Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Fuky napsal v č. 6805: Ba práuě.
"Napadá mě "kabriolet" na Šumavě - že by chtěl autor upozornit na to, že neměl dokončenu výdřevu stropu? "
Tom napsal v č. 6806: No existujou některý fotky vočouzenejch řopíků, který naši před příchodem Němců výdřevou zateplili, aby tam pak Němci neměli tu pravou atmosféru rekreační chatky. "Možná výdřevu považuje za druh obkladu, nebo vnitřní zateplení "  |
|
|
|
|
Možná výdřevu považuje za druh obkladu, nebo vnitřní zateplení Básníci už bývají tací... |
|
|
|
|
dead man napsal v č. 6804: Vzhledem k tomu, že tzv. výdřeva není ve skutečnosti nic jiného, než vnitřní bednění, přemítám, co tím básník (tedy autor článku) chtěl říci."Výdřeva je pro interiéry důležitá. Když by nestihli dokončit výdřevu, jak by mohli mít interiér?" Napadá mě "kabriolet" na Šumavě - že by chtěl autor upozornit na to, že neměl dokončenu výdřevu stropu?  |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 6802: Výdřeva je pro interiéry důležitá. Když by nestihli dokončit výdřevu, jak by mohli mít interiér?"Je potřeba článek dále komentovat?" ) |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 6802: Ano je pravda, že je nic moc. Je to škoda "Je potřeba článek dále komentovat?"  . |
|
|
|
|
|
ramasa napsal v tématu Knihy o 2.sv.v. č. 2940: Parafrázuji, nemám to u sebe:"V časopise Válka revue vyšla druhá část o československém opevnění...Jak ji hodnotíte ?"
"v interiérech objektů byla výdřeva (pokud se stihla dokončit)"
Je potřeba článek dále komentovat? |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 6797: Připomínám psychologický aspekt - přestože vojenský význam LO byl spíše podceňován (řekl bych, že neprávem, viz [téma č. 6 - přísp. č. 5301]), již samotná jeho výstavba v té které oblasti vyjadřovala a dále posilovala vůli bránit území republiky (v.t. armada.vojenstvi.cz/predvalecna/opevneni/1.htm)"spíš o obecnou ideu výstavby a rozsah opevňovacích prací." Co se týče rozsahu, ten byl bohužel určený možností Německa zaútočit z takřka libovolného směru. |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 6794: Myslíš si, že kdyby ČSR betonovala jen důležité úseky (tudíž by byl vlastně Husárkův program dosti omezen) a zbytek peněz věnovala například urychleným dodávkam tanků (takže rychle divize by byly hypoteticky na plných stavech) a motorizaci (dejme tomu že by se podařilo motorizovat třeba tři divize místo převážné části jen 14. divize). Vyvstává zásadní otázka: Dokázala by ČSR adekvátně krýt hranice pouze opevněnými důležitými body a výše uvedenými vylepšeními v pozemní technice? Tak aby mohla probíhat mobilizace ? "Já bych spíše rozvedl debatu na téma "zabetonování se"." |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 6798: Abych řekl pravdu, bylo to spíše obecné tvrzení, a na tom, že výstavbu opevnění (ať už na jejím počátku nebo průběh realizace) neschvaloval jednohlasně generální štáb, čs. generalita a vyšší důstojnictvo se asi shodneme. Pravdou je, že se ten Luža omílá, mám dojem, že jej cituje i Kejzlar, bohužel však v tuto chvíli nemám při sobě vhodný materiál k tomu, abych své předchozí tvrzení korigoval či upřesnil. Matně si vybavuji, že jsem před časem četl jakýsi projev kpt. (či škpt.?) Tesaříka, který proti výstavbě v obecné rovině v jejím počátku "bojoval", ale na více si teď nevzpomenu. Zkusím se podívat až budu u svých materiálů, ale jistě bych něco dohledal."Můžu se zeptat, které neschvalující generály máš na mysli? Všichni pokud vím omílají pořád dokola jen Lužu a jeho vyjádření v anketě "Armáda 1938". Předem dík." Jinak samozřejmě nelze na vyjádření Luži stavět tvrzení, že "generalita s plány potrefeného Husárka a politiků nesouhlasila", jak z mého skromného pohledu plyne z díla dr. Kejzlara. Osobně musím říci, že nevím, co si o některých tezích v Trutnovsku myslet. |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 6790: Můžu se zeptat, které neschvalující generály máš na mysli? Všichni pokud vím omílají pořád dokola jen Lužu a jeho vyjádření v anketě "Armáda 1938". Předem dík. "Stejně tak myslím na léčení nebyli posláni ani generálové a důstojníci, kteří ve 30. letech výstavbu opevnění buďto vůbec, nebo alespoň ne v realizovaném rozsahu neschvalovali." |
|
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 6796: To je celkem jasné, o tom není debat, navíc to tempo prakticky ani nebylo nutné držet, vzhledem k plánu a počtu realizovaných staveb. A vybavování se opožďovalo samozřejmě už v době reálné výstavby. Jde spíš o obecnou ideu výstavby a rozsah opevňovacích prací. "Zkráceně - tempo nastavené již v roce 1937 a zvláště pak v roce 1938 bylo neudržitelné. Samozřejmě bylo dáno okolnostmi." |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 6794: Zkráceně - tempo nastavené již v roce 1937 a zvláště pak v roce 1938 bylo neudržitelné. Samozřejmě bylo dáno okolnostmi. Již na jaře 1939 by rapidně opadlo, už jen z důvodu, že by se pravděpodobně opožďovalo výrazně vybavování za stavbou."Jak se dívate zcela obecně na masovou výstavbu l. o. od r. 1937"
Fuky napsal v č. 6794: Trutnovsko jsem sice četl, ale již jsem to úspěšně zapomněl, takže si knihu znovu otevřu"a jak hodnotíte závěry Kejzlara v Opevnění na Trutnovsku?" |
|
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 6793: Já bych spíše rozvedl debatu na téma "zabetonování se". Jak se dívate zcela obecně na masovou výstavbu l. o. od r. 1937 - a jak hodnotíte závěry Kejzlara v Opevnění na Trutnovsku? Nedávno jsem to otevřel a říkal jsem si, že jsme se tu o tom vlastně ani pořádně nebavili. "Dám si pozor ." |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 6792: Dám si pozor "Potom se tedy vyjadřuj přesně." . |
|
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 6791: Potom se tedy vyjadřuj přesně. Výše citovaný názor je nesmyslný, ale názor, že byl kladen větší důraz na betonování všeho a všude než by bývalo bylo zdrávo, již motivem k diskusi je. "názor, že jsme zvolili buď cestu betonu nebo cestu tanků. " |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 6790: Já narážel na názor, že jsme zvolili buď cestu betonu nebo cestu tanků. "Proč? Já osobně si to o určitých fázích výstavby opevnění částečně myslím a uzavřen v léčebně nejsem. Stejně tak myslím na léčení nebyli posláni ani generálové a důstojníci, kteří ve 30. letech výstavbu opevnění buďto vůbec, nebo alespoň ne v realizovaném rozsahu neschvalovali." |
|
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 5924 (Září 1938 - měli jsme se bránit?): Proč? Já osobně si to o určitých fázích výstavby opevnění částečně myslím a uzavřen v léčebně nejsem. Stejně tak myslím na léčení nebyli posláni ani generálové a důstojníci, kteří ve 30. letech výstavbu opevnění buďto vůbec, nebo alespoň ne v realizovaném rozsahu neschvalovali. "Správně, tvrzení, že jsme se betonovali, může zastávat jen šílenec..." |
|
|
|
|
jo "Aron" je dodnes špička, i když už tak trošku vypelichaná. Vzpomínám, jak jsem si ho před mnoha lety nesl nábožně z knihovny a na koleji hltal a mazlil se s ním. Dřevní doby, jen slzu zamáčknout... Podobně dobrá jako naprostý základ je Československá zeď. Zeď je hůře sehnatelná, než Aron, ale spolu s ním patří k základům naší novodobé bunkrologie. |
|
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 6786: Základem vždycky byl a pořád je Aron, L. a kol. - Československé opevnění z let 1935-38, vyd. Náchod, několik vydání. "Ano :-D. Nebo mi bylo doporučeno špatně? Já jsem o opevnění zatím žádnou knihu nečetl. Tak si rád nechám poradit " |
|
|
|
|
Já bych doporučil Miloslav Sviták, Boj v lehkém opevnění. Na straně 77 je pěkný nákres překážky přímé ochrany na LO 37B. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938