Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii
|
|
|
|---|---|
|
Kreon: Já nepochybuji o tom, že existovali. Spíše si myslím, že brát tuto knihu jako objektivní literaturu o jejich působení v Indočíně nelze. Hlavně z toho důvodu, že se zde výhradně pracuje jen s osobními vzpomínkami bez jakýchkoliv dalších zdrojů. Je to tedy memoárová literatura se všemi klady i zápory. |
|
|
|
|
Dzin: o tom jak vypadá voják či jednotka kteří "padli na hubu", se určitě neshodneme. Jestli si něco nalhávali či se cítili méněcenní (či jim tak připadala ta druhá strana) je úplně jedno. Pro ně prostě hovoří jejich výsledky. Že Francouzi o jejich existenci téměř mlčeli, bylo způsobeno tím, že se logicky nechtěli něčím takovým "chlubit". Btw...jsou-li nějaké pochybnosti o jejich existenci a o jejich nasazení v Indočíně..vřele doporučuju sehnat si někoho, kdo toho ví hodně o cizinecké legii.....Tahle jednotka existovala, měla výsledky a na jejich velitele byla skutečně vypsaná odměna. Takže pokud si člověk odmyslí veškeré politické a antikomunistické pasáže, zůstává tu velmi solidní základ o tom "jak to bylo". Ber nebo nech. |
|
|
|
|
|
Potvrzuji...v pátek jsem jí koupil...a ještě jednu pro kamaráda...za 189,- . |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1711: "Zásah čechoslováků do bojů u Tobruku je také dobře popsán. Při pozičním boji došlo mezi angličany a němci k dohodě, že jediná studna bude dodávat vodu oboum stranám, přišla česká jednotka a ta první co udělala bylo, že zavřela fašounům kohoutky, na což němci odpovídali minometnou palbou s hrozbou zničení studny až musel přiběhnout anglický důstojník a vodu němcům zase pustit - to se opakovalo po celou dobu obléhání" ze vzpomínek československých (ne českých) vojáků tohle neznám
Johny napsal v č. 1711: myslivecká latina "Příběh jakéhosi vojína z Brna, který se vracel z dovolenky do Tobruku a dostal dopis pro svého velitele. Loď byla potopena a vojín celou dobu ve vodě držel dopis namáhavě v zubech a nad hlavou jen aby povinost splnil. Když ho zachránili, zjistilo se, že v dopisu byl rozkaz aby byl vojín potrestán za nepřístojné chování na dovolené." |
|
|
|
|
No hlavně v kontrastu k brakům která jsou tady často jmenovány je Mucha super. Teď to čtu po dlouhé době znova (nové doplněné vydání z roku 2000) a bavím se stále dobře. Hlavně je to pohled který je velice blízký a ukazuje válku v té lidské tváři (pokud se to tak dá říci) které není kdejaká slabost cizí. Viz vyrabování skladu vína v Tunisku v opuštěné vile italského funkcionáře a následná bláznivá jízda džípem, která skončila jeho ukradením když vyspávali opici načež Mucha zabavil VW kapitulujícím důstojníkům AK. Zásah čechoslováků do bojů u Tobruku je také dobře popsán. Při pozičním boji došlo mezi angličany a němci k dohodě, že jediná studna bude dodávat vodu oboum stranám, přišla česká jednotka a ta první co udělala bylo, že zavřela fašounům kohoutky, na což němci odpovídali minometnou palbou s hrozbou zničení studny až musel přiběhnout anglický důstojník a vodu němcům zase pustit - to se opakovalo po celou dobu obléhání. Příběh jakéhosi vojína z Brna, který se vracel z dovolenky do Tobruku a dostal dopis pro svého velitele. Loď byla potopena a vojín celou dobu ve vodě držel dopis namáhavě v zubech a nad hlavou jen aby povinost splnil. Když ho zachránili, zjistilo se, že v dopisu byl rozkaz aby byl vojín potrestán za nepřístojné chování na dovolené. |
|
|
|
|
|
Ohněm proti ohni má asi babička v knihovně. To se musím jít podívat, když je to tu tak vřele doporučováno. |
|
|
|
|
|
BRUNNER: (1693) A jak jsme jin bávali na ústva v hospodě, že?  Kreon: (1698) Oni na hubu padli, jen byli tak sfanatizovaní, že si to neuvědomili. Nebo si možná něco jen nalhávali a snažili se samo sobě dokázat, že nejsou poražení. Mohli by jsme poměrně dobře usuzovat na komplex méňecenosti. Jinak, ohledně jejich úspěchů v Indočíně, jde o to, nakolik jim můžeme věřit. Vem třeba co udávali oficiálně sami Američané a porovnej to s tím, jak se k dané otázce stavěl třeba Schwarzkopf ve svých pamětech. |
|
|
|
|
Algy: četl jsi to? Ono právě to je onen kámen úrazu, protivník nebyl podceňován, byly brány v úvahu téměř všechny aspekty boje, např. nováček je pro jednotku čtvrt roku jen přítěží, protivník zná své prostředí, je neuvěřitelně houževnatý, ale většinou mizerně střílí, do útoku žene bezhlavě...... Prostě pokud si odfiltruješ onen marast nadčlověka, je to celkem solidní základ pro příručku boje v indočíně. |
|
|
|
|
Honza M.:www.libri.cz/kniha.php?kniha=336 zde je to....jestli to nenajdu v knihovně tak si to koupím |
|
|
|
|
Praha : Naše vojsko 1970 |
|
|
|
|
|
Jinak kdo chce dobrou knihu o WW2 tak vřele doporučuji válečný deník "Oheň proti Ohni" od Jiřího Muchy. Je to velice dobře napsaná kniha o pohledu jednoho z nejlepších válečných zpravodajů ve WW2. Pro nás to má kouzlo v tom, že Mucha byl čech a všímá si nám zajímavých věcí kteří jiní pominou. Například po kapitulaci afrikakorpsu hovořil s německými vojáky ze sudet o jejich pocitech a zkušenostech z ruska. Je tam velká spousta postřehů z vojenského života jak to skutečně zažil. Zajímavý je pohled do života normálních lidí se kterými se setkal a pod. Ačkoliv jistě existují knihy kde je příběh zajímavější Mucha je daleko více čtivější. Dělá si srandu z věcí, které nám jako čechům připadají opravdu srandovní, viz třeba anglický důstojník, který vypadá jako když jde na golf ale v zápětí dodává, že taková nám směšná nažehlená figurka s knírkem udržela spolu s kuchařem a sluhou dvě děla proti zkušené německé skupině či americký protestantský pastor, který při náletu za bohoslužby odhodí bibli a se slovy "chvalte boha a podávejte náboje" začne střílet z kulometu. Dle mého názoru je to vůbec jedna z nejlepších knih o WW2 co kdy u nás vyšla. |
|
|
|
|
Perry: Kdy to vyšlo? Ty jsi to četl? Před rokem jsem hledal všemožné knihy o PkR a na podobný titul jsem nenarazil. |
|
|
|
|
|
Algernon: v tomto konkrétním případě to neplatí. Oni na hubu nepadli a o ztrátě bojové morálky nemohlo být řeči. Brunner: boj s partyzány v džungli je úplně něco jiného než je nachytat někde v zákopech nebo na planině. |
|
|
|
|
|
Když jste u toho nečetl někdo knihu Podkarpatská Rus - z cyklu Stručné dějiny států? |
|
|
|
|
|
Kreon: Ne, Podkarpatorusín a to ještě jen z části. |
|
|
|
|
|
Dzin: jsi prostě rusák no |
|
|
|
|
|
Kreon: Když si odmyslím tyhle řeči, zůstane mi jen předmluva autora. |
|
|
|
|
|
Dzin: v tomhle bych problém neviděl. člověk si tyhle "řeči" odmyslí a zbytek je slušnej. Jinak pokud se mohu vyjádřit, tak tahle německá jednotka byla skutečně efektivní. Fakt, že byli namyšlení a mysleli si o sobě, že jsou lepší než ostatní a to nejen po bojové stránce atd., to je přece úplně normální. To samé si mysleli US paragáni o Němcích. Pro morálku a bojechtivost jednotky je tohle vyvyšování nad ostatní jenom dobře. |
|
|
|
|
|
Honza: Ani moc ne. On to byl stáre stereotyp, jak vysocí blonďatí árijci neohroženě a statečně masakrují zakrslé a polointeligentní Vietnamce. |
|
|
|
|
|
Dzin: rozhodně souhlasím. Ale četlo se to dobře, ne? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii