určený pouze k defenzivní roli při obraně svazu LL. |
|
|
|
|
|
Já děkuju všem za upřesnění mých nedostatečných informací - i když jsme se tím asi poněkud vzdálili od problému "RAF a interceptory". Možná naštěstí. |
|
|
|
|
|
guano: díky, přesně tam jsem se chtěl podívat. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka