Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
---|---|
ramasa napsal v č. 6764: Dole je obecné téma, kam lze přispívat bez registrace.
"Nechce mě to tam zaregistrovat budu to muset asi ještě zkusit. "
ramasa napsal v č. 6764: Jednotný vzor maskování pro všechny úseky neexistuje."Aha no já se ptal kdyby náhodou ŘOP vypracovalo nějaký jednotný model." Jinak pokud jde o barevná fota, nějaká najdeš přímo na ropiky.net, kde je v sekci Lehké opevnění > Opevnění z r. 37 článek M. Urbánka "Maskování LO". |
|
|
|
Že není maskování jako maskování, lze dokumentovat třeba na známé fotografii: bunkry.cz/fotoarchiv.asp?a=detail&id=2243 Obecně ještě jednou doporučuji projít tento fotoarchiv, abys získal přehled o různých typech maskování, používaných na objektech LO. |
|
|
|
Nechce mě to tam zaregistrovat budu to muset asi ještě zkusit. Aha no já se ptal kdyby náhodou ŘOP vypracovalo nějaký jednotný model. | |
|
|
Objekty byly maskovány podle terénních podmínek, maskování se liší i podle úseků, takže pokud chceš být úplně přesný, zjisti si, jaké maskování bylo použito v té konkrétní oblasti. Jak jsem již říkal, pomohou ti s tím určitě ve fóru na ropiky.net, já se modelařinou nezabývám. | |
|
|
Chtěl bych se zeptat jestli se maskování na řopíky kreslilo stylem: co kus to originál nebo byla vytvořena nějaká šablona která se používala? | |
|
|
Kralik napsal v č. 6760: Vidíš, na toho jsem zapomněl.
"Asi nejznámější z autorů je Ivan Brož... "
Kralik napsal v č. 6760: Nejsou všude a záleží na autorovi, zda je tam dá.
"Jinak já jsem se na tenhle časopis začal koukat trochu líp, když jsem si všimnul, uvedených zdrojů. "
Kralik napsal v č. 6760: Lze se tomu divit, bohužel se však opisování a výtahy z jednoho zdroje (nejlépe bez jeho uvedení) staly ve většině periodik (o internetu raději nemluvě) s historickou tématikou standardem. Taková práce je ovšem na ho*no, obzvláště, pokud jsou dokola přejímány chybné teze. (Výjimku tvoří pochopitelně periodika odborná typu HaV, ČČH a pod. ale to je snad jasné.) "Není se potom co divit, že článek je výcuc knihy např. pana Kejzlara. Články se píšou na kvantitu, a proto autor, který píše o koloniálních válkách 19. století a v dalším čísle o WWII, nemůže načíst tolik knih..." |
|
|
|
mbbb napsal v č. 6754: Asi nejznámější z autorů je Ivan Brož..."Píše tam někdo "známý"?" Jinak já jsem se na tenhle časopis začal koukat trochu líp, když jsem si všimnul, uvedených zdrojů. Sice většinou autoři čerpají jen z jednoho stěžejního zdroje, ale budí to větší důvěru než kydy typu: "pro náš časopis se podařilo exkluzivně zjistit..." A následně uvést starý známý fakt (který většina čtenářů zaručeně nezná, protože historii berou jako kovbojku) a nebo naprostý blábol... Což je případ právě ty Epochy nebo History revue, které lze slušně označit za historický bulvár Není se potom co divit, že článek je výcuc knihy např. pana Kejzlara. Články se píšou na kvantitu, a proto autor, který píše o koloniálních válkách 19. století a v dalším čísle o WWII, nemůže načíst tolik knih... Ale úrověň je vcelku slušná, a s nějakou vyslovenou hovadinou jsem se tam zatím nesetkal... |
|
|
|
mbbb napsal v č. 6754: Nevím, z autorů znám podle jména zatím tak Aleše Valnohu (CK Praděd). "Píše tam někdo "známý"?" |
|
|
|
mbbb napsal v č. 6754: Myslím, že záleží na jednotlivých autorech. S Epochou a podobnými cancy bych to ale jistě do jednoho koše neházel, je však potřeba mít na paměti, že je to časopis začínající a především populárně-naučný (což však neznamená, že mají být obsahem výtahy z jednoho zdroje...). "Já si myslel, že toto pheriodikum není nic moc. Možná si ho někdy koupím, abych tedy prozřel. Zatím k němu důvěru nějak nemám. " |
|
|
|
ramasa napsal v č. 6755: Proti Polsku byly s výjimkou souvislé linie podél řeky Olše a dále k Jablunkovu plánovány na Slovensku a Podkarpatské Rusi pouze nesouvislé uzávěry důležitých horských průsmyků, především se železničními tratěmi a silnicemi. Plánovaná realizace až v posledních fázích výstavby ve čtyřicátých letech, osobně se však domnívám, že by k výstavbě těchto objektů patrně nikdy nedošlo, nebo pouze ve značně okleštěné podobě.
"Takže proti Polsku se linie TO neplánovala ? Já o tom nikde nečetl to je pravda, ale neuvažoval jsem nad pravdivostí při čtení. "
ramasa napsal v č. 6755: Doporučuji zakoupit nebo zapůjčit si zmiňovanou publikaci Opevnění na Trutnovsku z edice Pevnosti, kde je názor dr. Kejzlara na danou problematiku rozveden a je to více k pochopení. Obecně jsou však některé výroky v knize diskutabilní, jde zcela jistě o zajímavý pohled, ale závěry dr. Kejzlara nelze považovat za dogma (jak je činěno v článku ve Válka revue). "Jen bych se chtěl zeptat, ve článku je napsáno, že pokud byl vyřazen jeden či dva objekty, tak bojovou hodnotu ztrácel více než kilometr linie(nějak tak to tam bylo). Je tomu skutečně tak ? Já myslel že takovéto problémy řešili druhé sledy tvořeny LO - vz. 37 typ B a další. Samozřejmě chápu, že ne všude byly druhé linie plně dokončeny a vybudovýny." |
|
|
|
ramasa napsal v č. 6755: To určitě ne, řopíky u sebe byly tak nahusto, že většinou byly na každou stranu vidět 2-3 sousední objekty (viz www.fronta.cz/fotogalerie/linie-lo-u-kosetic) . Pokud vím, linii tvořili standartně 2 sledy, jeden sled býval snad jen jako doplněk TO, nebo ve velmi obtížně prostupném terénu (třeba podél vodních toků). No a konečně, opevnění samotné mělo zadržet náhlý vpád nepřítele před dokončením mobilizace; poté by je zmobilizované jednotky doplnily o polní opevnění. "pokud byl vyřazen jeden či dva objekty, tak bojovou hodnotu ztrácel více než kilometr linie" |
|
|
|
Fuky napsal v č. 6753: No já nejsem až zas tak obeznámen s tématikou opevnění. Takže proti Polsku se linie TO neplánovala ? Já o tom nikde nečetl to je pravda, ale neuvažoval jsem nad pravdivostí při čtení. A o tom, že je to výcuc jsem taky nevěděl. No to máš pravdu je to škoda na třech stránkách se mohl autor rozmluvit svými vlastními názory a připomínkami."Výcuc, někdy snad i doslovný, z Opevnění na Trutnovsku. Autor evidentně postrádá schopnost udělati si na daný problém vlastní názor. A při pohledu na mapku se dozvíme, že proti Polsku měla stát souvislá linie těžkého opevnění. " Jen bych se chtěl zeptat, ve článku je napsáno, že pokud byl vyřazen jeden či dva objekty, tak bojovou hodnotu ztrácel více než kilometr linie(nějak tak to tam bylo). Je tomu skutečně tak ? Já myslel že takovéto problémy řešili druhé sledy tvořeny LO - vz. 37 typ B a další. Samozřejmě chápu, že ne všude byly druhé linie plně dokončeny a vybudovýny. |
|
|
|
Fuky napsal v č. 6753: Já si myslel, že toto pheriodikum není nic moc. Možná si ho někdy koupím, abych tedy prozřel. Zatím k němu důvěru nějak nemám."Vzhledem k doposud poměrně dobré úrovni tohoto periodika " Píše tam někdo "známý"? |
|
|
|
ramasa napsal v č. 6752: Výcuc, někdy snad i doslovný, z Opevnění na Trutnovsku. Autor evidentně postrádá schopnost udělati si na daný problém vlastní názor. A při pohledu na mapku se dozvíme, že proti Polsku měla stát souvislá linie těžkého opevnění."V časopisu Válka revue vyšel článek o stavbě československého opevnění. Docela se mi líbil. " Vzhledem k doposud poměrně dobré úrovni tohoto periodika by si problematika čs. opevnění zasloužila lepší zpracování, byť na populárně-naučné úrovni. Daný článek skutečně nelze ani nijak hodnotit, či s ním polemizovat, neboť bych nepolemizoval s názory Mgr. Brabce, nýbrž RNDr. Kejzlara... |
|
|
|
V časopisu Válka revue vyšel článek o stavbě československého opevnění. Docela se mi líbil. | |
|
|
Fuky napsal v č. 6750: "Nebyly u té nepostavené celnice v Libné plánovány ty betonové budky dvě? Jo, a jak dopadla ta celnice v Novém Údolí? (předpokládám, že jde o to na Šumavě) Jinak budova v bývalých Habarticích u Fojtovic se za chvíli rozpadne..." v Libné měla být jen jedna "betonová budka". Habartice u Fojtovic znám jen z fotek, ale máš pravdu, barák je na spadnutí Nové Údolí - na Šumavě u Stožce - nádherný kousek české krajiny, celnice ale již dávno nestojí, nezůstalo po ní vůbec nic. |
|
|
|
Nebyly u té nepostavené celnice v Libné plánovány ty betonové budky dvě? Jo, a jak dopadla ta celnice v Novém Údolí? (předpokládám, že jde o to na Šumavě) Jinak budova v bývalých Habarticích u Fojtovic se za chvíli rozpadne... |
|
|
|
a což takhle "opevněné celnice"? www.financnistraz.estranky.cz/clanky/z-histo... |
|
|
|
Na srazu KVH Praha byly Lacem Lahodou (CMA) prezentovány velice zajímavé videozáběry z podzemí Stachelbergu, včetně podzemí pod T-S 71 a dokonce i T-S 80 (!!!), z čehož jsem byl mírně řečeno na větvi, dále fotografie z pokusu o průnik do podzemí Šibenice, fotografie švýcarského opevnění a záběry po hledání německých dokumentů z konce války skrytých v jakési šachtě v severních Čechách. Bylo to zajímavé. | |
|
|
Fuky napsal v č. 6745: je to zajímavé, ale jak se říká "starý psy novým kouskům nenaučíš" "Četl už někdo diskusi ohledně označování lehkých objektů na forum.ropiky.net / forum.opevneni.cz ?" každopádně jsem zvědav na Frantův přednes na srazu KHV Brno |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938