Zajímavé akce ve vzduchu
|
|
|
|---|---|
|
Isoroku napsal v č. 183: Obvod kruhu = 3,14 x priemer, z toho mi jasne vyplýva, že Me 262 je minimálne trojnásobne rýchlejší ako Mustang. Zrejme nám tu všetkým úplne uniklo, že nemci už vtedy mali nadzvukovú stíhačku. "...za dobu, kterou my potřebovali k prolétnutí průměru kruhu, Me 262 proletí celý okruh... " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 185: Samozřejmě, že Me-262 dokáže před Mustangem uletět. Jenže v popisované události nejde o to aby Mustangy útočily na Me-262, ale o to aby uchránily poškozený bombardér. A k tomu se za popisované situace nemohla Me-262 dostat bez toho aby si po ní některý z Mustangů nevystřelil. "183: On v okamžiku, kdy po bocích B-17 byly P-51, zničehož nic Me 262 už nedokáže před Mustangem uletět..? …že by mu převaha v maximální rychlosti nedávala záruku že na něj doprovodné Mustangy ani nedokáží zaútočit..?" |
|
|
|
|
| Zaujimave boli aj akcie shuttle z anglicka do ZSSR a spat, alebo GB, ZSSR, I, GB | |
|
|
|
|
<a my museli objevit> Dobrej preklad co? A co takhle : a my zjistili. |
|
|
|
|
|
John C. Meyer (24 sestřelů): "Podruhé jsem se setkal s těmito novými typy tryskových letadel (Me 262) při návratu z dalšího bojového letu. Po převzetí volání o pomoc "Mayday" jsme objevili hluboko pod námi osamělou B-17 s jedním stojícím motorem a už značně rozstřílenou, která se alespoň pokoušela odletět z nepřátelského území. Jeden Me 262 právě útočil na těžce poškozený stroj a já letěl se svými osmi mustangy strmým sestupem dolů abychom hájili B 17. Bylo nás tehdy osm proti jednomu. Me 262 svůj útok ale nepřerušil. Nakonec odbočil a my se hnali za ním. Pak ale již opět točil zpět a my museli objevit, že za dobu, kterou my potřebovali k prolétnutí průměru kruhu, Me 262 proletí celý okruh kolem bombardéru. Kdybychom ho tedy pronásledovali, pak byl o to rychlejší, že by již dávno byl na druhé straně kruhu a mohl znovu zaútočit, aniž bychom my měli nějakou příležitost si vůbec vystřelit. Pak jsem poslal čtyři Mustangy na oba boky B 17, takže jsme mohli skoro bez obav při jakémkoliv obratu k němu zamířit. Tato zkušenost vedla k závěru, že je zapotřebí osmi P 51, abychom se vypořádali s jedním Me 262!" |
|
|
|
|
pbradler: (176) Hele, potom i podle Tebe nebude Marat potopen, protože jeho paluba i nadále zůstala nad hladinou.  |
|
|
|
|
|
pbradler: (180) Jasně že můžeme, jako poškozenou. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 179: Do skóre mu ho s kľudom môžeme dať. On nemohol za to, že v prístave bolo plytko. "A tudíž nebyl totální ztrátou a tedy ho nemůžeme brát jako zničeného a počítat ho Rudelovi takto do skóre." |
|
|
|
|
|
pbradler: (178) A tudíž nebyl totální ztrátou a tedy ho nemůžeme brát jako zničeného a počítat ho Rudelovi takto do skóre. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 177: Tedy nejpřesněji: Marat byl sice potopen ale později vyzdvižen a částečně opraven. "Tedy nejpřesněji, Marat nebyl zničen a tedy ho Rudelovi můžeme uznat jen jako poškozen." |
|
|
|
|
|
pbradler: (176) Jasně. Já to bral jako "terminus technikus", tedy loď je potopená, když se z ní stane totální ztráta (tedy ekvivalent zničen). Tedy nejpřesněji, Marat nebyl zničen a tedy ho Rudelovi můžeme uznat jen jako poškozen. |
|
|
|
|
|
Dzin, Milo: Ono záleží na tom ako kto chápe význam slova potopený. Ja osobne ho chápem tak, že keď má hladinová loď palubu pod hladinou je potopená aj keď je neskôr vytiahnutá a trebárs aj opravená. |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 172: Samozrejme, že nie. Džin jasne píše, že loď bola neskôr opravená a zošrotovaná až v 50. rokoch, takže nemohla byť potopená v roku 1941. "Podľa teba loď ktorá dosadne na dno prístavu nie je potopená?" |
|
|
|
|
|
|
pbradler: (172) Kolik lodí potopili Japonci v Pearl Harboru? Na dno jich dosedlo 8, ale kolik z nich bylo potopeno? Nebyly náhodou jen dvě? Podobně i v Tarentu, kolik lodí zde dosedlo na dno a kolik jich bylo opravdu potopeno? Máš pravdu v příapdě, že by to bylo na širém moři, tam ano, pokud loď dosedne na dno, je defakto potopená (tedy je z ní totální ztráta). |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 159: Podľa teba loď ktorá dosadne na dno prístavu nie je potopená? "Já vím tedy jen o tomto poškození Maratu." |
|
|
|
| Pánové nechci vám to kazit, ale ten oblouk na odtokové hraně je jasně viditelný.U ILa není. Navíc u ILa tvoří spodní roh odtokové hrany poměrně ostrý úhel. | |
|
|
|
|
Slava napsal v č. 168: "Na fotce je na vychýlené směrovce vidět, že se ve spodní třetině vrací obloukem zpátky" Tam přesně Ily měly vyvažovací plošku... To guano: díky za podporu |
|
|
|
|
Odtokova hrana smerovky - smerovka je vychylena - neni dobre videt pod jakym uhlem, ve skutecnosti bude primejsi nez je videt z tohoto zaberu. Deleni smerovky je, podle mne, typicky "Ilovske". Co vase nazory ohledne toho letce - viz muj 162 ? Je tu nekdo, kdo se vyzna v sovetske letecke vystroji ? |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 165: U IL-2 i IL-10 běží odtoková hrana směrovky vzhledem k trupu ve stále stejném úhlu. Na fotce je na vychýlené směrovce vidět, že se ve spodní třetině vrací obloukem zpátky. U té IL-10 mám pochybnosti o tom, jestli by se mohla v tomto období a místě vyskytnout. "Nikoli. Jen spodní část. Nanejvýš polovinu. Na Ilu-10 taky třeba žádnou gondolu podvozku nenajdete. Jen bouli kryjící mechanismus otáčení podvozkové nohy při zatahování." |
|
|
|
|
|
|
landser: Já bych ale potřeboval vědět, jaký křižník měl údajně Rudel potopit. Nebo tedy se nověji tvrdí, že nepotopil žádný? Jo a ještě prý měl potopit jeden torpédoborec. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé akce ve vzduchu